Mantra zvaná volný pohyb

Tento článek není analýza, jen taková malá osvěta. Osvěta pro věřící. Pro ty, stále ještě pořád věřící dogmatům politického náboženství korporátního kapitalismu. Leč nejásejme, ani nezoufejme. Stále ještě totiž platí moudrý (a nedávno zde na netu připomenutý) výrok Miroslava Holuba o tom, jak některé chyby, jsou dnes UŽ chybami, některé však stále ještě zásluhami. Ostatně, co Vy na to, pane profesorissime Klausi?

Zdá se totiž, že už konečně se v mnohých hlavách rozsvěcuje, a ty hlavy, jsoucí dokonce i z řad pravicového spektra politiky, začínají už konečně chápat, že ideologická mantra, zvaná volný a politicky nijak neregulovaný pohyb osob, zboží, služeb, peněz a vůbec kapitálu, vyhovuje právě a jedině tomu kapitálu, zatímco naopak všechny obyčejné lidi ve všech lidských civilizacích tohoto Systému všude a vždy principiálně poškozuje.

A přesto mnoho lidí, zejména těch nezkušených mladých, tomu nevěří. Proč? Inu proto, že kapitál stále ještě celkem snadno a velmi pokrytecky přesvědčuje ony naivní a jednoduše myslící jedince o tom, že když např. dlouhodobě nemigrují ze státu do státu bez dodržování určitých společenských závazků vůči národům svým i těm v cizích zemích domácím, tak že je vlastně těm nemigrantům bez peněz, nemajícím možnost volného cestování, tím omezována i jejich svoboda.

Jenže, jak víme, práva a svobody jedněch by vždy měly skončit tam, kde začínají práva a svobody druhých. Co to znamená? Inu, nic víc, než jen to, že migrace lidí neregulovaná žádnými závaznými pravidly a navíc ještě skrytě či otevřeně podporovaná a financovaná kapitálem za účelem jeho větších zisků, nakonec ve svém důsledku všechny civilizace a všechny národy silně poškodí. Zdá se to paradoxní a neuvěřitelné? Možná ano, ale uveďme si proto nějaký ten příklad ze života:

Zahraniční nekvalifikovaný dělník přicestuje ze své země k nám a přijme práci u nás v některé místní montovně. Časem se na pásu v nějaké jednoduché a opakované operaci jakžtakž zapracuje a korporace mu dá plat jen přesně takový, aby zde velmi skromně vyžil, zaplatil výpalné své vlastní migrační organizaci (mafii) a ještě něco občas poslal do své domoviny rodině.

Zde dál trvá nezaměstnanost našich občanů, která se tím víc ještě zvětšuje a prohloubuje. Chudoba dál postihuje jak naše nezaměstnané, tak i ty přivandrovalé cizí nekvalifikované dělníky. Pouze korporátní kapitál je spokojen. A je spokojen dvojnásob, když vidí, jak hněv tuzemských nezaměstnaných lze šikovnými „neziskovkářskými“ propagandisty, najatými od korporací, nenápadně přesměrovávat od pravého škůdce společnosti – od kapitálu – právě na ty přivandrovalé, udřené a vykořisťované cizí chudáky.

Anebo uvažme jiný příklad: Nějaký náš mladý a inteligentní občan zde absolvuje státem financovanou mateřskou školku, pak základní inkluzívní školní docházku a střední školu a přesto – nakonec vystuduje i veřejnou vysokou školu a stane se lékařem nebo inženýrem. Brzy po promoci však se nejen z reklamy dozví, že v zahraničí by ihned mohl vydělávat mnohem víc než zde, protože je tam momentálně výhodnější práce mj. i vlivem pro ČR nevýhodného kursu zdejší naší měny a vyšší úrovně odměňování těchto vysokoškoláků tam.

Odcestuje tedy a nechá se tam zaměstnat. Na místě sice zjistí, že pohádky o luxusu v zahraničí sice nejsou tak přesně pravdivé, jak si myslel, avšak stydí se ihned zpátky vrátit a tak tam zůstane v naději, že když se jednou možná vrátí, přijde zase domů už jako mnohem více kvalifikovaný expert. Neuvažuje o tom, že náš stát a jeho občané jsou daňoví poplatníci a že ho po celou dobu jeho dětství, mládí a studií financovali ze společného státního rozpočtového měšce a zaplatili mu tedy i to, čím nyní je.

On však byl dnešním Systémem vychován v sobeckého pragmatika a tak tu nespravedlnost prostě nevidí a navíc – státní kapitál hostitelské zahraniční země je s ním velmi spokojen, protože právě na dlouhou dobu a zcela zdarma získal kvalifikovaného lékaře či inženýra, aniž by musel vynaložit jediný dolar či euro na jeho výživnou a výchovnou péči v dětství a vzdělávání od základní školy až k okamžiku jeho vysokoškolské promoce.

Kde je potom spravedlnost a kdo to způsobil? Spravedlnost pláče, kapitál se směje, jak to všechno krásně ziskově opět zaonačil. A viníci, kteří ten Systém právě takhle vymysleli? Ti se tváří tak, jako že je přece všechno v pořádku a po právu. Inu jasně, je to přesně po JEJICH právu a v jejich společenském systému, který si právě takhle šikovně mocensky vytvořili. Avšak pozor: Vytvořili si ho takto výhodně jenom sami pro sebe. Pro ty zbývající kolem nich už však určitě nikoliv.

A nakonec si připomeňme ještě jeden a dnes už poslední příklad ze života. Příklad triviální, značně známý a už pěkně zprofanovaný: Původní český státní podnik byl kdysi tak zvaně zprivatizován a někdo „vyvolený“ si ho koupil za peníze půjčené jemu nějakou bankou. Podnik však on řídit neumí a tak spěje ke krachu. Leč, přijde zahraniční korporace a nabídne mu byznys: Ona koupí ten podnik jako svou dceřinou firmu.

Politikové našeho státu se to dozví a dají té zahraniční korporaci peníze jako investiční pobídku a navíc na pár let i daňové prázdniny jenom proto, aby ta firma tu hned a totálně taky neskončila v úpadku, protože to by i pro ně už bylo nejen vizitkou společenské vadnosti Systému, ale i jejich vlastní veřejně funkcionářské a politicko organizační neschopnosti.

Takže, ta západní zahraniční firma tu v činnosti pár let setrvá přesně po dobu svých daňových prázdnin, přičemž zisky posílá své mateřské korporaci do zahraničí. Když nakonec daňové prázdniny skončí, tak její management slavnostně nechá podnik zkrachovat, zaměstnance vyhodí a ta korporace z naší české země důstojně odkráčí do své mateřské a daleké kapitalistické ciziny. Český stát a my jeho občané můžeme mít – ostatně jako vždy v takové situaci – smůlu a leda tak oči pro pláč navrch hlavy plné bezmocného vzteku. Takže je tu otázka – a už naposled: Je společensky spravedlivý ten náš politický režim, zvaný korporátní a volně-pohyblivý kapitalismus?

Anebo, že by nám to tady všechno už zase způsobil ten ruský šváb a proradný zloduch Putin, s těmi svými hybridními válkami proti Evropě a speciálně proti Česku? Anebo naopak, že bychom už konečně všichni začali – ve svých občanských hlavách používat logiku? Jenže ale, bude potom to používání logiky ještě vzdělanostně dostatečně inkluzívní, genderově vyvážené a politicky korektní?