Diskuze k článku


  • jogín • 21. března 2018

    Článek má jednu malou vadu: globální oteplení se konat nebude.
    Viz
    http://www.zsch.cz/news/klima-na-zemi-a-slunecni-aktivita-rndr-pavel-kalenda-csc/

  • Chorche • 21. března 2018

    Vážení příznivci z Hnutí Duha, a další katastrofisti,
    před lety mne živila práce pro lesy. Tato katastrofická prognoza vypadá velice krásně popsána, ale má jako vždy podstatnou chybu. Dívá se jen na smrk a oteplování, anž by někdo připustil, že jsme na planetě Zemi a nejen na Moravě. Stačí pohled na mapu. To, že nějaký chytrolín z USA si udělal byznis na hlouposti lidí a všichni svorně bojují proti CO2 je jen důkazem, že nemají ukončené základní vzdělání. Netuší, že CO2 je 1,5x těžší jak vzduch. a je základním stavebním kamenem pro veškeré rostliny. Katastrofa ve vzdělání, jen když se učí multikulti. Všichni rozumáři v ekologii dodnes nechápou proč dochází k vysušování krajiny ikdyž v podstatě srážky jsou stejné. Stejné nedostatky ve vzdělání v oboru zemědělství. Vše v přírodě souvisí – lesy i pole. Půda v obou se dusá technikou kolem 40 tun, obhospodařuje se vrstva do 10 cm, pod tím je základ pro dálnici. O kvalitě sklizených produktů netřeba hovořit. Pouze chemické jedy bez výživné hodnoty. Je vidět, že chybí systém vzdělání v tom, že nikdo není schopen se vrátit ke znalostem předků třeba do dob po II. sv. válce. Tam by z vysokoškolských knih zjistili proč se oralo, hnojilo mrvou, v lesích se nejezdilo od stromu ke stromu. Voda vsakovala, bylo ve vzduchu vlhkost, nižší teploty. menší proudění, bohaté zásoby spodních vod, nevysychající potoky. Když došlo k povodni to byla vzácná událost.Ono to bylo i pro malé děti pochopitelné když si přečetli knížku „Malované počasí“ od O.Sekory. Proto je třeba neustále dokola opakovat zažité mantry a nepohnout mozky dokud to nebude napsáno v mobilu či PC nejlépe direktivně zpoza oceánu. Proto je lepší na náměstích místo vzdělávání bojovat proti demokraticky zvoleným představitelům s podporou pedagogické obce.

  • idiotronic • 21. března 2018

    V Jogínově odkazu je zmíněn i projekt, zkoumající vliv zvýšené hladiny CO2 na jehličnany, realizovaný v lokalitě Bílý Kříž. Fotografie a popis zařízení viz Vesmír
    2013 listopad, str.628 a další.

  • Aleš • 22. března 2018

    jogíne: Přijeďte k nám a zeptejte se obyvatel severní Moravy, především lesníků, jak je to s tím hynutím lesů a především smrku u nás (Podobné problémy má od loňského roku i především borovice na jižní Moravě a větší problémy má spíš na těch méně extrémních lokalitách, kde účinkům sucha není tolik přizpůsobena). K evidenci těžeb se u vlastníků není jednoduché dostat, ale kdyby jste měl příležitost, dle evidence lze snadno rozpoznat kolik procent připadá na jakou těžbu. Chápu, že berete ekologické aktivisty za lidi, kteří nemusí být dostatečně vzdělaní v oboru, kterému se věnují. Rozumím, že mnozí z nich, kteří jsou nejvíce slyšet v médiích, se vyžívají ve žvatlání naučených bezobsažných frází a manter, nejlépe v něčím politickém zadání. Nicméně. Je třeba znát fakta. Krom věstníků Lesní ochranné služby tzv. LOS (nahlašte se klidně na seminář LOS 19.4. v Průhonicích, očekávám letos solidní příspěvky z provozu i z akademické sféry), Zelené zprávy jež každoročně vydává Ústav pro hospodářskou úpravu lesů a příspěvků v časopisu Lesnická práce momentálně uceleně na internetu to nejde zatím snadno dohledat. Ale teď mám zrovna na stole článek bývalého krajského ředitele Lesů ČR Ing. Tomáše Pospíšila (nově je povýšen do užšího vedení státního podniku) v novém časopisu Jeseníky, jež vydává Erebia z.s. ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny, správou CHKO Jeseníky. Článek má název Problematika dopadu klimatických změn na les. S podtitulem Aktuální situace chřadnutí smrkových porostů a kůrovcová kalamita. Je tam i rozbor aktuálních dat ČHMÚ.
    Na Bílém kříži jsem byl naposledy před necelými třemi lety, ve zmiňovaných citacích nejsou zahrnuta data z posledních let, kdy začínají gradovat nové problémy.
    Těm se budu věnovat v dalším komentáři.

