TOPlist

Německá průmyslová strategie na příští léta

Reklama


Smysluplná a na budoucnost orientovaná průmyslová politika vyžaduje udržitelný, sociální a ekologický rozměr.

Slovní spojení „průmyslová politika“ se už stalo reklamním sloganem. Mluví o tom každý, je to současný trend. Ale u nás se o tom většinou jen žvaní. Koncepce musí reagovat na strukturální změnové procesy. Hlavní dynamické síly jsou v demografickém vývoji a v digitalizaci. Není to jen čistě ekonomický nebo praktický problém. Smysluplná a na budoucnost orientovaná průmyslová politika vyžaduje udržitelný, sociální a ekologický rozměr. Podívejme se, co pro budoucnost dělá Německo.

Průmysl zůstává i v budoucnu základem německé ekonomiky. Proto vznikla společná platforma pro konkurenceschopnost průmyslového potenciálu Německa a také Aliance „průmyslu budoucnosti“ Bündnis „Zukunft der Industrie“ , která sdružuje 15 partnerů. Kromě tří iniciátorů, Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi), Federace německého průmyslu (BDI) a Odborové unie (IG Metall), je do těchto aktivit zapojen Svaz chemického průmyslu (VCI), Sdružení automobilového průmyslu (VDA), Inženýrská federace (VDMA), Svaz elektrotechniků (ZVEI), Federace stavebního průmyslu (HDB), Konfederace německých zaměstnavatelských svazů (BDA), všechny německé odborová federace (DGB, IG BCE, IG BAU) NGG. Odborníci, sociální partneři a veřejné instituce pracují v pěti pracovních skupinách:

  • Atraktivní inovativní průmysl
  • Velké průmyslové investice
  • Budoucnost práce v průmyslu a službách souvisejících s průmyslem
  • Struktury s vysokou přidanou hodnotou
  • Mezinárodní konkurenceschopnost německého průmyslu

Výsledkem společné práce jsou směrnice průmyslové politiky a doporučení návrhů ve vztahu k Evropské unii, viz dokument Industrienation Deutschland . Proč to Německo dělá, to je zřejmé z následujícího grafu. Prosperita země a pracovní místa jsou z velké míry závislá na průmyslu. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP ze všech hospodářských odvětvích v Německu se za posledních 20 let prakticky nezměnil. V roce 2014 se hodnota 22,3 % prakticky rovná hodnotě z roku 1994. Naproti tomu podíl průmyslu na HDP v úhrnu za celé EU v roce 2014 je pouze 15,3 %. V hlavních průmyslových zemích, jako je Francie či Velké Británii, byl dokonce podstatně nižší.

Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP v různých zemích EU

Česká republika je v tomto grafu na špičce. Jsme první, zatím. Struktura, ekonomické výsledky, ani rozvojová koncepce našeho průmyslu bohužel s Němci srovnatelné nejsou. Hlavní dynamické síly jsou v demografickém vývoji v zemi a postupu digitalizace. Na to musí reagovat naše průmyslová politika.

Role odborů a zaměstnaneckých svazů

Předpokládá se, že nezbytné ekologické rekonstrukce povedou k zásadním změnám ve způsobu výroby. Jistě dojde ke vzniku nových struktur v dodavatelských řetězcích. Již nyní je jasné, že změny nabízejí nové příležitosti pro německý průmysl v globální konkurenci. Zájmy pracujících nesmí spadnout pod stůl, proto je IG Metall zdůrazňuje následovně.

1. Perspektivní průmyslovou politiku představují pro odbory pracovní místa s dobrými pracovními podmínkami a kvalifikačních příležitostí a odpovídajícím platem. Nejisté zaměstnání nemá v této koncepci místo. Tzv. „Low Road“ na český zpsob, to je v budoucím Německu velmi špatný způsob. Pro udržitelnou průmyslovou politiku je klíčová zejména modernizace strategie ve smyslu „High Road“. Ta musí splňovat vysoké požadavky globálních potřeb. Nestačí jen kvalitní produkty, je nutné systémové řešení na bázi silných průmyslových klastrů. Tyto klastry jsou nezbytné, to není jen propagace high-tech výzkumné a inovační politiky. Low-tech odvětví jsou nedílnou součástí hodnotových řetězců v Německu, a musí být zahrnuty do vysoce rentabilních průmyslových programů.

