Kdy skončí lichvářské praktiky kolem ubytoven?

Reklama


Směmovna se tomuto tématu věnovala v relativně krátké době už podruhé. Poprvé to bylo 12. 2. 2014 na 6. schůzi. Návrh zákona byl o tom, jak Úsvit Tomia Okamury chce řešit lichvu pomocí bezpráví(external link) a poprávu byl zamítnut. Byl to legislativní zmetek, který by více problémů způsobil než vyřešil. Ve zmiňovaném článku autorka Ingrid Puskajlerová položila v závěru tyto podstatné otázky:

  • Otázka č. 1: Proč nenastavit výši maximálního nájemného pro ubytovnu?
  • Otázka č. 2: Kdo je to „lichvář“?

Zákonodárci obou komor parlamentu jsou tu proto, aby odpovědně přemýšleli jménem všech občanů. A to by skutečně měli, proto jsme je do Sněmovny zvolili. Tento problém řešil Senát po svém a 20. 3. 2014 schválil vlastní návrh zákona (usnesení č. 446(external link)). Kolečko pokračovalo a zákon začala projednávat poslanecká sněmovna na své 10.schůzi(external link). Jako vždy se k tomuto tématu strhla slovní přestřelka.

Tomio Okamura pro účinnou palbu svého malého oddílu zvolil metodu tzv. „rámování“. Rád vysvětlím pro ty, kdo nejsou dělostřelci. Vystřelíte, tedy ve sněmovně něco plácnete a netrefíte, protože jste tzv. přestřelili. Ale to vůbec nevadí, munice máte dost. Další ránu zkrátíte, to jest střílíte trochu blíž a pozorujete dopad. Pokud se zadařilo, tak jste ve čtverci a máte zarámováno. Podle zastřelovacího děla nastavíte ty další a bijete do společného ze všech hlavní. Poslankyně Jana Hnyková, poslanec Karel Fiedler, poslanec Marek Černoch – ti všichni včetně pana Okamury (3x) vystoupili v debatě věnované „úsvitu nenávisti“. Nový termín označení Okamurova hnutí použil v odpovědi Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier(external link).

Jaký je dnešní stav

Ochrana v oblasti bydlení je v České republice zajištěna pro nízkopříjmové skupiny obyvatel dvěma dávkami, a to příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory a doplatkem na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi. Počet příjemců obou dávek a výdajů na ně postupně rok od roku narůstá. Jenže u doplatku na bydlení je tento nárůst v poměru let 2011 a 2012 značný, což ukazují následující tabulky.

Vývoj průměrného počtu příjemců s nárokem na doplatek na bydlení v daném roce

Dávka 2007 2008 2009 2010 2011 2012
doplatek na bydlení 27 340 20 258 19 885 22 871 24 406 41 471

zdroj: MPSV

***
Vývoj celkových nákladů

(v mil. Kč)

Dávka 2007 2008 2009 2010 2011 2012
doplatek na bydlení 524 473 512 686 850 1 673

zdroj: MPSV

Jedním z důvodů tohoto nárůstu je možnost poskytování více doplatků na bydlení do jednoho bytu a hlavně do jedné obytné místnosti v ubytovacím zařízení. Největší nárůst doplatku na bydlení nastal právě v roce 2012 u jiné formy bydlení, což lze vyčíst z následující tabulky:

Struktura příjemců doplatku na bydlení v roce 2012 podle důvodu užívání bytu

Právní forma užívání bytu nájemní vlastnická

či

družstevní

jiná nezjištěno
Dávka-doplatek na bydlení 20 297 2 311 18 845

zdroj: MPSV

Tolik stručně k důvodům regulace podle důvodové zprávy k zákonu(external link). Poslanec Antonín Seďa (ČSSD)(external link) tento zákon podpořil a krátce shrnul příčiny tohoto stavu z tzv. šetrných časů pana ministra Drábka(TOP09), které rozvrátily MPSV:

Tady chci připomenout, že toto zamezení sociálnímu inženýrství bylo způsobeno zrušením vazby doplatku na bydlení s příspěvkem na bydlení, která do ledna 2012 fungovala a umožňovala stanovit okruh společně posuzovaných osob. Dnes toto není možné a paradoxně namísto úspor v sociální oblasti, které slibovaly pravicové vlády, došlo k nehospodárnosti a k dalším sociálním problémům v lokalitách, kde takovéto sociální ubytovny fungují.

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier slíbil nápravu v celé oblasti a garantuje veřejným slibem vlády, že předloží novelu zákona o hmotné nouzi do konce měsíce nebo nejpozději začátkem července. Konečně celou tuto oblast vláda projedná a pošle do Sněmovny další z novel zákona. Jak vidno, rychle šlo jen krást, ale když se má udělat něco pro lidi, tak to trvá.

Aby se tento malý krok urychlil, podal poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) návrh na zkrácení lhůty pro projednání o 30 dnů. Zdůvodnil to takto:

Myslím, že ta tabulka, která je v důvodové zprávě a mluví o tom, že za šest let náklady na doplatky na bydlení se zvedly z 524 mil. korun na 1 673 mil. korun, mluví jasně. Pokud tento návrh zákona v červenci schválíme, můžeme ušetřit minimálně půl miliardy korun, když vezmeme ten nárůst.

O návrhu se hlasovalo. Z přítomných 158 poslanců bylo pro schválení třeba 80 hlasů. Pro návrh bylo 53, proti 53. Návrh nebyl přijat. Důvod je jednoduchý. Poslanci KSČM se zdrželi hlasování, celkem to bylo 32 poslaneckých hlasů. Měli by veřejně vysvětlit svým voličům a partajníkům, proč byli proti. Lhůta k projednání tak zůstala podle jednacího řádu 60 dnů.

Šetřit se zase tak moc nebude, ale jde se do dalšího kola. Je naděje, že se v této věci začne zgruntu dělat náprava, a ta naděje je oprávněná. Doufáme, že se to nezvrtne, nezadrhne a do sbírky platných zákonů to vytištěno bude.

Psali jsme k tématu: Úsvit Tomia Okamury chce řešit lichvu pomocí bezpráví(external link)

Převzato z e-republika.cz

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře