Minutka humoru aneb Jak se správně vzdát

Reklama


(inspirováno nedávným prohlášením jednoho z generálů NATO o tom, kolik hodin by potřebovalo Rusko na okupaci Pobaltských republik a Ukrajiny)

Kancelář ruského prezidenta v Kremlu. Vladimir Putin je skloněn na jakousi dokumentací, když tu někdo zaklepe na dveře. Vstupuje jeden z pomocníků prezidenta.

Pomocník: „Vladimire Vladimiroviči, přišla za vámi delegace z několika států EU a několika bývalých svazových republik.“

Putin (udiveně): „Všichni najednou?“

Pomocník: „Ano.“

Putin (s povzdechnutím): „To je ta naše izolovanost. Co naděláš. Nenechají mě ani chvilku v klidu pracovat. Tak dobře, pozvi je dál. Asi přišli s dalším ultimátem, a aby si dodali odvahy, rozhodli se přijít hromadně.“

(Do dveří, které otevřel pomocník, vchází lídři stran EU a bývalých republik SSSR v národních krojích a s ranečky na zádech)

Putin (neskrývaje překvapení): „Pánové a dámy, čím vám mohu pomoci?“

Komorowski: „Pane prezidente, přišli jsme proto, abychom…“

Putin: „S požadavkem, aby Rusko stáhlo svou armádu z Ukrajiny?“

Komorowski (polekaně): „Ale kdepak. Já jsem vám tady…“ (sundává raneček ze zad a hrabe se v něm) „…něco přinesl“ (natahuje ruce, v jedné drží klíč a ve druhé poněkud nahnilé jablko).

Putin (nechápavě): „Promiňte, nějak nechápu…“

Komorowski: „Co je na tom složitého? My se vzdáváme. Tady máte klíč od Varšavy a tohle… To je znak naší úcty a naděje, že po okupaci našeho státu umožníte našim jablkům…“

Putin (ohromeně): „Po jaké okupaci !?“

Grybauskaitė (odstrkujíce Komorowského): „Běž k čertu, pšonku! Vždyť se nedokážeš normálně vymáčknout. Nevypravíš ze sebe souvislou větu! Drahý Vladimire Vladimiroviči, vzhledem k tomu, že zítra vaše armáda vtrhne do Litvy, jsme se rozhodli nečekat celé dva dny a kapitulovat ihned. Tady…“ (vytahuje ze svého ranečku klíč a šišku salámu).

Putin: „Ale my se nechystáme…“

Porošenko (přikyvuje): „Samozřejmě, že se nechystáte, protože jako první bude Rusko okupovat Ukrajinu a až potom přijdou na řadu na tyhle držgrešle. Ukrajina nade vše, v každém případě pro vás. Přece ty bratrské city a tak. Tady je důkaz naší plné připravenosti…“ (vytahuje ze svého ranečku klíč, tabulku čokolády Rošen a kus sádla).

Putin (zdvořile): „Pjotře Alexejeviči, sladké a tučné je zdraví škodlivé, o čemž se můžete přesvědčit na vlastní oči, pokud se podíváte do zrcadla. Pravda, ve vašem případě figuruje ještě jedna taková ingredience, kterou, zdá se mi, nebudeme raději rozebírat. A klíč podle mého…“

Porošenko (vzlykajíce): „Ten je od Kyjevskopečerské lávry. Je to samozřejmě těžké, ale my vše chápeme. Je třeba umět včas kapitulovat, a potom ušetříte…“

Putin (s úšklebkem): „Maličkou čokoládovou fabričku v Lipecku?“

Komorowski (se rozzáří): „Ano. A taky naše jablka!“

Grybauskaitė: „A naše salámy a sýry!“

Prezidenti Estonska a Litvy (sborově): „A naše šproty!“

Putin (rozesměje se): „Dovolte, dámy a pánové, nikdo nemá v úmyslu okupovat vaše státy. Jak bych to řekl co nejjemněji. Trochu jste si s vaší návštěvou moc přispíšili. Jak vás vůbec napadla ta podivná myšlenka se dvěma dny?“

Prezidenti (sborově): „To řekli v NATO…“

Putin (posměšně): „Ach, v NATO? Tak se vydejte tam. Běžte a odneste do generálního štábu NATO vaše jablka, čokolády i salámy. My se už nějak bez nich i bez vás obejdeme. Mimochodem, Komorowski, to jablko bych vám radil vyměnit, povšimněte si, že je poněkud…“

Komorowski (hořce a posmutněle): „To je z loňské úrody. Z té, kterou jste… Myslel jsem, že vzhled toho nešťastného, nevině ukřivděného ovoce obměkčí vaše srdce.“

Putin (naznačí pomocníkovi, aby otevřel dveře): „Bojím se, že pokud vedení NATO použije toto vaše nešťastné ovoce dle jeho účelu, tak změkne něco úplně jiného, srdce to ale nebude.“

Zdroj: Politikus.ru

Překlad: Irena

Přejít do diskuze k článku 8 komentářů