…Věřitel je dnes vlastně zákonem chráněn před svými špatnými podnikatelskými rozhodnutími, tedy v případech, kdy půjčuje lidem, kteří jsou notoricky insolventní; to je dosti nehorázná situace, daná právě tou zaběhlou „konstrukcí“, kdy věřitel je automaticky v právu a dlužník je automaticky viník.
K čemu to vede, dobře vidíme. 190 000 našich spoluobčanů má na krku více než deset exekucí – znamená to, že je jim neustále půjčováno, i když si věřitelé snadno zjistí, že tito lidé už jsou dávno a dlouho insolventní. A možná si při půjčování řeknou „O to lépe…“, protože z těchto dlužníků mají šanci přes nekončící řetěz naskakování úroků, úroků z úroků, sankcí a sankcí ze sankcí, soudních poplatků, exekutorských poplatků dostat nikoli „dluh plus deset procent“, ale „dluh krát dvacet“. Klidně si počkají: jakmile se u dlužníka objeví nějaký náznak majetku nebo příjmu nad minimum, je jejich. Je to trest na doživotí, a vzniká tu vysoce amorální vztah vydírání, šedá ekonomika výplat na ruku a vytloukání dluhu dluhem, protože jíst se musí a musí se jíst dnes, ne za rok. Věřitelé jsou za půjčování nemajetným nakonec daleko více odměněni, než kdyby půjčili těm, kteří jim dluh splatí řádně…
Celý článek najdete v Kulturních novinách
Ano, souhlas s autorem. Nevyvážený vztah mezi dlužníkem a věřitelem vede k lidským tragédiím a na druhé straně ke špinavému zisku. Musí platit staré „Na dluhy jsou dva“ Stačilo by znejistit vztah dlužník – věřitel možností soudního přezkoumání podmínek půjčky, možnost označit úrok a podmínky za lichvu a případů by ubylo. Na druhé straně, mám v mé blízkosti případ dluhů vzniklých na nájemném. Člověk se kterým sedávám u piva, žádný boháč, pronajímá byt. pronajmul ho rodině s dítětem, ta přestala platit nájemné (zchudnutí vlastním přičiněním + nemoc). Dluh na nájemném se zvedl do výšin, věc řešil soud, nakonec byli nájemníci… Číst vice »
Je to ode zdi ke zdi – z extrému do extrému. Pamatuji časy před 15 lety, kdy dluhy se nedaly vymoci a věřiteli se dlužník vysmíval… Dnes někde zapomenete zaplatit 100 Kč, a jste vydán exekutorské mafii na milost a nemilost… A snaha politiků po nalezení zlaté střední, společensky optimální, cesty není! Proč asi?
Řešení by bylo jednoduché, jenže mu brání dvě skupiny s vlivem (řekl bych bratrstva šizuňků). Jedna se zastává intelektuálně deficientních lidí (voly-čů?), druhé zase bezkrkých chlapíků schopných vymámit z hloupého člověka mnohonásobek jeho dluhu. Jaké tedy řešení? Státem provozovaný registr nesplácených dluhů (podobně jako katastr nemovitostí) s nahlížením zdarma. Jakmile by začal věřitel podnikat vůči dlužníkovi právní kroky (arbitráž, soud, exekuce, a tak dále), prvním krokem by MUSEL být soudní zápis do tohoto registru, čímž by bylo mimochodem i zajištěno, že se dlužník o sporu dozví (stačilo by 1x měsíčně kontrolovat registr a občan by měl jistotu). Při sjednávání půjčky… Číst vice »
Komu není rady nelze donekonečna otáčet kafemlejnkem, že na vyděděnce, bezpodílníky, svobodomyslivce a tvořivce síly, si každý organizovaný zrobotizovaný hlupák, co jen chodí v papučách nebo jen do práce a nic „špatného“ nedělá, který se klidně nechá natáčet při nakupování a samozřejmém utrácení z od ňatých podílů těch druhejch, dovoluje ukazovat křivým prstem. Voni by tu svoji hambu, že své bližní uvrhli do škarpy chtěli registrovat a převracet jim kapsy, co gdyby šlo něco ještě ztřelit na blešáku. Sociální inženýři, šmejdi a zfašizovaná harpagondechajcká jelita ještě budou pro ně požadovat tresty a ještě se dožadovat de mokratického zásahu aby svojí… Číst vice »
Chráněny musí být obě strany. Jinak nikdo nikomu nic nepůjčí a je vymalováno. Správně tu bylo řečeno – musí to být vyvážené. Slovo „navěky“ možná platí pro blbost, pro dluh nemusí. Existuje něco jako osobní bankrot. Ale je možné, že někdo nebude schopen splnit ani tyto podmínky.
stálo by za to narovnat bankovní systém- úroky na spořícím účtu by měly být ve stejné výši jako úroky z úvěru podnikatelském či hypotečním
To by fungovalo jen stěží. Chybí prostor pro zisk banky i pro pokrytí rizika.
důležité je, pokud zůstane prostor pro okrádání občana
Chudinky banky nikdy nekrachují díky špatně nastaveným úrokům, vždy jen díky hloupým investicím popřípadě přímo podvodům. Jejich riziko je minimální, půjčují s dobrým zajištěním nebo by aspoň měly. Donedávna vydělávaly miliardy na poplatcích a stále je dost pitomců, co si nevezmou účet zdarma.
Takže až uvidím ředitele banky ve favoritu v ošuntělém kvádru, tak uvěřím.
v lichvě, i té mikro, je česko na špici všech světových podvodníků, tento byznys zde za více než dvě desítky let tak důkladně zakořenil, že nepůjde vymýtit a vymlátit z hlav těch, kteří jsou s ním krevně spjati, to není jenom způsob podnikání, to je přímo způsob existence na základní úrovni. ..)
LF: Neživotaschopné by přežívat nemělo, sám to rád vytrženě z kontextu používáte. Ale u bank či velkých firem se tomu vyhýbáte jak čert kříži. Jestli vy nehledáte jen manaŽERský a lichvářský lebensraum, teorie třídního boje z pozice vykořisťující třídy.