Diskuze k článku


  • M.C. • 29. února 2016

    Velmi hezky a po lopatě ukázáno.
    S učiteli je ten problém, že jejich zaměstnavatelem je v drtivé většině státní instituce a není moc možností to změnit.
    Soukromých škol je jenom pár (ponechávám stranou jestli je to dobře nebo špatně) a jenom ve větších městech, takže remcavý kantor je dost existenčně ohrožený.
    Taky se mi stalo, že mě nevzali do firmy ačkoliv jsem jinak na výbornou prošel výběrovkou. Po pár dnech mi personalistka sdělila, že bych se názorově neshodl s vedením. Kde to vzali nevím, asi jsem se díky svojí dřívější aktivitě ocitl v nějaké databázi. Ale v našem oboru tohle řeší málokdo, většinou se zajímají o profesionální schopnosti a znalosti než o politiku.

  • aram • 29. února 2016

    Včera jsem po dlouhé době věnovala trochu času zprávám v našívaší TV a zrovna do nás nalévali, jak je ta inkluze potřebná a že se není čeho bát. Součástí byla reportáž z jakési zakládní školy, tuším v Ústí nad Labem, kde to už probíhá a dokonce pí ředitelka dostala jakýsi diplom, kde byla oceněna. A světe div se, kdo ji ten diplom předával? Velvyslanec USA Shapiro. Takže odtud vítr vane. Je dostatečně známo jakou úroveň mají am. statní základní školy a je zřejmě nezbytné, aby se i ty naše dostaly na podobně vysokou úroveň.
    Na zmíněný orchestr bych aplikovala způsob včlenění méně schopných do kolektivu předestřený v reportáži ze ZŠ v Liberci. V poslední lavici seděla asistentka s žákem a pokud ten přestal stíhat, tak se mu věnovala individuálně přičemž výuka ostatních probíhala dál. Takže ke každému (stačil by jeden), který by v kapele přestal stíhat bych posadila asistenta, který by se mu věnoval též individuálně. Prý to ty ostatní neruší, říkali v reportáži. Takže asi tak.

  • Sio • 29. února 2016

    Myslím, že jádro pudla je v kázni ve škole. A to jak s inkluzí, tak bez ní. Od toho se odvíjí úroveň školství. Samozřejmě, jsou tu obavy, že právě toto se rapidně zhorší.
    Jinak že by musel učitel řídit výuku podle nejslabšího žáka je jen myšlenkový konstrukt. Nikdy jsem něco podobného nezažil. Učitelé šli podle osnov a žáku, ber nebo nech být, vyzkouším tě a dostaneš známku. Jistě, na těm nejslabším je mírnější stupnice (známka má motivovat) pro ty nejlepší poněkud náročnější.
    Po nejslabších 2-3 žácích se vyžadovala hlavně snaha a ukázněné chování.

  • zedd • 29. února 2016

    @Sio, ano, přesně takový dojem mám ze základní školy v letech 81 – 89. Velmi podobně to fungovalo i na SPŠ Chemické v následujících čtyřech letech – alespoň po prvním filtračním ročníku, kde byl odpad tak 5 – 10 %.
    Sám jsem zářným příkladem, protože matematiku jsem prostě nezvládal a vskutku bych si rok za rokem zasloužil propadnout. Nicméně blb jsem prokazatelně nebyl a přes poměrně vážný handicap v samotném základu jsem dobře zvládal navazující myšlenkové konstrukce. K základnímu pochopení většiny systémů zkrátka nepotřebujete nijak vyspělý matematický aparát.
    Nicméně jsem se dostal do mnoha situací, kdy jsem si se selským rozumem nevystačil a tu navazující konstrukci prostě nepobral. No a to jsem byl víte kde. Tak nějak jsem balancoval na hraně a tak dobře vím, jak to vypadá na té nevím straně. Jednou překročíte kritickou mez a pak už prostě neporozumíte tomu, co se od tabule nese.
    Dle mého tedy nelze zachovat současnou podobu školství a zároveň přibrat děti, které budou vyžadovat více či méně speciální přístup.

