Na zkrácený úvazek pracuje v Česku 327 000 lidí, často nedobrovolně

Na zkrácený úvazek v ČR loni v prvním pololetí podle statistiků pracovalo celkem 6,6 % zaměstnaných, tedy zhruba 327 000 lidí. Kratší pracovní dobu mělo asi 11 % pracujících žen a tři procenta mužů. Pětina z nich takto pracuje nedobrovolně. Jejich podíl se v posledních letech zvedl, je ale stále nižší než průměr EU, který dosahuje téměř 28 %. Vyplývá to ze srovnání Eurostatu.

Podle předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáty Burianové v maloobchodě takto pracuje už skoro 70 % řadových zaměstnanců, před dvěma lety to bylo 40 %. Někteří zaměstnavatelé tak zneužívají rekordní nezaměstnanosti.

Podle Eurostatu nedobrovolný částečný úvazek v roce 2008 měl v Česku každý sedmý pracovník s kratší pracovní dobou, teď už každý pátý. V Bulharsku a v Řecku nedobrovolně na zkrácený úvazek dělají dvě třetiny takto zaměstnaných, v Itálii tři pětiny a na Slovensku třetina. V Německu dosahuje podíl 16 % a v Rakousku deset procent. Polsko je na průměru EU.

Zkrácená pracovní doba patří k opatřením, která usnadňují sladit péči o děti či o starší generaci se zaměstnáním. Této možnosti tak využívají hlavně ženy. Na částečný úvazek často pracují ale i senioři. Kratší práci má ani ne sedm procent lidí v Česku. V Dánsku, Švédsku, Rakousku, Británii, Švédsku či Německu pracuje na kratší úvazek víc než čtvrtina lidí. V Nizozemsku tak dělá skoro 51 % zaměstnaných, kratší zaměstnání tam má 77,3 % žen.

Práce na částečný úvazek se může ale také nepříznivě promítnout třeba do výše důchodu. Člověk, který pracuje na zkrácený úvazek, má nižší výdělek a méně odvádí do důchodového systému. Dostane pak nižší penzi. Někteří lidé s částečnou pracovní dobou si stěžují na to, že při polovičním úvazku a poloviční mzdě musejí stejně vyřídit i 80 % objemu práce.

Zdroj: eSondy