Nepříjemná zpráva pro Francii: Rusko-alžírská dohoda o jaderném programu

V alžírské metropoli Alžíru byla 3. září 2014 podepsána Dohoda o spolupráci v oblasti civilního využití jaderné energie mezi vládou Ruské federace a Alžírskou demokratickou lidovou republikou. Za ruskou stranu dokument podepsal generální ředitel Státní korporace pro jadernou energii Rosatom Sergej Kirijenko, za alžírskou ministr energetiky Alžírské demokratické lidové republiky Yousef Yousfi.

Dohoda určuje strategické zaměření spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti využití jádra pro mírové účely. Dokument předpokládá vývoj, výstavbu, provozování a servis jaderných elektráren a výzkumných reaktorů v Alžíru. Veškeré technologie, materiály a zařízení, které budou alžírské straně v rámci dohody předány, mohou být využity výhradně k mírovým účelům.

Rusko a Alžír se kromě toho dohodly, že uskuteční společný geologický průzkum, zajištění a těžbu nalezišť uranu. Informovaly také o možnosti uplatnění jaderných technologií v oblasti zemědělství, biologie, výzkumech půdy, vodních zdrojů, v průmyslu a zdravotnictví, včetně výroby radioizotopů. Smluvní strany se dále dohodly o spolupráci v oblasti radiační bezpečnosti na území Alžírska.

Ruská strana se zavázala, že poskytne součinnost při vzdělávání expertů pro alžírský jaderný průmysl a bude se podílet na činnosti Alžírského institutu vzdělávání specialistů v oblasti jaderné techniky. Jak zdůraznil Sergej Kirijenko, už v tomto školním roce zahájí prvních deset alžírských expertů studium na pozici aspirantů ruské Národní výzkumné jaderné univerzity MIFI.

„Klíčovým projektem se může stát výstavba alžírské jaderné elektrárny podle ruského projektu s reaktory VVER,“ oznámil po podpisu smlouvy šéf Rosatomu Sergej Kirijenko. „Vítáme záměr alžírské vlády rozvíjet jadernou energetiku a jsme připraveni nabídnout referenční projekt generace 3+, který odpovídá nejpřísnějším kritériím bezpečnosti. Jde o jaderné elektrárny stejného typu, jaké Rosatom v současnosti buduje v Rusku i v dalších zemích.“

Kirijenko dále zdůraznil, že ruští jaderní experti vycházejí z dlouhodobých zkušeností při výstavbě jaderných elektráren v zemích s tropickým klimatem a vysokou mírou seismické aktivity. Ruské jaderné elektrárny jsou podle jeho slov schopny vydržet podzemní otřesy do intenzity devíti stupňů. Důkazem je úspěšně provozovaná jaderná elektrárna Búšéhr v Íránu, kterou postavili experti Rosatomu. V Indii je v současnosti uváděn do provozu první ze dvou bloků JE Kudankulam, která byla vybudována na břehu oceánu. Na těchto blocích jsou instalovány stejné typy reaktorů VVER generace 3+, které Rusko nabízí Alžíru.

Alžírský ministr energetiky Youcef Yousfi prohlásil: „Tato smlouva umožní rozvoj lidských zdrojů, technologií a vědy tak, že budeme schopni vybudovat první alžírskou jadernou elektrárnu v průběhu příštích 12 let.“

Obě strany pro realizaci Dohody založí společný koordinační výbor, který bude průběžně pracovat a také organizovat partnerská zasedání v Rusku a Alžírsku. Podpis smlouvy mezi Ruskem a Alžírskem je krajně nepříznivou zprávou pro Francii. Alžír byl v letech 1830-1962 francouzskou kolonií a v dnešní době žije ve Francii podle různých údajů od 800 tisíc do 1,5 milionu Arabů alžírského původu.

