Otevřený dopis poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Vážení,
dne 19.9.2016 jsem jako zástupce CHARTY VODA 300 přes podatelny Parlamentu ČR předal 200 poslancům, 81 senátorům, 17 členům vlády a poštou nejvyššímu státnímu zástupci a ombudsmanovi Výzvu, informace a DOKUMENTY dokládající organizovanou kolonizaci České republiky – přes vodárenství.
CHARTA VODA 300 měla a má tyto cíle:
- Spustit celospolečenskou diskusi o vodě, její ochraně a efektivním financování.
- Vrátit hospodaření s vodou zpět do rukou samospráv/krajů/státu, resp. jejich vodáren.
- Ukončit koloniální modely a „smlouvy privatizující“ zisky z vody a zestátňující náklady.
- Informovat politiky i občany o často nemravném a protiprávním dění, kolem hospodaření s vodou v ČR a zahraničí.
- Dovést politiky a občany ČR k poznání, že je třeba vytvořit Státní vodárenskou koncepci, která bude naplňována nezávisle na politickém vedení.
- Používat zdravý rozum. Kdo financuje vodárenskou infrastrukturu, má prioritně právo inkasoval zisk a ten, pokud je třeba financuje obnovu zařízení – reinvestuje – nikoliv posílá do zahraničí či utrácí.
Ze 300 oslovených vrcholových politiků, kteří rozhodují o strategické surovině, odpovědělo nebo se ozvalo pouhých 9. Voda je důležitější než Lithium, bez vody nás za 3 dny již žádné lithium zajímat nikdy nebude, ale o vodě se v poslanecké sněmovně nemluví a pokud ano, tak pouze ústy lobbistů.
Co je třeba dělat? Program a dlouhodobá strategie ve vodárenství pro Českou republiku
Nejdůležitější otázkou, kterou musí politici ČR řešit, je ukončení protiprávních smluv a neprodlužování smluv s koncerny a jak ukončit přítomnost zahraničních firem u české vody. V první řadě by mělo být strategickým úkolem převzít zpět pod státní/obecní kontrolu infrastrukturní podniky, na prvotním místě vodohospodářství. Není možné, aby soukromý subjekt podle smluv mohl desítky let inkasovat rentu, zatímco náklady nesou města a obce. Zde je potřeba jednak se poučit z Francie (či z Berlína), jednak hledat i ve spolupráci se zahraničními partnery všechny cesty k vypovězení smluv.
Významná je i prevence – infrastruktura strategického významu nesmí být privatizována a musí být pod státní kontrolou.
Vývoj vyspělých zemí jako symptom systémové krize
Dále oslabuje národní stát. Nadnárodní struktury, především finančního typu, jsou velmi mocné. Daňová optimalizace je novým zaklínadlem. Využívání daňových rájů, vnitropodnikových cen a dalších mechanismů dále oslabuje fiskální kapacitu státu. Je jasné, že bez mezinárodní spolupráce bude stát dál slábnout a přenášet daňové břemeno na ty nejchudší. Nedávný skandál HSBC či kriminální spolčení největších bank dobře ukazují na míru vlivu těchto institucí. České prostředí je dlouhodobě koncentrované samo na sebe, na řešení nedůležitých, často k dokonce směšných kauz a ignoruje závažné změny přicházející z vnějšího prostředí. Konec konců právě tento přístup je projevem koloniálního, nerovnoprávného postavení nejen v ekonomické, ale i v politické sféře.
Zajetí státu, dobývání renty a škrcení české ekonomiky
Souhlasím s paní docentkou Švihlíkovou. Éru vlád ČR za posledních 20 let je možné charakterizovat jednak ekonomickým propadem, který se promítl především do diverzifikace české ekonomiky od průměru EU, jednak závažnými problémy ve fungování českého státu. Ty se projevily ve dvou vzájemně spojených negativních jevech: zajetí státu a dobývání renty.
