Miloš Zeman: Sankce proti Rusku je třeba zastavit hned a ne až v budoucnu

Reklama


16. února 2016

Český prezident Miloš Zeman pohovořil v exklusivním interview o svém pohledu na protiruské sankce, na boj s mezinárodním terorismem a problémy běženců.

Od chvíle Vaší návštěvy v Moskvě při oslavě jubilea Vítězství, na níž jste se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem, uplynul téměř rok. Co bylo podle vás nejdůležitější při této vaší návštěvě?

Víte, jsem proti jakýmkoliv sankcím – sankcím proti Kubě, sankcím proti Íránu a taktéž sankcím proti Rusku. Sankce nikdy ničemu nepomohly. Mluvili jsme o tom, že je nutné rozvíjet vzájemnou hospodářskou spolupráci. Otevřeně jsme hovořili o těch českých kapitálových investicích vložených do ruské ekonomiky, investicích českých podniků, se kterými vznikly určité problémy. Řekl jsem panu Putinovi: „Některé vaše podniky jsou podvodníci“. On odpověděl: „Ano, samozřejmě, na Západě je to totéž.“

Dříve jste vyslovoval přesvědčení o nezbytnosti procesu integrace Ruska a EU.

Bezpodmínečně. V dlouhodobé perspektivě.

Je to aktuální i v současné situaci, kdy proti Rusku fungují sankce?

Před týdnem řekl francouzský ministr hospodářství, že bude možno tyto sankce zrušit už ve druhé polovině tohoto roku. Pokud k tomu dojde, bude to první krok k normálnímu stavu a proces se může rozšířit nejen na dlouhodobá dojednání v hospodářské oblasti, ale i na úroveň strategického partnerství, společného boje proti mezinárodnímu terorismu. O nezbytnosti tohoto společného boje jsem mluvil ve svém vystoupení na posledním zasedání Valného shromáždění OSN. Musí se postupovat krok za krokem. Určité skoky by mohly být užitečné, ale pokud jdete pomalu a dlouho, i tak dojdete k cíli.

Vracím se k sankcím. Jste odpůrcem těchto sankcí. Způsobují ohromnou hospodářskou škodu. Rusko trpí, ČR trpí, EU trpí. Počítáte s tím, že tyto sankce, které končí letos v létě, není potřeba prodlužovat? Je potřeba je zrušit.

Byl jsem vždy proti. Nejen, že je není třeba protahovat, ale ani nebylo potřeba je zavádět. Je potřeba zrušit je hned a ne v budoucnu. Na druhou stranu je potřeba se snažit a usilovat o předložení takových argumentů, aby byla celá Evropa proti prodloužení sankcí.

Svůj postoj odpůrce sankcí budete dávat na vědomí vašim kolegům v EU?

Samozřejmě ano.

Co myslíte, budou to poslouchat?

Znáte politiky. Mluví dvojím jazykem. Ten první se používá při setkání mezi čtyřma očima, druhý před televizními kamerami.

Nemyslíte, že při eskalaci různých problémů v samotné EU musí tato organizace zesílit svoji koordinaci ve spolupráci zejména s Ruskem?

Koordinaci v jaké oblasti?

Ve všech. Vždyť nyní je dokonce problém s běženci, ekonomické problémy, řešení dodávek plynu, atd.

Dám vám jeden příklad. K čemu je vám koordinace, když existuje dohoda mezi Německem a Ruskem o plynovodu „Severní proud“ přes Baltské moře. Je to zkrátka dvoustranná dohoda. K čemu tam cokoliv koordinovat? Není třeba. Boj s terorismem je druhá věc. Budu mluvit zcela otevřeně. Vždy podtrhuji, že je to boj proti islámskému terorismu. Je to v 99 % případů boj s islámským terorismem. V Norsku je Breivik, který není islamista. A to je to 1 %, které nepatří k ideologii islamismu. V této oblasti se silně pociťuje nezbytnost kooperace a koordinace činnosti. Podle mne EU dosud nezajistila potřebnou ochranu svých vnějších hranic. To je ohromná chyba. Přitom se Evropská komise soustřeďuje na detaily, řekl bych technické detaily, které mají zůstat v kompetenci jednotlivých národních států. Tyto technické otázky není třeba řešit na úrovni EU.

Vidíte nebezpečí vzniku závislosti EU na ruském plynu, o čemž tak mnoho hovoří řada evropských politiků?

V Norsku také těží plyn, ale nevidím nijaké nebezpečí od plynu z Norska. Proč by mělo být nějaké nebezpečí od ruského plynu? Mohlo by být jen v tom případě, že by cena vašeho plynu byla příliš vysoká. To by bylo nebezpečné ekonomicky.

