Diskuze k článku


  • Sio • 20. března 2015

    Tedy asi dost záleží na tom, co je schováno pod vágní formulací „dosáhnout za tři roky po sobě průměrné ceny ve výši 72 906 korun za IT pro jednoho uživatele za jeden rok.“

  • mirror • 20. března 2015

    Já jsem uživatel jednotlivec, který na počítači píše, kreslí, počítá, hledá na internetu a e-mailuje. Stačí mi vybrat počítač z katalogu.
    Chybí nám úřad, který by zjistil, zda v ceně počítače je přiměřený zisk. K tomu zase příslušný zákon, který přiměřený zisk definuje. Protože kapitalismus chrání soukromí poskytovatelů zboží a služeb, nikdy se to nedozvím a trpím idiotskými výběrovými řízeními.

  • kchodl • 20. března 2015

    Motivací všech zúčastněných je co nejdražší provedení, z mnoha důvodů. Další věcí je absolutní alibismus: státní správa si nikdy nezajišťuje nic vlastními silami, na všechno má podporu externích dodavatelů, za všechno je tím pádem odpovědný někdo jiný, než zaměstnanci úřadu. Ke každému selhání systému se dá najít nějaká smlouva, aby se to hodilo na někoho jiného. Což je ve výsledku mnohonásobně dražší než mít vlastní síly.

    Dokud tyto dvě záležitosti nebudou řešeny, nic se nezmění.

    Plno peněz může stát samotná platforma: klientské počítače sice cenově stále klesají, ale jsou nahrazovány virtuálními desktopy (VDI) za 5-10x vyšší cenu, pod záminkou levnější správy a flexibility – což není pravda, jelikož úsporu – kdyby nějaká reálně byla – pohltí outsourcování. Vtip je v tom, že TCO (celková cena vlastnictví včetně správy) je počítána v „západních“ cenách na západní platy expertů. U nás platí úplně jiná čísla. Výkony serverů vzrostly několikanásobně při stejné ceně, ale utracené peníze jsou stejné nebo vyšší, přitom počet aplikací nebo agenda neroste. Servery se virtualizují, což místo úspory přináší zdražení – protože je předražena outsourcovaná správa a služby. Rychlosti propojení – sítí – vzrostly 10-100x, při klesající ceně, za sítě se ovšem utrácí stále více, ačkoliv síťový hardware i služby expertů jsou stále levnější…

    A pak je tady aplikační software, to je teprve tóčo.

    Vše bude bobtnat, bude to stále dražší. Dokud to daňový poplatník bude platit. A i dlouho potom, co již nebude – pojede se na dluh, ručit se bude celou zemí a nakonec to dopadne tak, že českého národa nebude v jeho vlastní zemi vůbec nic.
    Viz. Řecko nebo Ukrajina.

  • mirror • 20. března 2015

    Tvrdím už dlouho, že kapitalismus je plýtvání a nehospodárnost. Nakonec mám i za kapitalismu totéž, co jsem měl za socialismu (mám na sebe v inventuře 5 počítačů, z nich 2 nefunkční, jeden polofunkční a dva funkční).

    Připomínám, že na levicových webech psali chytráci o životaschopnosti kapitalismu. Doufám, že mají koule a přiznají se, že se mýlili, což se stává i moudrému člověku.

