Diskuze k článku


  • Tribun • 17. března 2017

    To přece nevadí, hlavně že jsou peníze na armádu.

  • Béda • 17. března 2017

    Tribun napsal

    To přece nevadí, hlavně že jsou peníze na armádu.

    Nejenom na armádu. Doník se rozcvičuje na další válku (s Íránem). A v Sýrii přes nevoli Asada chce lézt do zelí Rusům. Doníček bude podle všeho další válečníček v pořadí.

    To bude asi tím, že kapitalismus nezná jiného východiska ze systémové krize než válku o zdroje, o další kolonie – o kořist, kterou ještě nevytěžil, která mu doposud unikala, kterou by mohl dál rabovat (kam by mohl dál expandovat). Když narazí na hranice svých omezení, pak to obvykle končí velkou násilnou srážkou největších suprvelmocí o dominanci, o přerozdělení sfér vlivu . Nekonfliktní, nenásilné řešení kapitál v rámci paradigmatu svého systému nenalézá a jiný systém majitelé kapitalismu dovolí zavést jenom „přes svoji mrtvolu“ (= násilné znárodnění, zestátnění…zrušení tabu posvátnosti soukromého vlastnictví kapitálu) Nepomáhá žádné šetření ani „kvantitativní uvolňování“ peněz. Je to začarovaný kruh – gordický uzel systému dalo by se shrnout. (navíc je zde dluhový problém a s tím související zrychlování vytěžování zdrojů, znečišťování prostředí, ničení podmínek pro život, likvidace přírodních druhů atd.., problém extrémního rozevírání příjmových nůžek

  • orinoko • 17. března 2017

    No , nějak se nám ten debilni Kačer vybarvuje jak lakmusovy papírek.
    Co NATO místní saláti?
    Za Kačera vyhlásil emericky kujebak další dvě ostrá ohniska. Írán a Kima Ccholima.
    To hvězdné pruhované lejno nevyřešilo jediný problém. Ani doma ani venku. Mezi námi děvčaty se takovym blbum říká prudící, mezi intosi je zovou potiziste.
    V Rusku se rozsvítilo A proč? Prasklo slepé střevo emerickych naději. Takovy plyn není hned tak k mání. Je to osvícený svítiplyn.

  • orinoko • 17. března 2017

    Nebudu chodit kolem horké kaše.
    Buďto tu salát ala Kačer snese konečně věcna pojednání , a můžeme vest debatu, anebo salati našli svého Boba Spasitele a projektuji kolem něj svůj vlastni spiklenecky revír.

  • Béda • 17. března 2017

    orinoko napsal

    Nebudu chodit kolem horké kaše.
    Buďto tu salát ala Kačer snese konečně věcna pojednání , a můžeme vest debatu, anebo salati našli svého Boba Spasitele a projektuji kolem nějsvůj vlastni spiklenecky revír.

    Co se změnilo? Obamu nahradil Trump a jednu partu nadnárodní oligarchie druhá parta, která se chce opouzdřit u moci. Konfrontační styl zůstal, Trump udeřil na národní strunu, omezil vstup některým muslimům údajně kvůli teroristům ale těm hlavním ze S.Arábie (kde podniká vstup ponechal). S Čínou si to rozházet ekonomicky nemůže jak původně velkohubě plánoval – nemusel by to ustát. Trump je mistrem bankrotů. Uvidíme jestli i USA přivede úspěšně k bankrotu.

  • orinoko • 17. března 2017

    Takže, saláti, co z toho plyne?
    Doufat v neuvěřitelně lze jen v české kotlině.
    Pokud jde o hvezdne pruhove lejno, tam se salat dočká jediného: Hollywoodského omylu.

  • Béda • 17. března 2017

    Orinoko,

    co soudíte o tomhle? https://cz.sputniknews.com/svet/201703174939831-syrie-armada-letoun-izrael-vls/

  • orinoko • 17. března 2017

    Vedou se o tom prudké debaty.
    Můj názor: Rus dal Asadovi zelenou k použití toho, co od Rusů nakoupil. A ten sestiuhelny kopirak na jednoho boha testoval funkčnost. A dostal po rypáku. Nejvyšší čas.
    Čím vetsi je úspěch Asada dneska už tvrdé podporovaného Rusem, tím větší je des v řadách světového dobytka.
    A k tomu všemu Rus varoval sasudskeho dobytka před uzavřením přístavu, kterým Írán podporuje svoje spojence v Jemenu.
    Tady, hoši , půjde do tuhého.
    A tady da Putin Kacerovi na srozumnenou , jaký se vlastne hraje kus.