Zajetí státu
Jak už pojem naznačuje, je to situace, kdy veřejný zájem jako kategorie mizí a stát se ocitá v rukou zájmových skupin. Jedná se o vysoký stupeň systémové korupce, ve které so zástupci soukromých zájmů vytváří vlastní pravidla tak říkající na míru.
Dobývaní renty
„Slabší“ verzí zajetí státu je tzv. dobývání renty. Stručně řečeno jde o využívání zdrojů z veřejných rozpočtů či opatření hospodářské politiky ve prospěch určitých skupin na úkor daňových poplatníků. Typickým příkladem dobývání renty je privatizace penzijního systému, posilování soukromých agentur práce na úkor Úřadů práce, tedy oslabování (a znefunkčnění) veřejného sektoru. Klasickým příkladem dobývání renty – stát uvolní část veřejného sektoru pro soukromý subjekt, jehož hlavním motivem je zisk, nikoliv veřejný zájem, je tzv. druhý penzijní pilíř, který naštěstí skončil v propadlišti dějin. „Klasickým příkladem sytému dobývání renty je tunelizace okresních vodáren přes tzv. provozní model ve vodárenství, což fakticky znamená privatizaci zisků a zestátnění nákladů. Konečným důsledek toho je nejdříve Dobývání renty a poté Zajetí státu a ztráta identity a samostatnosti státu, kdy se ČR stává čím dál větší koncernovou kolonií.“ (Radek Novotný)
Politika dobývání renty oslabuje kapacitu státu, který se tak na dlouhou dobu stává nezpůsobilým řešit naléhavé problém a znesnadňuje následujícím vládám snahu o obnovu elementárních funkcí státu. Bezskrupulózní jedinci tak mohou dojit stát a vydělávat na těch, kteří jsou v nouzi.
Daňové ráje a oslabování veřejného zájmu i státu
Více než polovina zahraničního kapitálu v českých firmách pochází z daňových rájů. Z daňových rájů je kontrolováno 489,2 miliardy základního kapitálu českých firem, to je 51 % z celkového zahraničního kapitálu. Naprostá většina je koncentrována v evropských neboli on-shore daňových rájích. Na rizika u vodáren upozorňovala ve výroční zprávě rovněž BIS a vláda nijak nereagovala.
„Ukázkový příklad jak dobývání renty probíhá je prodej Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK). Akcie SmVaK nejprve stát předl bezúplatně městům a obcí. Města se ale nechala ohloupit některými vykuky a akcie za babku prodala koncernům. Ty je se ziskem prodali Pentě, což je „finanční“ skupina známá ze slovenské kauzy GORILA. PENTA z vodárny vysála, co bylo možné, vodárnu zadlužila a miliardy si poslala do zahraničí.
SmVak: Co udělá soukromá firma, když ovládne vodárnu? Zadlužení, výplata dividend a fondů
SmVaK je ukázkou, jak z původně krajské vodárny zmizel díky nemorálnímu jednání anti-politiků, jak veřejný zájem, tak miliardy, a to vše „legální“ cestou rovnou do daňového ráje. Dluh SmVaK v řádech miliard zaplatí v ceně vodného a stočného občané Moravskoslezkého kraje. Jakou pozici ve vodárenství má v mnoha regionech má stát, přiznal v přímém Duelu se mnou náměstek ministra zemědělství, p. Kendík, který veřejně přiznal, že stát ani obce nemají na dění a prioritách původně krajské vodárny, SmVaK žádný vliv.
Poslanci mají poslední jednání, mimořádné k tématu lithia. Je s podivem, že za 4 roky si jen několik z nich všimlo, že to, co se děje dnes s lithiem, probíhá v ČR 20 let s vodou. Pokud jednáte o lithiu, tak k tomu prosím přidejte i vodu. Děkuji, s pokorou k vodě.
Ing. Radek Novotný je autor projektu PRAVDA O VODĚ