  • Aleš • 22. března 2018

    Nejen teploty, průměrné či extrémní, ale i množství srážek, jejich rozložení v roce a koloběh vody (velký i malý cyklus včetně jejich nejdetailnějších součástí) mají určující vliv na nástup problémů. Stav lesních ekosystémů má vliv jak na to, jak na tyto změny ty ekosystémy reagují, tak má (včetně stavu ostatních ekosystémů např. polních) zásadní vliv právě na ty součásti a faktory koloběhu vody.
    To jsou nepopiratelná fakta, i když zatím nejsou dle mého názoru kvůli ideologii tak často šířená, známá a zkoumaná, nejsou na jejich výzkumy dávány granty (profesoru Drahošovi či panu Sorosovi či politikům rozhodujících o tocích peněz byli milejší jiní obdarovaní těmito granty než lidé, kteří by měli skutečnou snahu tohle řešit) Nicméně první výzkumy na modelových povodích již jsou a navazují na výzkumy hydrologa profesora Kříže z Beskyd ze 70. let, výzkumy sněhové pokrývky z Bílého kříže a okolí ÚHÚL a dílčí práce pánů Justa, Krečmera, Pokorného, Míchala. Momentálně se tím nejvíce zabývají na Mendelově univerzitě v Brně. Nezatracoval bych úplně ani zajímavé postřehy geologa dr. Václava Cílka, který problematiku vody v krajině popularizuje lépe než to dělá časopis Vesmír, který jsem již přestal číst.
    Současné hynutí především smrkových porostů, které v černějším scénáři může probíhat klidně i dramatičtěji než se odvážila nastínit po svém hnutí Duha může v budoucnu vyústit v to, že smrk se z hlavní hospodářské dřeviny stane u nás chráněným druhem. Neodvažuji se spekulovat, nakolik tomu pomáhá člověk a nakolik tohle způsobují vlivy astronomické. Rozhodně dopady sucha a nevhodného hospodaření si nesou první velké následky, kdy do 4 . lesního vegetačního stupně mizí zcela smrk z porostů bez nějakých opodstatněných prognóz jeho návratu a v oblastech do 900 metrů nad mořem trpí.

  • Aleš • 22. března 2018

    Výraz trpí ovšem neznamená nic jiného než že to, že ty porosty ve vrchovinách a podhůřích a nižších částech hornatin se dostávají do situace, ve které byly porosty v nížinách a pahorkatinách před 3 – 5 lety.
    Ničí to nejen starší porosty jejich rozpadem završeným spolupůsobením kůrovce a větru ale i mladší a středně staré porosty, jež trpí žloutnutím jehlic, vysokoprocentní defoliací (místo 4 – 7 ročníků jehlic jsou na stromech jen jehlice dvouleté a nové) a u středně starých porostů i předčasným nárůstem podléhání kůrovci, větru, rozlámání sněhem.
    Své problémy ze suchem či onemocněními a škůdci včetně invazních a migrujících mají problémy i listnaté dřeviny, včetně hospodářsky nejvýznamnějších.

    Snažit se zlehčovat problémy stylu spadnutí zbytku smrkových porostů a uhynutí zbytku zbytku spolupůsobením kůrovce a sucha tím, že kdokoliv, kdo s popsáním faktu hynutí přijde, tak při pokusu o jakoukoliv prognózu je dehonestován a označen za alarmistu, mi přijde stejně ulítlé a hloupé jako osočování Ruska z agrese.
    Milý jogíne. Pánům a paním z duhy můžeme mít leccos za zlé. Vím, že se snažíte na om vnášet fakta, ale tentokrát to byl žel bohu slabý pokus, který spíš může validitu om a její diskuse snížit. Moje dlouhá reakce není výrazem jakékoliv záště proti vám a vašim názorům, ani toho, že se rád poslouchám, nebo toho, že nemám co říct, když jsem čísla, procenta, kartogramy, mapy přímo neuvedl. Za prvé by se to na om ani nevlezlo, za druhé technicky bych měl problém to odkázat v diskusi, musel bych dlouho pracovat na odborně popularizačním článku (doma nemám čas a v práci by mě za to asi i díky strachu nepochválili a brzy také nebudu mít čas) a za třetí přínosnější pro vás bude, kdo chce, každý, kdo umí číst, si je může vyhledat. Odkazů jsem dal dost, mozky má om solidní.