  • Dana • 17. března 2017

    K bankrotu celych USA dojde asi tezko, byt velka krise, ktera by vycistila suche drevo z lesa, vzdy mozna je. To nas nepali. Pad dolaru by uskodil hlavne Cine, ktera vlastni mega dluhopisy, americke jednotlive staty jsou v jadru sobestacne. . . Ano, celkove, byt ne tak u nas v Severni Karoline, Amerika ma zastaralou infrastrukturu. Stredni trida casto chudne, protoze se nahromadily miliony hladovych krku, kteri se musi zivit, ale do statni kasy neprispivaji nic. Samo, ze socialne slabi , a nejen mensiny, neplati zadne dane, pac jsou chudi. Mame system progresivniho zdaneni, kde vydelek asi do 75.000 dolaru rocne je zdanovan 15%, stredni vrstva s vydelkem do 150.000 tisic rocne je danena 25 % dani z vydelku. Bohati jsou daneni 33%..

    Vydaje na zbrojeni jsou v tomto meritku minimalni, protoze militarni rozpocet zahrnuje i platy a vydaje -penze a zdravotnickou peci- statniho personalu. To je federalni, washingtonska zodpovednost. Americane plati dvoje dane, ze. Celkove dane jdou do Washingtonu-IRS a pak se predava cast do jednotlivych statu, ktere maji tez svuj statni rozpocet. Za socialni vydaje by mely byt dle meho nazoru zodpovedne rovnez jednotlive staty, je to jejich job, aby se snazily take o moderni infrastrukturu a nejenom hazely penize humanitarnim agenturam a cekaly na dotace federalni administrativy.
    Trumpovy navrhnute skrty v teto podobe urcite neprojdou, protoze lidi si zvykli na vladni-washingtonsky „cecek“, na ktery jsou pevne prisati.
    Kdyby uz nic jineho, tak Trump silne podporuje ozbrojovani obcanu ke sve ochrane, na rozdil od Obamy. :-)

  • Béda • 17. března 2017

    Pane Dano,

    mohl byste nám ještě povyprávět nějakou bajku o tom jak platil daně pan Trump? Ledacos se proslýchá o tom, jak platil svých 33%. Asi jako pan Babiš v ČR. Čím to je, že oligarchové jsou tak nespolečeští a utíkají z daňové povinnosti všude, kde jiá m jejich loutky nechali v zíkonech díru (třeba do daňových rájů anebo provádějí finanční operace na hraně zákona? Jak je možné, že tito planetární Otesánci nemají nikdy dost?

  • orinoko • 17. března 2017

    Mám v dobre paměti dobu, kdy se psalo, ze Trump je těžce zádluzeny.
    Co se stalo? Nic jiného, než ze mezi nami žijí obludě, jímž konvenuji kriminálníci typu Rath, Trump, Bohouš Kleprbajn, a Rozrazil rezekvitek.

  • Dana • 17. března 2017

    Ja ale opravdu zenska jsem, Bedo.. Uz ne krasna, byt jeste obcas slysim kompliment, jako ze, “ very attractive“. Ale to je vlastne jedno.
    Trump urcite neplati na danich ani cent vice, nez musi. Ma zastupy danovych ucetniku. Ted se zrovna probira jeho stare danove priznani z roku 2005, kdy zaplatil na danich celych 38 milionu dolaru. (Danove priznani bylo udajne ziskane nezakonne, no nevim.) Kazdopadne je to velka suma a na chvili zavre hubu liberalum, nez zase neco dalsiho vystouraji. Nas danovy system povoluje takzvane vyjimky z dani, letos je vyjimka pro kazdeho obcana USA – standard deduction- asi 7.ooo dolaru, tato suma se automaticky odecita z celkoveho prijmu. . Existuji i dalsi vyjimky, ktere navic maji seniorove, handikapovani a podobne. No a Trump ma jiste take nejake vyjimky, treba muze prokazat ztraty, co ja vim. Z pravnicke stranky je tak tento system nastaveny. Uprimne, mne bohatstvi Trumpa vubec nezajima, staram se predevsim o sve financni zalezitosti, pac moje dane se stejne zakonite – vzdycky – castecne prosustruji.
    D.Trump a jemu podobni alespon investuji cast doma v Americe.
    Oproti tomu, korporatni mezinarodni firmy pouzivaji vsech prostredku, aby se vyhnuly placeni dani ve statech, kde profitovaly, to povazuji za horsi problem.

