Kolektivní trest

Reklama


Kolektivní vina je krutý a nespravedlivý koncept, nad který jsme se my Evropané dávno povznesli a mimo jiné i proto jsme morálně a civilizačně nadřazeni těm, kteří něco tak barbarského stále akceptují.  V právním řádu moderní liberálně-demokratické společnosti nemá něco takového zkrátka místo. Je to od nás takové roztomilé gesto, které si můžeme dovolit, protože máme něco lepšího, než je kolektivní vina – kolektivní trest. A aby jeho podobnost s kolektivní vinou nebila na první pohled tak do očí, tak mu říkáme sankce.

Jenže slovo sem, slovo tam, co zváno jinak, páchne pořád stejně. Uvalení sankcí na nějaký stát v odplatu za neochotu jeho vlády tancovat podle naší píšťalky není nic jiného, než kolektivní trest pro obyvatele toho státu. Pro všechny, včetně těch, kteří se svojí vládou třeba také nesouhlasí, nebo s ní objektivně nic udělat nemohou, protože například nemají volební právo, nebo jsou jinak perzekvováni. My v tom ovšem máme jasno – jsi občanem státu, který se nám nelíbí, proto budeš potrestán, ať si voják, státník, stařec nebo dítě.

Že je to absurdní? Pouze zdánlivě. Cílem sankcí totiž není trestat, trest je jen prostředek, cílem sankcí je poštvat občany proti své vládě v naději, že ji buď začnou považovat za příčinu svých problémů, nebo si sice budou vědomi toho, že agresorem je někdo zvenčí, ale v zájmu vlastního přežití svoji vládu obětují. Není to vůbec špatně vymyšlené, je to „jen“ nemravné. V případě použití sankcí – tedy de facto hospodářské války – totiž není případná humanitární katastrofa, v níž mohou sankce vyústit, jen „pouhou“ kolaterální škodou, ale přímo strategickým nástrojem.

Je to typický paradox Západu: kolektivní vinu odmítáme jako nemravnou a barbarskou, ale kolektivní trest v podobě sankcí používáme zcela bez skrupulí, přitom se jedná o koncept ještě mnohem barbarštější, protože zatímco po vině může následovat milost či odpuštění, trest je definitivní.

Někomu to možná přijde správné, ba přímo odvážné, brát si civilní obyvatelstvo jako rukojmí, ale já za sebe říkám, že jestli toto jsou ty hodnoty, které dělají Západ Západem, pak nevidím jediný důvod, proč je bránit, nebo pro ně dokonce válčit.

Převzato z blogu Tribun

Přejít do diskuze k článku 4 komentáře