Diskuze k článku


  • Gatta • 15. srpna 2018

    Dobrý článek i Stanův komentář, tak jen pár hořkých poznámek:

    V článku se novináři záměrně nazabývali širšími souvislostmi s poklesem zemedělské produkce, protože velice dobře vědí, že běžný čtenář se: 1. o tyto věci nezajímá, 2. těmto věcem nerozumí a 3. i kdyby se zajímal a rozuměl, tak s nimi nic nenadělá. Jediná pro něj důležitá informace tedy je, že se má psychicky připravit na nové cenovky v obchodě.

    Pšenice – tu u nás sklízeli už koncem června a ještě před tím ji postříkali, aby pěkně řízeně uschla. A kukuřice vypadá také velmi dobře – některé po postřiku už uschly, jiné, takřka dvoumetrové se ještě tak vesele zelenají, že člověka napadají paranoidní myšlenky o GMO plodinách.

    Voda – samozřejmě – „do českých rukou“, on ten český vodárenský Svaz měst a obcí spravující vodu na značném území státu se chová skoro úplně stejně jako Veliola.

    Jeden můj známý to říká už dlouho: „Dva suché roky a bude všechno jinak !!!“
    Tedy jen dodávám: „Jeden suchý rok k procitnutí asi nestačit nebude …“.

  • Martin (už bez taky m) • 15. srpna 2018

    Upozorňuji, že v případě sucha je situace už katastrofální.
    Mnohé lesní terény zejm. na kamenitých půdách už „mají podzim“, víc jak stoleté buky jsou i úplně bez listí, jiné jej shazují raději i zelené…
    Sucho již trvá v mnohých oblastech víc jak 6 let (např. stačí podívat se na takové Šumpersko).
    Vzdor tomu se chystá stavba „obchvatu“ Bludova jak jsem tu psal PŘÍMO DO ZÁPLAVOVÉ OBLASTI nivy ř. Desné v délce přes 4 km bez jakékoliv kompenzace úbytku retence které tlak podobného- místy až 12m vysokého- tělesa (v koruně širokého přes 22 m, na patě i přes 30 m) vyvolá… Je tam naplánován jeden „minimokřad“ za jiný zrušený- ale to úbytek nivních půd (byť i nevhodně zemědělsky využívaných až po sám tok) vůbec nenahradí!
    Též nesmíte jako ztracené či s výrazně sníženou retencí počítat jen plochy přímo zastavěné. Při stavbě takové rozsáhlé 4-pruhové komunikace se dělají nadjezdy, podjezdy, vedlejší „stavební“ komunikace etc.
    Celkový tlak na půdy a jejich utužení bude mnohem významnější!! Přitom na navazujících úsecích částečně zasahují i do (dnes fyzicky už jen formálních) CHOPAV Žamberk-Králíky a Kvartér ř. Moravy.
    Prostě stále (stejně jako u staveb dalších a dalších stání pro „milovaná“ autíčka ve městech) devastujeme a degradujeme v krajině víc než si mnozí představují. Ono i nemálo „cyklostezek“ znamená další bariéry v krajině, fragmentaci a úbytek retence.
    Je zoufale zapotřebí okamžitě odehnat tisíce krav ze zdegradovaných podhorských pastvin- jinak zničením desítek kilometrů mezí dále zhoršíme mikro a mezoklima, podpoříme výsušné účinky větru a větrnou erozi. To mj. významně zhorší ujímavost i případně nově vysázených dřevin na těch nejpoškozenějších mezích. Ještě loni se páslo přes potoky a prameniště jen někde, nyní JIŽ PLOŠNĚ…
    + odpar vody z velkých přehrad.

  • Gatta • 15. srpna 2018

    PS
    Minulý týden naši tzv. zemědělci stříkali cukrovku … no a dnes už pěkně řízeně vadne a usychá …
    Ti se sucha zatím nebojí. A kdyby přeci jen bylo zle, tak se zvednou ceny a chybějící zbytek jim daňové ovečky zaplatí formou dotací a nějaké té státní podpory … a mají to ten rok bez práce.