  • Béda • 17. března 2017

    Dana,

    no vida. Takže připouštíte, že „korporatni mezinarodni firmy pouzivaji vsech prostredku, aby se vyhnuly placeni dani ve statech, kde profitovaly, to povazuji za horsi problem.“ V původnám Vašem příspěvku o tom nebylo ani řádky.

  • Béda • 17. března 2017

    Orinoko,

    třeba mu někdo zcela nezištně několikrát pomohl znovu na nohy. Neříkám, že to tak musí být – ale jakýsi „Goldman“, takto ministr financí v trumpově administrativě měl prý prstíčky hluboce zanořeny do velkého hypotečního podvodu. A Trump jak známo je podnikatel v oblasti realit, které mají s hypotékami cosi malinko společného. Jak se nám to hezky propojuje. Vrána k vráně.

  • Béda • 17. března 2017

    Trumpík taky šikovně podniká v S.Arábii, takto dohlížející na oblast lidských práv v OSN. Sultán Sulejmán ze S.Arábie si velice liboval při poslední návštěvě u obchodního partnera svého království Doníka, že USA při omezení pohybu nebezpečných teroristů zapomněli zrovna na ty saudské. Ve svých pamětech na ně zapomněl taky spolupracant Saudů Jirka Bušovic, když se v odvetě za 11. září rozhodl zahájit válku s Afghánistánem a s Irákem, byť naprostá většina podezřelých z 11 . zárí pocházela od přátel ze S.Arábie (pomineme li podezřelé z řad CIA, vlády USA a Pentagonu).

  • orinoko • 17. března 2017

    Oblude, nalijme si čistého vina.
    Víte, co je horší než falešný trumf?
    Nekonečné naděje domnělé poucenych a povolaných Kaceru.
    Rad se tady pod tímto článkem utkam se zasvecenymi z útrob vlastní výjimečnosti.

  • Martin (už bez taky m) • 17. března 2017

    Mnoho lidí zde psalo, že žití na dluh v USA jednou musí skončit.
    Pořád se někteří „zaoceánští“ přispěvatelé smáli, že už tolikrát byl předpovězen kolaps, a pořád nic- ale „plíživé“ udržování infrastruktury „jen tak tak při životě“ se nakonec „kulminačně“ sešlo…
    Spíše je smutné, že naše civilizace přes všechno „racio“ i úžasné výdobytky technologií (které prý měly vyřešit vše…) dokáže nechat zchátrat i tak rizikové provozy jako jsou například JE, velké přehrady či chemičky, atd…
    Při havárii v Mexickém zálivu se psalo o tisících chátrajících ucpávek vrtů, a
    co se s tím od té doby udělalo??
    V žití na dluh jsou a byly USA přeborníky, ale den zúčtování se mílovými kroky blíží.
    Prostě co s rizikovými přehradami nad milionovými sídly které zásobují vodou i elektřinou?? Co s zchátralými sítěmi vody pitné i vod odpadních??
    Bude to hodně tvrdé pro Američany, vystoupit z iluze výjimečnosti do reality.
    Obecně vzato infrastruktura Evropských zemí v některých případech ale není moc nepodobná té v USA. Stále i u nás navrhujeme a chceme stavět i pro sídla typu 30 000 -vého Šumperka čtyřpruhové silnice, zcela bez ohledu na fakt, že už nyní i u nás mnoho nejen mostů chátrá, a prostě to nebude vše udržitelné ani co se týče údržby.
    Ano, lobby se pěkně utrácí z veřejných zdrojů, na dluh.
    Vícero článků již ukázalo, že navíc chybí příslušní techničtí pracovníci/ odborníci, nové odborné kádry… Budou nepochybně muset zvát a platit spoustu odborníků ze zahraničí, aby stihli zabránit zhroucení nejohroženějšího. Kdo ví co stihnou, a co ne… Nyní stojí před dluhy nadělanými finančními bublináři i zcela bezohlednými válečníky rozesírači, a nevšimli si krapet, že sami připomínají Afghánistán.
    D. Trump slibuje zbrojařům zisky, ale je nasnadě že šetřit se bude nepochybně i u vojáků, doufám.

