V novinách článek o tom, že úroda obilí je letos celosvětově o 10-15 % nižší, v některých oblastech ještě víc, a že proto obilí a produkty z něj (včetně masa, protože obilí se používá do krmných směsí, kterými bude zřejmě nutno kompenzovat rovněž nižší výnosy píce – v případě sena se dá v našich podmínkách hovořit až o 50% propadu) budou dražší. A to je vše, celý článek je jen o ceně, jako kdyby zemědělská produkce a na ní navázaná potravinářská výroba nebyly zcela zásadním faktorem pro přežití lidí.
Ani slovo o tom, jestli kvůli tomu tomu hrozí hlad nebo dokonce hladomor, ani slovo o tom, jaké jsou zásoby z minula, ani slovo o tom, jestli je produkce obilovin tak na hraně spotřeby, že nás propad o 10-15 % ohrožuje, ani slovo o tom, jestli jsou pro případ nutnosti připravena opatření na ochranu před vývozem obilí do bohatších zemí. Přitom tady jde možná o život. Nebo také ne, ale to se ze standardního novinového článku člověk nedozví. Podstatná totiž není cena, protože peněz se nikdo nenají, podstatná je reálná materiální situace.
Cena se dá řešit přídělovým systémem, ale musí být co přidělovat. Ekonomismus je luxus do dobrých časů, pokud hrozí krize, musí jít cena stranou. Tak snad reálná krize ještě nehrozí, když hlavním tématem článku o neúrodě je cena.
Převzato z blogu Tribun
Stanův komentář: Při zvýšení ceny potravinářské pšenice o 20 % se výrobní náklady 600gramového bochníku chleba zvýší o 50-60 haléřů. Ze sucha navíc obvykle bývá potravinářské obilí vyšší kvality. Budeme moci v přímém přenosu sledovat, o kolik se zvýší cena mouky a chleba v obchodech, a odvodit si, kdo se jak na nižší produkci obilovin obohatil. K výrobě potravin se globálně používá jen cca 40 % vypěstovaného obilí (v ČR ještě podstatně méně), zbytek se zkrmí, používá na průmyslové účely či spaluje v bioplynových stanicích. Nedostatek krmiv (krmného obilí a objemových krmiv) může vést až k poklesu stavů zvířat a fyzickému nedostatku masa a mléka, což opravdu může vyvolat prudký růst cen. Produkce potravin obecně není zatím velký problém, v případě opakované nižší úrody se zemědělci přeorientují z „energetických“ plodin na potravinářské a spotřebitelé pod tržním tlakem sníží beztak zbytečně vysokou spotřebu masa a mléka. Daleko horší je situace s pitnou vodou, tam už je nejvyšší čas vzít věci do vlastních rukou, vykopat odsud zahraniční koncerny a přijmout celou řadu opatření na udržení vody v krajině – od ochrany půdního fondu přes změnu hospodaření na půdě až po lesní hospodářství, jak už je tu v diskusích dlouhodobě probíráno. Bohužel se obávám, že hlavním výsledkem „boje proti klimatickým změnám“ budou další kubické kilometry betonu v krajině (přehrady, protipovodňové hráze, vybetonovaná koryta řek, suché poldery apod.)