  • Bety • 22. března 2018

    Aleši, jenže ono právě jde o to bezobsažné žvanění a zakrývání skutečných problémů jediným tématem (oteplování) na kterém se dá neskutečně vydělat,
    ale vlastně se nic neřeší. Kdo si přečetl knihu Johna Grishama Grayova hora, tak ten si může nad tím, že USA oslavují Den lesů leda tak odplivnout. Neskutečná devastace lesů ve Virginii v zájmu těžby uhlí po které nenásleduje ani kapička snahy o nápravu, protože by to snížilo zisky a to bez zájmu ekologických organizací. Ochrana přírody je téma, které lidé vnímají jako důležité, ovšem
    Zelení tento potenciál promarnili a jen ho zneužili ke svému vstupu do politiky.
    Tím nechci snižovat snahy opravdových ekologů, vůbec ne. Jen říkám, že pod tím přívalem žvástů se dusí stejně jako ta příroda.

  • Aleš • 22. března 2018

    Bety: Skuteční ochránci přírody se skutečně dusí pod těmi přívaly keců, někteří už i díky jim podlehly předčasně různým nemocem za podezřelých okolností, někteří jsou exkomunikováni na okraj společnosti nebo je stíženo uplatnění jejich znalostí a schopností. Vím moc dobře o čem mluvím sám (musel jsem změnit obor z ochrany přírody na lesařinu) a dodávám, že ještě větším problémem v tomto bytostně trpí jeden člověk píšící na om, kterého si předpokládám dle komentářů vážíte. SSamerické téměř v ničem už neberu vážně a v případě ochrany přírody na 1 . místě. Pokud jste dobře četla a pokusila se vyhledat některou z informací např. na http://www.vulhm.cz/zpravodaj_ochrany_lesa_los
    tak trochu nerozumím, proč tohle odkazujete v této diskusi. Téma je ohrožení (nejen) smrkových lesů a kalamita na severní Moravě. Tady za jeden rok odumře víc lesa, než jich poslední dobou odumřelo na Šumavě. Bavím se o tom, že v souvislostmi s dopady změn klimatu a jejich součinnosti se stavem ekosystému dochází a bude docházet k ROZPADU lesních porostů ve velkém. To není ani zástupný problém, ani žvanění. To je fakt, který vám potvrdí anebo aspoň argumenty nevyvrátí každý lesník. Někteří vizionáři, kteří před tímto stavem minimálně od roku 1997 a tehdejších povodní varovali, by podobnou logikou nespravedlivě byli onálepkováni jako alarmisté.
    Nárůst množství CO2 vedl ke změně růstu rostlin. Dřeviny rostou rychleji než v 19. století a to nejen kvůli vyšší depozici dusíku a dalších prvků. Účastním se měření dendrometrických dat včetně měření podkladů pro nové taxační tabulky, jelikož staré z 19. století právě díky změně klimatu (teploty, srážky a jejich rozložení, CO2 ve vzduchu…) mají již vliv. Dokonce i na množství dříví (roste) na kvalitu (klesá) a bezpečnost produkce (klesá).

  • Martin (už bez taky m) • 22. března 2018

    Bety napsal

    Aleši, jenže ono právě jde o to bezobsažné žvanění a zakrývání skutečných problémů jediným tématem (oteplování) na kterém se dá neskutečně vydělat,
    ale vlastně se nic neřeší. Kdo si přečetl knihu Johna Grishama Grayova hora, tak ten si může nad tím, že USA oslavují Den lesů leda tak odplivnout. Neskutečná devastace lesů ve Virginii v zájmu těžby uhlí po které nenásleduje ani kapička snahy o nápravu, protože by to snížilo zisky a to bez zájmu ekologických organizací.Ochrana přírodyje téma, které lidé vnímají jako důležité, ovšem
    Zelení tento potenciál promarnili a jen ho zneužili ke svému vstupu do politiky.
    Tím nechci snižovat snahy opravdových ekologů, vůbec ne. Jen říkám, že pod tím přívalem žvástů se dusí stejně jako ta příroda.