  • Martin (už bez taky m) • 15. srpna 2018

    Chci říci osobní názor: lidé v postižené oblasti – a tou je dnes až na naprosté výjimky celá ČR(!) se chovají jako nepříčetní, nemyslící a konzumem matérie a požitků těžce zdrogovaní blázni!
    A tady nepomůže „více než jeden suchý rok“- problém je dávno jinde – v hlavách, mozcích, myšlení (spíše úmyslném nemyšlení) postižených. Problém se v „oficiálním“ (mainstreamovém) „veřejném“ „diskurzu“ naprosto nepřijatelně zjednodušuje a bagatelizuje! Zemědělská půda- tím tuplem ta utužená, zasahovaná dlouhodobě reziduy z chemie, BEZ DOSTATKU ORGANICKÉ HMOTY ztrácí pro retenci vhodnou strukturu – u mnoha půdních typů nadlouho či natrvalo…
    To prostě nesrovná třeba „několik dalších vlhčích roků“- tady se vytváří základna (desetiletí) pro naprosté zhroucení funkcí ekosystémů (byť pozměněných a člověkem silně ovlivněných) jak je dosud známe!!
    Povolání „odborníků“ pozdě JIŽ NIČEMU ZÁSADNÍMU NEPOMŮŽE.
    JE TŘEBA JEDNAT OKAMŽITĚ, vytvořit doslova STÁTNÍ ZÁCHRANNÝ PROGRAM PRO OBNOVENÍ RETENCE KRAJINY – vč. omezení vlastnických práv neomalených, nespolupracujících a neochotných!! A to až do fáze či formy VYVLASTNĚNÍ – BEZ NÁHRADY! Jsou totiž POZIČNĚ VHLEDEM K PLOŠE A UTVÁŘENÍ POVODÍ pozemky které je nutné řešit explicitně, nezbytně a: „včera“ bylo pozdě!! Nespolupracující či retenci krajiny škodící vlastník MUSÍ BÝT PENALIZOVÁN či VYVLASTNĚN.
    Je to zejména o ROZDĚLENÍ VELKOLÁNŮ- které na rozdíl od nás v okolních státech nemají tak dlouholeté obdoby. Tady také musí jít O STÁTNÍ NAŘÍZENÍ – bez výjimek a odvolání!
    Rabování lesů a dřeva ze „smrkové kalamity“ (desetiletí „pečlivě“ připravované „odborníky“) musí přestat ve smyslu OKAMŽITÉHO bránění erozi a BEZPROSTŘEDNĚ NAVAZUJÍCÍHO zlepšování vododržnosti krajiny – když už tam ta půdu utužující technika je- vč. KOMPENZACE vlivů lesních cest.

  • racek • 15. srpna 2018

    Ke komentáři p. Stana … komentář je jinak velmi dobrý. Bohužel věcně … energetické plodina jako třeba řepka měla velmi dobrou úrodu. To ovšem může vést k jejímu dalšímu rozšíření vzhledem k ekonomické výhodnosti. Navíc nařízenáí Brusele (popírající přírodní zákony a zavádějící do praxe perpetum mobile) o zvýšení podílu tzv. obnovitelných zdrojů to bude ještě akcelerovat.

    Samozřejmě víme, že na výrobu jednoho litru bionafty z řepky spotřebujeme o 30 – 50% (podle různých zdrojů) více té obyčejné a naprosto po několika letech vylikvidujeme naprosto půdní strukturu a využívání biomasy na výrobu tepla či plynu přijdeme o zdroje humusu pro pole … ale šílenství se šíří. ..

  • Gatta • 15. srpna 2018

    Re Martin – SOUHLAS !!!

    Re racek – stejně, už jak dlouho se ta řepkový metylester a biolíh přimáchávají do PHM a tak už myslím bylo dost času na nějaké VYHODNOCENÍ měřitelných přínosů a nežádoucích externalit tohoto konání.

