Kam tenhle protinárodní exot až dojde?

Reklama


Bleskla vám při četbě titulku v mysli obrýlená tvář poslance Kalouska? Ano? Pak je shoda jména osoby mého námětu a jeho vašeho okamžitého odhalení cosi jako výnos pomyslného retribučního soudu.

Zaletím teď 79 let zpět do léta roku 1939. Pár měsíců už nemáme Republiku československou, ale Protektorát Čechy a Morava. Koupu se s otcem v rybníku Skalka poblíž obce Budišov u Třebíče a vedle nás se ve vodě máchá menší obrýlený muž, s kterým se dá otec do debaty o tom, jak na tom jako národ momentálně jsme. Debata pokračuje i na hrázi rybníka, když vyjdeme z vody, a je to debata tak živá a náruživá, že si ji právě proto v hlavních rysech dost dobře pamatuji.

Tak tedy: Onen muž tvrdí, že jsme si tenhle protektorát zavinili sami. A to tím, že jsme uvěřili snílkům a šmírákům Masarykovi a Benešovi, kteří de facto neměli či nemají (to v případě Beneše), o evropské politice ani páru. Paktovali se s Francouzi a Angličany a Beneš nakonec dokonce i s Rusy, zatímco volba pro nás, jako Středoevropany, byla naprosto jasná. Měli jsme jít od samého začátku společně s Hitlerem. S tím bylo nutno se domluvit, ať by to stálo cokoli. A  kdyby se tohle dělalo a nikoliv přes rameno stále ohlíželo na Paříž a Londýn a nakonec i na Moskvu, byli bychom dnes jinde, než jsme. Republika by tady byla dál, samozřejmě jiná, fašistická, ale díky Bohu za ní. Lepší, než to, co máme teď.

Otec samozřejmě jako velký masarykovec,  benešovec a Sokol mužovy názory tvrdě odmítá. Argument jeden vyvrací argument opačný – a jen pro tuhle debatu, či spíš zarputilou hádku dvou mužů, si na ono letní koupání roku 1939 dost, dobře vzpomínám. Protože kolik bylo těch jiných, které se mi už z hlavy vykouřily?

Ale proč o tom vůbec mluvím?

Vidím ve vzpomínce toho pána od rybníka Skalky. Malá postava, kulatá hlava s málo vlasy a vystupující bříško. A podivná vám to věc – myslím přitom na politika Kalouska. Na to, jak úžasně by se tihle dva asi shodli.

Před časem v interview pro Právo Kalousek řekl, že výsledek Bitvy na Bílé hoře – čili vítězství Panské jednoty nad vojskem Českých stavů – byl spravedlivý, a že kdyby on seděl na jakémsi vršku a průběh bitvy sledoval, mačkal by Panské jednotě palec, až by mu zmodral.

Mám dojem, že onen pán od rybníka Skalky by se vyjádřil stejně. Ale kdo ví, možná mu křivdím. Možná zas až tak zarputilý nepřítel obyčejných českých lidí přece jen nebyl. Možná je Kalousek v tomhle punktu  jedinečný. A nedostižný.

Ale nejenom v tomhle punktu. Před nedávnem prohlásil ještě něco překvapivějšího. Že totiž odsun sudetoněmeckého obyvatelstva z území naší republiky nařízený vítěznými mocnostmi po 2. světové válce byl omyl. A to proto, že kdyby oněch dva a půl milionu Němců v republice zůstalo, byli bychom dnes stejně bohatí, jako jsou dnešní Němci.

Mám před sebou knihu Borise Čelovského So oder so. Je to kniha o osudech českého národa v době německé okupace, z níž vyjímám, že jen v prvním měsíci Heydrichovy vlády bylo v Protektorátě zatčeno 2299 osob, ale sudetským Němcům, jak svědčí dopis gauleitera Henleina Bormannovi, se tenhle počet zdál okatě nedostatečný. A trnem v oku jim byla i přežívající česká menšina v Sudetech, jak zas prozrazují hlášení německé špionážní služby RSHA, z nichž bych panu Kalouskovi aspoň pár rád ocitoval:

  • 20.ledna 1941: Německé obyvatelstvo žijící v blízkosti protektorátních hranic se domnívá, že všichni Češi by měli být z jejich území odstraněni k nuceným pracím do staré Říše.
  • 16.května 1941: Nálada Němců v Sudetech je pesimistická a vinu na tom nesou německé úřady, které zacházejí s Čechy příliš mírně.
  • 1.června 1942: Německé obyvatelstvo Sudet je atentátem na R. Heydricha nanejvýš rozhořčeno a žádá o nejpřísnější represálie, od zabavení rozhlasových přijímačů až po zastřelení tisíců Čechů.
  • 8. června 1942: V Sudetech je slyšet hlasy, že jakmile se dokončí evakuace Židů,  m u s í   se začít s vysídlením Čechů.
  • 11.června 1942: Mezi Němci se dostavily rozhořčení a nenávist vůči Čechům. Jako již dříve požadují likvidaci českého problému co nejradikálnějším způsobem. Což platí v ještě větší míře pro lidi v Sudetech: Zde byla např. v Kopřivnici okna českých obchodů a bytů vybita, Češi zmláceni a v různých místech mosteckého okresu byly česky mluvící osoby vyhozeny z hostinců.

Takovýto tedy byl během války i po ní vztah sudetských Němců k Čechům a naopak. Češi věděli, že díky vítězství Spojenců právě  – a víceméně jen těsně – utekli hrobníkovi z lopaty, kterýžto osud by je z rukou Němců – a zvláště pak těch sudetských – neminul, kdyby válka skončila jinak. To si snad Češi měli po hekatombách svých nejlepších lidí, které nacisté ubili, po Lidicích a Ležákách prostě jen říct: OK, tenhle set skončil vítězně pro nás, takže si podejme ruce a budeme dál pokračovat, jako by se nic nestalo?

Takto si to Kalousek představuje? Anebo jen hledá v Bavorsku či vůbec na Západě kontakt, kdyby ho příště už ani Praha pro českou politiku nezachovala?

Anebo nás prostě chce jen šokovat?

Přiznám se, že jsem zvědav, s jakými „trháky“ na nás vyrukuje příště. A taky jak ještě dlouho pro ně bude mít prostor i publikum? Myslím jako stále ještě český poslanec.

Přejít do diskuze k článku