    Shlédněte: oblast mezi městy Lexington v Kentucky a Kingsport ve Virginii.
    Nejlépe jako letecký snímek. Spojte si ta města čárou a zhruba v polovině její délky položte na ni kolmo další přímku. Na spojnici začnou na vás vyskakovat UŘEZANÉ VRCHOLKY HOR A KOPCŮ… – ne bohužel to opravdu nejsou horské hole…
    Naprosto šílená brutální povrchová těžba antracitového černého uhlí, které se tam díky příznivým geologickým poměrům nachází v ucelených rozsáhlých vrstvách (slojích)…
    Vše způsobuje KATASTROFICKOU DEVASTACI, odřezávání celých horských vrcholů s fatálními dopady na odní režim a vodní zdroje…
    Dolů- povrchových lomů v podstatě – tam najdete desítky, ba stovky…
    Epidemie nesoudnosti a hamižnosti…
    Některé mají kilometry, někde při bližším přiblížení najdete hromady tříděného uhlí, rypadla, pásové dopravníky a silnice, kilometry silnic…
    https://www.google.cz/maps/@37.3426572,-83.2665462,9z?hl=cs
    Nic to nemění na množství lesů kolem, národních lesích či parcích.
    Pokud vše přesáhne kritickou mez, mohou odumřít velké části lesů celých Appalačí… Přišlo by to stejně náhle, jako se děje nyní u nás…

    Některým z nás nevěřili, našim návrhům a varováním víc jak 20 let zpět nevěřili…
    Nyní povětšinou umíráme či dožíváme na okraji „společnosti“ – jako ty lesy…
    Ten první kdo nás „prodal“ za vlastní“slávu a úspěch“ vykrádajíc dnes mnohé naše původní myšlenky jsou mnohé NNO.
    Nemám ale nyní na mysli zrovna Hnutí DUHA – které má jistě vady, ale např. v mém případě se již „jen“ „přidalo k trendům“…
    Jinak má paní Bety HLUBOKOU PRAVDU…
    Není člověk, není problém…

    Zopakuji Vladimíra Vladimíroviče Putina:
    „Neposlouchali jste nás tehdy – poslechněte si nás teď!“…

  • Aleš • 22. března 2018

    A to se nebavíme o dalších podle mého názoru důležitějších funkcích lesa než produkčních, které kvalitou častěji klesají (čest výjimkám – jsou lesníci, kteří hospodaří dobře, někde už reflektovali změny a dle jejich schopností a možností dělají nejlépe, jak umí.) Nebudeme teď řešit složitou a zmatenou problematiku dotací na mimoprodukční funkce lesa, snad v tom současný ministr zemědělství udělá trochu pořádek, z parlamentních listů se mi doslechlo, že chystá změny na ministerstvu. Do budoucnosti Babiš má vizi sloučit tohle ministerstvo s ministerstvem životního prostředí, myslím že by to v současnosti byla chyba. Lepším krokem bude odpolitizování těchto úřadů, které je podle mne prolezlé politikařením víc než bylo před rokem 89.
    O straně Zelených již nemá cenu ztrácet čas, to už tu bylo mnohokrát vysvětleno, to je smutná minulost, nejsem moc hrdý na to, že jsem je naposledy v roce 2006 naivně volil a omluva za to již byla. Myslím, že se v postoji na kariérní žvanily a vlastizrádné kolaboranty nejhoršího TOP ražení nelišíme.

  • Martin (už bez taky m) • 22. března 2018

    K situaci v našich lesích telegraficky:
    na vině není jen oteplování a rozhodně ne CO2.
    Na vině je řada period sucha, a nesmyslné a surové zásahy do terénu které zcela rozvrátily mikroklima a vodní režim pohoří, unifikace lesních porostů v minulých desetiletích, ba staletích, nevhodná změna druhové skladby a způsobů pěstování lesa (jen tzv. vysoký les a lesy věkových tříd).
    LČR s.p., se v posledních 10 letech celkem snaží vše zlepšit, ale jak která LS a jak je zřejmé tak bohužel z řady důvodů ne dost…
    A naopak nesmyslné rozšiřování lesních cest rozřezávající svahy byly v posledních víc jak 5 letech společné pro všechny vlastníky. Tak se dlouhodobější periody sucha ve vegetačním období (to je hodně důležitá okolnost) mohly bleskově „promítnout“ do vztahů v půdě a k životu v půdě…
    Smrk byl pěstován ve stejnověkých monokulturách na obrovských plochách i v místech kde jako druh nikdy nepatřil, či nikdy nerostl v podobném objemu. To vedlo jak k nežádoucí degradaci půd, tak k vytvoření velmi dobrých „zásobáren potravy“ pro podkorní hmyz.
    Defoliace (opad jehličí) pozorovatelný V MASOVÉM MĚŘÍTKU NAPŘÍČ tzv. věkovými třídami- ukazuje na to, že byla porušena vazba -půda- půdní organismy (zejména houby) – voda – dřeviny, což nejspíše vede také k blokaci příjmu některých živin- zde hořčíku- kterého je zde v půdě i tak FATÁLNÍ NEDOSTATEK.
    Bez houbových vláken nemohou stromy čerpat vodu, bez souvztažné, ucelené a po svahu napříč geolog. liniemi (ne vždy ale v podmínkách metamorfovaných hornin Jeseníků často) nenarušené (či alespoň ne příliš) svrchní půdní vrstvy (dnes rozřezané stovkami, ba tisíci kilometry svážnic a lesních cest, příkopů) nemohou houby správně fungovat…
    V lese se neudrží v přízemní vrstvě správné mikroklima – které plantáže smrku potřebují…
    pokračování

