Kdo je tady přebytečný?

Reklama


Z médií se občas dovídám, že je nás lidí na zemi příliš moc a že by pánům světa bohatě dostačovala pouhá půl miliarda otroků a sluhů. Tedy tolik obyvatel, kolik jich bylo ve středověku, ve 14. století. Z hlediska této miniaturní hrstky lidí (nadlidí?) kteří vlastní většinu bohatství světa (prý je to pouhých tři sta rodin-klanů, většinou židovských), je to docela logické přání. Pro ně jsme my ostatní naprosto zbyteční, nepotřební a jsme tady jaksi navíc a akorát jim překážíme. Prý je nás potřeba nějak posprejovat jako obtížný hmyz. Slouhové této jakoby elity světa, tedy presidenti a ministerští předsedové, generálové a bankéři, umělci a žurnalisti, biskupové a kardinálové, se snaží zadaný úkol plnit. A docela se jim to daří. Ale zatím je to pořád v malém měřítku. Co to je, když nechají povraždit tam deset miliónů, onde dvacet, za II. světové dokonce šedesát miliónů lidí. To je pořád nedostačující. Ono úkol zredukovat počty obyvatel není nějak snadný. Dokonce bych se odvážil tvrdit, že je to úkol velmi nesnadný a velmi obtížný.

Nejdříve se ovšem podívejme na počty obyvatel světa. Aby to bylo naprosto srozumitelné, tak si v duchu představme, že jednotlivé státy jsou jakoby mraveniště. Úplně největším lidským mraveništěm na světě je dnes Čína. Hned vedle je mraveniště stejné velikosti, tedy Indie. A kdyby Angličané při svém odchodu z Indie záměrně nerozkouskovali zemi, tak by Indie měla více obyvatel než Čína. Angličané totiž při odchodu z Indie od ní svévolně oddělili Pákistán a Bangladéš. Říkali si asi: „Když už teda musíme z Indie odejít, tak alespoň ještě na rozloučení je třeba způsobit nějakou velkou škodu, aby si na nás Indové dlouho pamatovali.“ A taky že jo, pamatují si! Indie s Pákistánem a Bangladéšem by byla větší než Čína, celkem by měla jednu miliardu a 544 miliónů, tedy více než miliardu a půl. Angličané tím rozdělením Indie vlastně dopomohli Číně k prvenství.

Takže dvě mohutná a největší, přímo gigantická mraveniště jsou Čína s miliardou a 354 milióny obyvatel, což je skoro 20 % veškeré populace světa a Indie s miliardou a 210 milióny obyvatel, což je 17 % z celkového stavu lidí na světě. Tyto dva nejstarší státy světa, vlastně vůbec nejstarší civilizace světa, spolu sousedí. Ta jejich mraveniště jsou docela blízko sebe, přesto vzájemně nikdy spolu neválčily, mimo nějaké bezvýznamné pohraniční šarvátky. Jistě, uvnitř občas probíhaly občanské válčičky a vzpoury, to ano, ale nikdy ve svých dějinách se tyto dvě veleříše nesnažily a ani se nikdy nepokusily rozšiřovat svá území a přidávat k sobě třeba mraveniště Koreu či mraveniště Vietnam apod. Se svými menšími sousedy samozřejmě čile obchodovali, ale nikdy nepoužívali násilí či vojenské obsazení, jak my v Evropě. Dokonce se v čínských dějinách uvádí, že čínští mořeplavci dávno před Kolumbem přistáli u břehů Ameriky, založili obchodní střediska, ale s indiány obchod nějak vázl, indiáni neměli co nabídnout, tak akorát maso a kůže, a tak časem obchodní střediska zanikla.