  • Admirál • 18. března 2017

    Varoval bych před těšením se na US bankrot,

    1. myslet si, že se na ten hukot den po té budeme jen tak z teplíčka a klidu koukat je naivita. Ti, kdo by US chtěli a mohli k bankrotu postrčit, si to dobře uvědomují.

    2. dokud funguje dolar, tak v podstatě držíme USA nad vodou svým příspěvkem na chudé potažmo každý. To se nám to hoduje, když nám lidi pučujou…

  • Točmistr • 18. března 2017

    K těm daním – není to tak že stát vybírá daně, aby měl prostředky pro svůj provoz (nebo pro válku). Původní smysl daní je politický – jde o regulaci moci směrem k těm slabším, protože v praxi peníze nejsou nic jiného než velmi sofistikovaná forma moci. Stát si může peníze natisknout, aniž by ho za to někdo zavřel. A kdo jiný by je také měl tisknout – než ten, kdo je garantem celého systému, kdo je garantem toho že to nejsou pouze papírky.
    V dlouhé lidské historii to tak vždycky bylo, že pokud panovník chtěl platit za armádu a válku, použil na to nově vyražené peníze, čímž umenšil hodnotu těch stávajících a ožebračoval tak vlastní obyvatelstvo. Dnes bysme prostě řekli inflace.
    Ale dnes jsme na tom dost jinak. Většině států už byla pravomoc mít kontrolu nad svými penězi odebrána. Naše produkční kapacity jsou díky technologiím tak velké, že produktivita otroků musí být všemožně používána na zbytečné věci a k tomu by se daly připočíst i války. Prostě vše proto aby otroci zůstaly otroky…ale pozor, musí si myslet že jsou svobodní, to je jediná záruka toho že se nikdy nevzbouří proti svým pánům.

  • zedd • 19. března 2017

    Kolem velkých řek v USA jsou desítky tisíc kilometrů hrází v havarijním stavu. Tragicky se to ukázalo během hurikánu Katrina. Pokud by vše fungovalo jak mělo, škody mohly být setinové …

  • Martin (už bez taky m) • 19. března 2017

    zedd napsal

    Kolem velkých řek v USA jsou desítky tisíc kilometrů hrází v havarijním stavu. Tragicky se to ukázalo během hurikánu Katrina. Pokud by vše fungovalo jak mělo, škody mohly být setinové …

    Máte prosím přesnější info, nebo nějaké odkazy s příklady?
    U „nás“ stále narážím na skutečnost, že jsou umisťovány další a další stavby na ornou půdu do záplavového území (typicky onen „obchvat“ Bludova – dálniční přivaděč k Šumperku). A to vzdor narušování systému ÚSES- k čemuž dávají „dobrozdání“ i kdys praktici tento systém „vyučující“…
    Obávám se že stále více ve vypjatém stavu platí, že „za peníze v Praze dům“.
    Na havarijní stav KRAJINY zejména v sídlech a okolí sídel poukazuje stále více faktorů. „Něco“ hodně podstatného přestává fungovat běžným způsobem, a příroda vstupuje do „bezohlednější fáze“.
    Za typický příklad lze označit invazi jmelí bílého na dřevinách zejména v sídlech, houbovou chorobu chalaru ničící porosty jasanů ve volné krajině i lesích, podobné „nemoci“ (napadení kdys ne mortálním parazitem – dnes zabíječem) umírají také olšové porosty zejména v Polabí a SV Čechách.
    Například jmelí u nás zcela zabíjí i krásné, přes sto let staré lípy během cca 6 -10 let, stromy masově přestaly mít schopnost odolávat.
    Hrozí že v sídlech přijdeme o poslední velké stromy s klasickou korunou.
    Tím by opět drasticky došlo ke snížení klimatizačního efektu ve městech, posílení teorie „tepelných ostrovů“ v praxi, a značnému úbytku bohatství přírody i stanovišť.
    Města reagují většinou kácením, náhradou „šlechtěnými kultivary“ – což je v praxi totéž, jako by tam dali model z plastu, jen aby tam „něco stálo“….
    Například několik vzrostlých lip ve skupině v parku s korunami cca 25 m nenahradí ani několik set stromků malých šlechtěných kultivarů.
    Jsou ve svých funkcích nenahraditelné…
    V Ostravě a okolí v mnoha městských čtvrtích plošně jmelí s „úspěchem“ – smrt stromu- napadá také javory cukrové, topoly, jabloně…
    Nedodržování principů je již mnohde ve výsledku fatální.