  • Martin (už bez taky m) • 22. března 2018

    Mikroklima pův. lesů mnoha pater a řady druhů bylo fatálně proměněno pěstováním tzv. vysokého lesa (smrkových porostů s velkým objemem tzv. smrkových kmenovin) bez palouků, bez bohatých vnitřních okrajů lesa, bez keřů, ještě před 10 lety s jen velmi malým podílem listnáčů…
    Základní úkol lesního hospodáře daný zákonem- udržení úrodnosti lesních půd- nebyl dodržován. Formalizované „výzkumy“ podílů živin v několika vrstvách neodrážely dění v půdách, které by rozpad vztahů a devastaci života v lesních půdách prokázaly. Okyselení půd dané imisním spadem se v půdách dále „mumifikovaných“ opadem jehličí po desetiletí kumulovalo. Vše vedlo spolu s rozřezáním svahů k stupňování utužení půd, a k vytvoření nepříznivých půdních podmínek pro půdní biotu kterou les potřebuje…
    Dochází k vyplavování toxických těžkých kovů (např. Al), které ve vazbě na jemné kořeny dále doslova tráví stromy, brání vazbě potřebných biogenních živin a prvků… Dochází k vážným problémům v propustnosti plazmatických membrán buněk kořenů, povrchu listů, jehlic. Buněčná bariéra je mnohde proražena a rovnováha prostředí „uvnitř stromů“ dlouhodobě atakovaná nerovnováhou vytvořenou člověkem v prostředí kolem stromu se hroutí.
    Vazby mezi „matečnými skupinami“ stromů a půdou, vodním prostředím byly devastovány i šetrnějšími technologiemi těžby (např. tzv. těžba cílových tlouštěk) pokud se to přehánělo a nezůstávaly „stromy na dožití“ (tj. určitý podíl extrémně dlouhověkých stromů bez ohledu na stav „hmoty“ či habitus).
    Rozřezání svahů hor obnovenými, rozšířenými či i zcela novými svážnicemi a lesními cestami dále vedlo k AKUMULACI a AKCELERACI projevů,
    ztrácíme stovky, tisíce tun živin drenáží LC v podobě příkopů…
    Vnitřní stabilita lesa byla zásadně narušena!
    Psal jsem v závěru textu v r. 2002.
    Nevěřili.

  • Martin (už bez taky m) • 22. března 2018

    Pokud se týče přírody a přírodního prostředí, přírodních dějů:
    To, že „odborníci“ a „vzdělaní titulománií posedlí“ (bez VŠ a bez titulu se s Vámi skoro nebavili, hrstička které se to povedlo změnit se v celé ČR dá spočítat na prstech JEDINÉ ruky). Část z nás je již mrtvá, zbytek umírá či dožívá „za okrajem“ „společ“nosti.
    Ale DĚJE V PŘÍRODĚ POKRAČUJÍ…
    Příroda má svou funkční základnu a setrvačnost, ale také svou „hlavu“.
    Místo ke stromům přátelských a symbiotických společenstev a druhů rostlin a hub nahrazují PATOGENY a PARAZITI měnící se z parazitických na letální…
    POKUD PROBLÉMY LIDÉ NEBUDOU CHTÍT DÁLE VIDĚT

  • Martin (už bez taky m) • 22. března 2018

    BUBÁCI NEZMIZÍ,
    ba PROBLÉMY SE BUDOU PROHLUBOVAT.
    Bez ohledu na to, kolik z nás kterým nebylo nasloucháno ještě zemře…
    Přijdou nové lesy, postupně- pokud se nezhroutí i mezo a makroklima.
    Budou již ale bez plantáží jednoho druhu,
    a někteří skuteční ekoteroristé si oddechnou od „ekoteroristů…
    Vsjo.

  • Aleš • 22. března 2018

    Díky Martine za komentář.
    I ti prvotní zrádci i ti co se jen „přidali k trendům“, nikdo z nich nedocenil jednu věc. I kdyby se snažili sebe víc, nepochopili, že skutečná ochrana přírody a neoliberální kapitalismus, který se ve svojí závěrečné fázi dožaduje dalších zdrojů za jakoukoliv cenu, čili totální parazitací a při nepodrobení se vojenským řešením
    a ovládnutím, jsou spolu absolutně nekompatibilní. To co se stává byznysem, s tou skutečnou ochranou přírody zpravidla nemívá nic společného. To moc dobře víme. A další přeformátování mozků vede k tomu, že právě ti, jež se za ekology a ochránce přírody označují, často svůj boj ať sebeupřímněji motivovaný proměňují v křišťálové koště, o kterém se bavila redaktorka RT paní Margarita Simoňjanová.