Budu pokračovat v tématu plynu. Připomněl jste dohodu mezi Ruskem a  Německem ohledně „Severního proudu“. Nyní někteří politici EU vystupují proti. Co na to říkáte? Evropa přece potřebuje realizaci projektu „Severní proud-2“?

Pokud do projektu investuje, má samozřejmě právo vyslovit k němu svůj postoj. Nicméně, jak je  mi známo, dosud jsou to jen investice Německa a Ruska a nikoho dalšího. Nemohou protestovat proti projektu, do něhož nedali své vlastní peníze.

Vztahy mezi Ruskem a NATO byly s ohledem na ukrajinskou krizi zcela rozbity. Rozbity z iniciativy Severoatlantické aliance. Jak se na to díváte? Je to NATO k užitku?

Nejlépe sjednocuje existence společného nepřítele. Už jsem mluvil o mezinárodním terorismu. To je pro nás společný nepřítel. Proto, jak zdůrazním, přerušování svazků není k užitku ani NATO, ani Rusku. Je k užitku jenom mezinárodnímu terorismu.

V Sýrii pokračuje válka. Nedávno Saúdská Arábie a řada arabských států oznámily, že jsou připraveny zahájit tam pozemní operaci. Pokud se tento plán zrealizuje, co myslíte, nezhorší se v tomto regionu situace?

Podobná politika se dělala v Iráku. Všichni víme, jak skončila. Známe její důsledky. Jen hlupák opakuje staré chyby. Rozumný člověk dělá chyby nové.

Jak hodnotíte roli Ruska v operaci v Sýrii?

Pokud zákonná vláda Sýrie chtěla dostat pomoc, proč by jí nemohla být poskytnuta? Jistě víte, že válka s tak zvanou demokratickou opozicí, to je boj s IS, al-Kájdou, Džabhat al-Nusra a dalšími teroristickými organizacemi. Bohužel, v Sýrii demokratická opozice téměř není. Pokud mluvím o nezbytnosti společného boje světového společenství s mezinárodním terorismem, týká se to také Sýrie.

Proč Západ odmítá návrhy Ruska na vytvoření koalice v boji proti IS?. Mnohokrát jsme to  navrhovali. Američané a další západní země nechtějí.

Za prvé, není potřebná jen koalice proti IS. V posledním dokumentu generálního tajemníka OSN je uvedeno, že součástí IS je už 35 relativně samostatných organizací. Není možno je přímo ztotožňovat s IS. Ony však mají jakousi spojitost s touto největší teroristickou skupinou.

Znamená to, že boj proti mezinárodnímu terorismu se nemůže omezovat jen na boj proti IS. Musí se vést komplexně. Navrhl jsem, aby se všechny státy – členové RB OSN – domluvily na přijetí odpovídající rezoluce. Jak víte, už dříve byl přijat podobný mezinárodní dokument – rezoluce o boji se somálskými piráty. Může si někdo myslet, že jsou teroristé lepší než piráti? Pokud ne, tak proč nepřijmout rezoluci o vytvoření mezinárodní protiteroristické koalice?

Někteří západní vůdci říkají, že od ruských útoků na teroristické cíle trpí civilní obyvatelstvo, ale žádné důkazy nedávají. Američané v době bombardování Afghánistánu, Pákistánu civilní obyvatelstvo bombardují. To je uznáváno i dokázáno. Co o tom soudíte, proč Západ obviňuje Rusko a přitom neuvádí žádné důkazy?

Bohužel, oběti jsou vždy. To je výsledek nedokonalosti válečné techniky. Vzpomínám jak při bombardování Jugoslávie tvrdili Američané, že jde o bombardování, které se dělá s chirurgickou přesností. Jak je už všem známo, obětí této chirurgické přesnosti se stalo velvyslanectví Číny.

To znamená, že oběti jsou nevyhnutelné?

Bohužel. Velice bohužel. Tyto oběti je potřeba minimalizovat. Zcela se jim vyhnout asi možno není. Neznám takovou vojenskou techniku, jejíž použití by umožnilo úplně se vyhnout ztrátám mezi civilisty.

Ale přitom, jak jsem už říkal, nás viní, avšak nedávají žádné důkazy. Důkazy nejsou. Je to tedy čistě propagandistická válka?

Ne, nesouhlasím s vámi. V této válce podle mne tyto oběti, bohužel – podtrhuji – bohužel, jsou zkrátka nevyhnutelné. Pokud řeknete, že zde nejsou oběti mezi civilisty, nebude to pravda. Ztráty mezi civilisty jsou vždy. Američané to nazývají „vedlejší ztráty“. Existují v každé válce. Trpí všechny do ní zavlečené země.

