Diskuze k článku


  • idiotronic • 29. června 2018

    Kdyby tak mohli vlci zajít k nám do ulice! Jedni blbci nechali namnožit během loňského roku kočky , které se toulají vychrtlé městem a od loňského léta zmizeli kosi (kočky sežraly kosice po jejich návratu z migrace – kosti, peří a hlavy jsem našel na zahradě) , zmizeli parukářky, koňadry a zvonci. Tento týden sežrali vlaštovčí dorost.
    Zpěv ptáků naštěstí nahrazuje , alespoň co do hlasitosti jekot benzínových sekaček…

  • babace • 1. červnaec 2018

    kočky střílet a trávit

  • Martin (už bez taky m) • 1. červnaec 2018

    Kočky jsou krásná zvířata.
    I člověk je zodpovědný za to co se děje. Mj. tím že se neorganizují a neprovádí kastrace.
    Chovám venkovské kočky řadu let. Co nejzodpovědněji to jde.
    Nebýt jich ptáci by mi zlikvidovali veškerou výsadbu zeleniny a sežrali veškerý rybíz do poslední kuličky.
    Rovnováhy je třeba a zodpovědnosti lidské především.

  • idiotronic • 1. červnaec 2018

    babace napsal

    kočky střílet a trávit

    Je to na samostatný článek, i když souvislost s vyváženou přírodou je bezprostřední. Trávení koček není triviální. Od letoška je nařízením EU snížena dávka jedu v návnadě na polovinu a kočka (i člověk) jeví podstatně vyšší odolnost proti použitému jedu, než potkan.
    Trávení polodivokých, vyhublých koček mě stálo dvě stovky, ale ještě není hotovo. Zbývající kočky spolehlivě ohlídají, že na stromech přezrávají třešně i moruše. Dnes jsem viděl jednoho vrabce.

  • zajoch • 1. červnaec 2018

    Trávit kočky je barbarství. Copak si zastánci tohoto postupu likvidace neuvědomujete co to zvíře zkusí než zajde? Nic vám to neříká? Chápu rozhořčení nad lovením ptactva a drobných živočíšků, ale zde se jedno zlo nahradí jiným. Kočky mají být kastrovány, je to nejen dobré pro samotné kočky, ale také pro okolí. A když se mají likvidovat, tak už to střílení je humánější. Žiji na vesnici a mezi lidmi se zdravým rozumem a všechny kočky okolo jsou vykastrované, doma krmené a žádná genocida ptactva se tu nekoná. Kosi a asi i drozdi tu ve velkém počtu řádí na drobném ovoci, na hroznech i na jablkách, která nazobávají, takže nejsou ke skladování. Když jsou kočky nakrmené, nemají většinou potřebu lovit. Ovšem také to záleží na tom kterém zvířeti, na jeho povaze.

  • Admirál • 1. červnaec 2018

    Vlci se namnožili. To mají chovatelé ovcí jistě radost.

    Jakpak asi chutná takový vlk?

  • idiotronic • 1. červnaec 2018

    zajoch napsal
    Trávit kočky je barbarství.

    Loňského léta trávila celá ulice přemnožené potkany. Jeden na konci svého života
    přišel na půl metru ode mne a zůstal. Bylo to,jako by přišel s otázkou : ,,Stálo ti to za to? Už jsi spokojen?“. Bylo mi ho skutečně líto, protože v jiných létech žili stranou člověka, neviděni, a teprve loni přišla populační exploze. Zasáhl jsem, teprve když jedna březí samice vběhla do domu a hledala tam nové sídlo.
    Barbarsky vůči kočkám se chová ten, kdo dopustí, aby dvakrát do roka vrhly čtyři mladé a nepostará se o nic dalšího. Úmrtnost zpěvných ptáků během prvního roku života je kolem 80%. Kočky ji zvednou na 100%. Ale zmíněné kočky jsou polodivoká zvířata, která se k člověku nepřibližují a jejich jediný motiv k jednání je oddálit smrt hladem, která je čeká během zimy.

  • Bety • 1. červnaec 2018

    Za kastraci své kočky jsem u veterináře zaplatila 2000 Kč. To je zřejmě důvod,
    proč se rodí nechtěné kočky, kastrace je příliš drahá. Každý tvor má v přírodě své
    místo, kočky také. Jestliže se – a zvlášť domácí zvíře, jakým je v zásadě kočka –
    přemnoží, není to její vina, ale vina lidí. My tady máme přemnožená divoká
    prasata a srnčí. Když se dostanou na zahradu, zlikvidují prakticky všechno, nehledě na to, že roznášejí klíšťata ve velkém.
    A trávení koček je hnus!!