To velké čínské mraveniště se pokusili nejdříve dobýt Mongolové, což se jim zdařilo a mongolská dynastie Jüan ovládla na sto let Čínu (1271-1368). Ovšem za nějaké to století se dobyvační Mongolové rozplynuli v tom čínském moři, nezůstalo po nich vůbec nic, akorát jsou o nich pouze zmínky v historických zápisech. Další dobyvatelé byli Angličané, což je podivuhodné, takové malilinkaté anglické mravenišťátko se odvážilo obsadit to největší. Na krátký čas se jim to zdařilo, stejně jak kdysi těm Mongolům. O třetí pokus dobýt Čínu se pokusilo nacionalistické Japonsko (takové asijské Německo), taky už je tato epizoda pouze v historických pojednáních, nezapomíná se hlavně na jejich brutální bestiality překonávající zvěrstva Hitlerova Německa. Že by se obsadit Čínu počtvrté pokusilo USA? Může se jim podařit obsadit takové mraveniště, kde vládne pořádek, kde každý ví, co má dělat, kde jsou vzdělaní a docela spokojení mravenci? V tom jejich impozantně vypadajícím mraveništi, které nemá ve světě obdobu, neexistují mravenci s modrou krví a neexistují ani nepracující mravenci, jejichž životní náplní je divadelně fraškovité oslavování nějakého Boha. Tož to Amerikáni nebudou mít nějak jednoduché, to spíše se rozpadne jejich mraveniště.

Velký vojevůdce a válečník Alexander Makedonský zvaný Veliký měl v úmyslu dobýt a podmanit si Indii. Fakticky se do Indie dostal, prošel indickým územím a odešel podobně jako později Napoleon od Moskvy, jak spráskaný pes, no a za dvacet let v Indii už o nějakém Alexandrovi nic nevěděli, akorát my v Evropě na něj podnes píšeme oslavné ódy. A samozřejmě zase agresivní Anglie (i Nizozemí) učinila z Indie kolonii, vydrancovala ji a znemožnila její rozvoj. Dodnes se z té anglické civilizační mise Indie vzpamatovává.

Jak je možné, že takovému miniaturnímu státečku, jakým byla Anglie, se podařilo dokonce na několik století Indii a i Čínu obsadit, drancovat, loupit a znemožňovat jejich rozvoj? Přitom jak Indové, tak Číňané jsou rození obchodníci tělem i duší, s obchodem měli tisícileté zkušenosti, jak to, že se nechali oblafnout Angličany? Nechápali totiž, jak mohou Evropané obchodovat za pomocí děl a násilí, to přece není obchod, to je loupež, a ta byla u nich vždycky trestná. Doplatili prostě na svou naivitu a poctivost.

A co zůstalo v Indii po okupantech? Samozřejmě po nich zůstala demokracie a svoboda, což vlastně znamená, že třetina Indů má i dnes hlad. Pokusí se napodobit čínskou cestu? To ovšem s jejich hinduismem bude obtížné, ba až nemožné. Nebo se nadále budou řídit zvrácenou demokracií a svobodou? Taková cesta ale znamená, že bohatí bohatnou a chudí chudnou, že země je rozdělena na hrstku superbohatých a množství extrémně chudých. Nebo přece jenom najdou třetí cestu?

Demokracie v Evropě docela fungovaly, pokud měly kolonie. Když je dnes už nemají, tak nutně a logicky začnou loupit a drancovat a ožebračovat své vlastní obyvatelstvo. Tuto dnešní formu demokracie, svobody a volné ruky trhu by lépe charakterizovalo, že je to spíše „válka všech proti všem.“ To je ovšem anarchie čili chaos. Ono jinak to tzv. euroamerická civilizace ani neumí, dokázala vždy jenom rozkopat, rozšlapat a vydrancovat mraveniště sousední. V Evropě to byly vždycky pouze válečnická dobyvačná mraveniště, která ničila vše kolem sebe. Však proto také nikdy nedokázala vytvořit nějakou stabilní dlouhotrvající říši, jedině krátkodobé kruté surové diktatury. Kde je Sumer, kde Akad, Egypt, Asýrie, antická Římská říše…? Akorát Persie, tedy dnešní Írán, přetrval. A logicky také ta naše mraveniště vypadala a vypadají i dnes docela jinak než mraveniště asijská. Tam u nich si nemohli dovolit řídit státy naším stylem, tak obrovské státy nelze řídit a udržovat násilím a terorem, to by dopadli jak my.

Tvrdí se, že jedině my v Evropě, hlavně v Anglii, jsme vymysleli a vytvořili průmyslovou revoluci. Je v tom kus pravdy. Ale já si myslím, že ony technické vynálezy by byly stejně tak vynalezeny v Číně či Indii, a možná bez toho strašného utrpení, které bylo u nás. Stačí si přečíst takového Zolu, Balzaca, Dickense a mnoho dalších. Pěkná sbírka oficiálních dokumentů o zhovadilostech průmyslové revoluce je uvedena v knize B. Engelse – Postavení dělnické třídy v Anglii. Nemáme se čím chlubit! A kde je dnes ten lup nejenom z Indie a Číny? V kterých sejfech je to uloupené bohatství a zlato? Nemají ty ožebračené státy právo žádat o náhradu škod?

