Je-li inkluze dobrá pro školu, zaveďme ji všude

Reklama


Jistě, proč by měl tento užasný vynález, určený zatím jen školnímu vzdělávání a spočívající v myšlence, že kantoři nemají učit jen ve třídách, v nichž je mentální a vzdělanostní úroveň žáků co možná nejvyrovnanější, jak to až dodneška coby nejzákladnější podmínku vzdělávacího úspěchu vyžadovala pedagogická věda, ale teď tedy (nově), mají působit i v čemsi přesně opačném. Totiž ve třídách, složených ze žáků úplně všech úrovní, včetně žáků s lehčím mentálním postižením, rovnajícím se lehké debilitě. Tak se to teď od nich nejnověji vyžaduje a tak to též hlásají experti České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). A dodávají, že toto tzv. inkluzní vzdělávání je prý v demokratické společnosti nezbytné, je pro ni zásadní a nedá se zastavit.

Dobře, když se to nedá zastavit, tak se to nedá zastavit, to se nedá nic dělat. Ale vlastně – proč by se to taky zastavovalo? Je-li to dobré pro školu, jistě se to osvědčí i jinde. Např. ve sportu. Tak třeba z našeho druhého mužstva Meteoru, které teď hraje divizi, odebereme celou záložní řadu, a místo ní tam strčíme dva nejslabší hráče z rezervy a ještě někoho ze starých pánů, nejraději takového, co kulhá. Uvidíme, co to s mužstvem udělá. My nejsme žádní páprdové a jsme novým myšlenkám otevření.

Anebo u nás v kolínském orchestru. Řekněte mi, prosím vás, proč by tam roky měli hrát pořád ti stejní. Proč ji nedoplnit třeba pár kluky z druhého ročníku hudebky. Já vím, hrají většinou tak, že to rve uši, ale právě tohle možná dodá orchestru osvěžující zvuk. Věřte tomu, tohle dopředu nikdy nedokážete odhadnout.

Anebo kuchaři u nás v Alcronu. Jistě, říká se, že je to evropská špička. Ale dejte mi pokoj se špičkami, já bych tam dal radši pár holek z hospodářské, co se zrovna učí vařit. Bylo by to nové, nezvyklé, Pražáci by si zvykli, a zahraniční hosté? Čert je vem, ať si zvykají taky. Mají žaludky jako my.

Poslouchali tyhle řeči svých představených trenér Meteoru, šéfdirigent kolínského orchestru a šéfkuchař hotelu Alccron, a přál bych vám vidět, jak během nich kroutili očima, protahovali obličeje a brunátněli. A najednou vám z nich jako jedním dechem i duchem vyrazilo, že jestli se tyhle strašidelné capiny, co si právě vyslechli, míní vážně, okamžitě a na místě podávají všichni tři výpověď.

No vidíte, ale kantoři ne, ti se zachovají jinak, ti to skousnou, jak skousávali až dosud vše, co jim vrchnost přikazovala, a s nimi to skousne i veřejnost. A víte proč? Protože co je prosím vás taková prkotina, jako je úroveň vzdělanosti národa, proti takovým důležitým záležitostem, jako jsou sportovní úroveň klubu Meteor, umělecká úroveň kolínského orchestru a dobrá chuť jídel v hotelu Alcron?

Přejít do diskuze k článku 26 komentářů