  • Martin (už bez taky m) • 19. března 2017

    Píši že klasická schémata stability krajiny přestávají fungovat, a spoléhání se na klasické technická řešení (ohrázování řek v nížinách) přestává fungovat. Mnohem spíše by se měly ohrázovat sídla tzv. odsazenými hrázemi mnohem blíže k nim než k řekám.
    Slovenský ekolog „tělem i duší“ napsal práci „Voda pre ozdravenie klímy“, kde je mnoho z toho co sám léta pozoruji popsáno. Vyjadřuje naději, že návrat vody do krajiny a zlepšení stability krajiny nemusí trvat staletí.
    Ovšem technokrati a byrokratismem otupělí úředníci podporovaní úplatnými „specialisty“ stále blábolí o svém, zastaralých schematech které již v praxi mnohde vůbec nefungují…
    Jeden z příkladů je snaha o stavbu mnoha přehrad na území nejen Olomouckého kraje…bez ohledu na efekt přerušení biokoridorů, energetických a živinových koridorů v krajině, narušení základu stability v situaci, kdy lesy jsou plošně destabilizovány extrémním způsobem jdoucím až k podstatě…
    Mám na mysli praktická řešení (nejen od M. Kravčíka a podobných),
    na prohlášení typu „stejně všichni v prachu lehnem a červi se rozlezou“ („vzoru“ fajt) osobně nejsem vůbec zvědavý…
    Vím, že praktické „zemědělství“ se např. v USA dávno změnilo v surový průmysl spojený s obří chemizací, masovou aplikací běžně „preventivně“ (tj. z donucení v důsledku vnitřního kolapsu živých soustav a organismů) „léčiv“, a krajina například v oblastech „obilného a kukuřičného pásu“ je devastována rychlým úbytkem kvalitní půdy (Ohio například) a u „pastvy“ dobytka zase masovým ničením zeleně na ploše desítek ba stovek mil čtverečních…
    V takovém stavu se obávám, že bez ohledu na stabilnější oblasti – např. Skalnatých hor – jim v případě klimatických extrémů typu hurikánů žádné hráze nemohou zásadně pomoci.
    Obnova stability krajiny by účelně zaměstnala masu lidí.

  • Martin (už bez taky m) • 19. března 2017

    Nejsa stoupencem „konečného řešení lidské otázky“ vymizením druhu hledám možnosti zlepšení i ve zdánlivě „bezvýchodné“, „beznadějné“ situaci.
    Zaměstnanost lidí v údržbě krajiny by měla řadu pozitivních i „resocializačních“ efektů, doslova by docházelo k „praktické obnově lidskosti“ i u „dobráků“ od kosti (pro fajta,:-)). Zdravý cynismus je někdy také potřeba, ale „ocamcaď po camcaď“…
    Ve skutečně ekologických projektech uzdravujících krajinu nejde o žádná lobby typu lesů megavětrníků, atp. Jde o nastavení, změnu základních podmínek z nevyhovujícího stavu, směru tím zlepšujícím. Většinou jde o „přenastavení“ „základních kamenů“, revokaci „premis“ a naopak usilovné praktické dodržování dalších „základních principů“ tak, aby krajina a příroda dále a v tom podstatném „pracovala sama“ tím „správným“, stabilitě krajiny i lidské společnosti prospěšným způsobem.
    Stesky a poukazy typu „co tam po žábách a keřícíc když zde systém zabíjéí lidi“…na války a vraždění samy o sobě žádné řešení nepředstavují.
    Lidé kteří by poté masově a plošně (v různém počtu a diferencovaně, různorodé krajině ku prospěchu) usměrňovali, kontrolovali, monitorovali a vyhodnocovali probíhající přírodní procesy by se naučili spoustu vědí o souvstažnostech a možnostech jejich změn nejen ve vztahu ke krajině, ale také ke společnosti- „fungování“ lidí mezi sebou. Vidím tam možný široký „resocializační“ efekt/y…
    Jde „jen“ o naše přežití jako „civilizace“, poukazy na „možné přežití“ skupin jednotlivců „příslušně vybavených“ a „odolných“ jsou jen nepodstatné plky. V „systému“ desítek JE, přehrad, labolatoří, farmaceutických a chemických výrob, nefunkční kanalizací, zamořených zdrojů pitné vody a možných epidemií by nikdy nemohli být vybaveni na to co by přišlo po naprostém kolapsu např. USA, „Západní“ Evropy.

