Jediný hlas médií rozežírá naši demokracii

Reklama


Naše oficiální média, ať už tištěná nebo vysílaná, stojí dnes v první linii boje proti demokracii a svobodnému jednání a vyjadřování u nás. Kdo celý tenhle politicko-propagační šik v ČR organizuje a vede, určuje jeho politickou linii pro dobu vzdálenější, kratší, nebo dokonce i pro každý den zvlášť, jak to praktikoval Goebbels, zůstává tajemstvím, ale řekl bych, že ten současný šik se vede víceméně sám sebou. Každý z toho šiku, aniž by byl kýmkoli (třeba šéfredaktorem) podroben význačnějšímu tlaku psát či vysílat tak, a ne jinak, totiž píše tak, jak činí, nejprincipiálněji ze své vlastní vůle, a místy snad dokonce i z vlastního přesvědčení. Díky tomu je pak celý tento mediální celek jednolitější a pevnější, než kdyby byl ovládán a dirigován cizí vůlí shora dolů, např. vůlí nadřízeného, třeba šéfredaktora, vydavatele atd. Úsloví, bude-li každý z nás z křemene, je celý národ z kvádrů, pak jako ulité platí i pro sevřenost tohoto mediálního šiku

Logicky ze shora načrtnutého vyvstává ovšem otázka tak palčivá, až samočinně otvírá ústa. Ale propánakrále, jak se mohlo stát, že všichni v tom šiku uvažují stejně – a tím pádem pak píší a mluví také stejně? Tedy že všichni vysílají a píší, že ďábel sídlí v Moskvě a anděl ve Washingtonu, že Putin je belzebub a Obama duch svatý, když ve veřejnosti je těch názorů nejširší paleta a spíš převažují ty opačné, než ty, které hlásají média.

Dvířka do této tajemné komnaty pootevřel až německý novinář Udo Ulfkotte ve své knize Koupení žurnalisté, která vyšla v Německu na podzim r. 2014. Novináři v Německu píší a vysílají stejně proto, prozrazuje Ulfkotte, protože si všechny, kteří v žurnalistice něco znamenají a mají jméno, koupila americká výzvědná služba CIA. Sám Ulfkotte, coby novinář deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, patřil do okruhu těchto Američany koupených žurnalistů, a proto techniky jejich nákupu, jak je CIA provádí, důvěrně zná. A popsal je i ve svém interview pro magazín Oriental Review. Vyplývá z něj, že CIA si německé žurnalisty nekupuje penězi, ale dary. On sám byl např. obdarován zlatými hodinkami a kompletní soupravou pro potápění, dlouhou řadou bezplatných ubytování v pětihvězdičkových hotelech na různých místech zeměkoule, bezplatnými zájezdy do USA atd. atd. Udal, že zná několik německých žurnalistů, kteří si z těchto benefitů pořídili v cizině haciendy pro letní i zimní dovolenou. Současně však uvádí, že ještě důležitější než dary je skutečnost, že velebením USA a NATO se vám dostává podpory, uznání a poct. Pokud nevelebíte, kariéra se vám rozplyne jak obláček kouře, a jste rád, že můžete třídit poštu pro vydavatele. Představte si, říká v interview dále, že stále létáte do USA a nikdy nezaplatíte ani cent. Že si vás k interview zve kupa amerických politiků, vyjadřují vám úctu a zájem – a tu jednoho dne pocítíte, jak se dostáváte do magnetického pole moci. A hned poté vás zalehne touha udržet se uvnitř toho pole co nejdéle. Každý touží být celebritou, ale stačí nevyhovující věta, úkrok mimo žádaný směr, a s vaší kariérou je konec.

