Diskuze k článku


  • Irena • 2. červnaec 2018

    K té první větě a nejen k ní.
    Erich Maria Remarque – Vítězný oblouk: (Paříž mezi dvěma světovými válkami) Přešli kolem kameloti s posledním vydáním. Morosov si koupil Paris soir a Intransigeant. Přečetl si titulky a pak noviny odstrčil. „Podvodníci“, vrčel. „Uvědomil sis už někdy, že žijeme v době podvodníků?“
    „Ne. Myslil jsem, že žijeme v době konzerv.“
    „Konzerv? Jak to?“
    Ravic ukázal na noviny. „Nemusíme už přemýšlet. Všechno je předmyšleno, předžvýkáno a předem procítěno. Konzervy. Jen je otevřít. Třikrát denně doručované do domu. Nic, co bys sám pěstoval, nechal růst, na ohni otázek, pochyb a tuže si uvařil. Konzervy.“ Ušklíbl se. „Nežijeme lehko, Borisi, jenom lacino.“
    „Žijeme jako podvodníci.“ Morozov pozvedl noviny. „Podívej se na tohle. Budují muniční továrny, protože chtějí mír; koncentrační tábory, protože milují pravdu;

  • Irena • 2. červnaec 2018

    spravedlnost je rouškou každé stranické zběsilosti; političtí gangsteři jsou spasitelé a svoboda je veliké slovo všech chamtivců po moci. Kuchiňský machiavellismus. Idealismus v rukou podsvětí. Kdyby byli alespoň poctiví…

  • Irena • 2. červnaec 2018

    Omlouvám se za překlep v Kuchyňský

  • Irena • 2. červnaec 2018

    A ještě k tomuto: „kdy Americe např. prezidentoval skutečný humanista F. D. Roosevelt, kdy se USA na všech světových stranách snažily hasit válečné požáry a neshazovaly ještě na matky a děti bomby každých 12 minut“… kdy už Amerika měla za sebou vyvražďování Indiánů a zotročování černochů, cílenou hospodářskou devastaci obyvatelstva jižních států po Válce Severu proti Jihu… Nebo to se do humanistických amerických hodnot nepočítá?

  • Bety • 2. červnaec 2018

    Článek je moc dobrý, ale také si myslím, při vší úctě ke Karlu Čapkovi, že si
    západní politický systém idealizoval – a také si myslím, že na to v závěru svého
    života přišel.

  • Irena • 3. červnaec 2018

    A ještě mi to nedá k tomu HUMANISTOVI Rooseveltovi:
    «V amerických dějinách je i jiný zločin proti vlastnímu národu (prvním je genocida původního obyvatelstva: naše vysvětlení k citaci), a tím je Velký Americký Hladomor téhož neblahého roku 1932/33, v jehož důsledku se USA nedopočítaly miliónů svých občanů.
    O tom, stejně jako o genocidě původního obyvatelstva, nenajdete žádné odsuzující rezoluce kongresu, hněvivá vystoupení amerických politiků, „pa-mátníky“ vybudované na výročí masové likvidace lidí, ani jiné druhy podobných připomínek. Památka na to je spolehlivě zazděna v padělaných statistických výkazech, v archivech, ze kterých byla svědectví o zločinech odstraněna, vše je to připsáno „neviditelné ruce trhu“ a zalakováno chvalozpěvy o genialitě prezidenta Roosevelta a štěstí veřejných prací, které zorganizoval pro národ, a které se svou podstatou málo čím lišily od GULAGů a epochy výstavby Bělomořsko-baltského kanálu. Rozumí se, že podle verze amerických dějin se pouze „v Sovětském svazu milióny mužů, žen a dětí stali oběťmi krutého zacházení a politiky zločinného totalitárního režimu“, a s ohledem na americké dějiny jsou podobné definice nepřípadné. (…)
    Padělaná statistika, aneb kam zmizelo sedm miliónů lidí?
    Pokus seznámit se s oficiální demografickou statistikou USA ohromuje od samého počátku: statistické údaje za rok 1932 jsou zničeny, nebo velice dobře uklizeny. Prostě neexistují. Bez jakýchkoliv vysvětlení. Ano, objevují se později, v pozdějších statistikách, v podobě retrospektivních tabulek. Studium těchto tabulek však také vyvolává u pozorného badatele údiv.

