Není humanismus jako „HUMANISMUS“

Dnes jsem narazil na Novinkách na titulek WHO bije na poplach: 4400 lidí denně umírá na tuberkulózu

Trochu jsem se zamyslel a zkoumal své nitro. Přiznám se, nerozhodilo mě to dost na to, jak by se slušelo a patřilo. Vlastně ani dost na to, aby to bylo adekvátní hrůze, která se za tím skrývá. Čteme takové titulky u ranní kávy a v duchu si jako otupělí roboti říkáme: „No jo, pravda, o tom víme, ale co my s tím?“ Prostě, naše Racio nám našeptá něco o tom, že máme málo času se tím zabývat, musíme přece dnes udělat to a zařídit ono …

Teď si nejspíš někteří z mých laskavých čtenářů pomyslí něco o mé bezcitnosti, někteří mi to pod článkem i spočítají. No, nevadí, dám přednost upřímnosti.

Mohl bych zapojit fantazii a pokusit se představit si to utrpení člověka nemocného tuberkulózou, umírajícího pomalu, neúprosně a v bolestech. V těchto případech i v nesmírné bídě, protože tuberkulóza dnes již dávno není nemocí bohatých. Mohl bych poslat své otravné Racio k šípku. Ono mi na to říká – „To by jim teda pomohlo…“

Nejde to, nedá se odbýt. A tak se místo toho zamyslím nad těmi čísly, jak je to v našem civilizačním okruhu dobrým zvykem. Vím, že mnozí čísla nenávidí. Hlavně ti, co jim nerozumí. Neporozumění je vždy důvodem nelásky. A čísla někdy umí být tak neúprosná! Pokud jsou správná, ukazují věci takové, jaké jsou.

Takže tu máme 4 400 úmrtí denně. To je, jak říká pan Excel, 160 600 ročně (!). Vymyká se to představivosti. Jakoby na Zemi každý rok spadla atomová bomba do hustě obydlené oblasti. Ať si dnes otevřeme internetová, tištěná nebo audiovizuální média, jsou dnes plná soucitných článků dovolávajících se HUMANISMU. MUSÍTE(!) být soucitní HUMANISTÉ, je to vaše POVINNOST! Jak můžete jen být tak krutí!

Člověk Neinformovaný by si mohl říct – aha, tak je to na dobré cestě, teď je jistě všechno změní, pro bohatý západ nebude takovým problémem dopravit léky, vakcíny a specialisty na postižená místa, zaškolit místní lidi, aby se podařilo tuberkulózu vymýtit. Kolik by to tak mohlo stát? Miliardu eur? Dvě? Deset? No to snad ani ne, pokud někdo nebude mravně a ve vší počestnosti přikrádat. Ale ouha! O těch 160 tisíc lidí, co každý rok umře na tuberu, jen kratičký článeček. Žádná diskuse, žádné první stránky ani palcové titulky. Žádné fotografie umírajících maličkých dětí. Jak je to jen možné? Nějaký omyl? Novinářům to nedochází? K paní Merkel se to nedoneslo? Pan Čulík to nečetl? Lidi, dělejte s tím něco!

Člověk Informovaný, a v tomto svého laskavého čtenáře ani v nejmenším nepodceňuji, ví. Západní HUMANISMUS se změnil ve zprofanovanou lež. Politikové si z něj udělali těžký cep, kterým nás denně prostřednictvím médií mlátí přímo po duši. Nejsnadnějšími oběťmi jsou Němci, kteří jsou stigmatizováni pocity dědičné viny za zločiny svých předků, kterých už ani moc nežije. Někdo někde, klidně mu můžeme říkat Globální Prediktor, na jméně tolik nezáleží, rozhodl. Zneužije soucitu a pocitu viny Evropanů a pošle jim navždy oběti válek USA ze středního východu a Afriky. Organizuje kampaň, zapojí své vazalské politiky v a mediální kurtizány v Evropě, dodá peníze a zblbnuté masy se už dávájí do pohybu za svým snem.