    Vzpomněl jsem si na „ekoteroristický“ čin, který sice neschvaluju, ale který podle mne byl na tolik významný kvůli dalším svým účinkům. První válka v zálivu, George Bush starší využívá rozpadu východního bloku a naivního manévru donedávna i Američany podporovaného politika strany BAAS jistého Saddáma H.
    Ten si nesplněný slib od SSa vyložil po svém a slib si chtěl splnit ovládnutím ropných polí v Kuvajtu a to se náramně hodilo Bushovi do karet, Irák má přeci těch polí ještě mnohem více… A Saddám, když pochopil, že neuspěl, zapálil ropná pole v Kuvajtu. Obří ekologická katastrofa násobící efekt z válečného konfliktu. Ale proč to udělal? Jen proto, aby se k ropě nedostali Američani? Oni se k ní přece stejně dostali.
    Je v tom něco jiného. Válka je pro ty, co válku chtějí byznys, vždy. Ale ouvej. Pěkně velkou třešinku na dortu jim Husajn zničil. Navíc světu ukázal, o co tu šlo. Kvůli zničení či vyčerpání ropných polí v takovém celém Iráku či jiné větší zemi by přeci investice do obnovy země nebyly až takovým byznysem, nebyla by

  • Aleš • 22. března 2018

    z čeho financovat, ne vždy se to daří pomocí virtuálně natisklých nekrytých dolarů… A Bush starší byl ještě stará škola a nechal Saddáma po důrazném bu bu bu na pokoji. Jeho syn byl „progresivnější“ a ten ho kvůli pomstě za tento pro neoliberalismus neomluvitelný čin nechal rituálně zavraždit. Jeho následovník si podobně pak zmlsl na dalším „ekoteroristovi“ Kaddáffím, který si z pouštní země s nejdrsnějším klimatem na světě udělal oázu života a fungující zemi v záplavě afrických problémů… Ale jeho „smůla“ byla, že měl taky ropu.

    Ohledně CO2 samozřejmě souhlasím s Martinem, jen jsem měl s CO2 připomínku, která v tématu je spíše okrajová (možná matoucí), voda v krajině má mnohem větší vliv. Průzkum na snižování stability porostů v souvislosti s menším vyzráváním dřeva (které právě může být způsobeno CO2) zatím v současnosti nevím, že by v souvislosti s CO2 nějaký probíhal. Ale nevyzrávání dřeva a nižší stabilita jak jednotlivých stromů, tak celých porostů, je jev již hodně dlouho známý a je dlouhá desetiletí součástí základů pěstování a hospodářské úpravy lesa. A zrychlený růst stromů s méně vyzrálým dřevem, takových stromů mi při měření pod rukama projde tisíce.

    Největším problémem na odborné úrovni samozřejmě vidím to, že přílišná specializace jednotlivých vědeckých a odborných pracovníků i pracovišť a masové problémy v udržování úrovně školství a vzdělání vedou k tomu, že i odborníci mají problém. PŘESTÁVAJÍ VIDĚT SOUVISLOSTI jednotlivých jevů ve stejných oborech a už vůbec je nevidí mezi oborově. Martin velice dlouhou dobu upozorňuje na souvislost BUDOVÁNÍ LESNÍCH CEST a VODNÍHO REŽIMU. Lesní cesty na vědecké úrovni či na odborné úrovni sběru dat v souvislosti s vodou (snad jen pár pokusů jednoho docenta z lesárny v Brně) nikdo nikdy nikde na světě neřešil!!!

  • Aleš • 22. března 2018

    Opakovaně vyzývám na našem ústavu specialisty ochrany lesa a specialisty na lesní dopravní síť a specialisty na funkce lesa, že tento vzájemný vliv tu existuje a že se musí studovat podrobně zvlášť i v kontextu dohromady a ne bagatelizovat či popírat či ignorovat. Zatím mě systematicky nikdo nevyslyšel, i když se některé věci ač s pozice řadového zaměstnance snažím pomocí práce pro kolegy implementovat a někdy i úspěšně do programových dokumentů vycházejících a doplňujících vyhlášky ministerstva, nařízení vlády a lesní zákon. Zatím o tomto vedu s některými kolegy neformální diskusi, kterou nevzdávám a věřím, že tyto nepřímé metody řízení budou mít pozitivní dopad na chod věcí. Kdybych měl být v pozici „ubožáků“ protestujících proti Zemanovi, tak to dělat nebudu. Myslím, že bych si o problémy mohl říkat i pro mne pohodlnější a výnosnější cestou, než takto.