Dobrý článek i Stanův komentář, tak jen pár hořkých poznámek: V článku se novináři záměrně nazabývali širšími souvislostmi s poklesem zemedělské produkce, protože velice dobře vědí, že běžný čtenář se: 1. o tyto věci nezajímá, 2. těmto věcem nerozumí a 3. i kdyby se zajímal a rozuměl, tak s nimi nic nenadělá. Jediná pro něj důležitá informace tedy je, že se má psychicky připravit na nové cenovky v obchodě. Pšenice – tu u nás sklízeli už koncem června a ještě před tím ji postříkali, aby pěkně řízeně uschla. A kukuřice vypadá také velmi dobře – některé po postřiku už uschly,… Číst vice »
Upozorňuji, že v případě sucha je situace už katastrofální. Mnohé lesní terény zejm. na kamenitých půdách už „mají podzim“, víc jak stoleté buky jsou i úplně bez listí, jiné jej shazují raději i zelené… Sucho již trvá v mnohých oblastech víc jak 6 let (např. stačí podívat se na takové Šumpersko). Vzdor tomu se chystá stavba „obchvatu“ Bludova jak jsem tu psal PŘÍMO DO ZÁPLAVOVÉ OBLASTI nivy ř. Desné v délce přes 4 km bez jakékoliv kompenzace úbytku retence které tlak podobného- místy až 12m vysokého- tělesa (v koruně širokého přes 22 m, na patě i přes 30 m) vyvolá…… Číst vice »
PS
Minulý týden naši tzv. zemědělci stříkali cukrovku … no a dnes už pěkně řízeně vadne a usychá …
Ti se sucha zatím nebojí. A kdyby přeci jen bylo zle, tak se zvednou ceny a chybějící zbytek jim daňové ovečky zaplatí formou dotací a nějaké té státní podpory … a mají to ten rok bez práce.
Chci říci osobní názor: lidé v postižené oblasti – a tou je dnes až na naprosté výjimky celá ČR(!) se chovají jako nepříčetní, nemyslící a konzumem matérie a požitků těžce zdrogovaní blázni! A tady nepomůže „více než jeden suchý rok“- problém je dávno jinde – v hlavách, mozcích, myšlení (spíše úmyslném nemyšlení) postižených. Problém se v „oficiálním“ (mainstreamovém) „veřejném“ „diskurzu“ naprosto nepřijatelně zjednodušuje a bagatelizuje! Zemědělská půda- tím tuplem ta utužená, zasahovaná dlouhodobě reziduy z chemie, BEZ DOSTATKU ORGANICKÉ HMOTY ztrácí pro retenci vhodnou strukturu – u mnoha půdních typů nadlouho či natrvalo… To prostě nesrovná třeba „několik dalších vlhčích… Číst vice »
Ke komentáři p. Stana … komentář je jinak velmi dobrý. Bohužel věcně … energetické plodina jako třeba řepka měla velmi dobrou úrodu. To ovšem může vést k jejímu dalšímu rozšíření vzhledem k ekonomické výhodnosti. Navíc nařízenáí Brusele (popírající přírodní zákony a zavádějící do praxe perpetum mobile) o zvýšení podílu tzv. obnovitelných zdrojů to bude ještě akcelerovat. Samozřejmě víme, že na výrobu jednoho litru bionafty z řepky spotřebujeme o 30 – 50% (podle různých zdrojů) více té obyčejné a naprosto po několika letech vylikvidujeme naprosto půdní strukturu a využívání biomasy na výrobu tepla či plynu přijdeme o zdroje humusu pro pole… Číst vice »
Re Martin – SOUHLAS !!! Re racek – stejně, už jak dlouho se ta řepkový metylester a biolíh přimáchávají do PHM a tak už myslím bylo dost času na nějaké VYHODNOCENÍ měřitelných přínosů a nežádoucích externalit tohoto konání. Ono dnes vůbec ve věech oborech se kde co „strašně důležitého nebo přínosného“ od stolu vymyslí a pak pod likvidačními pokutami nařídí a zavede, ale už vůbec nevyhodnocuje skutečný dopad a tím ani jeho oprávněnost a opdstatněnost. Často mám pocit, že jsou taková opatření zcela věcně nepodložená, ve stylu: „Uděláme něco pro bezpečnost v obci – dáme tam „třicítku“…“ třeba : Průměrný… Číst vice »
Vyhledáte- li v češtině práce, srovnávající řepkový a palmový olej, shodují se v poklesu cen palmového oleje a pravděpodobném vytlačení řepkového oleje z trhu biopaliv. Samozřejmě svou roli hraje porušování pravidel pro výrobu palmového oleje v oblastech, kde se tím znehodnocuje půda (někdejší pralesy). Jenže ono ,,vyhodnocení“ lze taky NEPROVÉST a dotace rozdělit postaru.
