Diskuze k článku


  • idiotronic • 8. červnaec 2019

    Záleželo na tom, odkud ti lidé přišli, ale někteří, kteří se nastěhovali do pohraničí (dnes příhraničí) si s sebou přinesli zvyk na 6.července rozdělávat na kopcích ohníčky. Symbolické. (Dnes by s nimi musel být hasič, ale to není překážka)
    Nevím tedy, kde tento zvyk žil, v kraji mého mládí (Böhmerwaldgau)již vyhasínal.
    Roku 2014 přednesla Lenka Procházková na Staroměstském náměstí vzpomínku na mistra Jana před asi 40 posluchači, mezi kterými se prodírali zahraniční turisté, domnívající se asi , že se jedná shromáždění,usilující o uznání práv šestadvacátého dženderu, popřípadě zákaz pohoršujících heterosexuálních praktik (např. držení se za ruce) na veřejnosti.
    Řeč Lenky Procházkové zjevně předjímala 600. výročí v roce následujícím a v černé vizi
    uvažovala o přejmenování náměstí na Nepomukovo. I v příštím roce je výročí upálení násobkem pěti. Kdo z nás si vzpomene?

    A pojmy vlastnictví majetek, zisk, ty hlavní a nejfrekventovanější v církevním slovníku?
    Tak právě ty ze slovníku společnosti nezmizí. Jakmile jim totiž Češi dovolili pohyb přes hranice, tak jim tam utekly. Církev se stala podnikatelským subjektem. Typickou vlastností těchto subjektů je, že mohou zkrachovat.

  • orinoko • 11. červnaec 2019

    Budu trochu mimo…
    Všude se pise, jak je Babis v krizi, jak je všechno v krizi, především Cesko…
    To vám je zvlastni… Nikdy v životě jsem politicky nebyl klidnejsi , než právě ted. Myslim, že Babis právě politicky dozrava. A s ním i mnohé dalsi.
    Mel jsem k němu mnohé … I sprosté vyhrady… Ale on tuto zemi dělá stabilnejsi. Snad i s mým dosti neoblibenym Zemanem.
    Všichni si to pamatujme.
    Až debil Čížek zvoli soudruhy piraty, tak nastane egyptská tma.
    Moje mlhavé naděje se pojí s Václavem Klausem juniorem.
    Tahle země potřebuje prorizla usta.
    Ten, kdo je má , má sanci.
    A nejde o žádný populismus. Jde o to, nazývat věci pravými jmeny.

  • racek • 15. červnaec 2019

    Před asi 15 lety jsem jel autem evropou a tak mě napadlo se zastavit v Kostnici. Objeli jsme téměř nádherné Bodamské jezero, pak přívoz a hned ta Konstnanz … Zase, krásné a čisté městečko, Husova třída a Husův dům a pak, podle značení, k místu Husovy a Hieronymusovy hranice. Hořely tam svíce, balvan byl obložen květy (čerstvými !!) a tak jsme taky položili malou kytičku co jsem koupil ve městě. Dlouhou chvíli jsem tam stál a najednou jsem začal plakat. Zničeho nic. Já vím, jsem sentimentální starej vůl … V tehdejší době vyrodily čechy několik velikánů … A co dnes? Operetní převrat, demonstrace proti přírodě i vlastním zájmům, politiky co hlídají jen koryto nebo slouží v cizím žoldu, krádeže českého majetku v míře historicky nebývalé, soudy soudící podle toho kdo víc zsaplatí či jak se to soudcům hodí…lživá média v rukou nadnárodní oligarchie … važme si posledních žijících opravdových velikánů. Samozřejmě, udělali mnoho chyb, ale mluvili a stále bez přetvářek a příkras a bojují za české zájmy. A oba měli stokrát pravdu když varovali před budoucím vývojem a byli jen okřikováni a zostouzeni. Ach ano, jsou to poslední dva naši presidenti …