Diskuze k článku


  • idiotronic • 18. března 2016

    V bezprostředním okolí bezzásahového území navazují ubytovací kapacity, jejichž hodnota by se zánikem parku a postavením sjezdovek znásobila. Majitelé čekají a na existenci národního parku nemají zájem.

  • zedd • 19. března 2016

    No, tak když se řekne a, mělo by nastat i b. Smrkové monokultury u nás začly vznikat na popud Marie Terezie – protože nebylo dost dřeva. Krajina tehdy byla v podstatě odlesněná, něco mezi stepí a bushem. V současnosti zabírá les na našem území víc plochy, než za posledních 400 let. Minimálně od průšvihu na hřebenech hor v osmdesátých letech se v lesnictví mnohé změnilo a podíl vysazených listnáčů se stále zvětšuje. Je pravda, že by bylo vhodné to nějak podpořit zákonem, případně formou dotací v rámci nové zemědělské koncepce – která je mimochodem překvapivě dobrá.
    Devastující způsob těžby je věc další a zde bych se klidně bavil o trestní zodpovědnosti.
    Ubývající dřevní hmota je velký problém. Chrastí se pálí, případně štěpkuje. I zde by bylo vhodné zavést pravidlo, že nějaké procento musí zůstat ležet – což je ale problém, protože by se to muselo odkornit. Kolem a kolem holoseče jsou zlo.

  • humbru • 19. března 2016

    Vyjmenujte mi prosím ony přehrady, a jejich kapacitu, v povodí Moravy. Popř. srovnejte s přehradami co chrání Pražáky.

  • ray • 19. března 2016

    Nešly by vysadit místo smrčin zase nějaké listnáče?

  • peter. • 19. března 2016

    ray napsal

    Nešly by vysadit místo smrčin zase nějaké listnáče?

    ray:
    Nielenže by to šlo,ale sa to už aj robí.Problém spočíva v tom,že smreky sa u nás vysádzali z hospodárskych dôvodov.Ide o pomerne rýchlorastúcu drevinu s kvalitným nábytkárskym drevom,po ktorom je dopyt aj v zahraničí.Kým smrek je vhodný na spracovanie už po 30-40 rokoch,tak napr. buk musí rásť aspoň 100 rokov,kým je vhodný na spracovanie.

  • ray • 19. března 2016

    100 let to už je tedy hezká řádka let, ale je pravda, že tvrdé dřevo je také 2-3 krát dražší, takže by se to i dalo ekonomicky obhájit. Mně šlo o toho kůrovce – možná že jeho výskyt je signálem pro přeorientování se na jiné (původní) dřeviny. Měkké dřevo jde koupit levně v Rakousku nebo na Slovensku. U nás se obecně daří listnatému dřevu. Chodím na houby do lesíků (střední Morava), kde převládá dub a buk a tamější skladba mi přijde taková přirozenější než vedle ve smrkovém lesíku. Ale to jsou jen mé dojmy, nemusí to tak být.

  • zedd • 19. března 2016

    Přístupy v lesnictví se vskutku dost změnily. Kdyby mi před deseti lety někdo řekl, že se holiny budou běžně nechávat zarůst náletem, poslal bych ho rovnou na vyšetření – a hle, děje se tak.
    Mě ten článek přijde tak nějak zbytečnej, jako by jen chtěl někdo vykázat aktivitu. Byl by zcela na místě před dvaceti lety, ale dnes už je situace jiná.

  • Ibrahim Ag Alhabib • 20. března 2016

    ray napsal

    Nešly by vysadit místo smrčin zase nějaké listnáče?

    přesné

  • Martin (už bez taky m) • 20. března 2016

    zedd napsal

    Přístupy v lesnictví se vskutku dost změnily. Kdyby mi před deseti lety někdo řekl, že se holiny budou běžně nechávat zarůst náletem, poslal bych ho rovnou na vyšetření – a hle, děje se tak.
    Mě ten článek přijde tak nějak zbytečnej, jako by jen chtěl někdo vykázat aktivitu. Byl by zcela na místě před dvaceti lety, ale dnes už je situace jiná.

