Krátce o výchově k autogenocidě národa

Reklama


Poslední dobou sleduji díky souhře okolností více televizi. Všiml jsem si, alespoň z mého hlediska, zvláštní věci. Téměř v každém filmu či seriálu se některý z hlavních hrdinů dostává do nějaké citové či duševní krize, zkrátka padá na dno. To je normální zahájení zápletky, která většinou končí happyendem.

Co mi ale připadne zvláštní, při sebemenším duševním otřesu si „prostě musí“ dát panáka. Zkuste si toho po nějakou dobu všímat, nedá se to přehlédnout. Jakoby neexistovaly jiné způsoby řešení trablů. A tak mě zajímá. Příjde vám to normální? Když jsem to dříve vídával v dílech z americké produkce, bral jsem to jako jejich kovbojské specifikum. Ale teď to vidím i v českých filmech a hlavně v seriálech. Nepřipadá mi to realistické, podle mého názoru většina Čechů takto své problémy neřeší. Spíš si zajdou pokecat na pivko anebo to vyřeší i bez alkoholu.

Napadlo mě. Nepodsouvá nám někdo, že je běžné své trable řešit těmi „panáky“? Nevychovává nás tu někdo, abychom chlastali tvrdý alkohol? Jak to asi působí na děti? A jaké to může mít do budoucna následky?

Přejít do diskuze k článku 56 komentářů