TOPlist

Konvoj

Reklama


Naše vláda prostě počká, jak rozhodnou ve Washingtonu. Pak to vezme na vědomí, nebo to schválí. O nic celkem nejde, že ano.

Co říci k projíždějícímu konvoji US-Army přes naše území? Někteří nezodpovědní a neuvědomělí jedinci nabízejí historickou paralelu se cvičením spřátelených vojsk v létě roku 1968, které předcházelo hodně dlouhému, leč dočasnému pobytu Rudé armády na našem území. Jistěže jde o něco zcela jiného. Tehdy šlo o vojska spřátelená, dnes jde o vojska spojenecká. A v tom je pořádný rozdíl. Varšavská smlouva dle serveru TOTALITA prý „oficiálně zajišťovala vzájemnou pomoc, dojde-li v Evropě k útoku na členský stát, ale ve skutečnosti šlo o mocenskopolitický nástroj SSSR“. Dnešní NATO samozřejmě není mocensko-politickým nástrojem USA. Komu pomáhá, to ví asi jen ono samo.

Odmítneme-li výše uvedené neshody, pak je zbytečné dělat si starosti s naší Ústavou. Její článek 43, odst. 5 praví, že „vláda České republiky rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky“. Jistěže naše vláda není jako ta minulá, komunistická. Proto počká, jak rozhodnou ve Washingtonu, a pak se podle toho zařídí. Podle Ústavy to vezme na vědomí a tím to schválí. Jak všichni víme, a naše korporátky zvláště, celkem o nic nejde, je to formalita. A my všichni jsme za průjezd rádi, ruský imperialismus na východ od našich hranic zase řádí, jak černá ruka kapitalismu, ruského tedy. Jen pár živlů a provokatérů by rádo hodilo rajčetem, ale od toho máme naše chrabré policejní a pendrekové sbory, aby se podobným provokacím zabránilo.

Vláda vykládá Ústavu ČR opravdu tvůrčím způsobem, a přitom od tohoto dokumentu odvozuje svou mocenskou legitimitu. Ústavě České republiky je asi nadřazena Ústava Spojených států amerických, což je zcela v souladu se současnou vedoucí úlohou této ušlechtilé země. I proto je Bělobrádek, potažmo místopředseda naší loutkové vlády, stále usměvavý. O naši Ústavu se nestará, a vlastně ji vůbec nezná. On ji totiž k ničemu nepotřebuje. V pořadu Události a komentáře mínil, že schvalovat konvoj naší vládou nebylo ani třeba. To by prý musel pobyt vojsk přesáhnout 60 dní. Co na tom, že podle Ústavy čl. 43 odstavce 4, k přečtení ZDE , by pak musel rozhodovat parlament, a nikoliv vláda. Podle Bělobrádka, který jezdí na školení do USA, „jde prostě o rutinu“. Na nějakých číslech a vojácích zase tolik nezáleží. Hlavně je třeba posílit rozpočet na armádu, abychom mohli nakupovat potřebné CASA letouny, vozítka jako Pandury, či stíhačky Gripen. Místo „totalitní“ základní vojenské služby zavedeme základní vojenský kurz. Rozdíl bude asi tak velký jako mezi totalitním cenzorem a demokratickým editorem. Což jsme zvládli nedávno, ale již úspěšně (Kam až se lze prolhat ). Také je třeba být připraven na obranu vlasti nejenom v Mali, kde bráníme Prahu pomocí našich chrabrých žoldnéřů, ale musíme být připraveni i na obranu Hradčan. Proto ten konvoj z Estonska.

K tomu do armády povoláme nejen muže, ale i ženy. Ctíme totiž rovnoprávnost. Navíc se i přes vysoké úsilí našich knížat, Topolánků, Kalousků a dalších konzervativně liberálních demokratů stále nedaří vytvořit kvalitní podhoubí pro nábor rekrutů do armády. Ve Spojených státech se svými ghetty jsou na tom přeci jen o mnoho lépe. Armáda poskytne ošacení, zdravotní péči, jídlo a peníze, o kterých si běžný obyvatel Harlemů a Bronxů může nechat zdát. Proto jde mnohem ochotněji se zbraní v ruce a s nasazením vlastního zdraví a života hájit systém, kde jedni nemají nic a druzí všechno. U nás tedy uděláme raději ze všech brance, o nic totiž nejde, jen o válku.

Naši nepřátelé prostě musí vidět, že „neprojdou“. Zvlášť když je naším nepřítelem již tradičně Rus. Zcela v duchu starých a dobrých tradic předcházejících 1 i 2. světové válce jsme připraveni táhnout na Moskvu. Proto symbolicky řinčíme zbraněmi tak dlouho, až je budeme moci konečně využít a dát tak nakonec prostor k ekonomické prosperitě přeživších. Rusko má sice jaderné zbraně, my ale máme neochvějné odhodlání, navíc podpořené nezištnou ochotou našich spojenců ze Spojených států, položit za jejich ideály i náš život. Není tedy žádný důvod k mračení, vždyť co může být krásnější, než položit život za své přátele z USA a jejich svobodný trh?

Převzato z e-republika.cz

Související články
Výročí 11. září: od teroru jednotlivců k teroru celých států
Ukrajinský neofašismus podporovaný z USA a EU
Lynčuje a upaluje ISIL, dříve lynčovali a upalovali v USA
Ukrajina se zbavuje nepohodlných svědků státního převratu
Finanční mrchožrouti se slétají na Ukrajinu

Přejít do diskuze k článku 6 komentářů