Tolik tedy Udo Ulfkotte ke koupeným žurnalistům v Německu a současně i k zodpovězení otázky, jak je možné, že všichni tamní novináři píší stejně. Všichni stejně kritizují Rusko a Putina, a všichni stejně oslavují Spojené státy a Obamu. Takže je to PŘESNĚ JAKO U NÁS chce se vám vykřiknout, když se tohle dovídáte, a další myšlenkou, která na tu první logicky hned návazuje, je ta, že nejpravděpodobněji něco z toho, ne-li dokonce všechno, co Ulfkotte píše o novinářích v Německu, platí i o novinářích v Česku. Proč by totiž CIA nabízela dlaň s dolary jen Němcům, když i ona jistě zná Bismarckův výrok, že kdo ovládá Čechy, ovládá Evropu? A kromě toho, vždyť už jen ta shodnost, že se jak v Německu, tak i u nás píše podle jediného mustru – Rusko zlo, USA dobro – a na žádný jiný názor nenarazíte, kdybyste si oči vykoukali a prodejnu novin vykoupili, dokazuje, že CIA rozdává dolárky za přízeň k USA a nenávist k Rusku i u nás. Že si i naši mainstreamoví novináři nejspíš užívají podobných benefitů (a pak jsou za ně správným způsobem vděčni), kterých si užíval Ulfkotte, než mu svědomí řeklo DOST. Vždyť jen čirou náhodou se vám např. k sluchu dostane, že redaktor Dolanský z ČT absolvoval nedávno školení v BBC, a když se kouknete na jeho profil na Wikipedii, dozvíte se, že v letech 1992 ař 1998 studoval na Methacton High School v Pensylvánii, a v letech 2003 až 2004 na University of Westminster v Londýně. Možná si opravdu tohle všechno platil ze své kapsy, ale červíček pochybností už ve vás po Ulfkottově odhalení vrtá, toho se nezbavíte, a jistě mi jej jako přirozený promine i pak Dolanský. Protože to podezření, možná oprávněné a možná i neoprávněné, neplatí jen pro něj, ale snad ještě víc pro ty z nejvýše postavených zpravodajských redaktorů jak ČT tak i tisku, o kterých se (s výjimkou Michala Kubaly), na internetu kromě deseti až patnácti řádků povšechné informace nedovíte prakticky vůbec nic. Proč tahle skoupost? Jaký je pro ni důvod? Když se o každé hvězdičce na internetu dozvíte i kdy začala chodit?

Nejčerstvější a nejvýmluvnější důkaz o žulové jednotě našeho žurnalistického mainstreamu a o naprosto identických mozcích všech jeho příslušníků, přinesl ovšem až hysterický pokřik, který média strhla kolem pietního aktu u památníků padlých rudoarmějců na brněnském Centrálním hřbitově, kterého se vedle ruských motorkářů zúčastnil i jihomoravský hejtman Michal Hašek. A ještě k téhle hrůze navíc – jen si to představte – se s nimi nechal i vyfotografovat. Jako kdyby spáchal ten nejúděsnější zločin v celé historii národa na něj zaútočily stovky a možná i tisíce hlasů všech našich oficiálních médií, a nenašel se ani jediný, který by řekl to, co si v tu chvíli převážně myslel národ: NO A CO? Vždyť ti Rusové se přišli poklonit svým padlým, kteří nás Čechy zachránili od nacistického otroctví a smrti, a hejtman Hašek tam byl za všechny ty miliony svých zachráněných krajanů. Takže tam těch českých politiků mělo být mnohem víc, a kdyby spravedlnost a vděčnost na tomto světě skutečně vládla, možná jich tam měl být plný hřbitov.

Demokracie znamená mnohost názorů a ne tedy jen názor jediný, což by pochopitelně – a dokonce snad v prvé řadě – mělo platit i pro média. Takže jejich dnešní jediný hlas, který v nich vládne – je jejich nejstrašlivější obžalobou. Ničí totiž svobodné myšlení lidí, dělá z nich hlupáky, a nemíří jinam, než od demokracie k fašizmu. Není-li ovšem už sám o sobě fašismem.

Přejít do diskuze k článku 76 komentářů