  • zajoch • 1. červnaec 2018

    Ta nerovnováha v přírodě. Ta je hodně na vině. Toulavé kočky a psi, to je důsledek amorálnosti lidí.
    Drahá kastrace, vím o tom. V době krátce po převratu jsme platili za kastrování kočiček 150 Kč. Kočiček obojího pohlaví. Dnes je taxa snad různá a několikanásobná, jak uvádí Bety.

  • Martin (už bez taky m) • 2. červnaec 2018

    Zažil jsem si na základní škole už za socialismu dlouhodobý, opravdu otřesný pokus o šikanu řízený třídní učitelkou. Trval tři a půl roku. HNUS. Následky celoživotní.
    Důvod??
    Odmítl jsem vraždit kočky a koťata samostříly s jehlami ze šicího stroje na špejlích – což tehdy po panelákových sklepích aktivně prováděla děcka hlavně „přimigrovavší“ tehdy z Řecka po tamní občanské válce.
    Proto je můj život s kočkami všeho druhu a velikostí spojen celý život. Toulavá doga jednoho z obyvatel vesnice která vážila přes 80 kilo roky obcházela vsí, nakonec mi zabila kocourka Tygříka 3 m od domu na zahradě. Bratr mne odvedl do Ostravy, jinak bych v prvním týdnu asi zabil majitele.
    V současnosti různí na volno pouštění psi pronásledují po vsi a okolí hromadu zvířat, mou kočičiku Hvězdičku nevyjímaje. Přilnula ke mně jako pětiměsíční vykastrované kotě… Kastrace se má správně provádět ale až v roce věku. Jinak zvířátko nemá ukončen vývoj, Hvězdička je drobounká, jako větší kotě, nemá ani plný počet zubů.
    Na vině jsou VŽDY LIDÉ, jejich lenost a pohodlnost.
    Co se týče ptáků, jejich největším faktorem úmrtí v sídlech nejsou žádné kočky ale AUTA!!
    V normálním sídle kde je dostatek zeleně je řada možností ke hnízdění, a v reakci na chlad (a tím dobu a množství výskytu hmyzu) na jaře a plodnost bobulovin je možnost hromadného namnožení ptáků mnohem snadnější nežli u savců, prakticky vždy mají dvě snůšky. Krysy, potkani a auta- to jsou největší nepřátelé ptáků-a tedy – nezodpovědný ČLOVĚK.
    Admirále: do ČR od JV proniká šakal- ve smečkách nejspíše postupně. Česká krajina POTŘEBUJE VLKA A ZODPOVĚDNĚ SE CHOVAJÍCÍHO ČLOVĚKA. Máme zde ne jako za socialismu 35 tisíc divočáků- je jich díky lánům asi 500 000!!! Je to genocida drobných zvířat, šakal vše ještě zhorší.
    Pomůže jenom vlk- ne vystřílení.

  • Martin (už bez taky m) • 2. červnaec 2018

    Myslivci v současnosti jsou jen zájmovým spolkem stárnoucích lovců kteří nestíhají plnit plán lovu ani u srnčí zvěře- natož u prasat. Když nyní lovec čeká na divočáky zastřelí nanejvýše 2 kusy z tlupy- když je dobrý lovec a má dost štěstí. V tlupách bývá ale i víc jak 20 kusů. Zvěř pak mění stávaniště a návyky na dost dlouho aby leniví myslivci vyšli déle zase naprázdno.
    Potřebujeme vrátit správu krajiny do rukou zodpovědných lidí, ne abychom dopadli jako s „odborníky “ v lesnictví…
    Pokud se nezlepší regulace lovem a potravní nabídka neklesne, budou v lánech bez přítomnosti šelem v naší krajině vládnout divočáci, a ohrožené lesy spásat přemnožená spárkatá. Je nutno ZMĚNIT CHOVÁNÍ ZVĚŘE A ROZMNOŽOVACÍ NÁVYKY. To vše zvládne jen TRVALE PŘÍTOMNÝ TLAK – FAKTOR – v přírodním systému volné krajiny. Tedy jedině inteligentní a schopný lovec jakým jsou vlci.
    Staří Slované žili s vlkem po tisíciletí v symbióze a míru.
    Jistě že je třeba hospodářská zvířata chránit a jednotlivé případně specializované zludařelé vlky co se na ovce (třeba) specializují případně i odlovit. Ale vlk jinak v naší krajině ZOUFALE CHYBÍ, a bez jeho přítomnosti se i prasečí mor může dále šířit.
    Člověk jako regulátor dávno zcela kompletně selhal, je ulhaný, pohodlný a lenivý.
    Krajina je hodně o péči, ne jen o bezohledném těžení z ní.

