Retro: K čemu vzdělání?

Reklama


Příspěvek pro právě založenou občanskou iniciativu Sociální fórum v Ústí nad Labem (29. ledna 2010).

Existuje zřetelné rovnítko mezi zblbnutím a zbohatnutím. Obojí se stupňuje tím, že postmoderní zbohatlíci už nemají žádný vztah ke tvorbě kulturního bohatství, jako měl např. Škoda, Baťa a jiní průmyslníci z první republiky (viz tento starší článek). Pánové jako Kožený nebo Řebíček prostě seberou nakradené či tzv. vydělané peníze a vyvezou je do daňových rájů nebo do Švýcarska. V této civilizované zemi aspoň policie občas zablokuje natunelovaná konta a nechá nakradené peníze na místě, aby vydělávaly místním bankéřům. Proti první republice lze pozorovat jasný rozdíl: čím je dnešní elita bohatší, tím méně investuje do vzdělání a do kultury. Stačí se podívat, co čeho investují nadace velkých podniků a podnikatelů, pokud vůbec nějaké mají. Protože si potřebují udržet vliv na voliče, vždy podporují jen takové druhy podívané, kde se mohou sami blýsknout.

Z posledních charitativních podniků zmiňme stavbu Sazka arény řízenou agentem StB Hušákem a téměř zázračné zmnožení jeho majetku na Menorce. Zpupný Hušák odmítl pozvat tehdejšího premiéra Špidlu na zahájení provozu tohoto sportovního cirkusu. Tento odpovědný politik totiž odmítl převzít státní záruky za jasný podvod. Špidlu tedy zastupoval při otevření arény jeden populista jménem Klaus. Lidé mezitím zapomněli, média zamlčela a sportovní svazy jsou bez peněz. Ale to bylo, babičko, léta Páně 2004, kdo si to má pamatovat. Díky Špidlovi přišli o peníze jen sportovci, a nikoliv celý stát. Tolik ke státem podporovaným dotacím do sportu. Z podobných akcí by bylo lze bývalo financovat například školství, které u nás patří k nejpodvyživenějším v EU. Ale pro vzdělání Sazku nikdo nezřídil, potřebujeme sport. Facit: ničení vzdělání souvisí se závratným růstem vlivu nevzdělané a barbarské elity na chod státu. Prožere bohatství sama pro sebe, protože nevidí ani společenský rozměr kapitálu, ani svou morální a politickou odpovědnost za občany, kteří jim k majetku pomohli.

Druhý důvod vazby zblbnutí na zbohatnutí spočívá v mechanismu zlodějny, která kupení velkých peněz do soukromých kapes provází. Princip je nesmírně jednoduchý: ve velkém a trvale má peníze pouze stát, protože je dostává z našich daní. Tak mu je seberme tím, že si ochočíme politiky, a ti nám pomocí přílepků přišoupnou nakousnutý koláč. Analyzovali jsme tento mechanismus v podobě koncesního dojení státu. Zatímco lobbisté typu ČEZu s Topolánkem, bývalým Grossem a jinými politiky si tykají v Toskánsku a na soukromých jachtách, vysokoškolský učitel se na ně pouze může dívat s baťůžkem u oleandrového ozdobného plůtku oddělujícího anonymní nemovitost od zbytku světa.

Pravicová ideologie tzv. štíhlého státu, hlásaná lobbisty, je čistý nesmysl. Lidé ovládající stát si z něj vždy seberou to, co potřebují, ať bude daňové zatížení jakkoliv veliké. A navíc to udělají tím, že prostě zprivatizují zdravotnictví, sociální pojištění a nakonec i vzdělání. Tím se dostanou přímo ke zdroji peněz, protože tyto pilíře sociálního státu potřebujeme všichni. Každý potřebuje doktora, důchod a vzdělání, zatímco zbytek obživy a zábavy si nějak opatří sám. Když budete mít zprivatizovaný tento veřejnoprávní vodojem, pak všem kohoutkům nastavíte úsporný režim, a sám nikdy šetřit nemusíte. Tento princip pravicového republikanismu nyní dostává v USA na frak, u nás se drží zuby nehty. Ničí totiž převážně střední třídu, která vždy a všude stát živí. Zblbnutí a zbohatnutí souvisí ve druhém kroku tím, že nejbohatší panáci a jimi ochočení politici se cíleně zaměřují na rozkrádání státních zdrojů, které jsme vytvořili společnou prací a mají sloužit nám všem. A hlavně mají sloužit i budoucím generacím, což je charakter vzdělání jako takového. Problém se zloději ze státního je v tom, že si potřebují nakrást během jednoho volebního období, zatímco dobré školství roste asi tak jednu generaci, jako strom. Když se zničí systém veřejného vysokého školství přes tzv. Bílou knihu, tato země automaticky spadne na úroveň rozvojových zemí. Lidem to vadit nebude. Ve slumech dostanou najíst a ČT s Novou jim budou promítat stejné seriály jako všem zbídačelým všude jinde. Navíc vznikne mechanismus ghetta, který zatím zatím známe pouze z rómských sídlišť. Pilná chudoba bez zábran a bez předsudků vytvoří po vzoru vyšší kradoucí vrstvy paralelní ekonomiku prostituce, drog, krádeží, výpalného, lichvy a života z dávek.