2. Chcete-li dobrou průmyslovou politiku, pak její součástí je ekologická transformace průmyslu. Postupný energetický přechod na obnovitelné domácí zdroje je klíčovým krokem v tomto směru. Jde o zásobování elektrickou energií z obnovitelných zdrojů a vyřazení jaderné energie. Segment energetické transformace generuje nová pracovní místa a inovativní technologie. Změna nemá jen vítěze. Energetické podniky se zastaralou technologií jsou na straně poražených. To platí i pro regiony, v nichž převládá těžba hnědého uhlí. Tady nejsou po ruce žádná snadná řešení. Proto je nutný společný koncept s jasným výhledem na zachování pracovních míst.

3. Kvalitní průmyslová politika musí být zakotvena v dlouhodobé perspektivě. A právě toto je v přímém rozporu s finančními zájmy akcionářů. Finanční trhy musí pracovat v souladu s jejich základní funkcí – poskytovat reálné ekonomice přísun peněz. Bohužel, Německo má vážné investiční mezery, a to jak z hlediska soukromých, tak i veřejných investic. Chátrající silnice, mosty, památky a školy jsou důsledkem tohoto deficitu. Podobně klesá i míra investic v soukromém sektoru. Fiskální politika vyhlásila snížení dluhu jako primární cíl. Ale bez investic se v dlouhodobé perspektivě k nulovému deficitu nelze dostat. Jak říkává s oblibou Český prezident Miloš Zeman: k prosperitě se nedá proškrtat.

Střídavé návrhy projektů partnerství veřejného a soukromého partnerství se často chválí. Ale alternativní zdroje investic jsou založeny na očekávání výnosnosti soukromých investorů. Ve skutečnosti jsou PPP projekty mnohem dražší, než konvenční investice na dluh. Německá vláda si peníze může půjčit na kapitálovém trhu, a to dokonce se záporným úrokem. Soukromí investoři k financování veřejné infrastruktury nejsou potřeba, což ale není dobře.

4. Participace je zakotvena v německém systému a přispívá k udržitelnosti průmyslu. Je naléhavě potřeba rozšířit možnosti účasti na hospodářském dění na podnikové úrovni. Musí být definitivně uzavřeny mezery k obcházení zákonů ničící spolurozhodovací mechanismy.

5. V mnoha evropských zemích je průmysl v hluboké krizi. Zatímco průmyslový podíl Německa se drží kolem 22 % od roku 2005, tak průměr EU je pouze asi 15 % se stále klesající tendenci. Evropský investiční program je krok správným směrem. Doposud však stále chybí jasně formulované strategie přímých investic do ekologicky a sociálně udržitelných projektů. Evropské instituce uznaly problém, ale diskuse o re-industrializační strategii ukazují, že cesta směrem k hluboké a trvalé spolupráci v Evropě je stále velmi daleko. To samé platí pro obchodní politiku EU. Společenská odpovědnost je základem pro udržitelné podnikání v globálním měřítku.

Závěr

Němci, na rozdíl od rozhádaného Česka pod vládou korporátního ekonomického fašismu, pořád mají v krvi společný postup. Dalším krokem bude vznik expertních skupin vědců, politiků, zástupců ekologických organizací, odborů, rad zaměstnanců. Ve skupinách se budou společně formulovat pravidla pro udržitelnou průmyslovou politiku. Němci mají strategickou koncepci napsanou, diskutovanou a prováděnou. Jak to vypadá v praxi, to je možné vidět na těchto odkazech Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky BMWi, viz Industrienation Deutschland .


Zdroje:
Bündnis Zukunft der Industrie

Stručný výtah koncepce Dobrá průmyslová politika k udržitelnému hospodářskému modelu pro budoucnost


Psali jsme
Přísně utajená témata voleb IV: Bez práce není chleba
Přísně utajená témata voleb III: Bez podniků není práce
Vyrabovat a odejít. Jak se podniká v Česku


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Přejít do diskuze k článku 3 komentáře