A s tím letním časem (tady jej zaváděl ještě Lubomír Štrougal) to je prostě pecka…
Re idiotronic – myslel jsem, jako o kolik % jsme více energeticky soběstační a tedy nezávislí na tom zlém Rusku a ropě a plynu vůbec, jak se to nijak neprojevilo v na karbonování automoilových motorů, nebo naopak, jak to příznivě vedlo ke zvýšení HDP v důsledku zvýšení počtu jejich oprav, jak to přispělo ke správnému hospodaření s půdou a vodou a přitom to nemělo vliv na výrobu potravin … a taky kolik to vlastně tvoří % zemědělské půdy a kolik to kryje procent energetické spotřeby státu. No a jaké jsou dlouhopdobé prognózy do budoucna této povinné legrace … a vše… Číst vice »
Ano, já vím, že se ptáte věcně, ale odpověď na vaše otázky kolem bionaty je funkční jen ve formě skřeku : DOTACE! Před 20 léty přinesl prof. Vítězslav Benda (tenkrát byl na ČVUT) rozbory švédských zkušeností s bionaftou a vypadalo to, že nula od nuly pojde. Mimochodem, ten dřevoplyn je poctivě vyzkoušený a fungoval by i dneska. Účinnost fotosyntézy je něco přes 1,5 %. A ten letní čas by se měl popsat jako relikt komunismu, pak by se s ním , možná dalo něco dělat. Ale ,musela by to převzít nějaká neziskovka (Člověk v časové tísni, například) a za pár… Číst vice »
idiotronic napsal Ano, já vím, že se ptáte věcně, ale odpověď na vaše otázky kolem bionaty jefunkční jen ve formě skřeku : DOTACE! Před20 léty přinesl prof.Vítězslav Benda (tenkrát byl na ČVUT)rozboryšvédských zkušeností s bionaftou a vypadalo to, že nula od nuly pojde. Mimochodem, ten dřevoplyn je poctivě vyzkoušenýa fungoval by i dneska. Účinnost fotosyntézy je něco přes 1,5 %. A ten letní čas by se měl popsat jako relikt komunismu, pak by se s ním , možná dalo něco dělat. Ale ,musela by to převzít nějaká neziskovka(Člověk v časové tísni, například) a za pár miliard by zjistila, že po… Číst vice »
Vážení přátelé, letní čas tehdy zavedla celá Evropa. Nemyslím si, že zrovna na pokyn Štrougals. Mimochodem, letní čas tady byl i za první republiky a zrušili ho až komouši. Mám dojem, že potřebovali prostě přizpůsobit jízdní řády atd. s okolními státy.
Letní čas zavedlo Německo resp.německý generální štáb 30.dubna 1916 kvůli válce s Ruskem na východní frontě a potom opět Německo 1.dubna 1940 tentokrát kvůli připravované válce se Sovětským svazem – posun o 1 hod. na východ.
Všechno ostatní kolem letního času jsou jenom nesmysly, protože jde jen o posun časového pásma a to přece nic v průmyslu ani ve společnosti neřeší.
Re idiotronic – pěkné :-) Podobně doufám, že se jednou podaří navolit do Senátu takové množství komunistů a jiných nesystémových stran, že bude Senát raz dva zrušen. DOTACE – se mi „otvírá kudla v kapse“ – původně správná myšlenka na podporu nevýdělečných obecně prospěšných a potřebných věcí, která už ale dávno překročila svoji míru i svůj účel. Celé ty slavné dotace nejsou přece nic jiného vybrané peníze od daňových poplatníků !!! Peníze které poplatník musí zaplatit a není mu dovoleno o nich rozhodovat !! Čím více se nabízí dotací – tím více je potřeba vybrat daní – tím méně peněz… Číst vice »
Gatto vlastní dotace nejsou nic zlého. Špatné je, že nejen v ČR bylo dovoleno aby stvořily SKRZNASKRZ ZKORUMPOVANÝ SYSTÉM, který se stal ZÁKLADNOU MOCI – či její nepopiratelnou částí, PODPOŘILY BA „systémově provázaly“ KORUPCI SE STÁTNÍ MOCÍ, a spoluúčastní se na ROZBÍJENÍ FUNKCÍ A STÁTU JAKO organizační struktury společnosti. Namísto aby „zdravému pomohly“ a skutečně srovnaly východiska příležitostí, tak dnes to zdravé zabíjejí… Dotace v dnešní „specifickou vrstvou manažerů“ ovládané podobě se staly prokletím této země, lidí, krajiny i přírody. A opakuji: systémově špatní a zlí jsou ti manažeři a „systém“ který jim to dovolil- ne dotace jako princip. Dnes… Číst vice »
Re Martin – Pod špatným vedením a se zkažemýni „elitami“ nemůže vzniknout nic dobrého.
