Migrace z Ukrajiny a její vliv na Polsko a Velkou Británii

Psali jsme článek Migrační nálady obyvatel Ukrajiny, protože každý třetí Ukrajinec chce opustit zemi a téměř polovina sní o práci v zahraničí. Masová emigrace práceschopných Ukrajinců šla do Ruska, Británie a do Polska. Tak se podívejme na naše sousedy, jaké mají s Ukrajinci zkušenosti.

Polsko se vylidňuje

Polská statistika Lidský kapitál v Polsku v roce 2015 je v demografických aspektech stejně chmurná jako u ostatních evropských zemí. V roce 2015 se oproti roku 2011 snížil počet obyvatel v Polsku o 101,2 tisíc, meziroční pokles dosahuje hodnoty 38,437 tisíc. lidí. Rok 2015 byl další v řadě v setrvalém sestupném trendu.

Vzhledem k počtu obyvatel ve vzdělávaných věkových skupinách lze vidět, že počet dětí ve věku 3-6 let vzrostl v letech 2011-2013, poté se snížil o 51,2 tis. Ve stejné době, od roku 2013, se začal zvyšovat počet dětí ve skupině 7-12 let. V jiných segmentech počet polských obyvatel stále klesá. Hospodářský vzestup nemá vliv na demografický pokles, dokonce ani masivní migrace mladých ukrajinských dělníků se v polských školkách neprojevuje.Ekonomové vidí situaci jinak. Tomasz Wieladek, ekonom Barclays Plc, jásá, když tvrdí, že „vstup jednoho milionu Ukrajinců na polský pracovní trh znamená, že demografie není osudová“. Pochvaluje si, že přetlak na trhu práce bude pravděpodobně přispívat k nízké inflaci, a to umožní držet nižší úrokové sazby po delší dobu. Zmírnění tempa stárnutí populace z důvodu migrace bude pravděpodobně přispívat k vyššímu dlouhodobému růstu.

Feudální poměry na polském pracovním trhu pro Ukrajince

Polská statistika jeden milion Ukrajinců nikde nevidí. To proto, že je to pouze polská statistika a sleduje obyvatelstvo s polským občanstvím. Z polského tisku je jasné, že ukrajinští pracovníci v Polsku opravdu jsou. O tom se píše i v článku deníku Gazeta Prawna pod titulkem „Pracovní tábory pro Ukrajince“. Zahraničními zaměstnanci, z nichž většina jsou Ukrajinci, jsou podle zpráv masivně vystaveni zastrašování a vykořisťování ze strany polských zaměstnavatelů. Jejich zaměstnávání v Polsku se stále více podobá středověkému nevolnictví. Zaměstnavatelé uzavírají sporné pracovní, občansko-právní smlouvy, ve kterých jsou všechny pracovní náklady přesunuty přímo na pracovníka – je to oblečení, nářadí, pojištění apod. Přitom, podle těchto novin je plat těchto zaměstnanců velmi často nižší než je minimální mzda v Polsku. A zaměstnavatel si může dovolit potrestat zaměstnance bez udání důvodu, a podle vyděračských smluv jsou takové pokuty často mnohem vyšší než plat.

Zaměstnanec může odejít z práce nejdříve za tři měsíce od okamžiku, kdy o tom úmyslu uvědomí svého zaměstnavatele. Pokud odejde dříve, pak za každý neodpracovaný den musí zaplatit smluvní pokutu klidně i ve výši tisíc zlotých. Firma, která ho „zaměstnává“, však může propustit takového zaměstnance kdykoli, a to bez udání důvodu. Je mnoho dalších příkladů nesymetrických vztahů mezi zaměstnavateli a ukrajinskými pracovníky. Akce zaměstnavatelů zůstávají legální, mají řádně uzavřené smlouvy, ale ty jsou na hraně práva.Podle polského Svazu podnikatelů a zaměstnavatelů potřebuje Polsko k udržení hospodářského růstu dalších 5 milionů pracovníků v příštích 20 letech. Polské hospodářství se těší na příjem asi 100 miliard eur z rozvojových fondů EU v průběhu příštích pěti let. Zemi hrozí vážné riziko, že pokud z trhu práce ukrajinští pracovníci zmizí, tak se zadrhnou kola ekonomického stroje produkujícího HDP, .