  • Irena • 3. červnaec 2018

    Zaprvé, věříme-li americké statistice za desetiletí od roku 1931 do roku 1940, tak podle dynamiky přírůstku obyvatelstva, USA přišly víceméně o 8 miliónů 553 tisíc lidí, přičemž se ukazatele přírůstku obyvatelstva mění ihned, v jediném okamžiku a dvakrát (!) přesně v rozmezí let 1930/31, kdy padají a zůstávají na této úrovni přesně deset let. Potom se nečekaně, po deseti letech, vracejí ke svým původním hodnotám.
    Žádná vysvětlení k tomu v rozsáhlém, stovky stránek obsahujícím textu americké zprávy US Department of commerce «Statistical Abstract of the United States» uvedena nejsou, přestože jinak je přeplněna vysvětlujícími výklady k mnoha jiným otázkám, které by v porovnání s výše uvedenými neměly ani stát za zmínku.
    Tato otázka se jednoduše přešla mlčením. Žádná taková otázka neexistuje.
    Každý odpovědný demograf vám řekne, že okamžitá dvojitá změna ukazatelů dynamiky počtu obyvatelstva ve stomiliónovém obrovském státě je možné pouze v důsledku hromadného úmrtí lidí.
    Možná ti lidé odjeli, emigrovali, utekli před hroznými podmínkami Velké Deprese? Podíváme se na přesné a podrobné údaje o imigraci z/do USA a o pohybu obyvatelstva, které jsou velmi snadno porovnatelné křížovým porovnáním s údaji ostatních států, a proto zasluhují naší důvěru. Ale bohužel! Imigrační statistika tuto verzi nijak nepotvrzuje. Skutečně v době, kdy deprese vrcholila, asi poprvé v novodobé historii USA stát opustilo více lidí, než tam přijelo. Pouze ve třicátých letech stát opustilo o 93 309 lidí více, než tam přijelo, přičemž o jedno desetiletí dříve do státu přijelo 2 960 782 lidí. No nic, můžeme upravit číslo celkových demografických ztrát USA ve třicátých letech o 3 054 tisíc lidí.

  • Irena • 3. červnaec 2018

    Když však zohledníme všechny příčiny, včetně imigrace, tak abychom byli spravedliví, musíme přidat k úbytku obyvatelstva za třicátá léta 11,3% s ohledem na růst demografické základny díky obyvatelstvu, které přibylo ve dvacátých letech.
    Celkem, v souladu s výpočty v roce 1940, obyvatelstvo USA při zachování předchozích demografických tendencí mělo dosáhnout počtu minimálně 141 865 miliónů lidí. Fakticky však obyvatelstvo státu v roce 1940 dosáhlo počtu 131 409 miliónu, ze kterých pouze 3,054 miliónů je vysvětlitelných s ohledem na změnu dynamiky migrace.
    A tak 7 miliónů 394 tisíc lidí s ohledem na stav v roce 1940 jednoduše chybí. Žádná oficiální vysvětlení k této skutečnosti však podána nebyla. A já předpokládám, že ani nikdy podána nebudou. A jestliže se i objeví: tak epizoda s likvidací statistických údajů za rok 1932 a zjevné příznaky falšování údajů v pozdějších výkazech předem připravuje vládu USA o právo jakkoliv tuto věc hodnověrně komentovat. (…)
    Začátek třicátých let byl v historii USA skutečnou humanitární katastro-fou. V roce 1932 počet nezaměstnaných dosáhl výše 12,5 miliónu lidí. A to s ohledem na veškeré obyvatelstvo USA včetně dětí a přestárlých – 125 miliónů. Kulminace byla na začátku roku 1933, kdy počet nezaměstnaných v Americe již dosahoval 17 miliónů – se členy jejich rodin je to přibližně celá nezaměstnaná Francie nebo Británie!
    Jedna malá epizoda k portrétu dané epochy: když na začátku třicátých let sovětská firma Amtorg vyhlásila, že nabírá odborníky pro práci v SSSR za nevelkou sovětskou výplatu, tak na tato volná místa podalo své přihlášky více než 100 tisíc (!) Američanů.
    V období nejvyššího vyostření ekonomické krize byl každý třetí pracující připraven o zaměstnání. Skutečnou pohromou se stala částečná nezaměstnanost.