Jinak, jak jsem psal – Přijmutí širšího systému dotací je odevzdání moci do rukou těch, co o dotacích rozhodují !!! Ať přímým schvalováním a udělováním – nebo naprosto zásadně vypisováním dotačních programů.
Ono, jako vždy „Vše je věcí míry.“ a dnešní stav lze změnit jedině přerušením toku peněz – prostě tu daňově dotační Hydru přestat krmit.
Každý by se měl zajímat, co se děje dál s jeho daněmi – to není žádné politikum – to je normální občanský a lidsky odpovědný postoj.
Všici jste vedle jak ta jedle.
tohle je realita http://www.weathertec-services.com
Vzhledem k u nás převážně západnímu vlhkému proudění se nabízí otázka: „A co když si tu legraci ve velkém pořídí Němci?“
Gatta napsal Vzhledem k u nás převážně západnímu vlhkému proudění se nabízí otázka:„A co když si tu legraci ve velkém pořídí Němci?“ Fungující krajinu to nenahradí, někde může pomoci, ale vliv na okolí také určitý bude. Pokud by se podařilo zvýšit půdní vlhkost bylo by to fajn, ale na masovost a plošnost zavádění bych byl opatrný. Co se týče celkového vývoje klimatu a počasí je to jev ovlivňovaný mnoha faktory, a nejedná se o „prostředí soukromého obýváku“. Zdrojem přirozených záporných iontů jsou zejména rozsáhlé horské lesy. Lesy obecně mají vliv na snižování tlaku vzduchu, a je známo a doloženo že… Číst vice »
Na netu jsou staré jízdní řády, ale 1978-9 jsem nenašel. Rychlíky Praha- Norimberk a Praha Mnichov po dojezdu na hranice v letním období 60 minut stály. Pak zavedla letní čas celá Evropa.
idiotronic napsal Na netu jsou staré jízdní řády, ale 1978-9 jsem nenašel. RychlíkyPraha- Norimberk a PrahaMnichovpo dojezdu na hranice v letním období60 minut stály. Pakzavedla letní čas celá Evropa. Zavedení letního času bylo pod tlakem nouze, rodeo začalo po Silvestru prvním pracovním dnem (pokles teploty o 25 stupňů během noci) , lidé dojížděli do práce náhodně . Lidé tančili na náledí, vrhali se střemhlav na zem, vstávali a v budovatelské extázi vykřikovali názvy jatečních zvířat a pohlavních orgánů. Nějaký čas se pracovalo od osmi, pak od sedmi či šesti (jednosměnné, resp. třísměnné provozy). Venkovní osvětlení svítilo, až když jsem prošel… Číst vice »
Přesně podle předpokladu:
„Katastrofální sucho“ – Výborně – dobrá zpráva !!!
– bude se stavět třeba i na dluh – a zase budou tučné „provize“. Samozřejmě ty velké peníze musejí jít přes nějakou komisi – tam si dosadíme ty správné „naše odborníky“, no a nějaký zákon (+ vyhláška + prováděcí předpisy ) se taky bude muset udělat, to už je u nás taková tradice …
Článek i diskuze … !!!
https://ekonomika.idnes.cz/sucho-dotace-ministerstvo-zivotniho-prostredi-zemedelstvi-voda-sucho-1nf-/ekonomika.aspx?c=A180816_201442_ekonomika_amu
Na mnou poslaný vtip “ Jak vypadá šílené horko “ mi přišla následující reakce :
Nadáváš na počasí?
Myslíš si že je to moc špatný?
Tak se podívej trochu do historie . .
