V původní novele zákona o hmotné nouzi, předložené ministerstvem práce a sociálních věcí, nebyla podmínka udělování souhlasu obce ve formě závazného stanoviska v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení. MPSV začalo po přijetí uvedeného opatření Poslaneckou sněmovnou a posléze i Senátem jednat o aplikaci úpravy s ministerstvem vnitra a rozhodlo se starosty obcí o souvislostech zmíněného opatření informovat dopisem ministryně Michaela Marksová.
„Od letošního května bude souhlas obce nezbytnou podmínkou pro získání nároku pro doplatek na bydlení. Proto je třeba, aby závazná stanoviska obce poskytovaly Úřadu práce ČR bezodkladně. V opačném případě by prodlužování správního řízení mohlo zkomplikovat lidem v hmotné nouzi život,“ upozorňuje Michaela Marksová.
Ministerstvo práce ani Úřad práce ČR nemá žádné kompetence zavazovat obce v samostatné působnosti metodikou určující, jakým způsobem udělovat nebo neudělovat souhlas. V dopise tedy byla popsána procedura udělování souhlasu obce. Podstatné je, aby obce respektovaly obecnou právní zásadu a ve stejných případech rozhodovaly totožně. MPSV ve spolupráci s MV ČR připravilo pro obce vzor závazného stanoviska, aby měly informaci, v jaké formě by měl být souhlas udělován. Dále byl připraven a rozeslán také vzorový formulář žádosti, kterou bude obcím doručovat Úřad práce. S Ministerstvem vnitra bylo konzultováno, kdo bude udělovat souhlas či nesouhlas obcí. Případně je též možné, aby rada obce tuto pravomoc svěřila starostovi nebo obecnímu úřadu. Pokud má tedy rada obce problémy reagovat bezodkladně na žádosti Úřadu práce ČR ohledně udělení souhlasu/nesouhlasu, může tuto pravomoc svěřit jiným činitelům. Příslušným orgánem v rámci přezkumného řízení bude krajský úřad.
Úřad práce ČR bude obce žádat o souhlas písemně a v rámci každé žádosti o doplatek na bydlení. Vzhledem k tomu, že je vázán mlčenlivostí, bude moci sdělit pouze jméno klienta a jeho adresu. V tomto ohledu proto bude kladen větší důraz na působení sociálních pracovníků jednotlivých obcí, kteří mohou přímo v terénu získat další informace, ale také s žadateli o dávky hmotné nouze adekvátně pracovat.
„V případě, že obec vydá zamítavé stanovisko, bude muset zahájit s takovým člověkem komplexní sociální práci, aby zamezila tomu, že se klient ocitne bez střechy nad hlavou,“ říká Kateřina Sadílková, pověřená řízením ÚP ČR. Obce by tedy měly mít pro takové případy vhodnou alternativu, např. volné kapacity v zařízeních sociálních služeb, azylových domech apod.
Podle prvního seznamu, který zpracovalo Ministerstvo zdravotnictví na konci března, bylo v ČR celkem 124 dlouhodobých ubytoven se schváleným provozním řádem. V polovině dubna jejich počet vzrostl na 375. Provozní řád musí obsahovat informaci o počtu a ploše ubytovacích jednotek a jejich vybavení (WC, sprcha, umývárna a prostor pro vaření nebo ohřev jídla), způsobu vytápění a teplotě vnitřního vzduchu během topné sezóny, zajištění tekoucí pitné a teplé vody v ubytovacích jednotkách a v neposlední řadě také o nejvyšším počtu ubytovaných fyzických osob.
MPSV věří, že obce tuto svoji novou pravomoc uchopí rozumně a že souhlas neudělí jen v jednotlivých odůvodněných případech s vědomím, že je nutné těmto osobám nalézt jiné bydlení, kam budou moci být dávky na bydlení poskytnuty.
Zdroj: Esondy
Každý, kdo podniká v realitách ví, jaký je to džob. Předražené ubytování a peníze od státu. To je jediná věc, která podmínky pro dlouhodobé ubytování změnila? Takže pořád zůstává při starém, že bydlení v obecních či družstevních bytech je levnější než v ubytovnách ?