  • zedd • 19. března 2017

    K těm US hrázím: Hledejte „levee“ „flood“ z posledních 15ti let a pokud narazíte na „U.S. Army Corps of Engineers“, tam vás to zajímá. Týká se to hlavně povodí Mississippi a Missouri (resp. jejich rozsáhlých záplavových oblastí).

    Přes konkrétní případy záplav se teprve dostanete k nějakým realistickým zhodnocením stavu hrází v té které oblasti.

    Nejsem žádný vodohospodářský odborník, ale tohohle vzorce jsem si všimnul za posledních 10 let, co aktivně sleduju US média. Většině těch hrází je půl století a víc. V podstatě se neřeší zanášení koryt, takže systém, který dříve spolehlivě sloužil, přestává fungovat.

    No a když to vypukne, nastane boj o to, co se zatopí. Koryto už není schopné pojmout tok, tak se pro jistotu hráze odstřelí někde v pokud možno řídce osídlené oblasti, aby to nevyplavilo město níž. Z pravidla ten, kdo rozhodl, co se zatopí, pak lacino skoupí pozemky zruinovaných farmářů.

  • Martin (už bez taky m) • 19. března 2017

    Děkuji zedde, jak „typicky americké“ řešení, zmocnit se majetků „nepohodlných“…
    Pozn: určité nánosy jsou velmi přínosné,
    i u nás jsem se setkával v praxi s návrhy na takovou úpravu koryt do lichoběžníku, tak a tak širokých právě kvůli „odplavování“ nánosů a náplavů díky větším rychlostem v užších návrzích koryt.
    Nám jde o opak, uchování určitého nezbytného proudění splavenin pokud možno co nejbližších přirozené dynamice toku. Ta je pochopitelně tvrdými úpravami měněna i stovky metrů, kilometry níže než je např. tvrdá oboubřežní úprava, nebo pod vybudovanou přehradou.
    Zanášení přehrad v praxi neřeší již nikdo, část kalů z usazenin bývá někdy i toxická a nelze je prostě jen tak někomu „vysypat na pole“. Ovšem pod přehradami díky malému objemu splavenin dochází k efektu „hladové vody“- „řidší“ voda bez hlín, bahna drobného štěrku má větší vymílací energii, jinou teplotu, jiný chemismus. Výsledkem je změna rybích společenstev a bioty vůbec směrem od normálu ještě i kilometry pod hrází (u velkých přehrad desítky i více kilometrů pod hrází). Krom toho jsou většinou zvýšené nároky na další úpravy břehových opevnění pod hrází, které „hladová voda“ (voda o nižší hustotě – míněna jako médium), takže další peníze a další „díla“ a další mandatorní výdaje na jejich údržbu… tedy pokud jsou peníze, že…
    Z hlediska ekosystému jsou pak nejhorší zásahy do dna – zejm. opevňování v delších úsecích, nebo naopak „prohrábky“ a těžba náplavů.
    Pokud se to dělá často, je to nekončící „perpetum mobile“ nalejvání peněz do v podstatě systémově chybných opatření, a vynikající tuneling státních prostředků z veřejných zdrojů „odkláněním toků- nejen řek – „kamarádům“…
    Bylo by už záhodno, aby konkrétním zásahem do toků a krajiny byl spuštěn kladný řetězec reakcí přírody a krajiny a ne naopak…

  • zedd • 19. března 2017

    Jinak mi, Martine, mluvíte z duše.

    Před čtyřmi lety jsem koupil půl hektaru pole na docela dobré spraši. Vedle mám vrt, tak mám i geologický profil: Je tu toho jeden až dva a půl metru. Na poli není jediný kámen. Ani oblázek, hrouda jílu z dávné hluboké orby. To je (bývala) prostě kvalitní půda. Je to čtvrtým rokem ladem a jsou tam místa, kde doteď NEROSTE VUBEC NIC.

    Sousedka má na tom samém poli zelinářskou (nijak zvlášť udržovanou) zahradu. Tam je černozem.

    Paradoxně příliš intenzivní metody zemědělství byly jedním z argumentů proti předplyšovému režimu. Po 25 letech kapitalismu bych na kolenou prosil za návrat tehdejšího přístupu k orné půdě.