A zkorumpovaná média troubí do útoku. To oni jsou ti nejvíce postižení, to jim musíme pomáhat i za cenu ohrožení vlastního životního stylu. Nemocní tuberkulózou mají smůlu. Evropa je nepozve, pan Čulík nebude za ně plédovat, ani peněz nebude dost. Jo, to kdyby se dalo z té tuberkulózy obvinit Rusy …

„No dobrá“, procitne neodbytné Racio. „Je jasné, že s tímto druhem pomoci budou spojeny ohromné náklady, nikdo se dnes neodvažuje to ani spočítat. Směle řeknu, že to budou desítky miliard eur a to mám pocit, že se držím sakra při zemi. A kolik lidí se tím zachrání?“

Podívejme se na fakta, která jsou dnes uznávána snad všemi.

• Prakticky VŠICHNI ti lidé jsou v takovém stavu, že jsou schopni ujít stovky kilomentrů pěšky. Tedy relativně zdraví, popravdě, já už bych se takové tůry dost bál. Nemocných a zesláblých bude minimum. Děti se dají poponášet, dospělí ztěží.
• Velká část, ověřenými čísly nedisponuji, jsou mladí muži plní zdraví a síly. Neměli by snad morální povinnost zůstat doma a pomáhat těm, co nemají dost sil na takovou cestu?
• Prakticky všichni směřují z bezpečných území, kde jim nejde přímo o život.
• Velké procento ani nepochází ze zemí postižených válkou.

„Tomu nerozumím“, ptá se nemilosrdně Racio. „Tak kolik životů denně by vyhaslo, kdyby se ten přesun zarazil?“

Teď nevím, co říci. Ohrožen na životě nikdo před pochodem nebyl. Někteří podstoupili riskantní plavbu a tři tisíce se jich utopilo. Pár pašeráků slušně (!) zbohatlo. Umřeli ne kvůli válce, ale kvůli přesunu. Takže mi vychází podivná odpověď – mínus tři tisíce. Ten přesun nemá zachráněné, ale oběti. Je mi jasné, že Racio si to už spočítalo samo, tak raději mlčím.

„Ty“, povídá Racio. „Nezdá se ti, že efektivita toho vašeho HUMANISMU je vlastně záporná?!“

Ne, není to můj HUMANISMUS. Můj humanismus se píše malými písmeny, nikomu nic nevyčítá, nikoho nemlátí po duši cepem ukovaným z pocitů viny a falešného soucitu. Můj humanismus chce pomáhat efektivně. Nevyřvává a nebije se v prsa. Je stejný jako tvůj, milé Racio. Však ty jsi také mojí součástí, tak se přece nebudeme hádat. HUMANISMUS, to je lež, pokrytectví a také zbraň, která ožebračuje a zabíjí. Díky HUMANISNU se nedostane na ty nemocné tuberkulózou. Zkrátka HUMANISMUS není nic jiného, než HYENISMUS. Je to virus, který se nám někteří snaží nasadit do hlavy, mnohdy úspěšně. Virus se také přetvařuje, tváří se jako naše DNA, ale jen ho pustíme dál … Jinde a v jiné souvislosti se mluví o břevnu a třísce v oku. Tříska v oku je nepříjemná, to je pravda. Pokud poukazuje HUMANISMUS na třísku v oku, nedá se říci, že zcela lže. Ale jedno je jisté. Za tou třískou se někde schovává břevno. Zvedněme oči od třísky, nad kterou se line ohlušující vřískot médií a podívejme se na břevna. Ano, břevna. Tuberkolóza je jen jedno z nich.

Dovolím si zde pro dokreslení situace a k zamyšlení uvést dva odkazy na známou píseň Pravda a Lež od Vladimíra Vysockého Podobenství o Pravdě a Lži.

Pro ty, co nevládnou dobře ruštinou, je tu skvělý překlad Jarka Nohavicy Pravda a Lež.

Pro ty, co vydrželi číst a poslouchat až sem, nabídnu ještě jeden více než aktuální skvost Песня о вещей Кассандре – Píseň o Kasandře. Tady je i český překlad.