    Ono dnes vůbec ve věech oborech se kde co „strašně důležitého nebo přínosného“ od stolu vymyslí a pak pod likvidačními pokutami nařídí a zavede, ale už vůbec nevyhodnocuje skutečný dopad a tím ani jeho oprávněnost a opdstatněnost.

    Často mám pocit, že jsou taková opatření zcela věcně nepodložená, ve stylu: „Uděláme něco pro bezpečnost v obci – dáme tam „třicítku“…“ třeba : Průměrný počet nehod v daném úseku před zavedením „třicítky“ – 1 za 2 roky, po zavedení – také průměrně 1 za 2 roky … a je jasno.

    Podobně letní čas – Jaký je vlastně nyní jeho ekonomický přínos ?

  • idiotronic • 15. srpna 2018

    Gatta napsal
    metylester a biolíh přimáchávají do PHM a tak už myslím bylo dost času na nějaké VYHODNOCENÍ měřitelných přínosů a nežádoucích externalit tohoto konání.

    Vyhledáte- li v češtině práce, srovnávající řepkový a palmový olej, shodují se v poklesu cen palmového oleje a pravděpodobném vytlačení řepkového oleje z trhu biopaliv. Samozřejmě svou roli hraje porušování pravidel pro výrobu palmového oleje v oblastech, kde se tím znehodnocuje půda (někdejší pralesy). Jenže ono ,,vyhodnocení“ lze taky NEPROVÉST a dotace rozdělit postaru.
    A s tím letním časem (tady jej zaváděl ještě Lubomír Štrougal) to je prostě pecka…

  • Gatta • 15. srpna 2018

    Re idiotronic – myslel jsem, jako o kolik % jsme více energeticky soběstační a tedy nezávislí na tom zlém Rusku a ropě a plynu vůbec, jak se to nijak neprojevilo v na karbonování automoilových motorů, nebo naopak, jak to příznivě vedlo ke zvýšení HDP v důsledku zvýšení počtu jejich oprav, jak to přispělo ke správnému hospodaření s půdou a vodou a přitom to nemělo vliv na výrobu potravin … a taky kolik to vlastně tvoří % zemědělské půdy a kolik to kryje procent energetické spotřeby státu. No a jaké jsou dlouhopdobé prognózy do budoucna této povinné legrace … a vše pěkně v číslech a přehledněv tabulce – žádné slovní úlohy.

    Osobně bionaftu považuji za zajímavou alternativu ropy … pro nějaké krizové situace … rozhodně o moc lepší než dřevoplyn.

    V diskuzích okolo toho letního času jsem zachyti zajímavou myšlenku: „Jak by asi dopadlo zdůvodňování, kdyby se dnes měl zavést jako úplná novinka?“
    jo, jo – ta pohodlná nemyslící setrvačnost je sviňa …

  • idiotronic • 15. srpna 2018

    Ano, já vím, že se ptáte věcně, ale odpověď na vaše otázky kolem bionaty je funkční jen ve formě skřeku : DOTACE! Před 20 léty přinesl prof. Vítězslav Benda (tenkrát byl na ČVUT) rozbory švédských zkušeností s bionaftou a vypadalo to, že nula od nuly pojde. Mimochodem, ten dřevoplyn je poctivě vyzkoušený a fungoval by i dneska. Účinnost fotosyntézy je něco přes 1,5 %.
    A ten letní čas by se měl popsat jako relikt komunismu, pak by se s ním , možná dalo něco dělat. Ale ,musela by to převzít nějaká neziskovka (Člověk v časové tísni, například) a za pár miliard by zjistila, že po kompenzaci firmě Kapsch je možné v některých okresech letní čas omezit…