Francie je přitom země, v níž je v provozu 58 bloků jaderných elektráren, které produkují 75 % veškeré elektřiny vyrobené v zemi. Francouzské jádro nicméně v Alžírsku zastoupeno není, nehledě na to, že je tato bývalá kolonie jadernou zemí, kde jsou v provozu dva výzkumné reaktory, jeden z nich argentinský (o výkonu 1 MW), druhý čínský (o výkonu 15 MW).

V roce 2007 uzavřely Francie a Alžírsko dohodu o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Alžírsko se stalo první arabskou muslimskou zemí, s níž Francie uzavřela dohodu tohoto druhu.

Plnohodnotný rozvoj spolupráce se nicméně nekonal. V roce 2008 byla Francie donucena řešit otázku kompenzace škod na zdraví, které způsobily pokusné exploze jaderných bomb uskutečněné v Alžírsku a Francouzské Polynésii. Paříž přislíbila, že začne vyplácet tyto kompenzace od roku 2009. V únoru letošního roku byla Francie pod tlakem Asociace veteránů jaderných pokusů nucena zveřejnit více než 60 dříve tajných oficiálních dokumentů o jaderných explozích na alžírském území, a to včetně mapy pokusů.

Po zveřejnění vyšlo najevo, že jako první byla 13. února 1960 odpálena bomba nazvaná „Světlemodrý tarbík“. Její síla byla třikrát větší než jaderná bomba svržená na Hirošimu.

Odtajněné dokumenty přinesly svědectví o tom, že radioaktivní mrak od Světlemodrého tarbíka se nerozptýlil ve vzdálenosti 100-150 kilometrů od polygonu, jak se uvádělo dříve, ale zasáhl téměř celou severní, západní a centrální Afriku a také jih Evropy. Důsledky se projevily nejen v Alžírsku, ale i v Maroku, Mali, Mauritánii, Nigeru a Ghaně. Na severu zasáhl oblak Sicílii a středomořské pobřeží Španělska. V dokumentech se píše o silném znečištění vody v alžírské provincii Tamanrasset a hlavním městě Čadu Ndjameně. Téměř celé území Alžírska se ocitlo v zóně radioaktivního zamoření.

Po Světlemodrém tarbíkovi byly na Sahaře provedeny ještě tři jaderné exploze.

Zveřejnění přísně tajných materiálů o jaderných pokusech v Alžírsku způsobilo závažnou krizi v alžírsko-francouzských vztazích. Letos 16. února Alžír oficiálně požádal Francii o likvidaci následků jaderných testů a kompenzace za škody, způsobené celé zemi. V důsledku tohoto konfliktu se výrazně zhoršily vztahy mezi Alžírskem a Francií i v jaderné oblasti.

Zároveň má ovšem Alžírsko, který má zásoby uranu přibližně 30 tisíc tun, v plánu rozvíjet jadernou energetiku, aby získal alternativu k plynu a ropě jako výhodným exportním produktům. Jaderná elektrárna navíc může vyřešit problém odsolování a výroby pitné vody, který je v zemi mimořádně aktuální.

Ruská nabídka proto přišla v pravý čas a padla na úrodnou půdu. Také pro Rusko je plánovaný obchod nesmírně výhodný, zvláště vezmeme-li v úvahu, že Alžírsko se jen sotva připojí k jakýmkoli evropským sankcím proti Rusku.

Základ pro rozvoj spolupráce ostatně položilo Rusko ještě v roce 2006, když odepsalo Alžíru dluh ve výši 4,7 miliard dolarů a Alžír se naopak zavázal nakoupit v Ruské federaci zboží za minimálně stejnou sumu.

Rusko aktivně rozvíjí vojensko-technickou spolupráci s Alžírskem, které je na oplátku připraveno zahájit dodávky potravin po zavedení embarga na import produktů ze stran EU. Přinejmenším alžírské ústřice (jejich plantáže paradoxně založili svého času Francouzi) už nejsou v moskevských restauracích zvláštností.