    Jak o tom přemýšlím, zrovna nedávno jsem zaslechl postesk své sestřenice, která trvala na tom, aby její syn s lechčím mentálním postižením chodil do normální školy. Zpětně soudí, že by nakonec bylo lepší, pokud by navštěvoval alespoň na základce školu speciální. A to má kluk nadprůměrné IQ, hudebně je velice nadaný. Jo a žije ve Francii, kde se tohle probíralo a zkoušelo mnohem dřív, než u nás.

  • zedd • 29. února 2016

    Obecně tuhle debatu moc nesleduju, tak nevím, jaký panuje pohled na problematiku dětského kolektivu, kde se z ničeho nic ocitne někdo „jiný“. Z vlastní zkušenosti vím, že reakcí bývá častěji exkluze než inkluze. Jistě to neplatí zcela obecně, ale je to reálný problém, který v současné situaci upadající kázně může vyvrcholit něčím hodně ošklivým.

  • Béda • 29. února 2016

    Všude se žvaní o konkurenceschopnosti, o upadajícím českém školství v mezinárodních srovnáních. Inkluze zřejmě přispěje ke zlepšení konkurenceschopnosti českého školství a zlepší perspektivu konkurence české ekonomiky. Holt kapitalismus má další problém. Supí konkureční systém a na něj narážející humanitu.

    Pro Sio. Možná se pletu ale za socíku zde existovaly pro pomalejší žáky tzv. zvláštní školy. Krom toho existovala poměrně rozvinutá síť středního učňovského školství pro ty, kteří zrovna neexcelovali v duševní tvořivosti a byli praktičtějšího zaměření .

  • zedd • 29. února 2016

    Mimo mísu: Zrovna jsem doposlechnul rozhovor se současným vrchnostou Obchodní komory a jedním z architektů našeho hladkého úpadku do kapitalismu panem V. Dlouhým. Poslední téma byl exportní charakter naší ekonomiky a fakt její 80% provázanosti s ekonomikami zemí EU. Pan exministr připustil, že možnosti expanze na exotické trhy tu bezpochyby je. Sám byl nedávno v Havaně a tam má prý značka Jawa stále vynikající zvuk.

    Když sem to slyšel, nevěděl sem, jestli se řechtat, brečet, mlátit hlavou do zdi. Ten chlap si z nás evidentně dělá prdel.

  • Clair • 29. února 2016

    Tak to jsem si skutečně nikdy nemyslela, že Češi mohou tuto ubohost adoptovat, zejména proto, že české školství se podle mě co znám ze západu řadilo k jedněm z nejlepších na světě. Holt časy se mění.
    Jelikož jsme tímto procházeli s našimi hochy v Kanadě, kde tento systém také Kanada adoptovala od svých jižních sousedů, mohu vás ujistit, že to bude pro všechny děti i rodiče noční můra.

    Nemohu vám ani popsat, jak jsme s manželem vzpomínali na české školství a zoufale hledali nějakou přijatelnou alternativu. Dokonce jsme zvažovali děti poslat do Česka. Toto je totální katastrofa, protože učitel, který má na starosti 30 dětí toto nemůže zvládnout. Pamatuji si, jak naši hoši chodili ze školy denně frustrovaní a také se to odrazilo na jejich výsledcích, protože tam jsou zařazeni děti, kteří jsou nejen fyzicky postižení, ale také mentálně. Podle vypravění našich dětí si pamatuji, jak mi vysvětlovaly průběh výuky, kde tyto děti potřebovaly hodně speciální péče a celá třída se musela přizpůsobit tempu dětí, kteří to nezvládaly.

    Navíc neustálé vyrušování a velká legrace a řev, když některé z nich spadlo pod lavici, nebo zakoplo, nebo cokoliv jiného. V důsledku toho jsme zjistili, že naši hoši přestávali mít zájem o výuku, ze které si nic stejně neodnášeli. Museli jsme se s nimi učit doma, jenomže na tamní školský systém naši hoši byli příliš vepředu a začali vyrušovat také, protože se nesmírně nudili. Já jsem byla volaná do školy alespoň třikrát týdně, protože nepokojné děti dávali za trest do samotky, kdyby alespon s nějakou knížkou nebo s nějakým úkolem, na kterém by mohli pracovat, ale ne, jen tak bez ničeho, aby se nudili více než předtím.