Přibyli laciní otroci a stoupla nenávist v zemi

Představa podnikatelů naráží na radikální polské nacionalisty. Ti nejsou ochotni tolerovat Ukrajince, kteří se už narodili v Polsku, ale zůstali u ukrajinské národnosti i občanství. Posílají své děti do ukrajinské školy v Přemyšlu, mluví s nimi ukrajinsky a upevňují jejich vlastenectví. A co je nejhorší, že uctívají Banderu, který je pro Poláky jasný zločinec.Nacionalisté považují tyto Ukrajince za stát ve státě. Jejich Polsko se nachází mezi Ruskem a Německem. Polští nacionalisté tvrdí, že takoví Ukrajinci nepůjdou bojovat za Polsko, ale spíše budou spolupracovat s jeho nepřáteli. Všichni dobře vědí, co se stalo na Volyni. Nenávist roste samozřejmě v příhraničních okresech (vybarveno tmavě). Mapka názorně ukazuje vysokou míru nezaměstnanosti ve věkové skupině mezi 18-34 lety. Zahraniční dělníci kradou práci a ještě snižují mzdy na pracovním trhu. Že za to nemohou a jako otrocká pracovní síla to ani neovlivní, to už nacionalisty nezajímá. Tak daleko nedohlédnou.

Poláci ve Velké Británii, Ukrajinci v Polsku – jeden osud

Paradox tohoto bohatého světa. K roku 2015 se počet obyvatel Spojeného království narozených v Polsku odhadoval na 831 tisíc. Je to největší skupina cizinců, a k tomu připočtěte i širší populaci britských Poláků, včetně potomků je to více než 200 tisíc přistěhovalců, kteří se usadili v Velká Británie po 2. světové válce. Polština je druhý nejvíce používaný jazyk v Anglii a třetí nejvíce užívaný jazyk v celé Velké Británii po angličtině a velštině. Asi 1 % britské populace mluví polsky. Věk polského obyvatelstva ve Velké Británii byl v 2011 nízký, 57,3 procenta bylo ve věku 20-34 let. Tato studie byla vydána k listopadu 2014 a používá data do roku 2013. Problémy Poláků s nenávistí jsou po Brexitu hodně podobné těm ukrajinským. Holt cizinec to nikde nemá lehké. Poláci si své potíže pracovního trhu vyřešili na úkor Ukrajiny. Britové si své potíže pracovního trhu vyřešili na úkor Polska. Problém ve vlastní zemi nikdo nevyřešil, jen zhoršil. Britové si řekli, že už toho bylo dost, protože je to zničí. Ekonomičtí migranti byl jeden ze zásadních důvodů pro Brexit.

A pak je to ještě Rusko, které uvedlo do pohybu velké investiční projekty a potřebuje, aby se urychlila práce na jejich dokončení. Bez migrantů z Ukrajiny budou společnostem chybět pracovníci a jejich plány nebudou realizovatelné. Koho z mocných by zajímal osud Ukrajiny! Košile, to přece není kabát. Ohlodat až na kost, vybrat lidi a ponechat jednu generační mezeru. Osud ukrajinského národa je z tohoto úhlu pohledu velmi nejistý.

Poučení pro nás

Naši podnikatelé a také zahraniční investoři chtějí totéž, co Poláci. Potřebují sehnat do montoven a k pásům za žebrácké mzdy tisíce pracovníků. Jeden aktuální případ najdete na Ostravsku. Společnost Mölnlycke Health Care provozuje továrnu v Karviné a druhou chce otevřít v Havířově. Nábor komentoval odborář Josef Středula: „Pan generální ředitel si stěžuje, že lidé nechtějí u nich pracovat? Tak ať za nabízených 13.000 – 14.000 Kč hrubého na třísměnný provoz ihned nastoupí a pokusí se za tyto peníze přežít. A vyhrožovat zahraničními dělníky? Tak ať řekne ve Švédsku, jakou cenu práce zaměstnancům nabízí!“ Firmě se zaměstnanci do vrat nehrnou a proto si zažádala o povolení zaměstnávat zahraniční zaměstnance .

„Považuji za nepřijatelné, aby konkurenceschopnost (zahraničních) firem byla postavena na nízkých platech našich lidí. To nemůže být motivace vstupu nových investorů do našeho kraje. Chceme, aby se sázelo na odbornost a její patřičné ocenění,“ Takto se vyjádřil hejtman Moravskoslezského kraje prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc..

Oslabení koruny a příliv novodobých průmyslových otroků by mohl na nějaký čas oddálit nevyhnutelný konec technologicky zastaralých provozů, než je zahraniční investoři pošlou definitivně ke dnu. Například firmě Adidas se už nevyplatí šít boty ani v Bangladéši, když si v Německu mohou postavit kompletně robotizovaný závod. Takže se bavme o perspektivě české ekonomiky, což je zásadní tabu v dnešním Česku. A pro tuto diskusi považujeme za důležité zejména tyto články:

Rozkradený a vytunelovaný český zájem
V čem jsme až po uši aneb Odpověď na jeden dotaz
Technologické zaostávání aneb Důvod válek vedených Západem

Zdroje:
Lidský kapitál v Polsku v roce 2015
Dziennik Gazeta Prawna
POLISH EMIGRATION TO THE UK AFTER 2004; WHY DID SO MANY COME?
Poland Can’t Get Enough of Ukrainian Migrants

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!