    Plantážnictví jako model skutečně je odsouzen k neúspěchu, jak v přírodních systémech je důležitá různost, tak ve společenských systémech vítězí také spojující jednota těch, kteří tuhle jedinečnost každého nevnucují účelově či z blbosti „deBilními“ sociálními experimenty zničujícími jednotlivé systémy, ale skutečně žijí, tak jak se snaží žít např. nejen ruský prezident pan Putin, mnoho Rusů ale např. zdejší diskutér pan Martin už bez taky m a mnozí další po celém světě.
    Příroda má budoucnost a ohrozit ji může jen chamtivost či případná nebetyčná idiocie strůjců snad nikdy neuskutečnitelného totálního jaderného holokaustu.

  • Bety • 22. března 2018

    Aleši, já lesy miluju. Nejsem ekolog a tak přiznám, že mohu plácat hlouposti.
    Prostě nevěřím té „hokejce“, kterou vymysleli v USA a kvůli níž jde stranou
    např. skutečná péče a starost o lesy a půdu. Z hlediska neznalé veřejnosti totiž ztrácí na závažnosti, protože oteplování je ta hrozba, oteplování je třeba řešit, všechno ostatní je pod hrozbou že se uvaříme jen otravování od potrhlíků, kteří si nevidí na špičku nosu a nevidí „globální“ problémy. Možná se mýlím, že nevidím
    hlavního viníka v CO2, možná se mýlím v tom, že je veřejnost oblbována tímto
    způsobem aby nevěnovala pozornost tomu, že peníze na skutečnou ekologii takto mizí v černé díře. Ono je také mnohem snadnější vybrat jedno téma a nestarat se
    např. o to rozřezávání kopců cestami, o zneužívání umělých hnojiv atd., atd.,atd.
    Tím víc oceňuji práci těch, kteří se snaží řešit právě tyto problémy, protože z těch
    „malých“ neřešených pak vznikají ty velké.

  • Aleš • 22. března 2018

    Bety: Nemýlíte se, hlavní viník CO 2 skutečně není, ani to dnes nikde nepadlo, jogín s idiotronicem, když citovali zdroje, ve kterých byly popsány astronomické vlivy v tomto samozřejmě nekecají. Já jsem se na jogína ohradil, protože se snažil o něco jiného. Bez faktů o samotném lese na základě jiné ideologie shodit upozornění, že se s lesy děje něco velkého zásadního a v některých ohledech určitě negativního. Formy, jakou to prezentuje Duha se moc nezastávám, ale k tomu jsem se v dlouhých komentářích ještě nedostal. Kdybych nerozehrál tu linku se změnou růstu dřevin oproti 19. století, tak jsme se ani moc do té série komentů a možného neporozumění (dokonce možná i s kamarádem) nedostali.
    Když už jsme u té hokejky. Všimla jste si, že USA nikdy ve skutečnosti se neřídily tím, co ordinovaly celému světu? ŽÁDNÉ DOHODY, které by aspoň něčím byli pozitivní. Když už jeden alarmista Al Gore, který ovšem svět viděl v širších souvislostech než jen růstu teplot či CO2 měl reálnou šanci v USA zvítězit ve volbách, v USA nepokrytě zfalšovaly volby a vyhrál právě Bush mladší, 11. září a invaze do Iráku a Afghánistánu.
    Věřím, že lesy milujete. Jinak byste se nepouštěla do náročné dlouhé diskuse o nich a za tu dobu co na om přispíváte, jsem si všiml, že Vaše komentáře mají hlavu a patu, úroveň a smysl. A také jak se říká i Vy pravděpodobně rozum i srdce na správném místě.

  • racek • 22. března 2018

    Vůbec netuším, proč alarmují. Vždyť jejich zásadou je nechat les přirozenému vývoji, tedy třeba nechat sežrat kůrovcem. Takže proč nenechat ten les na Moravě prostě uschnout, vždyť je umělého původu, že. Třeba se za 80 let možná vzpamatuje. Stejně jako na Šumavě, tam je les přece zrovna tak nepůvodní, ne?
    Neby že by se měl přece jen tak nějak opravit novou výsadbou? Takže ne jako Šumava?
    Komici. Nic víc.