    Ze samé zoufalosti jsme dali děti do privátní školy britské školy Trinity School za velké peníze, ale vůbec jsme si nepolepšili.

  • Clair • 29. února 2016

    Ještě jsem chtěla dodat, že jsme toto velmi těžce nesli a také naše děti když přestoupily potom na střední školu, byly velmi pozadu a museli jsme se s nima učit, na odborné předměty najmout soukromého učitele, aby měly vůběc nějaké šance v životě. Vím ale od svých známých, že dělavali to samé, rodiče si neustále stěžovali, že je škola nepřipravila na vyšší vzdělání a znám mnoho případů, když se potom tito jedinci dostali na VŠ, látku nezvládli a museli jít zpátky do střední školy posledního ročníku a dobrovolně si ho zopakovat, nebo najmout soukromého učitele.
    Privátní školy jsou zase o něčem jiném. Zde se neklade důraz na akademické výsledky, ale především na PR, kdo se seznamí s kým, přehlídka nafoukaných zbohatlých rodičů, kteří si svoje boubelátka hýčkají v privátních školách v domnění, že když jejich dítě, i když má slabý průměr, bude mít ve svém Curicullum vynikající posudek z této školy, a už jenom jméno té školy mu zajišťuje slávu za velké peníze a cestičku k velkým korporacím ušlapanou. Z této snobárny jsme hochy vysadili hned po prvním ročníku.

  • Sio • 29. února 2016

    Béda napsal

    Všude se žvaní o konkurenceschopnosti, o upadajícím českém školství v mezinárodních srovnáních. Inkluze zřejmě přispěje ke zlepšení konkurenceschopnosti českého školství a zlepší perspektivu konkurence české ekonomiky. Holt kapitalismus má další problém. Supí konkureční systém a na něj narážející humanitu.

    Pro Sio. Možná se pletu ale za socíku zde existovaly pro pomalejší žáky tzv. zvláštní školy. Krom toho existovala poměrně rozvinutá síť středního učňovského školství pro ty, kteří zrovna neexcelovali v duševní tvořivosti a byli praktičtějšího zaměření .

    Samozřejmě. Ale já nemyslel ty nejpomalejší, co šli do zvláštních škol. Já myslel ty pomalejší, kteří na těch základkách zůstaly. Normálně se tam učili, někteří jednou dvakrát propadli. Pamatuji příklad, kdy maminka, jejíž kluk se nedostal do učení ukecala ředitele, aby mohl opakovat devátou třídu. ředitel to udělal s podmínkou, že bude sekat latinu a vzal ho s oprávněním matky dát mu přes hubu, když ne. A kluk, předtím známý jako těžký sígr, opravdu sekal latinu a snažil se. Blbej zas tolik nebyl, zvládal to na trojky.

  • Clair • 29. února 2016

    Bedo a vite co ta inkluze ještě znamená, že se budou upravovat také známky z jednotlivých předmětů. V těchto školách nikdo nepropadá, byla by to ostuda školy takhle ponižovat žáka, který by propadl, nehledě na to jak by byl tímto psychologicky poškozen. Vlastně by mu škola dala na vědomí, že ho vyřazuje a že tam nepatří a v tom případě mu učitel musí dát takovou známku, aby každý rok procházel. Jako další ovšem je, že se snižuje kvalita výuky pro ostatní žáky, nebo dokonce látka se ani celá neprobere v jednom ročníku, ale všichni dostanou dobrou znamku a jde se do dalšího ročníku. A tak to jenom pokračuje. Vzpomínam si na jednoho učitele ze střední školy, kde jsem byla na rodičovském pohovoru a přímo jsem se ho na to ptala a on mi řekl, že musí všem žákům dát lepší známku, i když ty testy nezvládli dobře, protože by to ovlivnilo jeho hodnocení a nakonec by sám přišel o místo. Takže učitelé to musí samozřejmě upravit aby byli všichni spokojeni.

