TOPlist

Je Rusko naším nepřítelem?

Reklama


Jsme terčem ruské propagandy. To je nepochybné. Jenže stejně tak je nepochybné, že jsme terčem propagandistické kampaně našich tajných služeb, našich médií a našich politiků.

V Katolickém týdeníku vyšel pěkný článek Alexandry Alvarové „Území nepřítele začíná v mozcích jeho obyvatel“. Rád bych s jeho obsahem stručně seznámil i čtenáře E-republiky, kteří zrovna Katolický týdeník neodebírají a nečtou. Článek pojednává o tzv. hybridních válkách, v jejichž horké fázi se prý nacházíme, přičemž bitva se odehrává v našich vlastních hlavách. Zkráceně cituji :

„…s tříletým zpožděním po zahájení tzv. hybridní války Ruska proti evropským státům NATO a EU zřídila Evropská komise tým East StratCom Task Force, který se zabývá vyvracením nepravdivých informací ruské propagandy. Tým se skládá ze 450 expertů, novinářů, úředníků, nevládních organizací a think-thanků z více než 30 zemí světa. …hybridní válka je nový útočný koncept ruského ministerstva obrany… Cílem této propagandy je vyvolat dojem, že vlády jsou zhýralé, nesvéprávné, neschopné obstát ve vedení státu. Druhým pilířem hybridní války jsou operace ruských tajných služeb, směřujících k vyvolání vzájemné hluboké nenávisti mezi skupinami obyvatel, a to tak, aby volili extrémní pravici nebo levici, pokud možno placenou z Ruska (Syriza, AfD, Front National Le Pen, rakouské FPÖ a mnoha dalších).“

Podle článku tedy Rusko zahájilo před více jak třemi lety propagandistickou kampaň proti zemím NATO. A co dělaly země NATO do té doby? Vydávaly seriozní zprávy ze středu Evropy, z Prahy, ze světově známého pravdivého a objektivního zpravodajství Radia Svobodná Evropa. To mělo být původně umístěno v centru města, ale poté, co vyšlo najevo, že ze tří transportérů naší armády při poplachu a nebezpečí teroristického útoku žádný nedojel k ochraně objektivního zpravodajství včas, byla vystavěna zcela nová, bezpečná budova na Hagiboru.

A náš, ryze český tisk a televize? Pokud si pamatuji, tak korporátní žurnalisté šířili „pravdu a lásku“ k ruskému lidu přinejmenším od smrti Borise Jelcina. Ten totiž mínil za zvuků Clintonova saxofonu ruské impérium totálně propít ve prospěch oligarchů. To se všem líbilo, byla to taková švanda, když výnosy tekly správným směrem od Východu na Západ. V té době nebylo hybridních válek vůbec třeba.

Tyto dobře zaběhané pořádky navzdory všem očekáváním zhatil „zločinec“ Putin. Zavolal si oligarchy, alespoň ty ruské, a oznámil jim, že jsou podřízeni státu. Nikoliv snad Spojeným státům, nebo oligarchii v nich vládnoucí, ale ruskému státu. Může se jim to nelíbit, mohou proti tomu protestovat, ale to je asi tak vše, co mohou dělat. Někteří nesouhlasili (jako např. Chodorkovskij) a skončili ve vězení. Justice nemohla sáhnout vedle, protože celá Západem očkovaná „transformace“ byla megazlodějnou spáchanou na ruském lidu. Byla to „transformace“ podobná té české, ale jen jaksi desetinásobně až stonásobně drsnější. Inu, Rusko je veliké. I v českém Orlíku bylo nalezeno několik plných sudů. A copak teprve v Rusku. Nám zbyly montovny, Rusku navíc nesmírné nerostné bohatství. Rusko, jak se zdá, alespoň bojuje o svoji nezávislost, my jsme o ni ani bojovat nezačali.

Informace, jimž věřit nelze

Alvarová má pravdu, na sociálních sítích a na internetu vůbec kolují nesmysly a dezinformace. Mnohokrát mně přijde neuvěřitelný mail i od zdánlivě svéprávných osob. Takové hlouposti asi vyrábějí obě strany a orientovat se v té spleti různých informací není jednoduché, přičemž nepochybuji o tom, že i ruská strana dělá, co může, hlava nehlava, pravda nepravda. Dnes jsem si například přečetl informaci, že Clintona podporoval agent izraelského Mossadu a sovětských tajných služeb Marc David Rich a že Demokratická strana Billa Clintona byla sponzorována přes nastrčenou osobu z týmu Demokratické strany rusko-izraelskou mafií. To by ještě nebylo to nejhorší. Nejbližším spolupracovníkem a obchodním partnerem tohoto Riche, který řídil i amerického prezidenta, totiž nebyl nikdo jiný než nám dobře známý Andrej Babiš. Tuto informaci ZDE šíří podle „dobře informovaného zdroje z tajné služby“ internetový deník „Svobodné fórum ,“ za kterým stojí naše novinářská esa – bývalý šéfredaktor Blesku, Lidových novin, MF Dnes či Reflexu Pavel Šafr, Tomáš Klvaňa, Barbora Tachecí a Jan Jandourek. Tak za takové „svobodné fórum“ pěkně děkuji.