  • zedd • 20. března 2015

    Hehe, teď jsem narazil na pěkný příklad: Ve zdejší knihovně je třeba překopat katalog Clavius ze souborové verze do SQL verze. Zprvu mne velice překvapilo, že ještě něco jede na FOX databázi, ale to se ukázalo jako poměrně běžné. Další rozšířené monstrum – tentokrát po školách – jménem Bakaláři je na tom stejně. Pro věci neznalé: Jde o 20 let mrtvý standard původně konstruovaný pro prostředí s jedním uživatelem. Různýma obechcávkama to lze zařídit jakože pro více uživatelů a po síti, ale spíš to nefunguje než funguje.
    Zpět ke knihovně: Výrobce Clavia doporučuje pro SQL databázi server o 8 jádrech vybavený 16 – 32 GB RAM. Tož se to tak koupí. Celá databáze zdejší knihovny má při tom objem asi 550 MB včetně indexu a myslím i nějakého backupu. Vytížení celého systému vzhledem k počtu uživatelů je minimální. Ve špičce tak 5 agregovaných dotazů, což při idiocii Clavia může být tak 100 čtení a 50 zápisů hodnot v řádech desítek bytes. Tedy 0.0000nic.
    Dělal jsem rok na částečný úvazek externího správce sítí pro několik organizací, jejichž zřizovatelem je město. Z toho mi vysvitlo, že u většiny škol zdejšího formátu nemá smysl, aby se o IT staraly samy. Je to prostě příliš komplexní a zvlášť na menších základních školách na to nejsou lidi. A těch malých škol je docela dost.
    Zřizovatel na úrovni „krajského“ města by měl mít vlastní IT oddělení, které by se krom jiného zabývalo plánem rozvoje a správy IT v příspěvkových a dalších organizacích. Nejlépe formou dobrovolného programu: Postaráme se vám o IT odsud podsud za těch a těch podmínek. V tuto chvíli zajišťuje služby v té a té oblasti tahle a tahle firma a my jsme garantem toho, že to bude fungovat.
    Ono totiž problém Bakaláři a Clavius řeší skoro všechny školy a skoro všechny knihovny.

  • zedd • 20. března 2015

    A teď to hlavní: Přistoupení k takovému plánu by znamenalo možnost skutečně efektivní vzdálené správy několika set až desítek tisíc počítačů, které zřizovatel živí. Tímto způsobem by šlo také zavést Linux tam, kde je to zatím nemyslitelné, protože se s ním nikdo nikdy na škole/v knihovně nesetkal – na katalogový kiosk v knihovně nepotřebujete windows. Stačí webový prohlížeč.

    Už teď je situace taková, že ten který typ organizace užívá stejný SW. Ředitelé by dle mých zkušeností ocenili, pokud by sem tam dostali spolehlivý mail typu: Teď užíváte to a to, časem s tím nastanou ty a ty problémy a vidíme ta a ta řešení. Doporučení v této věci vydáme na základě veřejné schůze konané tehdy a tehdy. Náměty posílejte sem. Tedy zřizovatel by plnil roli vývojového oddělení pro svá dítka. Z doporučení může vzejít nějaký konkrétní program, ke kterému se škola přihlásí a nebo taky ne.

    K virtualizaci: Je nesmírně efektivní. Pokud to je dobře vymyšleno, lze ušetřit min. 2/3 pořizovacích a 9/10 provozních nákladů. Všechny maily a všechny weby škol, knihoven a dalších institucí oměsta můžou jet na dvou škatulích se spoustou CPU, RAM, hdd/ssd a NIC + backup škatule v jiný budově. Přitom může mít ta která instituce root práva ke svým serverům, nebo je naopak může jednoduše spravovat někdo pověřený z venku. Pokud si dnes správce IT chce ověřit funkčnost čehosi, musí si na to vyčlenit počítač, nainstalovat OS (občas placený) a aplikaci. Proč by si na městském hypervizoru nemohl udělat virtuál s tím a tím OS v majetku zřizovatele, tam si věc odzkoušet a pak se dohodnout se správcem hypervizoru na definitivním řešení?

    A poslední věc: Města by si měla vybudovat svoje datové sítě a nikdy za žádných okolností je neprodávat. Trubky a dráty pod dlažbou by měly vždy být v majetku obce a nikdy jinak

  • kchodl • 20. března 2015

    Zedd:
    Přesně tak. Jenže jak sám vidíte, dělá se to zcela jinak. Dá se říci, že každá změna vede ke zdražení. Místo aby například zřizovatel škol udělal to co píšete.