  • hudryper • 1. března 2016

    Clair napsal
    V těchto školách nikdo nepropadá, byla by to ostuda školy takhle ponižovat žáka, který by propadl, nehledě na to jak by byl tímto psychologicky poškozen.

    Osobní zkušenost Clair se základním a středním školstvím v Kanadě je pro naši diskusi velice cenná. Jedna věc je o inkluzi akademicky polemizovat z pozice pozorovatele i se zkušenostmí z pedagogického procesu a něco jiného mít tři nadané děti,které trpí ve škole nudou a na něž tato instituce působí ohlupovacím systémem. Rozdílné předpoklady pro vzdělání jsou u dětí normální
    a ještě za socialismu s jeho silně rovnostářskými tendencemi tento fakt byl do značné míry uznáván.
    Jednak institut zvláštních škol a pro zajímavost také neoficiální existence výběrových škol. V Praze
    bylo několik gymnázií o rozdílné úrovni jejich renomé,ovšem gympl ve Štěpánské- tam opravdu hned tak někoho nepřijali.A mohli tam učit i profesoři se „špatným kádrovým posudkem“ výuku,
    která by nikdy nebyla schválena do oficiálních osnov. Většina studentů se tam rekrutovala z rodin
    ve vyšším postavení,zejména advokátů,lékařů,politiků a pod.a kupodivu i některých ratolestí vysokých politických figur,pokud chtěli pro své děti opravdu konkurenční prostředí.Přesto ale se
    děti význačných rodin,pokud nesplňovali náročné požadavky školy ,k tamnímu studiu nedostaly.
    Zajímavý popis současné školy v Norsku je obsažen v následujícím dokumentu. Je to ale vhodné
    jen pro odolnější nátury :
    http://www.novarepublika.cz/2016/02/co-se-na-nas-hrne-nocni-mura-moderni.html#more

  • Aleš • 1. března 2016

    Tohle jsem posílal včera po jiném vlákně:

    Já jsem chodil na šestileté gymnázium s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných oborů (při osmileté základní školní docházce) a mám s tím dobré zkušenosti. Přijímačky jsem s přehledem udělal i o rok dřív na klasické gymnázium, ale cítím, že ten rok na základce (byť ve výběrové třídě) byl pozitivní. 2 roky jsou tak akorát na změnu přístupu z 1. stupně základní školy na přechod na střední. Víc už je pro studenty ztráta. Myslím, že to poflakování se od 7. do 9. třídy pak degraduje i studenty průmyslovek. Zářný příklad je moje sestra. Nikdy se nenaučila se učit a průmku udělala, protože v době, kdy studovala, již drasticky poklesla úroveň. Třešničkou na dortu bylo, že byla i přes velké množství zameškaných hodin kvůli nemoci jedna z nejlepších ve třídě… Prostě tragédie.
    O několik let později jsem si to vyzkoušel i za stupínkem. Nebyl jsem na to úplně vhodný typ, tak z toho sešlo. Ale úděsná byla kolikrát úroveň kolegů, kteří u toho zůstali. Při dalších studiích jsem již pak pozoroval jen pád do čím dál hlubších pater pekla. Čeká nás brzké dorovnání se „pokrokovým“ pojídačům hamburgerů. Jak je známo, pokrok nezastavíš… Inkluzi tu musíme mít, i kdyby nás kvůli ní měli pánové Ševčík, Pehe, Kindl, Mitrofanov, Schapiro i další vyhladit.
    ———————
    Ten pokles nejen soukromého školství, ale i státního je zapříčiněn praktikami, které ty školy již mají společné. Soukromé školy již ani nepovažuju za školy, ale instituty, kde si bohatí platí tituly a osvědčení o absolvování vzdělání, aniž by o nějaké vzdělání vůbec šlo. Některé obory pak mají obsah i úroveň vzdělání podobnou, ale horší, než svého času měli absolventi s titulem RsDr a někde již jde jen o obchod cena/titul.