  • Martin (už bez taky m) • 15. srpna 2018

    idiotronic napsal

    Ano, já vím, že se ptáte věcně, ale odpověď na vaše otázky kolem bionaty jefunkční jen ve formě skřeku : DOTACE! Před20 léty přinesl prof.Vítězslav Benda (tenkrát byl na ČVUT)rozboryšvédských zkušeností s bionaftou a vypadalo to, že nula od nuly pojde. Mimochodem, ten dřevoplyn je poctivě vyzkoušenýa fungoval by i dneska. Účinnost fotosyntézy je něco přes 1,5 %. A ten letní čas by se měl popsat jako relikt komunismu, pak by se s ním , možná dalo něco dělat. Ale ,musela by to převzít nějaká neziskovka(Člověk v časové tísni, například) a za pár miliard by zjistila, že po kompenzaci firmě Kapsch je možné v některých okresech letní čas omezit…

    :-)

  • racek • 15. srpna 2018

    Vážení přátelé, letní čas tehdy zavedla celá Evropa. Nemyslím si, že zrovna na pokyn Štrougals. Mimochodem, letní čas tady byl i za první republiky a zrušili ho až komouši. Mám dojem, že potřebovali prostě přizpůsobit jízdní řády atd. s okolními státy.

  • karel rudolf • 15. srpna 2018

    Letní čas zavedlo Německo resp.německý generální štáb 30.dubna 1916 kvůli válce s Ruskem na východní frontě a potom opět Německo 1.dubna 1940 tentokrát kvůli připravované válce se Sovětským svazem – posun o 1 hod. na východ.
    Všechno ostatní kolem letního času jsou jenom nesmysly, protože jde jen o posun časového pásma a to přece nic v průmyslu ani ve společnosti neřeší.

  • Gatta • 16. srpna 2018

    Re idiotronic – pěkné :-)

    Podobně doufám, že se jednou podaří navolit do Senátu takové množství komunistů a jiných nesystémových stran, že bude Senát raz dva zrušen.

    DOTACE – se mi „otvírá kudla v kapse“ – původně správná myšlenka na podporu nevýdělečných obecně prospěšných a potřebných věcí, která už ale dávno překročila svoji míru i svůj účel.

    Celé ty slavné dotace nejsou přece nic jiného vybrané peníze od daňových poplatníků !!! Peníze které poplatník musí zaplatit a není mu dovoleno o nich rozhodovat !! Čím více se nabízí dotací – tím více je potřeba vybrat daní – tím méně peněz zůstane u lidí i firem – tím méně je i svobody. Ta se totiž přímo odvíjí od možnosti disponovat s (nejen) finančními prostředky.

    No a ve výsledku vlastně všichni poplatníci přispívají jen někomu na něco, co by v životě nepodpořili, nebo s čím vůbec nesouhlasí. Tedy i ta babička z Horní-Dolní přispívá daněmi na nákup TESLY pro manželku nějakého zbohatlíka. … …

    Dotace nejsou dar od sttátu nebo z Bruselu – dotace jsou peníze které nám někdo vzal a nedovoluje nám se o nich svobodně rozhodnout !!!

    PS
    Jak jsem psal – myšlenka původně správná – jen by bylo potřeba omezit finanční objem dodací na odhadem 1-2 % nynějšího stavu a věnovat je na skutečně jen vyjímečné věci. To lea asi (nejen) přes Babiše neprojde …