    Mimochodem, něco podobného jsem viděl v jednom městě na Floridě – tam se rodiče dětí plošně naštvali, donutili město převést školy na režim rodičovské správy (je to něco jako školy řízené rodiči, placené zčásti z města, zčásti státem) a první co se stalo, že zavedli centralizované ICT, včetně správy. Takže virtualizace, linux, centralizované backupy po síti přes ZFS, monitorování přes Nagios, během asi roku převedli všechny aplikace na opensource. Za rok začalo všechno skutečně fungovat a náklady klesly na padesátinu původních (protože si na tom všichni mastili kapsy). Ono by to šlo.

  • mirror • 20. března 2015

    zedd napsal
    Města by si měla vybudovat svoje datové sítě a nikdy za žádných okolností je neprodávat. Trubky a dráty pod dlažbou by měly vždy být v majetku obce a nikdy jinak

    zedd: Vy chcete rozvrátit kapitalismus a demokratickou soutěž stran organizovaných jako obyčejná mafie těch nejneschopnějších, kteří se ve svobodném trhu pro neschopnost neuplatní. Chcete je připravit o úplatky, viďte! Demokratické strany se podívají do databaze komunistů, co vás motivuje útočit na základy našeho zřízení.

  • Sio • 20. března 2015

    Popravdě, moc si neumím představit, nač třeba základní škola, která má dejme tomu do 20 učitelů a pár technických pracovníků potřebuje nějaké náročné databáze. O co tam tak může jít? O inventuru? Evidenci zaměstnanců, odpracovaných hodin kantorů? Nějaký ten plán a rozvrh? To se dá hravě zvládnout i na notebooku, ale jo, server je potřeba, jednak kvůli sdílenému přístupu a pak kvůli školnímu webu. Já bych asi vyhodnotil, jestli se mi ten server nevyplatí mít spíše někde v datacentru, mohl by by být klidně virtuální, nároky na výkon velké nebudou a o data bude bezpečně odborně postaráno.
    Každý kantor notebook za 15000 (takový mám i já a stačí) s životností 4 roky bych viděl jako normální. No a hlavně solidní dostatečně rychlé internetové připojení.
    Něco to každopádně stojí 70000 na učitele je asi moc, ale 10000/rok to bude, pokud si to má zachovat nějaké ty základní parametry jako je spolehlivost, bezpečnost dat, ochrana proti útokům atd…

  • Sio • 20. března 2015

    Co se týče aplikací, natlačil bych školy do linuxu, jedna se tím ušetří a také to dá možnost pro žáky se něco naučit, co nebude Windows.

  • zedd • 21. března 2015

    K těm učitelským databázím: Skutečně jde o skoro žádná data, backup větší základky za 10let se vejde v pohodě na CD. Průšvih je v tom, že je to celé postavené na souborové databázi a přístup více uživatelů je řešen přímým přístupem k souborům via SMB/windows share. S tím jsou spojené neřešitelné problémy pokud k tomu skutečně přistupuje víc uživatelů najednou. Výrobce má v CZ skoro monopol a o vývoj se moc nestará. Ta SQL verze přišla zatraceně pozdě a tuším, že je i o poznání dražší. Do písmene to samé platí i pro výrobce skoro monopolního Clavia pro knihovny.
    Na problém s Bakaláři jsem narazil shodou okolností na škole, která má k IT velmi aktivní přístup, pan ředitel se nad poměry vyzná a zástupce mu dělá fyzikář, který cosi programoval v 70. letech. Nicméně na rel. triviální problém, proč jim nefungují Bakaláři, nemohli přijít. Když mi kolega popsal strukturu programu, moje první slova byla: To nemůže fungovat.
    I větším školám jako server stačí nějaký menší NAS, MySQL je většinou již v základu a jinak je to Linux, takže s tím jdou dělat docela psí kusy. Nic moc to nežere, takže to může být puštěné v kuse někde v ústraní a zároveň jde vyhodit jističe ve zbytku budovy.
    Nicméně spíš směřuju k následujícímu obrázku: Na většině sídlišť proběhla/probíhá výměna rozvodů kabelové televize za optiku a jednotlivá sídliště jsou propojena rel. solidní konektivitou. Pokud se radnice rozumně dohodne, lze dnes propojit celé město (městskou část) 1Gb rozvodem. Kde je třeba, 10Gb. Nezdá se to jako moc, ale pokud je to zařízené spíš jako layer2 (lokální síť) než jako layer3 (IP routovaní), pak je to velmi kvalitní spoj. V rámci města se můžete bez problému dostat odkukoliv kamkoliv přes 2 routery a 4 switche – ekvivalent větší budovy s 500 počítači.