  • zedd • 19. března 2017

    Jen pro upřesnění: Nijak neobhajuji napřimování koryt. Resp. současný převládající pojem vodohospodářství považuju za hodně úchylný. V delším výhledu prostě nemá smysl užívat slova jako zkrotit nebo spoutat. To se nakonec nevyplatí. Je lepší spolupracovat …

    Tohle si ostatně uvědomil i nácek Heidegger na starý kolena. Možná jsou ty rozpadající se hráze šance na nový začátek …

  • Martin (už bez taky m) • 19. března 2017

    Právě jsem prolétl ten Vámi dodaný odkaz na obrázcích, fotkách.
    Je zřejmé, že „poručíme větru dešti“ nenašlo svůj „odraz“ jen v ČSSR, ale zejména v kapo cizině.
    Tak blízko řekám je svírající hráze…
    Nemám moc co říci, bylo by naivní věřit že toto vydrží…
    Pokud by nebyl exaktní, přímý důvod (nepochybně jsou, ale tady se hloupě hrázují řeky a jednotlivé domy, to je zcela špatný přístup), pak by se měly ty hráze oddalít.
    Němci takto kdysi za jednoho panovníka“získali celou jednu Marku bez války vůči sousedům“ „přiblížením k řekám – resp. válkami s řekami…Dodnes dosypávají ústí mnoha řek a jinde naopak zoufale těží nánosy.
    Vesměs ale principielně správně začali po povodních z posledních desetiletí od řek odcházet do větších vzdáleností a nechávat jim jejich prostor.
    Když to jde v Německu, tak by to mělo jít i v USA. „Bojovat“ s řekami typu Misisipi či Missouri – no to bych fakt musel být vůl… Pochopím Japonce, strmé svahy, málo míst a přelidnění, ale „odchod do větších vzdáleností“ od řek v USA by mohl být program na tvorbu a obnovu přirozenější krajiny který by mohl zaměstnat milióny lidí a statisíce či několik miliónů stále na „údržbě krajiny“.
    Jenomže kde vzít reálně podložené finance, že…
    Místo nových plechovek typu letadlových lodí a stovek hraček typu F-35, základen v zahraničí a „kroucení rukou“ „neposlušným“ by měli ty prachy co jim zbývají dávat na smysluplné domácí problémy, nežli je další hurikán spláchne někam na Kubu.
    U některých by to byly ony „collateral damage“, ale při každé takové katastrofě se do řek a moří vyplaví velké množství jedů, ropy, olejů a nebezpečných chemických látek. A pak se už jen čeká, co se stane dále…
    S trochu „nejistými“ výsledky, často ale s dlouhodobou ztrátou, znehodnocením zdrojů pitné vody- a nutností dalších staveb…

  • Martin (už bez taky m) • 19. března 2017

    zedd napsal

    Jinak mi, Martine, mluvíte z duše.

    Před čtyřmi lety jsem koupil půl hektaru pole na docela dobré spraši. Vedle mám vrt, tak mám i geologický profil: Je tu toho jeden až dva a půlmetru. Na poli není jediný kámen. Ani oblázek, hrouda jílu z dávné hluboké orby. To je (bývala) prostě kvalitní půda. Je to čtvrtým rokem ladem a jsou tam místa, kde doteď NEROSTE VUBEC NIC.

    Sousedka má na tom samém poli zelinářskou (nijak zvlášť udržovanou) zahradu. Tam je černozem.

    Paradoxně příliš intenzivní metody zemědělství byly jedním z argumentů proti předplyšovému režimu. Po 25 letech kapitalismu bych na kolenou prosil za návrat tehdejšího přístupu k orné půdě.