  • Martin (už bez taky m) • 16. srpna 2018

    Gatto vlastní dotace nejsou nic zlého.
    Špatné je, že nejen v ČR bylo dovoleno aby stvořily SKRZNASKRZ ZKORUMPOVANÝ SYSTÉM, který se stal ZÁKLADNOU MOCI – či její nepopiratelnou částí, PODPOŘILY BA „systémově provázaly“ KORUPCI SE STÁTNÍ MOCÍ, a spoluúčastní se na ROZBÍJENÍ FUNKCÍ A STÁTU JAKO organizační struktury společnosti.
    Namísto aby „zdravému pomohly“ a skutečně srovnaly východiska příležitostí, tak dnes to zdravé zabíjejí…
    Dotace v dnešní „specifickou vrstvou manažerů“ ovládané podobě se staly prokletím této země, lidí, krajiny i přírody.
    A opakuji: systémově špatní a zlí jsou ti manažeři a „systém“ který jim to dovolil- ne dotace jako princip.
    Dnes se paradoxně dotace v mnohém podílejí na podpoře a udržování, ba ještě i na zvýraznění „systému vzájemného při-o- krádání“ který u nás vládne, na zvýraznění toho co měly původně (jako myšlenka) řešit- podporují skrze mnohdy zneplatnění i dosud existujících předpisů – onu nejen J. Kellerem oprávněně kritizovanou SPOLEČNOST NESOUMĚŘITELNOSTI… Pomáhají dnes udržovat systém „papalášů“ už ne jako výstřelků, ale JAKO SPOLEČENSKÉ TŘÍDY, pro niž ty ostatní nestojí za název ČLOVĚK…
    Hlavní funkcí státu je ochrana a podpora jeho občanů, jin důvod existence jako organizační struktura nemá.
    Dnešní „náš“ „stát“ se přitom k mnohým občanům chová jako ke zbytnému nechtěně zděděnému „příslušenství“ kterého se chce co nejefektivněji zbavit…
    Proto Policie mnohde systémově „Pomáhá a chrání“ lumpy a grázly a dohlíží nad „zákonodárci“ dávno legalizovanou zločinností, „Právníci“ všech funkcí a stupňů konají JAKO ŽOLDÁCI PENĚZ A JEN PRO PENÍZE, a „spravedlnost“ není dávno jen slepá…
    A naše zdravotnictví?? Mnozí přežíváme JEMU NAVZDORY, a i jinak nás mnozí „lékaři“ už jen doprovázejí do hrobu…
    Tohle že je stát a společnost??

  • Gatta • 16. srpna 2018

    Re Martin – Pod špatným vedením a se zkažemýni „elitami“ nemůže vzniknout nic dobrého.

    Jinak, jak jsem psal – Přijmutí širšího systému dotací je odevzdání moci do rukou těch, co o dotacích rozhodují !!! Ať přímým schvalováním a udělováním – nebo naprosto zásadně vypisováním dotačních programů.

    Ono, jako vždy „Vše je věcí míry.“ a dnešní stav lze změnit jedině přerušením toku peněz – prostě tu daňově dotační Hydru přestat krmit.
    Každý by se měl zajímat, co se děje dál s jeho daněmi – to není žádné politikum – to je normální občanský a lidsky odpovědný postoj.

  • periferka • 16. srpna 2018

    Všici jste vedle jak ta jedle.
    tohle je realita http://www.weathertec-services.com

  • Gatta • 16. srpna 2018

    periferka napsal

    Všici jste vedle jak ta jedle.
    tohle je realita http://www.weathertec-services.com

    Vzhledem k u nás převážně západnímu vlhkému proudění se nabízí otázka: „A co když si tu legraci ve velkém pořídí Němci?“

  • Martin (už bez taky m) • 16. srpna 2018

    Gatta napsal
    Vzhledem k u nás převážně západnímu vlhkému proudění se nabízí otázka:„A co když si tu legraci ve velkém pořídí Němci?“