  • Sio • 1. března 2016

    hudryper napsal
    Osobní zkušenost Clair se základním a středním školstvím v Kanadě je pro naši diskusi velice cenná. Jedna věc je o inkluzi akademicky polemizovat z pozice pozorovatele i se zkušenostmí z pedagogického procesu a něco jiného mít tři nadané děti,které trpí ve škole nudou a na něž tato instituce působí ohlupovacím systémem. Rozdílné předpoklady pro vzdělání jsou u dětí normální
    a ještě za socialismu s jeho silně rovnostářskými tendencemi tento fakt byl do značné míry uznáván.
    Jednak institut zvláštních škol a pro zajímavost také neoficiální existence výběrových škol. V Praze
    bylo několik gymnázií o rozdílné úrovni jejich renomé,ovšem gympl ve Štěpánské- tam opravdu hned tak někoho nepřijali.A mohli tam učit i profesoři se „špatným kádrovým posudkem“ výuku,
    která by nikdy nebyla schválena do oficiálních osnov. Většina studentů se tam rekrutovala z rodin
    ve vyšším postavení,zejména advokátů,lékařů,politiků a pod.a kupodivu i některých ratolestí vysokých politických figur,pokud chtěli pro své děti opravdu konkurenční prostředí.Přesto ale seděti význačných rodin,pokud nesplňovali náročné požadavky školy ,k tamnímu studiu nedostaly.
    Zajímavý popis současné školy v Norsku je obsažen v následujícím dokumentu. Je to ale vhodné
    jen pro odolnější nátury :
    http://www.novarepublika.cz/2016/02/co-se-na-nas-hrne-nocni-mura-moderni.html#more

    No, vypadá to, že jsou na programu horší věci, než inkluze. Při čtení článku na odkazu mi šel mráz po zádech. Otřáslo to se mnou.

  • Sio • 1. března 2016

    Inkluze je krásný ideál. Jistě, proč neumožnit těm, co jsou pozadu, aby se trochu dotáhli? Jenže praxe je opravdu poněkud jinde, zvláště ve školství, které tu reálně máme. Dá se to zvládnout, ale v současných podmínkách ne.

  • Eric Jade • 1. března 2016

    Drobná poznámka – v české verzi se uvádí, že ta progresivní metoda je čínského původu. A v anglických verzích po netu, že jde o progresivní dánský systém. Jak je to v ruském originále nevím, ale čínská výuka je o řády drsnější kafe, než to co se popisuje. Skóre pod 93 ze 100 = „neschopný blbec“. Zvlášť taková zkouška na vysokou (gaokao) je jiný kalibr než přijímačky na západě. Jedna a pro všechny školy – takže spíše než, že si žáci vybírají školy si prestižní školy v důsledku vybírají žáky.

  • aram • 1. března 2016

    V předcházejícím vláknu k článku na OM o inkluzi byla zmíněna učitelka Štěpánová a její vyjádření k v pořadu Máte slovo.
    http://video.aktualne.cz/dvtv/ucitelce-vyhrozuji-zabitim-kvuli-protiruskym-nazorum-je-to-h/r~b60e3e72dfb411e59d7b0025900fea04/
    Abychom si udělali ucelený obrázek o tom, co je ta paní zač dávám pokračování.
    Kolik je té ženské let? 40? Kolik toho pamatuje ze socialismu nemluvě z „komunismu“? Jak se odvažuje tvrdit, že děti na prvním stupni vědí o čem je řeč?
    Patří něco takového do škol , nemluvě o prvním stupni? A ještě si dovoluje tvrdit, že s tím děti přišly samy. Nemám slov. Slušných podotýkám.
    Mmch video, které bylo součástí prvního článku a kde byl její vstup do dikuze je zablokované!!