  • Irena • 3. červnaec 2018

    Podle údajů AFL (Americké federace práce, American Federation of Labor), pracovalo v roce 1932 v plném pracovním úvazku pouze 10% pracujících. Až v srpnu 1935, pět let po začátku krize, kdy hlavní část těch, kteří „se nedokázali uplatnit na trhu“ již zahynula, byl přijat zákon upravující pojištění ve stáří a nezaměstnanosti.
    Mimochodem, to pojištění se nedotklo farmářů ani řady dalších kategorií zaměstnanců.
    Připomeneme, že takový národní systém sociálního pojištění tam za vrcholící krize jednoduše neexistoval. To znamená, že lidé byli ponecháni, aby se o sebe postarali sami. Nevelká pomoc nezaměstnaným začala být poskytována až od poloviny roku 1933. Administrativa dlouhou dobu neměla ani žádný federální program pro boj s nezaměstnaností, a problém nezaměstnaných byl převeden na vlády jednotlivých států a městská zastupitelství. Prakticky všechna města však v té době již zbankrotovala.
    Masová potulka, bída, dětská bezprizornost byly pro tu dobu charakteristické. Objevila se opuštěná města, města přízraky, jejichž veškeré obyvatelstvo odešlo hledat jídlo a práci jinam. Okolo 2,5 miliónu lidí ve městech úplně přišlo o bydlení a stali se z nich bezdomovci.
    V Americe propukl hladomor, za kterého dokonce i v tom nejblahobytnějším a nejbohatším městě státu, v New Yorku, lidé začali hromadně umírat hlady, což přinutilo městské úřady začít rozdávat v ulicích bezplatnou polévku.» (http://novchronic.ru/1322.htm) — takový je buržoazní liberalismus v praxi.

  • Gatta • 3. červnaec 2018

    Zaujalo mě, že třeba Hemingway ve svých povídkách psaných ve 20. a 30. letech se občas zmiňuje o USA jako o zemi „kde se vše pokazilo … a nic už není jak to bývalo dříve …“.

    Dnes dobrý Macek:
    http://www.macekvbotach.cz/uterni-glosy-3-7-2018/

  • orinoko • 3. červnaec 2018

    Soudruha Zantovskeho jsem krátce poznal osobně. Lenka Procházková se me jednou zeptala: jak jste mohli volit estebackeho donasece? Jednoduše, jevil se jako alternativa. Tehdy se ovšem ještě neprojevoval jako naprostý kreten.
    M. Zantovsky napsal texty Petru Novákovi na jednu desku. Vůbec nebyly špatne. Havlovi delal už za Přemysla Totace osobního tajeMNIKA. Njn, to byly doby.
    Dneska už je M. Žantovský jen úplně blbej a potvrzením toho , ze nejen bolševik mel smysl pro politickou debilitu.
    Je to takový napoLEONEK. Podmerecna persona.

  • Martin (už bez taky m) • 3. červnaec 2018

    Bez čínských Kuliů a Irů by nejen že nebyly US železnice, ba ani mnohé tehdejší loděnice…
    Mezi těmito skupinami – fakticky již tehdy „neobčanů“ – na které se jaxi „americký zázrak“ nevztahoval byla dlouhodobě obrovská úmrtnost…
    Doslova exodus z hladu a extrémního rozdílu kupní síly dolaru na Východě a Západě na jihozápad počátkem třicátých let také „rozkolísal“ počty…
    Minulost dělníků v USA byla vše jen ne „růžová“…a podmínky práce např. v dolech často zcela otřesné – ba až likvidační.
    Část z těch lidí si sice vydělalo- ale umírali tehdy běžně po pouhých pár letech…
    Mimochodem i práce na US jaderném válečném programu stála životy a zdraví další hromadu lidí, dělníky a vojáky především. Přičemž se jim nelhalo zdaleka jen díky neznalosti…
    A práce pro petrolejáře a ničení vodních zdrojů asi také nepotřebují komentář…

  • Dana • 3. červnaec 2018

    Hi hi.
    Jen badejte, kam se podeli Americane v tricatych letech, mozna, ze najdete hrobecky ? Ve Velke krisi se stehovaly miliony do zemedelskych oblasti, bez dokumentu nebo vubec zacli s jinou identitou.. Jeste dnes jsou miliony obcanu v USA neregistrovanych, zvlaste na Jihu, oni nevi, proc by se registrovali, kdyz stat vubec nepotrebuji, ziji si svobodne, bez zavazku a placeni dani. Treba v luisianske a mississippske teritorii nikdo presne nevi, kolik „Cajuns“ zije v mocalech v delte reky Mississippi.

