Praha, 1. červen 2016 – Kverulant opět zmapoval srovnání cen nákupu počítačů a jejich programů ve státní správě a zjistil, že úřady konečně začaly šetřit. Průměrné roční náklady na jednoho uživatele ve státní správě klesly ze 76 tisíc korun na 23 tisíc. Kverulant věří, že obrat k lepšímu nastal i díky pravidelným kontrolám.
Kverulant.org se v roce 2013 dotázal několika institucí státní a veřejné správy na náklady vynaložené v letech 2010, 2011 a 2012 za nákup počítačů, notebooků, serverů a jim příslušného softwaru. Zjistil, že u vzorku deseti porovnávaných institucí (SFDI, Magistrát města Pardubice, Středočeský krajský úřad, Magistrát města Opavy, Magistrát města Zlína, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Magistrát města Hradec Králové, Státní úřad inspekce práce, Magistrát hlavního města Prahy, MMR) dosáhla průměrná cena IT pro jednoho uživatele za rok 75 988 Kč. Když shromáždil data o stejných institucích za roky 2013, 2014 a 2015 dopočetl se k průměru nákladů na jednoho uživatele ve výši 23 183 Kč. Kverulant věří, že k podstatnému zlepšení přispěl i on dlouhodobou a pravidelnou medializací konkrétních případů plýtvání v IT.
Kverulant.org však letos neporovnával jen deset výše uvedených institucí. Podařilo se mu shromáždit data za roky 2013, 2014 a 2015 od 23 veřejných institucí. V tomto širším vzorku činí roční průměr nákladů na jednoho uživatele 33 085 Kč. To je sice více než průměr porovnávaných deseti institucí, ale stále více než dvakrát méně než v období let 2010, 2011 a 2012. Kverulantem porovnávaných 23 institucí zaplatilo za software a hardware v letech 2013, 2014 a 2015 celkem 2,9 miliardy korun. Nákup stolních počítačů, notebooků a serverů, včetně smluv SLA (service licence agreement), vyšel na 570 milionů korun a 2,3 miliardy úřady vydaly za software. Kdyby všechny Kverulantem sledované instituce nakupovaly za maximálně průměrné ceny, pak by mohly ročně ušetřit celkem 219 milionů korun. A uvážíme-li, že podobných úřadů je přibližně 50, mohla by roční úspora v celé republice činit necelou půlmiliardu korun. Jde samozřejmě o teoretickou úvahu, protože jednotlivé instituce mají přeci jen rozdílné požadavky na nákup. Některé mohou kupovat levný hardware a obměňovat ho každé 3 roky, jiné potřebují kupovat dražší a kvalitnější a používat ho i více než 5 let.
Nejvyšší průměrné výdaje na IT Kverulant zaznamenal u ministerstva financí, Ředitelství silnic a dálnic a u ministerstva spravedlnosti. Jde o úřady tak či onak ovládané hnutím ANO. Přestože i zde došlo k úspoře v nákladech na IT, je evidentní, že i po více než téměř třech letech ve vládních funkcích zůstávají sliby lídrů ANO o centrálních nákupech, které zlevní provoz státu o 60 miliard korun, stále jen prázdnou volební proklamací. Nahlédnutím na webové stránky jednoho z elektronických tržišť spravovaného ministerstvem pro místní rozvoj Gemin lze snadno zjistit, že i během letošního roku některá ministerstva dál nakupovala kopírovací stroje různých značek. Jen ministerstva zadala do tohoto e-tržiště téměř 2000 zakázek, mj. na mobily, počítače, tiskárny, kopírky, nábytek, zářivky a kávovary. Často jde o nákupy několika kusů. V rámci resortů, tedy včetně jejich podřízených organizací, to bylo 11 350 zakázek. O nějakém sjednocení značek, typů či dodavatelů nemůže být řeč. Kverulant zjistil, že například ŘSD poptávalo v lednu 2015 nákup spotřebního materiálu tiskáren. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že ŘSD provozuje tiskárny s více než 350 různými druhy tonerů. Přitom ŘSD zaměstnává jen přibližně 1 000 uživatelů.
Panebože 23 tisíc ročně na uživatele, to si každý rok kupují počítače?