  • Admirál • 2. červnaec 2018

    Martin (už bez taky m) napsal

    Myslivci v současnosti jsou jen zájmovým spolkem stárnoucích lovců kteří nestíhají plnit plán lovu ani u srnčí zvěře- natož u prasat. Když nyní lovec čeká na divočáky zastřelí nanejvýše 2 kusy z tlupy- když je dobrý lovec a má dost štěstí. V tlupách bývá ale i víc jak 20 kusů. Zvěř pak mění stávaniště a návyky na dost dlouho aby leniví myslivci vyšli déle zase naprázdno.
    Potřebujeme vrátit správu krajiny do rukou zodpovědných lidí, ne abychom dopadli jako s „odborníky “ v lesnictví…
    Pokud se nezlepší regulace lovem a potravní nabídka neklesne, budou v lánech bez přítomnosti šelem v naší krajině vládnout divočáci, a ohrožené lesy spásat přemnožená spárkatá. Je nutno ZMĚNIT CHOVÁNÍ ZVĚŘE A ROZMNOŽOVACÍ NÁVYKY. To vše zvládne jen TRVALE PŘÍTOMNÝ TLAK – FAKTOR – v přírodním systému volné krajiny. Tedy jedině inteligentní a schopný lovec jakým jsou vlci.
    Staří Slované žili s vlkem po tisíciletí v symbióze a míru.
    Jistě že je třeba hospodářská zvířata chránit a jednotlivé případně specializované zludařelé vlky co se na ovce (třeba) specializují případně i odlovit. Ale vlk jinak v naší krajině ZOUFALE CHYBÍ,a bez jeho přítomnosti se i prasečí mor může dále šířit.
    Člověk jako regulátor dávno zcela kompletně selhal, je ulhaný, pohodlný a lenivý.
    Krajina je hodně o péči, ne jen o bezohledném těžení z ní.

    „Člověk jako regulátor dávno zcela kompletně selhal, je ulhaný, pohodlný a lenivý.“

    Naši předci neselhali, věděli dobře, že někteří dravci (vlci, vydry) jsou překážkou využívání kulturní krajiny k chovu domácích zvířat a ryb.

    Kdo selhal jsou ti, co prosadili zákony na ochranu škodné.

    Zřejmě si budeme muset oživit na vlastní kůži důvody, které vedli naše předky k rozhodnutí vytlačit z naší krajiny některé druhy dravců.

  • Gatta • 2. červnaec 2018

    Už jsem se o takových číslech, co spořádá taková vlčí rodina za rok bavil s mmyslivci – zde odkaz z webu – ono by to jeden ani neřekl…
    http://www.velkeselmy.cz/vlk-potrava

  • zajoch • 2. červnaec 2018

    Gatta napsal

    Už jsem se o takových číslech, co spořádá taková vlčí rodinaza rok bavil s mmyslivci – zde odkaz z webu – ono by to jeden ani neřekl…
    http://www.velkeselmy.cz/vlk-potrava

    Článek, který jste sem vložil mluví ve prospěch přítomnosti vlka. On se také podílí na rovnováze v přírodě. Také mám možnost sondovat rozumy u lesáků. Podle nich je srnčí i vysoká přemnožená (ničení lesního porostu) a o přemnožených divočácích se píše kol dokola.

  • Gatta • 2. červnaec 2018

    Re zajoch – souhlas – jen je té smečce potřeba nechat dostatečně velký revír v divočině.
    No a i kdyby ti vlci sežraly nedejbože nějakou tu Karkulku – však myslivci přece taky občas někoho zastřelí … :-)

  • zajoch • 2. červnaec 2018

    Gatta napsal

    Re zajoch – souhlas – jen je té smečce potřeba nechat dostatečně velký revír v divočině.
    No a i kdyby ti vlci sežraly nedejboženějakou tu Karkulku – však myslivci přece taky občas někoho zastřelí …

    Smysl pro humor, ten cením! :-) Ale ti vlci mohou sežrat jen jako živí, ne jako mrtví, takže: …i kdyby ti vlci sežrali ….. :-) Nenechte se znechutit, považuji to za překlep, nikoliv za chybu. Zdravím.