Tento druh podnikání vede ke vzniku elit uvnitř ghet, a tím i k jejich fašistickému ovládnutí. Tato elita pak bude pochopitelně plnoprávným partnerem řádně zvolených partajních kmotrů, jak to se nyní už děje v bývalých Sudetech, zejména v kraji Ústí nad Labem. Bossové z podsvětí seženou politikům za pár korun plno lidí do mrtvé partaje, aby bylo před volbami čím zatopit. Facit: ničení vzdělání jde ruku v ruce s ničením státu práva a spravedlnosti. Protože se u nás ničí klientelismem podstata právního státu a veřejného dobra, pak školství zahyne jako první. Ono totiž s veřejným dobrem stojí a padá. U nás existuje evropský kontinentální model výchovy a vzdělání, založený osvícenskými reformami v 18. století, který se opírá o stát. Na model USA nemáme, vznikl neopakovatelným vývojem zhruba jednoho století. Zato vytunelovat školství lze pouhým zákonem, vinou zločinného spolčení českých hlupců.

Za třetí. To je trochu složitější, protože vzdělání lze zničit i zevnitř. Po zavedení technokratické reformy podle Bílé knihy jistě poskočí ochotní trojští koníci uvnitř univerzitního systému (viz plzeňská práva). Nebo se k destrukci přidají soukromé vysoké školy, které potřebují veřejnoprávní systém z principu zničit nebo aspoň omezit. Stačí se podívat, komu nyní ministerstvo školství přihrává hlavní zakázky, a čeho se týkají. Pro humanitní vědy je navíc hlavním problémem současná diktatura instrumentálního rozumu, viz humanitní film Avatar. Člověka v antické době dělalo člověkem spojení s božským a pak s logem; ve středověku nesla humanitu církev; od 15. století ji postupně předává dříve čistě církevní univerzitě; ta po sekularizaci a vzniku věd o člověku v 19. století ovládá tzv. humanitní obory. Ty jsou z hlediska technického rozumu úplně zbytečné. Pro žoldáky a těžaře v Amazonii, pardon, na cizí planetě Avatar, byli stejně zbyteční i vědci zkoumající tuto jedinečnou civilizaci.

Vědy o člověku tady nejsou proto, abychom si s nimi vydělali, ale abychom byli lidmi. Humanitní vědy jsou poslední intelektuální důkaz lidskosti člověka. Důkaz, který funguje na úrovni vzdělávací instituce. Jistěže jsou i jiní garanti lidskosti (etika, náboženství, umění…) nebo jiní institucionální nositelé lidskosti (charita, občanské iniciativy, neziskovky, sport…), a nakonec jsou a budou i dobří lidé. Ale pouze humanitní obory na univerzitách zůstávají strukturální dlouhodobou zárukou, že hodnota člověka neklesne na pouhou instrumentální úroveň. Ta je dána abstrakcemi typu Volič, Spotřebitel, Plátce daně, Divák apod. Všimněte si, že všechny tyto abstrakce mají jeden společný jmenovatel: nezajímají se o bytostné určení člověka, tj. o to, co jej podstatně dělá člověkem. Zato se zajímají o všechny kvantifikovatelné parametry, které mohou vyrazit z nositelů těchto abstrakcí. Instrumentální rozum typu marxismu nebo neoliberalismu posuzuje nikoliv lidskost člověka, ale kvantifikovanou míru jeho potřeb, hlavně ekonomických.

Hlavní de-formovací silou postmoderny jsou právě neoliberální formy ekonomiky, které nás v posledních letech přivedly do světové krize. Myslím tím burzovní vědění, které proměnilo staletími tvořený kapitál v bezcenný swapovací papír, a tak zajistilo abstraktní hromadění privátního majetku. Tato cetle na sny se stala cárem papíru (kterým vždy byla), a znehodnotila všem i to, co měli předtím. Vousatý Marx by fakt zíral, čeho jsou moderní bankéři schopni: ožebračí dokonce i sami sebe a pak si na to vezmou peníze z našich daní, aby nepadli na hubu. V technickém myšlení není člověk to, co o něm víme, ale kolik má peněz, jaké má potřeby, a co z něj lze tak či onak vyrazit. Nejen z něj, ale i celé planety Země. Toto myšlení je z filosofického hlediska naprosto stejné jako myšlení nacistů u plynových komor. Liší se pouze v kvantitě a v tom, že daný systém demokracie mu zatím nedovoluje rozvinout všechny vrozené apokalyptické možnosti. Nacisté to technice plně umožnili. A nezapomeňme, že tzv. „Chicagští tvrdí hoši“ s Miltonem Friedmanem šli okamžitě přednášet na Chile po státním převratu, kdy se moci zmocnila Pinochetova junta a zabila v prezidentském paláci demokraticky zvoleného prezidenta. Ekonomie nepotřebuje demokracii, ale pouze ekonomický subjekt, tj. člověka podřízeného potřebám (latinsky: subiectum). Už půl století se v humanitních vědách přesně ví, proč je technické myšlení ze své podstaty nihilistické. Facit: pokud technici a tzv. „reformisté“ ovládnou vysoké školství, pak humanitní obory jednoduše vytunelují zevnitř. Obory zkoumající lidskost člověka budou fungovat jako plzeňský právní VUML. Jenže tentokrát nebudou obětí jen papaláši z ODS nebo ze socdem, kteří potřebují během prázdnin mít titul. Zblbne celý národ, a to neodvolatelně. Nebudeme vědět, co z nás dělá lidi. Ale třeba to ani nechceme vědět. V tom je asi kámen úrazu.

Převzato z Umlaufovin

Přejít do diskuze k článku 5 komentářů