    Fungující krajinu to nenahradí, někde může pomoci, ale vliv na okolí také určitý bude. Pokud by se podařilo zvýšit půdní vlhkost bylo by to fajn, ale na masovost a plošnost zavádění bych byl opatrný.
    Co se týče celkového vývoje klimatu a počasí je to jev ovlivňovaný mnoha faktory, a nejedná se o „prostředí soukromého obýváku“.
    Zdrojem přirozených záporných iontů jsou zejména rozsáhlé horské lesy.
    Lesy obecně mají vliv na snižování tlaku vzduchu, a je známo a doloženo že souvisle zalesněné oblasti (míněno ve stovkách km2) „přitahují“ déšť.
    Prostředí kanceláří a továren negativně ovlivňuje např. kovová vzduchotechnika, která nevhodně „přepóluje“ negativně nabité ionty na kladné – které zdraví člověka zrovna neprospívají…
    Typickým příkladem oblastí s léčivým působením záporných přírodních iontů jsou klimatické lázně – např. Karlova Studánka.
    Proto je ochrana funkčních a zdravých horských lesů důležitá.
    Fungující krajina má tisíce vazeb a účinků důležitých pro život. Žádné fyzikální udělátka ji v tomto nenahradí.
    Na druhé straně by bylo fajn pokud by člověk ve vědění a schopnostech pokročil tak daleko, že by byl sto kompenzovat bezeškodným (nikoliv ovšem bez vlivů) způsobem např. nepříznivá negativa svého jednání jak v zemědělství (současná „klasická“ agrotechnika celosvětově půdu vysušuje krom jednostranného vyčerpávání), či prostředí „přesušených“ a extrémně zaprášených velkoměstských aglomerací typu Soulu, Mexiko-city, Ria, vých. pobřeží USA, etc.
    Nejdůležitější je uvědomovat si význam „politicky nevýznamného venkova“ pro celou společnost, stejně jako potřebu řešit problémy co nejblíže místa jejich vzniku.

  • idiotronic • 16. srpna 2018

    racek napsal
    Vážení přátelé, letní čas tehdy zavedla celá Evropa.

    Na netu jsou staré jízdní řády, ale 1978-9 jsem nenašel. Rychlíky Praha- Norimberk a Praha Mnichov po dojezdu na hranice v letním období 60 minut stály. Pak zavedla letní čas celá Evropa.

  • idiotronic • 16. srpna 2018

    idiotronic napsal
    Na netu jsou staré jízdní řády, ale 1978-9 jsem nenašel. RychlíkyPraha- Norimberk a PrahaMnichovpo dojezdu na hranice v letním období60 minut stály. Pakzavedla letní čas celá Evropa.

    Zavedení letního času bylo pod tlakem nouze, rodeo začalo po Silvestru prvním pracovním dnem (pokles teploty o 25 stupňů během noci) , lidé dojížděli do práce náhodně . Lidé tančili na náledí, vrhali se střemhlav na zem, vstávali a v budovatelské extázi vykřikovali názvy jatečních zvířat a pohlavních orgánů. Nějaký čas se pracovalo od osmi, pak od sedmi či šesti
    (jednosměnné, resp. třísměnné provozy). Venkovní osvětlení svítilo, až když jsem prošel setmělým městem, rozhlas neměl předpověď počasí (až po mém odjezdu do práce), poslouchal jsem Bayern.

  • Gatta • 17. srpna 2018

    Přesně podle předpokladu:

    „Katastrofální sucho“ – Výborně – dobrá zpráva !!!
    – bude se stavět třeba i na dluh – a zase budou tučné „provize“. Samozřejmě ty velké peníze musejí jít přes nějakou komisi – tam si dosadíme ty správné „naše odborníky“, no a nějaký zákon (+ vyhláška + prováděcí předpisy ) se taky bude muset udělat, to už je u nás taková tradice …

    Článek i diskuze … !!!
    https://ekonomika.idnes.cz/sucho-dotace-ministerstvo-zivotniho-prostredi-zemedelstvi-voda-sucho-1nf-/ekonomika.aspx?c=A180816_201442_ekonomika_amu

  • hudryper • 18. srpna 2018

    Na mnou poslaný vtip “ Jak vypadá šílené horko “ mi přišla následující reakce :

    Nadáváš na počasí?

    Myslíš si že je to moc špatný?

    Tak se podívej trochu do historie . .

