Není pochyb o tom, že „ tvorba a ochrana krajiny“ se v našem pojetí liberálního kapitalismu dostala na smetiště dějin, jako feudalismus s výstavbou romantických zámků a rozlehlých parků, malebných vinic a dominant, které jezdíme dodnes obdivovat. Na smetiště dějin patří zotavovny ROH občas naplněné dětmi z městských škol. Místo toho nám všemocná ruka trhu pohodí pár stříbrňáků za to, že nás pomalu zabíjí.
V minulém článku volám po pomoci těm, kteří by se snažili použít dešťovou vodu na něco jiného, než odvést ji do strouhy, a proto oceňuji snahu podělit se o nějaký peníz ze společné pokladny na dobrou věc. Je to věc záslužná a dobře myšlená:
(Zdroj: Ekolist.cz)
Vypadá to skvěle. Zhruba tedy nejméně 2000 lidí o budoucí akci vědělo, měli projekt připravený a hlavně, korporace zase o nic nepřišly. A za letošní rok: Více a lépe…
Odpadní vody z nově vybudované čističky ve Slabcích proudí Berounkou do moře a jsem tomu rád. Kanalizaci s čističkami jsem dosud vždy doporučoval. Malý zádrhel je v tom, že peníze za stočné přes VODAKVU Karlovy Vary platím SUEZu, další francouzké korporátní firmě a pitnou vodu platím Veolii přes firmu Ravos. (Více Pravda o vodě Radka Novotného).
Suez to bere hákem. Fakturuje mi paušálem 35 kubíků ročně za bratru 40 Kč za m3. Je to prý nejlevnější, co je na trhu, říká naše obec. Nevím, když je můj odběr vody pod 30m3, platím víc za stočné než za pitnou vodu. Kdybych měl náhodou dešťovou vodu na splachování, což by bylo mnohem lepší než splachovat pitnou vodou, peníze neušetřím, ani kdybych měl celý systém zachytávání a redistribuce dešťovky zcela zadarmo. Ale aspoň bych měl pocit, že dělám něco pro udržení života, když už jsem přestal věřit na recyklaci. Ale ouha…
Vloni deště spadlo řádově v dlouhodobém průměru 104 %, tedy když v dubnu napršelo 167 %, vydrželo to skoro přes květen (51 %) do června (111 %). S mými sedmi kubíky zásob jsem projel jen tak tak, aby nic neuschlo. Že bych mohl splachovat, ani nápad. To, co jsem měl v čističce (ČOV je napojena jen v části pro hosty a je používána od června do září), jsem použil v srpnu a září na rododendrony, co už smutně věšely své listy a květy místo opadání uschly. (Zdroj)
Letošních 70 % srážek oproti dlouhodobému průměru nevěští nic dobrého a nevypadá, že se to do konce roku zlepší. Buď budeme jako ostatní státy cpát peníze do výzkumu uměle vyvolaného deště a z Krušných hor a Šumavy střílet rakety se stříbrem, tedy platit zase nějaké další korporátní firmě, nebo si pořídíme kadibudky.
Jak říká odborník Bruintjes, výsledky naočkování dešťů jsou nejisté, je však dokazatelné, že smog a částice zamořující vzduch ve městech jsou významně důležitějším prostředkem k tvorbě deště než současná krajina bez lesů. Takže pršet bude ve městech, kde je praxe společné dešťové a splaškové kanalizace normou a nikoliv v naší bezlesé, holé, nepřipravené krajině.
Ještě je tu varianta, že bychom místo čarodějnic mohli pálit loňské listí a vyvolávat déšť bubnováním. Jistější by však bylo konečně začít znovu a s lepší politickou stranou.
Carpe diem.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!
Související články:
- Voda je život aneb Nemelem nemelem
- Voda je život
- Občané EU brání právo na vodu
- Změna je život aneb Ten den co pršelo
- Neoliberálně dodávaná voda může zabít
Převzato z e-republika.cz
Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.
QR platba 50 Kč
QR platba 100 Kč
Jako svůj poslední čin člena komise životního prostředí před volbami byl můj návrh na podporu koupi nádrží na dešťovku pro všechny obyvatele, kteří si zažádají. Když se mohli statisíce vyhazovat za rauty či jiné „nezbytnosti“ a tajemnice komise přišla s tím, že od obce komise zase dostane nějakou částku na náklady, přišlo mi to smysluplné. Nicméně mafie politiků především TOP 09 a formálně nezávislých si svoje kšeftíky a dotační penězovody představovala jinak, lukrativněji pro příbuzné vlastnící různé firmy žijící z takových zakázek… Tak to neprošlo. Lid se naštval a mafii nevolil, nicméně nakolik si noví radní zachovají odstup od starých… Číst vice »
Mám sen o pojízdné kadibudce na zahradu . Zatím jsem k sousedům ohleduplný , ale jednou …..
z jiné části Moravy
http://www.novarepublika.cz/2018/11/logika-nadevse-aneb-nas-zakaznik-nas.html#more
No, tuším že všechny zahraniční firmy kolem vody v čele z Veolií mají skutečného vlastníka z Izraele. Jo ti se ve vodě vyznají, jak jsem viděl na místě. A taky jak na ní vydělat.
Jo a k těm nádržím na dešťovku … jedna z největších rozkoší je vždy se umýt vlažnou dešťovkou ze sudu. Ale letos byly sudy prázdné. Nějak ty nádrže když neprší jaksi nefungují. A když fungují, je to tak na zalévání kytek. Na trávník ani náhodou.
Ty „izraelské“ firmy se vyznají tím způsobem, jako „doma“ v Izraeli. Uděláme si ve středomoří svým „hospodařením“ poušť? Nevadí, vodu ukradneme jinde, třeba na Golanských výšinách. A takových golanských výšin je u nás zatím dost, i když i na nich začíná vody ubývat. A proč myslíte, že neprší? Když nemá z čeho, protože jsme všechnu vodu poslali pryč?
A co se týče závlahy trávníků mám hádanku.
Kdo zalévá trávník?
a – správce fotbalového hřiště
b – ignorant plýtvající bezohledně s vodou
c – imbecil
Jasně, Aleši, máš pravdu. Mnohem lepší je dát místo trávníku třeba dlažbu. Tu stačí postříkat jednou či dvakrát za rok RoundUpem a je vystaráno. A dobrej asfalt se taky nemusí zalévat. I s takovým přístupem se kolem setkávám.
Mimochodem, letos jsem nezaléval. Ono to nemělo cenu. Sousedi co to dělali měli místo trávníku mlat jako po pobytu stáda slepic stejně jako já. No a na jedno zalití bys potřeboval třeba u mě asi 3 kubíčky vodičky. Bratru za 300 korunek z mýho důchodu …
K betonizaci nevybízím, ta se mi zajídá ještě víc než výstavba satelitních králíkáren s chemicky udržovanými trávníky a pár exotickými dřevinami na „okrasu“. Zásoby dešťovky lze s vhodnou nádrží vytvářet mimo vegetační období, kdy nějaké srážky spadnou, ale téměř nic se nevypaří.
Nabízí se alternativní otázka, kdo seká trávník v době těsně před nástupem nejsuššího období (červenec- srpen).
Jediná odpověď je, že jsou na to vyčleněny peníze, i když odpověď c) se přímo nabízí. Tráva na to totiž vyčleněna není. Ale semenožraví ptáci existují …
Pardon, letos nějak zmizeli, ale ptáky nepotřebujeme, v televizi máme přeci krásné přírodovědně seriály.