    Změny v lesnictví v mnoha horských a podhorských oblastech jsou vidět, ale ZDALEKA nejsou dostatečné.
    A jsou také výsledkem práce „křiklounů“ z NNO už dvacet let…
    Některým to možná napíšou alespoň příští generace na náhrobek…
    A je pravdou že kůrovec se musí řešit (nejen) ZEJMÉNA v oblasti hospodářských lesů.
    Stejně tak ponechávání dostatečného množství dřeva k zetlení, podpora obnovy keřů, někde i velmi výrazná změna druhové skladby, podpora predátorů, migrační prostupnosti krajiny- i s výhledem do budoucna.
    Je třeba pečlivě posuzovat zejména neg.kumulativní vlivy (souběh a vzájemné stupňování negativních změn), mohou být důležité i u některých nevinně vyhlížejících záměrů.
    Cílem musí být ne něčí porážka, ale zlepšení stavu lesů, které stabilizují krajinu široko daleko.
    Abychom si zase nemuseli říkat, „že jsme to dlouho předem říkali a nikdo neposlouchal“.
    Má smysl toto vydávat a vyžadovat, jeden z hlavních úkolů NNO je upozorňovat na nedostatky, laxní výkon státem placených úředníků, snažit se měnit stav v rámci skromných možností ve směru trendů které jsou zřejmé a změny závažné.
    Letošní sucho (pokud bude kopírovat loňský rok) změní v ČR mnohé z toho co si dosud mnozí vůbec nedokázali představit.
    Jinak nemusíme jako civilizace zvyklá evropským poměrům přežít.
    Ale občanský dohled a konstruktivní námitky je třeba brát vážně a vytvořit podmínky- celá jedna generace zkušených a obětavých lidí se totiž sedřela. Doslova a do písmene…
    Tak věřme, že věci se pohnou k stabilnějším, odolnějším a všechny potřebné funkce zajišťujícím lesům, a ne pouhým plantážím a ryze produkčním porostům.
    V Jeseníkách je to mnohde o kácení posledních olšin, či úplném vyřezávání zbylých buků z velkoplošných monokultur, typickým příkladem oblast u obce Oskava, nad Novým Malínem u Šumperka.

  • Aleš • 20. března 2016

    Problémem je, že při zalesňování se kvůli pokřivenému systému dotací zvyšuje podíl listnáčů, ale během výchovy a růstu lesa ho „hospodáři“ /nesvéprávní blbci úmyslně ve velkém vyřezávají. V číslech to tedy vypadá, jakoby se zvyšoval podíl listnáčů, po prostudování věkové a druhové struktury to takové dobré vůbec není, čerstvější zprávy o stavu lesa vysílají varovnější signály. Hrozí mnohonásobně větší odumírání ekosystémů, šíření lýkožrouta smrkového na Šumavě byl jen prolog. Sucho, teploty, větrné polomy, nevhodně otevřené porosty, porosty místo lesů, smrkové monokultury ve 400 m nad mořem, nové druhy škůdců, nezaškolený lesní personál ovlivněný neoliberálním kapitalismem. Masivní odvodnění krajiny. Máme se na co těšit!

  • hank • 20. března 2016

    Martin bez M., Aleš: Nechci vám tady coby laik moc sekundovat, koukám z okna v podstatě na totéž, na co vy, i když z jiné světové strany. Jen bych k tomu stručně dodal, že i tady u nás, kde lesní hospodář včas zafungoval jak měl, byl soukromý vlastník lesa chytřejší (nebo chamtivější?), udělal si to po svém, resp. neudělal co měl, nebo ještě lépe řečeno neudělal nic, a máme to tady. Naštěstí se tu při kůrovcové těžbě nejde až do těch holin, i když u nás ten les taky prosvětlal řádně, a ještě jednou naštěstí – staré buky díkybohu zatím stojí na svých místech všechny. Aspoň tam, kde denně chodím do jinak nepříliš zajímavého lesa na okraji Hrubého Jeseníku já. I když souhlasím s tím, že by jich tu taky mohlo být víc… uvidíme, jestli a co budou sázet. (I kdyby nechali cokoli nalítat, bylo by to lepší než sázet zase smrk.) A nádavkem ještě jeden pozitivní vedlejší produkt – při těžbě konečně taky prohrábli příkopy podél lesních cest a propustky, takže voda už zas teče kam má…

  • Gatta • 21. března 2016

    Re Aleš
    Ten postup v návaznosti na poskytnuté vysazovací dotace je prostě trestuhodný. A to doslova.
    Připomnělo mi to situaci, co mi vykládal známy ze zemědělství na jihu Evropy.
    Dotace jsou vypsány na osetí nebo osázení – tedy vlastníci osejí nebo osadí … dostanou dotace … a víc už to neřeší. Ani nesklidí, pokud něco náhodou vyroste … už mají své jisté – už mají dost vyděláno z dotací – ostatní je už jen práce a starosti navíc.

