Praha, 7. červen 2016 – Praha v roce 2008 uzavřela dodatek ke smlouvě se společností JCDecaux, podle kterého má ve městě vyrůst dalších 250 billboardů. Zatím jich i díky Kverulantovi stojí jen 100. O zrušení tohoto nemravného dodatku, resp. celé smlouvy, Kverulant usiluje již od roku 2009. Vadí mu kšeftování s veřejným prostorem na úkor veřejných rozpočtů. Se svým podáním se dostal až k Evropské komisi. Nebyl úspěšný, ale stále se nevzdává a dnes odeslal již třetí podání k Úřadu na ochranu veřejné soutěže.
Pražský magistrát v prosinci 2008 uzavřel dodatek smlouvy s firmou JCDecaux, Městský mobiliář, spol. s r.o. Jeho platnost má vypršet až 30. června 2022. Magistrát v době podpisu tvrdil, že tento dodatek narovnal pro Prahu nevýhodnou smlouvu z roku 1994. Na první pohled to tak dokonce vypadalo. Hodný JCDecaux se v dodatku zavázal vybudovat 300 nových čekáren MHD a 50 kontejnerů na tříděný odpad. Kromě toho se také zavázal, že bude magistrátu platit nejméně 9 milionů ročně, a jako třešničku na dort přihodil pro magistrát možnost zdarma používat jednu stranu každého billboardu. Tehdejší náměstek primátora Pavel Klega tvrdil, že Praha tak získá za dobu trvání dodatku celkem 358 milionů korun. Prý si na to nechali vypracovat znalecký posudek. No prostě idylka.
Jenže při bližším zkoumání to žádná idylka nebyla a není. Spíš pořádný tunel. 358 milionů korun pro magistrát vypadalo lákavě, to ale tvrdil pan Klega, který je pod dodatkem podepsán. Celková částka ve výši 358 milionů korun by odpovídala roční platbě ve prospěch magistrátu v průměrné výši 28,6 milionu korun. Kverulant.org měl o výši této částky od samého počátku velké pochybnosti. Oprávněně. Počátkem roku 2016 Kverulant.org zjistil, že firma JCDecaux magistrátu platí přibližně třikrát méně, tedy jen asi 10 až 12 milionů korun ročně. Pokud bude pokračovat v plnění vůči magistrátu tímto tempem, zaplatí mu do konce trvání dodatku celkem jen 143 milionů korun. To je o skoro o 215 milionů korun méně, než kolik sliboval Pavel Klega. V zájmu objektivity je však třeba říct, že koncem roku 2015 firma JCDecaux neměla postavených všech 250 billboardů, ale pouze 100.
Kverulantovi vadí kšeftování s veřejným prostorem na úkor veřejných rozpočtů. Se svým podáním se dostal až k Evropské komisi. Nebyl úspěšný, ale stále se nevzdává a dnes odeslal již třetí podání k Úřadu na ochranu veřejné soutěže. Kverulantovi právníci tentokrát zjistili, že Praha měla v roce 2008 postupovat podle koncesního zákona a provozovatele billboardů vybrat v koncesním řízení, které by dalo šanci i ostatním. Patrně tak mohla získat lepší cenu i lepší podmínky.
Jen odborníci patrně vědí, že základní právní úpravu veřejného investování tvoří nejen zákon o veřejných zakázkách, ale také koncesní zákon. Hlavní rysy koncesního řízení jsou shodné se zadávacím řízením zákona o veřejných zakázkách. Cílem je vybrat nejvhodnější nabídku a uzavřít mezi veřejným zadavatelem a koncesionářem koncesní smlouvu. Smlouvou o veřejné zakázce se dodavatel zavazuje poskytnout zadavateli plnění, například postavit kus silnice, a zadavatel se zavazuje za to zaplatit. V koncesní smlouvě se sice koncesionář také zavazuje k poskytnutí služeb či provedení díla, ale zároveň se zadavatel zavazuje umožnit koncesionáři brát z poskytnutého plnění požitky. V případě billboardů jsou těmito požitky peníze inkasované od zadavatelů reklamy. Koncesní smlouvou koncesionář přebírá podstatnou část rizika, které souvisí s poskytováním služeb. V případě billboardů je tímto rizikem nezískání dostatečného příjmu od inzerentů. Výstavba a provozování billboardů na městských pozemcích je tedy učebnicový příklad koncesní smlouvy.
Tím, že Praha jako veřejný zadavatel provozovatele billboardů nevybrala ve transparentním koncesionářském řízení, se velmi pravděpodobně dopustila správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. b) koncesního zákona a podle § 27 odst. 2 písm. b) jí hrozí pokuta do 10 000 000 Kč. Kverulantovým cílem není dosáhnout toho, aby Praha platila co nejvyšší pokutu, ale aby padlo rozhodnutí, které označí uzavření dodatku z roku 2008 za nezákonné. Bude-li takové rozhodnutí vydáno, bude mít Praha možnost, ba dokonce povinnost tento dodatek – a s ním nejspíš i celou smlouvu s JCDecaux – revokovat či rovnou zrušit. To, jestli se pak Praha znovu rozhodne mít na svém území billboardy, by se mělo stát předmětem veřejné diskuze. Pokud se město rozhodne pro ně, mělo by být na jejich provozování vypsáno řádné a otevřené koncesní řízení. Kverulant.org má za to, že billboardy rozumné velikosti do měst patří, ale přimlouvá se, aby jich bylo spíše méně a na místech, kde nejsou nebezpečné.