  • Martin (už bez taky m) • 2. červnaec 2018

    Úrazy a neštěstí které člověku způsobí ročně chovaní domácí (služební) psi KAŽDOROČNĚ NESROVNATELNĚ PŘEVYŠUJÍ RIZIKA Z VLKŮ.
    To se týče i vztekliny, což jsou jediné skutečně ověřené útoky vlků (nemocných zvířat) na člověka.Jsou známy případy kdy vybírali vlčici brloh – za její přítomnosti, přesto nikdy nezaútočila.
    Naproti tomu u mnoha psů naprosto nevíte, často je například nesnášenlivý či nepřátelsky smýšlející člověk vůči vám dráždí schválně, plánovitě.
    Divočící psi rovněž způsobují každoročně zranění či zabití řady jiných chovaných zvířat. Zludařelý pes – kdy na vině je opět majitel – tj. člověk je mnohonásobně větším – a REÁLNÝM – nebezpečím nežli vlci. Vlčí smečka dokonce bez problémů „udělá pořádek“ např. právě s pytlačícími psy. Vlci udržují zvěř v kondici a v pohybu, tlumí řadu nemocí a nákaz. Problematiku divočáků jinak řešit nejde, neb není dost dobrých lovců a masové lovy jsou vždy nebezpečné – a postřílený dorost nahradí zvýšená porodnost.
    Naproti tomu v prostoru s trvalým výskytem predátora jako je vlk je ovlivněno CHOVÁNÍ, POTRAVNÍ ZVYKLOSTI A VELIKOST VRHŮ. Matky spárkaté prostě cítí, že větší počet mláďat neustráží, neubrání, tak se jich během několika let rodí postupně o něco méně, jinak využívají úkryty, a mění i potravní nároky. Navíc do ČR expanduje šakal- který jak jsem již uvedl je mnohem větší hrozbou pro drobnou zvěř.Vlk v naší krajině v podstatě bude lovit jen spárkatou zvěř – nikoliv křepelky, koroptve, bažanty, zajíce, králíky, etc. Vlk ve stabilním počtu stabilizované rodinné smečky musí lovit kořist pro více krků. Stabilní smečka je vždy bezpečnější nežli rozstřílená, která má větší ztráty potravy, energie, horší využití prostoru, etc. Navíc by vlk mohl lovit např. i bobra.
    Potřebujeme v krajině opět rovnováhu vztahů, vazeb a prostorů.

  • Gatta • 3. červnaec 2018

    Re zajoch – pochopitelně vím, že „vlci sežrali …“, ale píšu obvykle rychle – jednak z časového vytížení v zaměstnání a jednak abych to nezapomněl, co chci napsat … a pak věty často doplňuji, měním podměty (což nebyl tento případ – zde jsem při psaní patrně myslel na podmět „smečka“) a obvykle to po sobě už ani nečtu. A pak to občas vypadá, že se až stydím a to někdy nejen za překlepy.
    Tedy, pokud to bude únosné a k porozumění obsahu, tak prosím nenapomínat :-)

    pozn. Jinak souhlas – na jiných diskuzích (nás učili ještě diskusích) „češtin“ docela upadá.

  • zajoch • 3. červnaec 2018

    Gatto, omlouvám se, jestli jsem vás rozladila. Mi bylo jasné, že jde o překlep, ale svedlo mne to k tomu, abych na váš účet zažertovala.
    Popisujete postup při svém písemném vyjadřování. Vězte, že mám při svém sestavování textů komplikace podobné vašim a také mnohdy přehlédnu chyby. A to po sobě své články přečtu dvakrát. Záměnu i/y jsem v nich našla několikrát. Škoda, že si za to ze mne nikdo neutahoval, takto se cítím provinile. :-)

  • Bety • 3. červnaec 2018

    Historie Yellowstonského parku podle Michala Crichtona:
    Ochránci tohoto parku se mylně domnívali, že losům hrozí vyhynutí. Proto stříleli
    a trávili vlky. V důsledku následného mohutného přemnožení losů, kteří zdupali
    a sežrali co se dalo, došlo k prakticky nevratné změně celé ekologie parku, vymizela celá řada zvířecích druhů, stromů a travin, změnilo se i vodní uspořádání. Nakonec byli nuceni losy střílet a vlky znovu do parku nasadit.
    Ani další ukvapená rozhodnutí nepatřila k těm šťastným, takže dnes tam
    ochraňují něco zcela jiného, než tam bylo na začátku dvacátého století.

