Jediným řešením uprchlické krize je zastavení války

Problematika uprchlíků je zásadním tématem, které nelze opomíjet ani vyřešit pár slogany. Počet lidí, kteří byli nuceni opustit svůj domov a svou zemi, a kteří čelí útlaku a ponižování, hladu a často i smrti, se pohybuje řádově ve stovkách tisíc. Problém lze vyřešit pouze tehdy, bude-li řešen u svého kořene, odstraněním příčin, které jej způsobily. Fenomén migrace není nový, ale v posledních letech došlo k výraznému nárůstu počtu běženců. Média, která v minulosti toto téma nezmiňovala, o něm začala nyní informovat s cílem přilákat pozornost.

U kořene problému najdeme klimatické změny, hlad, chudobu, a v tomto okamžiku hlavně války. Výsledkem války v Iráku, která začala v roce 1991, je smrt více než 2 miliónů lidí, 4 milióny uprchlíků a zcela destabilizovaná oblast. Muslimský svět utržil tvrdou ránu a uvnitř islámu se objevily nebo zhoršily konflikty. Dva milióny iráckých uprchlíků uteklo do Sýrie, kde také v roce 2011 vypukla občanská válka, a to v mezinárodní režii. A pochopitelně, tyto národy dělají to, co bychom udělali na jejich místě i my: utíkají od hrůzy války a chudoby a hledají pomoc tam, kde očekávají, že ji naleznou.

Pokud nedojde ke změně současného trendu válek, okupace cizích zemí, ovládání přírodních zdrojů, fenomén migrace poroste exponenciálně. Když ponecháme stranou morální aspekt, stavění zdí nic nevyřeší. Nelze zastavit milióny zoufalých lidí, kteří bojují o vlastní přežití a o přežití svých rodin. Na druhou stranu si ani nelze představit nucené soužití nařízené shora. To by nevyhnutelně vedlo k násilí, diskriminaci a rasismu. Z tohoto pohledu jsou ve skutečnosti všechny diskuse o uprchlících, které probíhají v médiích i v politických a kulturních kruzích, či debaty, které zdánlivě ukazují opačná stanoviska k tomuto tématu, projevem stejné věci: cirkusu odvádějícího pozornost od zásadního tématu: od války, od zodpovědných za tuto válku a od možných řešení.

Když hovoříme o uprchlících zde v Evropě, okamžitě se nám vybaví arabský a africký svět. Zapomínáme na bývalou Jugoslávii a na Ukrajinu, kde jsou již milióny uprchlíků, kteří jsou prozatím absorbováni na samotné Ukrajině a v Rusku. Jestliže se bude pokračovat v šíleném plánu Spojených států, podporovaném členskými zeměmi NATO, v občanské válce na Ukrajině s cílem destabilizovat Rusko, budeme čelit desítkám miliónů lidí prchajících do bezpečí. A zítra možná nebude již obávaným nepřítelem islamista, ale ruský bolševik. A kdo ví, každý z nás by se jednou mohl stát uprchlíkem a být odkázán na pomoc cizích zemí.

Neexistuje žádná jiná možnost, než zastavit války. Všechna ostatní řešení jsou buď předvolebními manipulacemi, nebo pokryteckým a chabým pokusem pomoci lidem, kteří prchají před válkami, za které jsme přímo či nepřímo zodpovědní.

Musíme stáhnout vojska z okupovaných území, jako je Irák, Sýrie, Afghánistán, Libye, Palestina a také Ukrajina. Musíme urychleně uspořádat mezinárodní setkání například v Praze za dohledu Organizace spojených národů za účelem zastavení konfliktů v Sýrii. Musí se zastavit prodej zbraní především do zemí jako je Saúdská Arábie a Katar, které patří mezi největší finanční sponzory ISIS. Musí se respektovat rezoluce OSN. Je nutné zastavit proces militarizace společnosti, který začal i u nás a který dokonce počítá se seznamováním dětí ve školách se zbraněmi.

Jak napsal Silo: „konflikty zmizí pouze tehdy, pokud jim porozumíme až k jejich nejhlubším kořenům.“

Vlády stěží učiní rozhodnutí v tomto směru. Politici jsou závislí na velkých finančních skupinách, a tedy také na vojensko-průmyslovém komplexu, který v posledních letech zaznamenal enormní zisky. Jedině mírové a nenásilné hnutí, moudré a uvědomělé, může změnit směr událostí, opustit primitivní logiku násilí a otevřít budoucnost novým horizontům.

Každý čin a aktivita v tomto směru je nejen nezbytná, ale rovněž smysluplná pro ty, kdo ji uskutečňují, pro společnost a pro budoucí generace.

Zdroj: Svět bez válek a násilí