    Kdo má dost trpělivosti a času,může si níže prostudovat počasí posledních
    2 500 let……

    http://kalendar.beda.cz/kronika-povetrnosti

  • jogín • 18. srpna 2018

    Pokud jde o sucho, nevěřím na fantazii, že jsme si ho způsobili sami. Možná trošku zhoršili. Po poklesu sluneční aktivity totiž už došlo ke kontrakci atmosféry a přesunu tryskových proudů, takže se změnily chody níží a výší. Například na Hokaidu právě nachumelilo. Navrch v uplynulých dvou letech došlo ke snížení globální teploty o půl stupně, což media úspěšně nacpala pod koberec. A snížení teploty znamená nižší výpar. Vzhledem k předpovědím astrofyziků nás čeká dlouhodobý pokles sluneční činnosti, takže ochlazení a nižší vypařování vody z oceánů.

  • Gatta • 20. srpna 2018

    Re hudryper a jogin

    Dobrý odkaz (hudryper) – jistě na sluneční aktivitu a neodhadnutelné výkyvy počasí, nebo na jeho dlouhodobé trendy a periody zásadní vliv asi opravdu nemáme. Stejně jako na něj nemají vliv všechna polní a lesní zvířata, kterí se množí a hynou v přímé závislosti na rozmarech počasí.
    Jedinou vyjímkou je bobr – ten si tvoří vlastní biotop a se suchem tak nějak předem počítá.
    Podobně tedy člověk – inteligencí (doufejme ) předstihující bobra – by měl se suchými roky, stějně jako se záplavami, vichřicemi … prostě počítat, že dříve nebo později tyto jevy přijdou. A něco v tom i udělat. Zkuste si představit ČR – dnes bez jediné přehrady a bez všech těch uměle zbudovaných rybníků … A čím složitější společnost, tím větší potřeba složitých opatření – ale i tím větší možnost je provést. Co by v těchto věcech pomohlo a co by se mělo dělat je odborně dostatečně známo …

    Tedy – erupce na Slunci změníme těžko, ale za mikroklima a mezoklima odpovídá člověk velmi výrazně – tak, jak o tom zde velmi zasvěceně píše Martin a Aleš. A součet všech těch drobných zásahů člověka je schopno podstětně změnit důsledky těch klimatických změn, které ovlivnit nemůžeme.
    Ono stačí v tomto počasí v poledne vyjít na procházce lesem z pod stromů na holou paseku, abe si člověk uvědomil ten rozdíl.

  • Martin (už bez taky m) • 20. srpna 2018

    Jel jsem včera na kole na Skřítek. V rámci zachování zdraví. Jistě, ze Žďárského Potoka, takže nešlo o nějaké „divoké“ převýšení.
    Přesto jsem si chvíli pobyl na rozhraní podmáčených rašelinných smrčin. Z hlediska utváření terénu tam jsou určité „predispozice“ (nevelká, leč ukázková „bezodtoká“ plošina. Smrk tam houfně usychá… Nejen v nevelké NPR ale HLAVNĚ A ZEJMÉNA v okolních lesních porostech. Zdaleka ne vlivem lýkožrouta- který tam je činný samozřejmě také.
    Přestaňme prosím tolerovat lži co se lesů v naší zemi týče: SMRK ODCHÁZÍ VLIVEM ZMĚNĚNÉHO EKOLOGICKÉHO OPTIMA. USYCHÁ ve stoje.
    Dobrý známý mi včera tvrdil, že měl zasvěcený rozhovor „s jedním hydrologem“ který mu tvrdil, že Jeseníky jsou na tom přes sucho ještě uspokojivě. Naproti tomu jsem mu sám řekl, že Žďárský Potok je ta „hranice“ a jel se NAD to „uspokojivé“ proto podívat.
    Pan hydrogeolog prostě nemá pravdu. Stejně jako ji nemají zastánci MASOVÉ výstavby dalších velkých přehrad. Nepotřebujeme udržet „komfort“ PLÝTVÁNÍ S VODOU A „komfort“ NEFUNKČNÍ, BEZUZDNĚ DEGRADOVANÉ A POŠKOZENÉ KRAJINY. Poškozené v mnoha funkcích až příliš kořistnickým přístupem ČLOVĚKA. POTŘEBUJEME OBNOVIT PODMÍNKY K OBNOVENÍ MOŽNOSTI ZÁSAKU VODY V KRAJINĚ. Infiltrační oblasti k tomu vhodné jsou známy. Musíme v nich proto přestat blbnout s rozsáhlými stavebními aktivitami, a MUSÍME se věnovat nyní již I TĚM MNOHEM MENŠÍM vhodným infiltračním oblastem různě rozptýleným po krajině. V prvé řadě kromě zbytečku nezničených niv suťovým a roklinovým lesům na svazích a patě strmých svahů. To jsou zóny, kde je největší kumulace splavených hlín a sutí, zejména na J a JZ svazích. Právě ona Sluneční aktivita je totiž prvotně rozdílná na S a JZ svazích, a eroze po miliony let též. Neničme lesními cestami přirozené kolektory pro doplňování vody.