    Tomuhle knuceni o zlocinech Ameriky jsem uz prisla davno na chut, protoze to ukazuje zoufalou bezmocnost statecku, kteri jen brblaji a skutek utek‘, – na nic jineho, nez verbalni protesty se nezmuzou.
    A kdybak uz konecne Ceska republika vystoupoi z NATO?
    :-)

  • Aleš • 4. červnaec 2018

    https://konecnakaterina.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669288
    Kýžené datum vystoupení z NATO se blíží. Zákon nabídky a poptávky funguje i mezi levičáky, levičáci ovšem nejsou takoví fanatici, aby tento omezený mechanismus aplikovali vždy, všude a na všechno. Nicméně vojín Dana si o to řekl sám. Jeho přání je nám rozkazem. Když někdo pár tisíci lidmi bez dokladů se snaží vyretušovat demografické otřesy s desetimilionovými zářezy na křivce počtu obyvatel v čase a nemyslí to evidentně jako vtípek, moc inteligence nepobral. Drzosti ovšem ano.
    Dnes mi přijít pod ruce, z jeho uniformy zbude jen onuce. Agent se studenou vodou je silný jak silnice a má ramena přes celá záda…
    Ale kde sem jen slyšel to moudro, že orel much nelapá? Přes svoji senilitu a stáří a bezmocnost a zoufalost si to už vůbec nepamatuju. Ale vzpomněl jsem si, vůbec nevím proč, na jeden francouzský film, myslím, že jsme ho tu kdysi už s panem diskutérem mm připomínali.
    https://www.csfd.cz/film/32228-blbec-k-veceri/prehled/

  • Aleš • 4. červnaec 2018

    Mám tu jeden komentář čekající na schválení, asi se nelíbila citace názvu filmu .lbec k večeři. Nicméně tohle jde jako na zavolanou, požadavek na zvýšení výpalného teroristické organizaci na 4 %!!!
    http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/trump-napsal-varovne-dopisy-vudcum-ctyr-zemi-nato/
    Doníček je opravdu náš člověk. Věřím, že zvýší požadavek na 10%. To už by mohla úspěšně proběhnout nějaká větší Bruselská defenestrace, kdyby náhodou nějaký hlavoun koketoval s možností NA TO přistoupit. Vojín Dana se móc spoléhá na nesvéprávné vedení EU. Jich už vážně bere jen pár největších hujerů mezi pár tisíci členů nejeurohujerštěších seskupení v EU. Myslím, že v cizině to bude ještě slabší než u nás, kde je dobrým zvykem být papežštější než papež, když jde o capiny.

  • LiL • 5. červnaec 2018

    Pan Žantovský chce jen klidný podzim života z chleba,který už léta pojídá a bohužel on není sám. Západ a východ je šachová partie a ti co neznají pravidla, jen hloupě komentují co vidí,ale deset tahů dopředu neodhadnou. Vždy jde o přežití bez omezování dosažených výsledků a ti ,,malý- no to je evoluce.

  • orinoko • 5. červnaec 2018

    Lil,
    tak tak. Dneska jsem zahlédl par vstupu do koncertu Rolling Stones. Jde samozřejmě o cmrdliky. Jinak věc Makropulos.
    Zaujalo me, ze jedna stodvouleta Čipera na otázku: co si ještě přejete?, odvetila!!!! … UMRIT.
    Já osobně nikomu smrt nepřejí … ale chcipnuti USA by me docela pobavilo, a válka židů mezi sebou by me vysloveně omladila.

  • LiL • 5. červnaec 2018

    Ano, židovská ruka páně je jedním z pilířů světového dění. Jsou asi jediným národem ve dvacátém století,který vědomě podporoval své tyrany,aby mohl vzniknout vytoužený stát. Měl jsem kamaráda,který ta zvěrstva přežil díky odopci českou rodinou,ale jeho informace o americké židovské honoraci,která bohatla na utrpení evropských bratrů a sester, byly řečeno nepochopitelné až absurdní. Bohužel měl pravdu,ale koho to zajímá.