Jed na naší kůži. Odkud pocházejí ty neuvěřitelně levné kůže a kožešiny?

Reklama


Někteří k nám přicházejí, aby u nás bydleli, protože jsem jim rozbořili jejich domovy. Jiní si přicházejí vybrat podíl z nerostného bohatství, které jsme v jejich zemích nakradli. I Bangladéšané si k nám jednou přijdou pro naše bohatství, které jsme získali z jejich otrocké práce.

Dokumentární film „Gift auf unserer Haut“ z německé filmové produkce nám ukazuje to, co nechceme vidět.

Boty, popruhy, opasky, kabelky, pohovky, kancelářské židle nebo autosedačky z kůže jsou trendy. Jsme s nimi každý den v kontaktu, od dětství. Kůže je přirozená. Možná proto si nikdo nepoloží tyto otázky:

Z jakého zvířete pochází kůže mojí peněženky?
Odkud pochází táto kůže?
Je to opravdu jen odpad z evropských jatek?
Je to, co nosíme každý den, bezpečné pro naše zdraví?

Barefoot je mladý muž. Dělá v koželužně v Bangladéši. Vydělá si měsíčně 30 euro. Nikoho nezajímá, zda je nemocný, nebo jestli jeho rodina nehladoví. Pracuje vedle zastaralých a nebezpečných strojů, bez ochranných pomůcek a v nepředstavitelném smradu. Také děti dělají za pár centů, nemají na výběr. To je každodenní život jedné z tisícovky koželužen v Dháce v Bangladéši. Městem tečou řeky otrávené odpady z výroby. Právě zde se vyrábějí kůže pro světový trh. Dokonce i pro Evropu.

Špatně zpracována kůže může vyvolat celoživotního alergie. Chrom se téměř všude používá pro činění kůže. Pokud není kůže pečlivě vyčištěná, zbytky chromu vyvolávají karcinogenní a alergenní reakce. Z jakého zvířete pochází kůže, ze které země pochází, kde byla kůže zpracována, to na své na botě nenajdete. To samé platí pro kožešiny.

Stamiliony zvířat jsou chovány a zabity pro výrobky z kůže. V jakých podmínkách žijí ta zvířata? Čím jsou krmena? Tyto a jiné otázky nás nezajímají. My máme jen starost, aby nám někdo neukradl „naše“ bohatství, naší vyspělou Euroatlantickou civilizaci.

Režie: Manfred Karremann
Spolupráce: Marina Karremann, Thomas Jacob
Kamera: Manfred Karremann, Marina Karremann, John Laidler
Střih: Thomas Jacob
Úvodní slovo: Reinold Hartmann
Editace: Uschi Hansen
Námět a překlad komentáře k videu: Rado Miko

Přejít do diskuze k článku 14 komentářů