  • zedd • 21. března 2015

    Jedním ze zásadních problémů, na které jsem narazil, jsou v podstatě neexistující backupy. Sice se sem tam vypalují CD (která se skladují ve stejné místnosti, jako zdroj), případně si jednotlivci kopírují věci na flashky, ale to je samozřejmě směšné. Obecní datová síť tenhle problém opět řeší: Zřizovatel zřídí krom škol, které mají povinost archivovat čím dál tím větší množství různorodých dat, i archiv, kam se to bude zálohovat … Zda ten archiv bude provozovat sama obec, nebo tím pověří někoho dalšího, nechť si občané rozhodnou.
    Možná by nebylo od věci od dceřiných organizací vyžadovat backup účetních a dalších provozních dat v centrálním úložišti. Mít připravených pár scénářů pro nejrozšířenější opensource řešení a jejich realizaci nabízet zdarma/za režijní náklady. Pokud by dcera chtěla nějaké proprietární řešení, nechť si ho plně zaplatí z rozpočtu.
    Tohle je věc, která by školám nesmírně pomohla. A při tom náklady by byly minimální.

  • zedd • 21. března 2015

    A ještě jedna věc jménem licence. Především pro produkty Microsoftu ale nejen jejich. Jaký dává smysl, že zřizovatel přihrává tolik a tolik peněz té které organizaci, aby si sama vyhandlovala smlouvu s molochem a nakoupila od něj licence na produkty, které ani nikdy nespustí? Mimochodem vyznat se v licencování Microsoftu je věda sama o sobě. Spíš detektivní bádání nad sítí stvořenou zvrhlým byrokratickým géniem.
    Školy a podobné instituce tu většinou tahají za extra krátký konec provazu a od trotlíka na druhém konci drátu si většinou nechají nabulíkovat cokoliv. V rozpočtu speciální školy s 200 žáky se pak objevuje položka Windows 8 Enterprise 20x v situaci, kdy tam není ani ekvivalent NT4 doménového serveru. K tomu Office v obdobné verzi.
    Tedy proč by to nemohlo fungovat tak, aby někdo na obecním úřadě zjistil, jak se to má s licencemi k produktům Microsoftu, jak se to má s konkurenčními a často zadarmo produkty a nenabídnul dcerám dvě tři cesty, které by se vyhly tomu nejnesmyslnějšímu plýtvání? Ostatně nejrozumější by bylo, aby licence zařizoval sám zřizovatel a distribuoval je dcerám.

    • Stan • 21. března 2015

      Já jsem zažil situaci, kdy si střední školy nakoupily licence a po půl roce jim kraj začal distribuovat ty samé. Úspora jak prase. V Estonsku celá státní správa přešla na Linuxy a šetří na tom desítky miliard. A učí se na nich ve školách, takže jaký SW si asi pořídí většina absolventů? U nás má MS v podstatě monopol, české školství funguje za peníze daňových poplatníků jako jeho dealer a místo, aby si od něj nechalo platit provize, platí mu těžké miliardy za licence. Kocourkov.