Třetí v pořadí velikosti je USA s pouhými 315 miliony (přesně 315 688 000) což je 4,46 % světové populace. Takže to americké mraveniště má o miliardu obyvatel méně než Čína, je tedy čtyřikrát menší. Toto mraveniště vzniklo před téměř 240 lety, a to přitom nějak narychlo, spěšně. Jeho bohatství a velikost je založena na loupení v cizích mraveništích, nejdříve v jižní Americe (ten zadní dvorek USA) a pak po celém světě.

Nápad s vybudování evropského mraveniště (EU) s půl miliardou obyvatel byl vynikající, to bychom mohli být třetí největší, ještě před USA. Ovšem to by muselo být budováno jiným způsobem. EU je dnes už protektorátem USA. A pokud se jim podaří vyvolat nějaký větší konflikt s Ukrajinou, potažmo s Ruskem, oslabená EU se definitivně stane slaboučkou a ubohou kolonií USA. A jestliže se naši politici nevzpamatují, sen o třetím největším mraveništi světa přijde vniveč. Co kdyby si tak zajeli do Číny podívat se, jak se úspěšně řídí takové mraveniště, jak navrhoval president Zeman? Nicméně náš president si mohl všimnout, že v Číně žije také několik milionů muslimských Ujgurů a čínská vláda s nimi nemá nějaké problémy (až na pár disidentů placených USA). Počet této muslimské komunity bývá uváděn na 10 milionů, vyznávají islám a jsou to tradiční sunnité a súfijci. President se mohl alespoň zeptat, kolik z nich je teroristů. Mohl se tak vyhnout ostudě se svým tvrzením, že každý terorista je muslim.

Pořadí dalších států:

Čtvrtá je Indonésie s 238 milióny obyvatel, pátá je Brazílie se 194, šestý je Pákistán se 183, sedmá je Nigérie se 171, osmý je Bangladéš se 153, deváté je Rusko se 143, desáté je Japonsko se 127, jedenácté je Mexiko se 112 milióny obyvatel. Pak následují státy s méně než sto miliony obyvatel: Filipíny, Vietnam, Etiopie, Egypt, Německo, Írán, Turecko, Thajsko, Kongo, Francie, Anglie, JAR, Korea (jižní). A státy s méně než 50 miliony: Maymar, Španělsko, Kolumbie, Ukrajina, Tanzanie… Kupodivu pak ještě existují i jakési ministátečky, uvedu jenom poslední tři, je to v pořadí dvě stě čtyřicátý druhý stát Vatikán s 836 obyvateli, dvě stě čtyřicátým třetím státem jsou Kokosové ostrovy (Austrálie) s 550 obyvateli a poslední jako rarita jsou dvě stě čtyřicáté čtvrté Pitcairnovy ostrovy (Velká Británie) se 48 obyvateli. Nechápu, proč jsou tyto miniaturní kousky země uváděny jako státy, vždyť je to k smíchu.

No a teprve teď se můžeme podívat trošku do historie na způsoby likvidace obyvatel.

Nejznámějším způsobem likvidace obyvatel jsou války. Bezesporu jsou války příšerné, úděsné a obludně nestvůrné. No a poslední století dovedlo vraždění na dříve nevídanou úroveň. Tak třeba pouze jedna jediná bomba povraždila najednou v Hirošimě na 90 tisíc civilistů a dalších 70 tisíc žen, dětí a starých zemřelo později na následky ozáření. Také v Nagasaki jedna bomba usmrtila na 60 až 80 tisíc civilistů. (Stalo se to 6. a 9. srpna 1945) Vládci světa a generálové už dnes ovšem přišli k závěru, že vraždit obyvatelstvo atomovými bombami není moc vhodné, protože země by se stala neobyvatelnou, a kde by pak hráli golf?