  • Aleš • 21. března 2016

    Od roků, kdy na ministerstvu vládla Brendlovsko-Kalouskova mafie, se leccos pozitivně změnilo. Nicméně. Změny jsou nedostatečné, pokřivené nejen dotacemi ale i zájmy lobbyingu, který je zastoupen přímo ve sněmovně a vládě přes ministra a jeho politickou stranu, kde je jen pár poctivých jako pan poslanec Hovorka. Pokud vliv u největšího správce majetku budou mít Szorádové či Půlpánové, je jasné, že pozitivní změny budou jen poloviční. A jiní vlastníci? Zatím nepřesvědčují, že by kdokoliv z nich byl lepším správcem lesního majetku. Ať církev nebo šlechta nebo tady u nás Marwood, Textron a jistý pan Verner.
    Někdy je to až k breku, a povzdechu, „ach to zlaté socialistické velkoplošné holosečné hospodaření“ oproti Vernerům. Verner je gauner zneužívající jak nefunkčnosti státní správy lesů, tak české inspekce životního prostředí a také vazbám na náš ústav, na úrovni střetu zájmu. Posudky na jeho porušování všech možných zákonů však dělají „nezávisle“ kolegové, ovlivněni jiným kolegou, který je Vernerovým zaměstnancem a zároveň má přístup do databází a map a je takovým trojským koněm mafie u nás.

  • Aleš • 22. března 2016

    Je rozdíl mezi ležícím klestem a padlými kmeny. Ležící klest může být problém pro obnovu lesa. Padlý kmen je občas potřeba, navíc při ponechání části hmoty se sníží eroze. Pokud část klestu bude zpracována, nevidím to jako výrazný zásah do koloběhu živin v hospodářském lese. Samozřejmě nejde brát všechno.
    hanku: Záleží na tom, co se děje s vodou pod propustkem a také na tom, jak daleko od sebe jsou propustky a případně na sklonových poměrech. V extrémním případě prohrábnutí příkopů znamená odvodňování krajiny. Loni jsem psal, jak již na jaře docházela sousedům voda ve studni. I já jsem byl na úplném dně a to jsem si dělal zásoby dešťovky časně zjara.
    ray: špatně položená otázka. Otázkou je jaké a kde, případně v jaké příměsi. Změna druhové skladby probíhá. S obtížemi a oklikami (jak jsem naznačil výše v diskusi), ale probíhá. Nelze přeci počítat s přirozenou obnovou u dřevin, které se v porostech nevyskytují nebo vyskytují jen v malém množství. A umělá obnova je vždy problém a o to větší u listnáčů vyžadujících ochranu před poškozením především spárkaté zvěře, jejichž stavy nejsou v rovnováze se stavem ekosystémů. Vysoké stavy, špatná potravní nabídka, chybí přirození predátoři. To vše ovlivňuje i chování zvěře.

  • Martin (už bez taky m) • 24. března 2016

    Vážení,
    VŠEM doporučuji,
    udělejte si čas, pátrejte po tom na internetu…od poloviny dubna 2016:
    Evropa jak ji známe, ale hlavně možná lepší Evropa budoucnosti je totiž EVROPOU LESŮ!
    https://www.youtube.com/watch?v=qVOcyEGkmVk
    I takto se můžeme „spojit“ v dobrém a sdíleném „Od Lisabonu -minimálně zeměpisně – až po Ural“…

  • peter. • 24. března 2016

    http://www.cas.sk/clanok/299440/vysoke-tatry-10-rokov-po-nicivej-apokalypse-ako-sa-zmenili-velhory/
    Peter Stanek:..každý geológ vie,že uprdnutie si stredne veľkej sopky uvoľní do ovzdušia oveľa viac emisií ako ľudstvo v cele histórii svojej existencie.
    Veľmi zaujímavé rozprávanie,aj o alternatívnych zdrojoch energie.
    http://www.napalete.sk/peter-stanek-vybuch-sopky-uvolni-viac-emisii-ako-cele-ludstvo-v-historii/