  • Martin (už bez taky m) • 20. srpna 2018

    Vím o desítkách kilometrů lesních cest v těchto polohách. Ještě předloni se v rámci potřeb dřevařů „modernizovaly“…
    Ve skutečnosti jsou jich v našich lesích stovky kilometrů (spíše tisíce). A týká se to drenážního efektu silnic v nižších partiích svahů kdekoliv. I těch mnohem větších nežli „lesních“… A víte někde prosím o případu, že by se přímo KOMPENZOVALY účinky a vlivy změny odtokového režimu v krajině způsobené takovými stavbami? Většinou se příslušná „dokumentace“ spokojí s konstatováním, že „kolem je lesů dost a zásah bude mít malé či nepodstatné dopady“…
    Jako tvorové žijící NA NEPATRNÉ OŽIVENÉ SLUPCE PLANETY zvané biosféra přestaňme prosím žvanit o tom, že tuto slabounkou živou vrstvičku neovlivňujeme. Nebo se připravme na život v podobě sirných aj. baktérií na termálních výronech v hlubinách moří a oceánů…
    Připomíná mi to scénu kterou jsem nedávno zažil, když jsem jednoho velkého podnikatele v zemědělství přesvědčoval, že by z krajiny měl odstranit znečištění, které tam svou pitomostí umístil… Tvrdil mi, že jinde to již leželo 50 let a v republice je podobných míst plno… asi proto si údajně něco dal i do vlastní zahrady – tam to asi přeci jen nad záhonky nenechá…
    Vím, že poděkování se nedočkám, akorát pokousání od psů u člověka který se „obává vlků“ a proto je proti jejich návratu. Zato není proti „vysokému palebnému průměru“ loveckých komand, které by navzdory „motivujícímu zástřelnému“ (cca 1000 kč za prase) působily v našich horách… Ano, jak řekl pan velkopodnikatel: vše je o funkčním nastavení systému…
    Dnešní mladí lesníci sklízí mnohdy nezaviněně chyby svých „zodpovědných a uvážlivých“ profesních předchůdců. Aby stále netěžil „v červených“ musí „přirubat“ i to ca zde mohlo ještě desetiletí stát.
    Odvolání na vesmír lokálně moc nefunguje…

  • Gatta • 30. srpna 2018

    Ještě k suchu – tedy lépe řečeno k vodě v krajině.
    https://ekonomika.idnes.cz/nove-nadrze-rybniky-hydrolog-bohumir-jansky-f3u-/ekonomika.aspx?c=A180818_421556_ekonomika_are

    Tradičně pitomě bombastický nadpis nevystihující jinak dobrý rozhovor s odborníkem
    Ale ještě lepší je diskuze pod článkem – jako důkaz, že lidi ještě úplně nezblbli. Alespoň ne ti co nečerpají žádné zemědělské dotace.

    Náprava věcí ovšem asi bude velmi těžká – když předsedou vlády je ten nejschopnější a nejúspěšnější dotační agrobaron.

    K problematice polností a jejich danění něco překvapivého i na Mackovi:
    http://www.macekvbotach.cz/stredecni-glosy-29-8-2018/