Informace, jimž lze věřit

Článek Alexandry Alvarové má pravdu v tom, že jsme terčem ruské propagandy. To je nepochybné. Jenže stejně tak je nepochybné, že jsme terčem propagandistické kampaně našich tajných služeb, našich médií a našich politiků. Zdá se tedy, že je obtížné oddělit propagandu od objektivních informací, že je tudíž nemožné si udělat na dění ve světě i doma nějaký kvalifikovaný názor a bezpečně oddělit zrno od plev. Myslím však, že to zase tak těžké není. Existují nesporné informace, potvrzené z obou stran, s nimiž lze celkem bezpečně pracovat. Takových informací, na nichž je všeobecná shoda, není překvapivě zase tak málo. Ukazují, že ne my jsme se stali terčem ruské agrese, ale naopak, státy NATO jsou agresory po celém světě. Malá ukázka nezpochybnitelných informací:

  • Válka v Iráku. Ta byla zahájena na základě falešných informací prezentovaných americkému lidu prezidentem Bushem a mezinárodnímu společenství v OSN ministrem zahraničí Colinem Powellem. Země je dodnes zcela rozvrácena.
  • Válka proti Afghánistánu byla Spojenými státy, Velkou Británií a „koalicí ochotných“ zahájena navzdory OSN a tedy proti mezinárodnímu právu. Konflikt trvá dodnes.
  • Rozvrat Libye. V této kdysi celkem spořádané a bezpečné zemi panuje v důsledku vojenského zásahu Francie, Velké Británie, Itálie a dalších zemí NATO totální mocenský, bezpečnostní a ekonomický chaos.
  • Občanská válka spojená s intervencí zahraničních žoldáku v Sýrii. Na jejím počátku ohlásily Spojené státy vyzbrojení opozice. To je akt odporující mezinárodnímu právu i zdravému rozumu. Hádky v rodině asi není vhodné řešit vyzbrojením členů rozhádané rodiny. Teroristická organizace, která si říká Islámský stát, je vyzbrojena americkými zbraněmi, jež prý byly původně určeny pro „umírněnou“ opozici nebo zanechány (a následně bojovníky ISIL a al-Kájdy ukořistěny) v Iráku.
  • Rozvrat Ukrajiny. Kdy jindy Spojené státy zjevněji podporovaly extrémistické skupiny než na Majdanu? Co tedy Alvarová Rusku vyčítá? Proč se nepodívá na násilné skupiny „revolucionářů“ na Majdanu a v Oděse? To jsou přece zjevná fakta. Upálení civilistů v Oděse slovně podpořil i náš diplomat Bartuška. Kdo tu tedy obhajuje teror?
  • Věznění bez soudu. Spojené státy si vězní, koho chtějí a jak dlouho chtějí, a se lhůtami pro maximální délku zadržení a vznesení obvinění si hlavu naprosto nelámou. Lidská práva ani právo mezinárodní je nezajímají. Americké úřady si také nárokují možnost zabít bezpilotním dronem na druhé straně zeměkoule kohokoliv, na koho ukáže prstem jejich president.
  • Mučení vězněných. Spojené státy se již mnohokrát na různých úrovních přihlásily k praxi mučení, a to i samotným prezidentem USA. Tato praxe je však sama o sobě v rozporu s mezinárodním právem i zdravým rozumem. Mezinárodní právo se vyvíjelo na základě lidské zkušenosti, se zřetelem k historickému zjištění, že mučení je nejen nehumánní, ale také neúčinné. Nikoliv proto, že by mučení nikoho nepřimělo mluvit, ale proto, že bezpečně nelze oddělit pravdu od lži. Důsledky mučení byly v historii strašlivé. Z českých pramenů lze na toto téma doporučit knihy „Doznání“ a „Kladivo na čarodějnice“.
  • Sankce proti Rusku jsou nepřátelským aktem vyhlášeným Evropskou unií. Původcem tohoto nepřátelského aktu tedy není Rusko, ale Evropská unie.

Teď se podívejme na zločiny Ruska

  • Obsazení Krymu. Nikdo snad nemůže vážně tvrdit, že by většina obyvatel Krymu nechtěla v předvečer občanské války připojení k Rusku. To si můžeme o referendu na Krymu myslet, co chceme, vyhlašovat bojkot, že na Krymu se o Krymu rozhodovat nesmí, ale vůle většina byla nejen zcela jasná, ale také zcela pragmatická a pochopitelná. Většinu obyvatel Krymu tvoří Rusové, Rusko bylo bohatším státem než Ukrajina a Krym byl dříve tradičně spíše ruský než ukrajinský. Navíc nikdo nestojí o takovou hrůzu, kterou proti civilnímu obyvatelstvu předvedla ukrajinská armáda a dobrovolnické prapory typu Azov nebo Ajdar.
  • Intervence v Sýrii. Tato akce vedená zejména leteckými silami byla provedena na žádost legálního představitele Sýrie. Navíc její masivní fáze skončila, většina leteckých sil se po výrazných úspěších v boji proti tzv. Islámskému státu stáhla.

Závěr

Mým nepřítelem zcela jistě není ruský lid. Není jím ani Rusko. To není samozřejmé. Naše média nám vtloukají do hlavy pravý opak. Rusko je prý naším nepřítelem a americká armáda se už už chystá k obraně naší vlasti před imperiálním ruským medvědem. Ať se na mě Alexandra Alvarová nezlobí, tohle jim nevěřím. Nechápu, proti komu jsou namířeny sankce.

Proti ruskému lidu?
Ten mně nic neudělal.

Proti Putinovi?
Za to, že jako jeden z mála státníků je schopen hodiny odpovídat na otázky novinářů (i těch západních) a působí normálně? Za to, že se Putin, ani ruský lid nezhlédl v našem úžasném pojetí demokracie? Za to, že Krym byl na přání jeho obyvatel připojen k Rusku? To určitě ne.

Je snad ruský lid sankcionován za to, že v Rusku nejsou respektována lidská práva a svobody?
To si může vzhledem k výše uvedenému pojetí lidských práv Spojených států myslet jen naprostý ignorant nebo fanatik.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Přejít do diskuze k článku 18 komentářů