  • Sio • 1. března 2016

    aram napsal

    V předcházejícím vláknu k článku na OM o inkluzi byla zmíněna učitelka Štěpánová a její vyjádření k v pořadu Máte slovo.
    http://video.aktualne.cz/dvtv/ucitelce-vyhrozuji-zabitim-kvuli-protiruskym-nazorum-je-to-h/r~b60e3e72dfb411e59d7b0025900fea04/
    Abychom si udělali ucelený obrázek o tom, co je ta paní zač dávám pokračování.
    Kolik je té ženské let? 40? Kolik toho pamatuje ze socialismu nemluvě z „komunismu“? Jak se odvažuje tvrdit, že děti na prvním stupni vědí o čem je řeč?
    Patří něco takového do škol , nemluvě o prvním stupni? A ještě si dovoluje tvrdit, že s tím děti přišly samy. Nemám slov. Slušných podotýkám.
    Mmch video, které bylo součástí prvního článku a kde byl její vstup do dikuze je zablokované!!

    Mno, je to hlúpaňa. Pokud se díky tomu nechce nějak uvést v politice. To by bylo možná jiné kafe, jako PR antré by jí to posloužilo.
    Ale pokud ne, lidi jí to vrátí i s úroky. A většinou ani nebude vědět, odkud ta pomyslná facka (může to mít tisíce forem) přiletěla. Bude ještě ráda, až se na to zapomene. Pokud má děti, tak ani těm moc nepomohla.

  • aram • 1. března 2016

    Béda napsal

    Sio,

    http://www.petra2010.cz/informace-petra-stepanova/

    Je to zřejmě paní (také nebo především?) podnikatelka. Zájmy má opravdu široké. Stačí si rozkliknout. Učí od roku 2012, to by mně zajímalo na jakém místě v pořadí jejích zájmů škola je. Tady ji máme v Máte slovo 28.2.2013, kde obhajuje církevní restituce. Sama na to na svých stránkách upozorňuje.
    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/213563230800007/
    Podle mého názoru v té škole je buď proto, aby měla nějaký stabilní příjem nebo loví dušičky. Mluví cca od 8 min.

  • Béda • 1. března 2016

    V roce 2010 ukončuje magisterské studium na Masarykově univerzitě v Brně obor učitelství pro 1. stupeň, kde obhájila diplomovou práci s názvem „Antické a biblické pojetí krásy jako základ evropské kultury“.

    Podle CV je to velice zbožná a umělecky „ne“ ziskově zaměřená žena, která vystudovala učitelství na Zlatuškově (to je ten TOP manažer sedící na školském výboru sněmovny) „Masarykově“ instituci. Sic sama asi o době komunismu neví ze zkušenosti zhola nic ale jak je vidět úspěšně indoktrinuje nejmenší antikomunismem a ještě se veřejně zaštiťuje nejmenšími ve svém antikomunistickém zápalu. Její historické exkurzy do dějin 2.SV to je skutečná kuriozita. Myslím, že ta ženská je (TOP) Štětináč v sukních.

  • Sio • 1. března 2016

    Béda napsal

    http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/396388-v-aquaparku-v-nemecku-napadli-migranti-z-afghanistanu-dve-divky.html

    Nec neočekávaného, že. Kombinace kulturních zvyklostí, islámských pravidel a nadrženosti.

  • Sio • 1. března 2016

    aram napsal
    Je to zřejmě paní (také nebo především?) podnikatelka. Zájmy má opravdu široké. Stačí si rozkliknout. Učí od roku 2012, to by mně zajímalo na jakém místě v pořadí jejích zájmů škola je. Tady ji máme v Máte slovo 28.2.2013, kde obhajuje církevní restituce. Sama na to na svých stránkách upozorňuje.
    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/213563230800007/
    Podle mého názoru v té škole je buď proto, aby měla nějaký stabilní příjem nebo loví dušičky. Mluví cca od 8 min.

    Jasně, už jsem se díval. spousta různých stáží, otázka za čí peníze, možná z církevních restitucí. Učitelka až nakonec. Cítím mocnou protekci. Kolik asi lidí za tv obrazovkami jí to žralo?