Na první pohled to vypadá, že války jsou nejšílenější a nejhrůznější formou zabíjení, ale není tomu tak. To americké pojišťovny během 1. světové války zjistily, že pojištění pro případ zahynutí je mnohem výhodnější uzavírat s vojáky jdoucími na frontu do války, než s dělníky v hutích, ocelárnách a dolech, kde byla úmrtnost mnohem větší. Takže nejefektivnější způsob vraždění je likvidace těžkou prací. Udřít se k smrti prací pro kapitalistu. A když se k tomu přidá nedostatek potravin, tedy umírání hladem, tak efektivita dosahuje závratných výšin. Ovšem v dnešní době mořit lidi těžkou prací je docela nepraktické, to už je holt minulostí, i když v dřívějších dobách likvidace lidí těžkou prací a hladem byl osvědčený způsob. Práce, a ani ta těžká, už totiž není k dispozici.

Hned po skončení 1. světové války se zjistilo, že takové klasické války se samopaly, děly, tanky a bombardéry nejsou příliš úspěšné, to taková španělská chřipka zahubila více lidí než celá 1. světová válka. Takže jsou na řadě biologové, odborníci a specialisté na viry a baktérie, ti už pracují na nějaké baktérii či viru způsobující něco jako ve středověku mor, ten vyhubil třetinu až polovinu populace. To by ovšem dneska nebylo dostačující, je potřeba vyhubit devět desetin lidstva, a na to by byl mor slaboučký. Takže se pracuje třeba na nějaké variantě obyčejné běžné chřipky, která by na bílou rasu nepůsobila smrtelně, zato na rasu černou, barevnou a žlutou by působila stoprocentně smrtelně. Dobré řešení, že? Vědci virologové se usilovně snaží splnit zadaný úkol. (Černá smrt, čili epidemie moru, zasáhla ve 14. století téměř celý známý svět. V Evropě epidemie moru měla na svědomí 25 miliónů mrtvých, tedy třetinu ba až polovinu obyvatel tehdejší Evropy. Na celém světě žilo ve 14 století pouhých 400 až 500 milionů lidí, z toho v Evropě 60 až 80 milionů.)

Jaký závěr můžeme učinit ohledně toho vyvražďování? Nabízí se jeden jediný, že totiž světu vládnou silně nenormální šílenci, gangsteři a zločinci. Elity světa, tedy to jedno promile euroamerické civilizace vlastnící veškerý majetek světa a rozhodující o osudech světa, jsou psychopatické osobnosti patřící do psychiatrických léčeben, kde by měli okopávat záhonky zeleniny, a to ještě pod přísným dozorem ošetřovatelů. V těch debildomech, tam jim bude dobře, tam si mohou makléři, burziáni, oligarchové a vyšší klérus nadále hrát v nemocničním kasinu a na nemocniční burze, kde budou bezproblémově (a neškodně) kupovat a prodávat akcie, podílové listy, dluhopisy, investiční kupóny, opční listy, směnky, šeky, obligace, deriváty, futures, forwardy, warranty, swapy a tisknout si na nemocniční tiskárně dolárky v neomezeném množství, které si navzájem mohou krást, tunelovat a ukládat do daňových rájů přes ošetřující personál, a budou určitě docela spokojeni, ani uklidňující prášky nemusí užívat. Mezi pacienty můžeme zařadit jak židovské bankéře, tak muslimské imámy a šejky, všechny vládnoucí oligarchy a vrcholné představitele jakéhokoliv náboženství včetně hinduismu.

Elity světa říkají, že nás už nepotřebují. A co kdybychom to otočili a řekli, že my nepotřebujeme je, tu mizivou hrstku. Vždyť my je můžeme docela snadno eliminovat, jak uvádím výše, aby už dále neškodili, a není ani potřeba pronášet silácké řeči, že je potřeba je vyhubit. Nebo přece jen, po těch záměrně vyprovokovaných válkách a loupežích, už zase takoví humanisti být nemusíme a můžeme trvat na tom biblickém „oko za oko, zub za zub.“ Byl bych pro toto řešení.

Závěrem je tedy potřeba odpovědět na otázku v nadpise: „Kdo je tady přebytečný?“ Pro nás, tedy pro těch 99 procent obyvatel, je odpověď naprosto jasná a naprosto srozumitelná. Víme přesně, kteří lidé jsou přebyteční paraziti a kteří navíc pouze rozvoji lidstva nejenom překážejí, ale přímo škodí. Pokud je ovšem necháme ještě pár let reálně vládnout, tak to nedopadne dobře.

Jednu válku jsem zažil jako dítě a dnes to vypadá, že na stáří zažiju ještě jednu.

Přejít do diskuze k článku 11 komentářů