  • Aleš • 22. března 2018

    racek: Některé věci se ve světě mění, i vědci přicházejí na to, že některé předpoklady sice hezky zní, jenom mají jeden problém. V reálu to funguje jinak. Ale vidím, že jste asi komentáře nečetl, vaše škoda. Tak aspoň obrázky
    https://cz.sputniknews.com/foto/201803216999700-strom-les/

  • racek • 23. března 2018

    Ale četl, pane Aleš. Mě vadí pokrytectví Duhy. O tom jsem psal. Já s Vámi souhlasím, víte? Já jen mám chalupu blízko Šumavy a tou kalamitou jsem zděšen. A Morava je podobná, jen příčiny jsou asi trochu jiné. Les a voda je snad jediný obnovitelný zdroj jež máme. Bohužek stává se neobnovitelný, jak koukám.
    Na svých cestách s kamarády na motorkách (už nejezdím, přece jen věk, to víte) jsem projel republiku i řadu okolních zemí. A víte co mě potěšilo? Krušné hory, jak žijí. To bylo opravdu zmrtvýchstání. Já tam za mlada projížděl hustými krásnými lesy, pak začaly hynout a dnes se pomalu vzpamatovávají. Ještě ale není vyhráno.

  • Aleš • 23. března 2018

    Pokrytectví a kolaborantství mnoha členů Duhy a dalších organizací vedla k tomu, že v jejich organizacích rozhodují lidé, kteří se neukazují nakonec kompetentní plnit tak složité, obsáhlé a různé celospolečenské úkoly, mnoho kompetentních buď bylo exkomunikováno, marginalizováno, jejich životy končily různě, někteří skončili mimo obor, někteří nejsou předčasně mezi námi.

  • jogín • 24. března 2018

    Neshodil jsem celý článek, jen upozornil na zásadní vadu. Ještě jeden faktor- CO2 v dnešní koncentraci zvyšuje výtěžek fotosyntézy, v průměru o 15 %, ale třeba u mladých borovic několikanásobně. Zelenání zeměkoule je pozorováno i z družic. S Martinem se shodnu v hlavní příčině odumírání lesů a to jsou mizivé ohledy na ekologii. Především smrk do nízkých poloh nepatří. Chyby zdaleka nejsou jen současné, touhu po rovném a rychle produkovaném dřevu můžeme vidět Schwarzenbergů před 250 lety a pokračování běží dodnes. A připomínám, že původní smrk je nad 1000-1100m.

  • Martin (už bez taky m) • 27. března 2018

    Při a po poslední březnové vichřici údajně v Jeseníkách popadalo přes 100 000 m3 dřeva, zejména smrků.
    Někde jde o rozsáhlé polomy.
    Konec smrku v polohách pod 900 m zde tak bude ještě urychlen…
    Je načase přestat uvažovat o „dřevoprodukční funkci“ a veřejně přiznat, že nejbližších cca 50 let se budou vysazovat ne hospodářsky (myšleno prioritně pro dřevo) využitelné porosty, nýbrž ZÁCHRANNÉ POROSTY – ve vztahu k nutnosti udržet vodu, lesní klima hor, zabránit rozsáhlé mineralizaci a vyplavení živin a rozsáhlé erozi.
    V nejbližších 50 a více letech se v dosud nejlesnatější CHKO ČR bude bojovat o prosté zachování lesa. Do chudých hor budou muset přijít miliardy na zalesnění – ve shlucích a bioskupinách s převahou listnáčů a MZD.
    Smrk už lze vysazovat jen jako ÚČELOVOU PŘÍMĚS s vědomím, že nepřežije 30 let věku.
    Reálně hrozí „decénium“ (desetiletka „po lesnicku“) kdy ani pod horami nemusí být dost dřeva.
    Jeseníky nedisponují velkým množstvím hlubokých, na tektonice přímo založených pramenů. Dosud šlo v podstatě o „zalesněnou velkou hromadu kamení a sutí, skalních bloků a kleneb“.
    Reálně hrozí rizika požárů letním období, eroze při nešetrném a neuváženém odvozu veškeré hmoty dřeva a větví…
    ILUZE o „zastavení rozvoje“ podkorního hmyzu právě DEFINITIVNĚ VZALA ZA SVÉ…
    Lýkožrout byl masově rozšířen v nepůvodních hospodářských lesích devastovaných suchem a vyplavením bází s poškozením půdního života v samotných základech již před vichřicí. Již před vichřicí bylo udržení smrku nemožné, nyní se stalo pod 1000 m.n.m. v podstatě nemyslitelné. Na vině nejsou žádní ekoteroristé, ale generace „odborníků“, které smrk na nejbližších 100- 200 let pohřbily nesmyslnými plantážemi monokultur na nevhodných místech.
    Příroda v celém pohoří Nízkého a Hrubého Jeseníku „uklízí“.
    Ve velkém.