Vy jste navrhl vytvoření mezinárodních sil pro efektivitu boje s terorismem. Tu otázku jste posuzoval s Vladimirem Putinem loni v květnu.

Ano, přesně tak.

Co se podle vás už v této věci udělalo?

Co vím, tak Rusko připravuje rezoluci pro RB OSN. Pokud znáte Chartu OSN, tak jsou tam okolnosti, podle kterých je možno vytvářet mezinárodní ozbrojené síly pod záštitou OSN. Dělalo se to už několikrát. Avšak zde bude rozdíl: dříve tyto síly plnily obranné úkoly, avšak nyní budou muset mít funkci útočnou. Rozdíl bude i v charakteru amerických jednotek.

Nebude potřeba pěchota, dělostřelectvo, tanky. Budou potřeba vrtulníky, drony a jednotky rychlého nasazení, to jest vojáci oddílů speciálního určení. Nezbytná je efektivní spolupráce zpravodajských služeb. Jsou potřeba nové formy spolupráce, technicky  nové formy. Potom je možno určit jednotné velící centrum. Pravda, vzniknou diskuse v otázce, v jakém jazyku vést komunikaci a provádět operace, kdo bude bezprostředně řídit. Jsou to technické, ale velmi důležité detaily. Jednou jsme to dokázali udělat v Somálsku, spojit se v boji proti pirátům, tak myslím, že je to možno udělat i nyní, v rámci širší spolupráce.

Posuzoval jste tuto otázku se svými evropskými partnery? Jejich postoj?

S touto iniciativou jsem vystoupil loni v září na VS OSN. Na této práci se účastnilo mnoho mých partnerů. Nikdo nebyl „proti“, ale to neznamená, že všichni byli „pro“.

Chci se dotknout problému velmi zřetelného pro ČR a pro celou EU, problému běženců. Vy jste vystupoval v televizi a uvedl jste, že na začátku jara lze očekávat prudký nárůst tlaku běženců. Jak se jejich počet letos zvýší, zvýší se i počet těch, kteří se chtějí dostat do EU, do ČR?

Podle nejoptimističtějšího předpokladu se v tomto roce zvýší počet běženců ve srovnání s loňskem dvakrát. Pesimisté tvrdí, že třikrát, čtyřikrát a dokonce jich bude pětkrát tolik. Jak víte, tak už nyní je v Německu 1 milion běženců. To je ohromný počet. Jestli k nim přibydou další 2 miliony, nedovedu si představit, co se může stát. Aby se předešlo tomuto nebezpečí, musí se vytvořit evropská armáda. Ta bude chránit vnější hranice Schengenského prostoru, nebo celý prostor EU. Jistě víte, že Rumunsko a Bulharsko v Schengenu nejsou.

To je první krok k usměrnění migrační krize. Druhý nezbytný krok – deportace. Když před týdnem zabili děvčátko ve Švédsku, řekl premiér této země, že se připravuje deportace osmdesáti tisíc nelegálních migrantů z království. Podle mne musí být deportováni nejen ekonomičtí migranti, ale všichni ti, kteří jsou zapleteni do přípravy teroristických činů. Před jedním či dvěma roky deportovala Velká Británie několik imámů. Ti šířili výzvy k terorismu. Samozřejmě je deportace nepříjemná. To znamená, opakuji, musíme učinit dva kroky: první – střežení vnějších hranic, druhý – deportace těch, o kterých jsem mluvil.

V EU jsou v otázce běženců různé názory. Například v Německu požaduje Angela Merkelová něco zcela jiného.

Proč se běženci hrnou do Německa? Jen kvůli sociální podpoře v této zemi. Oni netouží po vysokých německých mzdách, ale především chtějí zneužívat sociální programy. Do ČR se ilegální migranti nehrnou, protože je tu pro potřebné úroveň sociální podpory celkem nízká. Je nebezpečí, že při uzavření hranice  mezi Rakouskem a Německem se naše země pro běžence stane jedinou tranzitní zemí do Německa. Jiná cesta zkrátka není. Toto nebezpečí někteří naši politici dobře chápou a někteří jej podceňují. V tom není mezi českými politiky shoda.

Nyní EU neprožívá dobré časy. Má mnoho problémů. Problémy se střežením hranic Schengenské zóny. Hospodářské problémy spojené s eurem. Co myslíte, v čem je hlavní problém států EU? Vy stále věříte, že se EU zachová s těmi cíli a v té podobě, v jaké se tvořila?