Kdo má dost trpělivosti a času,může si níže prostudovat počasí posledních
2 500 let……
http://kalendar.beda.cz/kronika-povetrnosti
Pokud jde o sucho, nevěřím na fantazii, že jsme si ho způsobili sami. Možná trošku zhoršili. Po poklesu sluneční aktivity totiž už došlo ke kontrakci atmosféry a přesunu tryskových proudů, takže se změnily chody níží a výší. Například na Hokaidu právě nachumelilo. Navrch v uplynulých dvou letech došlo ke snížení globální teploty o půl stupně, což media úspěšně nacpala pod koberec. A snížení teploty znamená nižší výpar. Vzhledem k předpovědím astrofyziků nás čeká dlouhodobý pokles sluneční činnosti, takže ochlazení a nižší vypařování vody z oceánů.
Re hudryper a jogin Dobrý odkaz (hudryper) – jistě na sluneční aktivitu a neodhadnutelné výkyvy počasí, nebo na jeho dlouhodobé trendy a periody zásadní vliv asi opravdu nemáme. Stejně jako na něj nemají vliv všechna polní a lesní zvířata, kterí se množí a hynou v přímé závislosti na rozmarech počasí. Jedinou vyjímkou je bobr – ten si tvoří vlastní biotop a se suchem tak nějak předem počítá. Podobně tedy člověk – inteligencí (doufejme ) předstihující bobra – by měl se suchými roky, stějně jako se záplavami, vichřicemi … prostě počítat, že dříve nebo později tyto jevy přijdou. A něco v… Číst vice »
Jel jsem včera na kole na Skřítek. V rámci zachování zdraví. Jistě, ze Žďárského Potoka, takže nešlo o nějaké „divoké“ převýšení. Přesto jsem si chvíli pobyl na rozhraní podmáčených rašelinných smrčin. Z hlediska utváření terénu tam jsou určité „predispozice“ (nevelká, leč ukázková „bezodtoká“ plošina. Smrk tam houfně usychá… Nejen v nevelké NPR ale HLAVNĚ A ZEJMÉNA v okolních lesních porostech. Zdaleka ne vlivem lýkožrouta- který tam je činný samozřejmě také. Přestaňme prosím tolerovat lži co se lesů v naší zemi týče: SMRK ODCHÁZÍ VLIVEM ZMĚNĚNÉHO EKOLOGICKÉHO OPTIMA. USYCHÁ ve stoje. Dobrý známý mi včera tvrdil, že měl zasvěcený rozhovor „s… Číst vice »
Vím o desítkách kilometrů lesních cest v těchto polohách. Ještě předloni se v rámci potřeb dřevařů „modernizovaly“… Ve skutečnosti jsou jich v našich lesích stovky kilometrů (spíše tisíce). A týká se to drenážního efektu silnic v nižších partiích svahů kdekoliv. I těch mnohem větších nežli „lesních“… A víte někde prosím o případu, že by se přímo KOMPENZOVALY účinky a vlivy změny odtokového režimu v krajině způsobené takovými stavbami? Většinou se příslušná „dokumentace“ spokojí s konstatováním, že „kolem je lesů dost a zásah bude mít malé či nepodstatné dopady“… Jako tvorové žijící NA NEPATRNÉ OŽIVENÉ SLUPCE PLANETY zvané biosféra přestaňme prosím… Číst vice »
Ještě k suchu – tedy lépe řečeno k vodě v krajině.
https://ekonomika.idnes.cz/nove-nadrze-rybniky-hydrolog-bohumir-jansky-f3u-/ekonomika.aspx?c=A180818_421556_ekonomika_are
Tradičně pitomě bombastický nadpis nevystihující jinak dobrý rozhovor s odborníkem
Ale ještě lepší je diskuze pod článkem – jako důkaz, že lidi ještě úplně nezblbli. Alespoň ne ti co nečerpají žádné zemědělské dotace.
Náprava věcí ovšem asi bude velmi těžká – když předsedou vlády je ten nejschopnější a nejúspěšnější dotační agrobaron.
K problematice polností a jejich danění něco překvapivého i na Mackovi:
http://www.macekvbotach.cz/stredecni-glosy-29-8-2018/