  • Gatta • 3. červnaec 2018

    Re zajoch – od základní šloly jsem se za nějakého extra češtináře se nikdy nepovažoval – vždy mi říkali, že jsem nepozorný. Dnes bych to s tou svojí tehdejší nepozorností, při troše snahy, dotáhl možná i na nějaké „dis…“
    Na té všeobecně upadající jazykové kultuře je pro mne jedno pozitivní – zvolna se tak (snad) posunuji směrem od průměru směrem nahoru :-)

  • Martin (už bez taky m) • 3. červnaec 2018

    re Bety: přemnožená spárkatá zvěř (zejména jeleni a v Americe i „jelenci“ (zvířata velikostí mezi Sibiřským srncem a jelenem) dokáží jako STÁDNÍ ZVÍŘATA významně zasahovat do složení a funkcí ekosystémů. Losi tím spíše, proto tyto druhy větších zvířat více migrují, dtto sobi. Desítky litrů velký žaludek a nízká energetická hodnota řady z rostlinné potravy dělají své. I v našich lesích stádečko 12-14 jelenovitých udělá v porostu opravdu „díru“… V Yellowstone a dalších horských územích je problém nutnosti určité rovnováhy ve vypásání keřové a stromové vegetace zapotřebí vidět v tom, že jde o území horská a tedy s jinak rozděleným objemem a tempem přírůstku biomasy a výraznějšími tzv. semennými roky. To činí vegetaci méně odolnou proti stádovitému vypásání zejména PODÉL VODNÍCH TOKŮ. V případě přívalového charakteru srážek, kratší vegetační doby a vyšších spádů toků je tedy ODPOVÍDAJÍCÍ SPOLEČENSTVO vegetace mnohem důležitější nežli v rovinách či pahorkatinách. Voda a vítr na táhlých, dlouhých horských svazích má proto vyšší vymílací /erozivní schopnost. Vypásání břehové vegetace stády jelenovitých které nikdo nelovil a nepronásledoval (pumy na to samy nestačily, medvědů bylo málo, a americký rys stejně jako kanadský loví spíše zajíce) a které se přesunovaly až po úplném vyžrání úseku podél vodního toku vedlo k AKCELERACI EROZE A ZAHLUBOVÁNÍ VODNÍCH TOKŮ. To vedlo KE ZTRÁTĚ VODY Z KRAJINY – VYSÝCHÁNÍ KRAJINY. V tamních poměrech jsou říční terasy a nivy extrémně důležité pro udržení vegetace. Proto vybití vlků znamenalo KOMPLEXNÍ OCHUZOVÁNÍ KRAJINY DÍKY JEJÍMU VYSUŠOVÁNÍ. Po návratu vlků – SOCIALIZOVANÝCH SMEČKOVÝCH ZVÍŘAT- došlo k rychlé změně chování jelenovitých, snížení porodnosti a významnému snížení tlaku na poříční vegetaci, a tím opět stoupla hladina spodní vody.

  • Martin (už bez taky m) • 3. červnaec 2018

    Zvýšení hladiny spodní vody korelovalo s nárůstem trvalosti obnovených jezírek, mokřadů a de facto tedy i znovuzavodněním krajiny.
    O „návrat“ ekosystémů jde postupně, někde jen částečně, ale vlci tak vlastně zachránili nemálo lesa, a vytvářejí předpoklady pro jeho další obnovu. V horských (tam často již vysokohorkých) polohách přitom mrazivé větry dokáží krajinu dále extrémně rychle vyušovat.
    Vlci navíc dokáží srovnat na rozumnou míru populaci bobrů, kteří přehrazování toků a vytvářením nových vodních ploch dokázali výrazně napomoci k obnově krajiny na mnoha místech. Na bobry vlci chodí svým způsobem „jako do spižírny“ a zabraňují tak zase jejich přemnožení. Bobr také napomohl obnově dřevin podel toků ač to zní paradoxně podnítil nárůst řady nových výmladkových keřů a stromů a v další fázi se tlak na stromy s vyšším kmenem snížil…