Jsem příznivec vytvoření Evropské federace. Je-li schopna konkurovat USA, RF, Číně nebo jiným velkým mocnostem, musí být integrace v těch oblastech, kde je užitečná – zahraniční politika, obranná politika, atd. Avšak, bohužel, EU dělá něco zcela jiného. Soustředila se na technické detaily. Ty musí být v kompetenci národních států. Podle mne poslední britská iniciativa zkrátka podtrhuje princip rozvoje procesů sjednocení na základě svébytnosti zemí vstoupivších do organizace. Tento princip je zásadní princip EU. Proto, podtrhuji, Evropská federace – to je něco zcela jiného než Evropský unitární stát. V tom je velký rozdíl.

NATO provádí politiku především rozšiřování svých početních stavů, zvýšení počtu vojsk na území hraničícím s Ruskem – v Pobaltí. Tam se přemisťuje nová technika. Rozmisťovali PRO v souvislosti s Íránem. Dnes je tento problém mimo. Už neexistuje v té formě, o které mluvili Američané a NATO. Ale přesto pokračuje kurs na vytváření nových druhů zbraní, rozmisťování PRO v Evropě, atd. Nemyslíte, že tyto skutečnosti narušují rovnováhu, vedou k prohloubení napětí?

Již v New Yorku jsem říkal, že generálové se vždy připravují na minulou válku. Ovšem my se potřebujeme soustředit na problémy budoucí války. Podle mne nám budoucí válka nehrozí z Východu, ale z Jihu. Je to nikoliv budoucí válka. Je to válka této doby, ale zdá se, že v budoucnu bude intenzívnější a my se musíme soustředit na to. Tak jako byl boj s Talibánem v Afghánistánu. Nyní je boj s IS a s dalšími takovými teroristickými skupinami na jihu. Zejména z toho regionu nám hrozí i budoucí válka, jen odtud k nám může přijít.

V Mnichově byla 12. až 14. února každoroční konference o problémech bezpečnosti. Rusko tam zastupoval premiér Medveděv. Co myslíte, je za nynějších podmínek sankcí a zostřování situace na Blízkém východě  schopno toto fórum dát nějaký impuls, být zdrojem nějakých nových iniciativ, které by uvolnily všechno to napětí, včetně napětí ohledně běženců?

Je potřeba zdůraznit, že běženci nepřicházejí jen ze zemí, kde je válka. Přicházejí z Pákistánu, dokonce z Kosova a Albánie v Evropě, ze Senegalu, Eritrei a z mnoha dalších zemí, v nichž žádná válka není. Znamená to, že nelze svádět problém běženců na problém války na Blízkém východě. Jak hodnotit situaci v Libyi? Je tam válka? Ano, samozřejmě. Tunis? I tam je velké nebezpečí vzniku občanské války, nebo nějakých jiných nepříjemností.

Znamená to, že je problém běženců – problém rozvoje zaostalých států, které jsou zdvořile nazývány rozvojové státy. To je terminologie zdvořilostní. Můj termín je zaostalé státy. Dobře, budu mluvit o rozvojových státech, to znamená o něčem, co neexistuje. V tom případě se musí Mnichovská konference soustředit na poskytnutí pomoci na domácí půdě. Není potřeba jim pomáhat v Itálii, Řecku, atd., atd. Je potřeba jim pomáhat bezprostředně na jejich území. Pomáhat lidem, potenciálním běžencům tam kde žijí. To je můj názor.

Otázka ohledně rusko-českých vztahů. Rozvíjejí se celkem stabilně. Co si myslíte, jsou nějaké trendy, které učinily zásadní zlom v našich vztazích hospodářských, politických, v humanitární sféře?

Rusko a EU jsou v dlouhodobé perspektivě navzájem se doplňující ekonomiky. Vy máte suroviny, energii, ale nemáte moderní technologie, s výjimkou některých odvětví – vojenské odvětví, vojenský průmysl, kosmický průmysl. To je vše. Znamená to, že musí zapracovat navzájem se doplňující ekonomika – dodávka technologií do Ruska, dodávka energií a surovin do EU.

Dojde k vyváženosti technické a ekonomické úrovně, včetně životní úrovně obyvatel. Vyrovnání životní úrovně – to je reálná mzda, je to známka toho, že nebude velká migrace. Nejsem marxista, ale vím, že je třeba začít od hospodářské spolupráce a postupně rozvíjet další kontakty včetně politických, také například vytvořit společné organizace, mezinárodní organizace v průmyslu, kosmických výzkumech. Nemluvím o kultuře. Ta je u nás společná. Solženicyn a Dostojevskij jsou evropští umělci. Nelze je v žádném případě dát stranou, například k asijským pracovníkům kultury. Dojde k naší postupné integraci.

Zdroj: http://tass.ru/opinions/interviews/2668923

Překlad: zajoch

Přejít do diskuze k článku 21 komentářů