    Musíte tam dostat písek, štěrk i hrubší. Zkuste /na části jako pokus- do té půdy musíte dostat vzduch, vytvořit základ různorodosti profilu. Tolik vrstvy stejnorodé – je zde něco špatně… Snad by pomohly vrby, topoly, přípravné dřeviny. Udělejte pokus co Vám tam proste, ne vždy po jedné, ale více sazenic. Keře a stromy Vám z dlouhodobého, delšího pohledu „řeknou“ více- i tím zda a pokud tak jak porostou. Zkuste to rozčlenit výsadbami na menší díly, neznám poměry, ale kromě chem. rozboru hodně pomáhá snaha pozměnit půdní strukturu. Většinou „přípravný les“ bývá jedním z možných řešení problémových půd, nepůjde o kubíky ale o OPAD.
    Je důležité podívat se které druhy tam rostou a co tam žije, jaké je oživení půdy.
    Nechci Vám ale hloupě radit.
    Co se kapo -soc. hospodaření týče, byl jsem nyní svědkem hnojení erodovaných spojených „dlouhých širých rodných lánů“ za Děhylovem. Ani 28 let po převratu tam nedokázali vrátit meze.
    Splachy ničí les, vodu v EVL, PR Štěpán a Děhylovský potok, ohrožují kvalitu zbylé vody jak v rybníce, tak nedaleké řece.
    Eroze na svažité půdě je tam tak šílená, že v erozí postiženém písčitém svahu malé šířky lesa a bez zoufale potřebných pruhů luk dochází jak k devastaci lesa, tak k vytváření až 6 m hlubokých a desítky metrů dlouhých strží.
    Jistě- vznikají nové niky a různorodá stanoviště, ale… Jak budou vegetovat duby- když jim spodní voda vedle takových rýh na pískovcové břidlici zaklesne o pár metrů hloub?
    A „zemědělci“ jako volové dále orají, vysévají, jezdí za mokra, po spádnici – holt staří „prajzáci“ nejspíše vyhynuli…
    Opět by to tam při správném projektu zaměstnalo desítky lidí i trvale, zlepšilo kvalitu krajiny, potravin, vody, biotopů…
    Zmizely ale „kádry“ schopné to vyjednat, naplánovat.
    To je asi největší malér i úkol pro příští.

  • zedd • 19. března 2017

    Ještě jeden detail k těm zaplaveným farmám. Ty si samozřejmě platí komerční pojištění proti živelným pohromám (jinak by nedostaly úvěr v bance). Vzhledem k tomu, že se nalézají v záplavových oblastech, tak pojištění pěkně mastné. Jenže v momentě, kdy hráze odstřelí armáda, nejde o živelnou ale „člověkem“ způsobenou pohromu, na kterou se pojištění nevztahuje. No a suďte se s US Army … Každý už asi vidí ten korupční potenciál.

  • zedd • 19. března 2017

    K té půdě: V našich podmínkách by bylo asi nejrozumnější tam navézt aspoň 5cm štěpky z listnáčů a podmítnout. Pak to více méně nechat. Za rok dva se tam objeví žížaly, pak krtci a už to jede … druhý rok to nechat sektorově spásat. Bobky a kopejtka jsou revitalizační zázrak.

    Ve středním pásu se humus vytváří přirozeně. V tropických pralesech by člověk čekal metry a metry humusu, ale žádný tam není – biologické procesy jsou příliš rychlé, lijáky příliš prudké. V Amazonii vymysleli domorodci řešení, které funguje i tam dlouhodobě: Dřevěné uhlí. Rel. trvanlivá porézní „houba“.

    Jinak řečeno problém i cesty, jak ho řešit, jsou už dlouho nabíledni, jen jaksi není vůle ze strany kapitálu, zatímco plebs hraje hry na smrtfounech.

  • zedd • 19. března 2017

    Stojí za vysvětlení situace dolního toku Mississipi, resp. celé oblasti mezi New Orleans a Chicago. Pokud se podíváte na zeměpisnou mapu, tak to je jedno obrovské údolí s plochým dnem. Zhruba od prostřed toho údolí na jih je beznadějná placka s minimálním spádem. Pokud se řečiště tak mohutné řeky nebude nějak rozumně regulovat, bude meandrovat o stovky metrů i kilometry při každém tání. Tedy nějaký způsob regulace je zde nutný. Jsem ale přesvědčený, že to jde dělat mnohem levněji, efektivněji a k přírodě šetrněji, než se tak děje dnes.

    No a nakonec je tam ještě jeden dost zásadní problém. Zrovna tam, co začíná ta placka, sedí New Madrid seismic zone. V letech 1811 – 1812 tahle oblast – tehdy rel. řídce osídlená – vyprodukovala jedno z nejničivějších zaznamenaných zemětřesení. Tokovýto kdy to neskáče nahoru a dolu, nebo ze strany na stranu, ale kdy se tvoří desetimetrové vlny. Co to udělá s veletokem, kde je spád 5cm na kilometr? Je klidně možné, že pozítří poteče Mississippi do jezera Michigan.