Diskuze k článku


  • peter. • 19. září 2015

    Ďakujem autorovi za článok.Je to pravdivé zhodnotenie vývoja a pádu nášho poľnohospodárstva.Do dnes sa nedokážem zmieriť s tým,ako hrubo a nekompromisne bol u nás po roku 1989 zlikvidovaný náš agropotravinársky sektor.Odvetvie,ktoré nám závidel svet.Obzvlášť ma bolelo srdce,keď som videl,ako Rusi vykúpili na Slovensku najlepšie kusy mliekového,čiernostrakatého dobytka, holštýnskeho plemena,lebo našim producentom mlieka sa produkcia nevyplácala a boli radi,že kravy nemusia odviezť na porážku.Tak predali.Síce hlboko pod cenu,ale stále za viac ako by dostali od mäsiarov.Úroveň agropotravinárskeho sektora,ktorú sme mohli mať,majú dnes Rusi.Smutné poznanie.

  • Béda • 19. září 2015

    Vynikající!

  • Petrpavel • 19. září 2015

    Tak přesný a tak pro pamětníka příjemně čtivý popis našeho venkova od dob mého narození až po mé stáří jsem ještě nečetl. Nemám co bych dodal. Snad jen : díky, bylo to krásné!
    Dodávat, že by tohle měly číst děti ve školách nemá smysl – dnešní propaganda má jiné cíle než ukázat jim pravdu o první republice a o socialismu.

  • hudryper • 19. září 2015

    Jsem zhruba stejného stáří,jako autor. I když jsem neprožil válečné a poválečné dětství na vesnici,
    nýbrž v hodně průmyslovém městě,mohu jeho svědectví potvrdit. Jeho pohled na normalizaci a na lidi ,kteří se jí nepodrobili a byli vyřazeni ze společnosti je zjevně deformován. Snad prostředím
    či okolím,v němž v té době žil a pracoval. Hlavními postiženými byli lidé,kteří se vzepřeli lámání páteře národa v zaměstnání,v kultuře,ale i ve školství. Nikoliv těch pár agentů západních služeb a jejich stínů,pracujících pro STB,kterými byla Charta 77 prolezlá. V době normalizace se projevily
    naplno blahodárná opatření z druhé poloviny 60.let,kdy byly proti ideologicky používané politice
    strany vůči venkovu prosazeny dvojnásobné a vyšší výkupní ceny zemědělské produkce,zejména pak v živočišné výrobě ,což mělo v sedmdesátých létech ten efekt.že se zemědělské obyvatelstvo stalo nejspokojenější skupinou obyvatel Československa a normalizátoři si mnuli ruce. Dožínky v
    Praze,spartakiády a podobné velké polní mše ,které celebrovali kolaboranti nejhrubšího zrna, toho
    byly svědkem.
    Rovněž nemohu sdílet s autorem jeho obdiv k motivům nechuti cikánů pracovat.Ten odskok do
    minulosti jejich praprapředků v Indii je dost komickým pokusem najít na nich aspoň v minulosti
    něco kladného,povznášejícího. Když ale pan Kadubec vypátral vazbu zdejších nepřizpůsobivých na
    harappskou civilizaci ,dostal se tím na platformu tvrzení pánů Součka, Erika von Denikena a pod.
    Kromě těchto dvou výtek ovšem je třeba přiznat,že napsal článek čtivý,skoro úplně pravdivý a hlavně úspěšně využívající fakt,že jsme tehdy byli mladí a náš život byl mnohem lepší,než je dnes.
    Jako kantorovi bych si ještě dovolil výtku. Pan Engels napsal také knihu „Podíl práce na polidštění opice“. Práce nemusí být jen fyzická,že ?

  • Martin (už bez taky m) • 19. září 2015

    Pěkné.
    Jen pár poznámek, které by neměly být hodnoceny jako nějaká kritika.
    1. Jedno z mála co „štvavé“ společenské „z-řízení“ (feudalismus a kapitalismus) podporovaly – zejména kapitalismus, byla snaha jak nejefektivněji pro drancujícího vydrancovat přírodu …
    2. Pokrok nebyl jen zásluhou změny společenského „uspořádání“ (ty měly své příčiny), ale zejména ENERGETICKOU REVOLUCÍ a využíváním fosilních zdrojů (uhlí) zejména. Nechtěl bych se technicky nadaných lidí dotknout, ale je třeba již naplno říci, že tzv. technickou a technologickou revoluci předcházela ona „energetická“…
    3. Demografické i urbanistické změny s tím spojené započaly již za c.k. monarchie a pak už jen zrychlovaly. Viz např. raketový rozvoj Ostravska a vývoj počtu obyvatel… Snad jen tady nesouhlasím s tím srovnáním s 14 stoletím. I ten způsob života již byl o dost jiný na konci 18 a 19 století – samozřejmě jak v čem a jak kde. Jinak se asi žilo na autorově podhorské vesnici, a jinak např. v přístavech typu Brém či Hamburku.
    4. Nemyslím, že by rozumní lidé učiteli kdykoliv pohrdali. Zejména těmi co dokázali smysluplně učit. Naopak PAN UČITEL byl vždy na vesnici řazen k „mozkovému trustu“ celé vsi.
    5. Pokrok v zemědělství má „na svědomí“ vedle lepší organizace práce – a zejména ona „energetická a surovinová revoluce“, která umožnila dodatkové vstupy hnojiv, fosilní energií poháněných strojů, a postupně i chemických látek.
    6. Změna ve využívání krajiny jakou bylo např zničení mezí a scelení lánů byla ale přehnaná, a CHCEME-LI PŘEŽÍT JAKO CIVILIZACE je náprava (jde o vytvoření funkční kostry harmonizace energetiky krajiny – ne vždy a všude „návrat“ k „původnímu“ stavu“), pak MUSÍME (nerad to slovo, zde ale sedí) řadu věcí změnit. Zcela v souladu s poznatky dnešní doby – viz práce Jana Pokorného.

  • Martin (už bez taky m) • 19. září 2015

    Dám tady odkaz, neboť při svém stavu prostě nyní nemám na nějakou zkrácenou extrakci nyní síly ani čas. Musím nemocný pracovat pod rozbitou střechou a v nepřátelském prostředí v oboru…a deště a zima se blíží…
    Ale žádám VŠECHNY SLUŠNÉ A HODNÉ LIDI: PROJDĚTE SI TO! Je to psáno čtivě a ledacos Vám to osvětlí.
    Od „globálního oteplování“ a katastrof dneška až po SKUTEČNÉ PŘÍČINY KLIMATICKÝCH ZMĚN CELOSVĚTOVÉHO FORMÁTU, které v tenoučké slupce života „biosféry“ oživující „jinak mrtvé“ těleso bezpochyby spolu- ZPŮSOBIL ČLOVĚK…
    Ani ne tak vypouštěním „skleníkových plynů“, jako spíše ZÁSADNÍMI ZMĚNAMI TOKU A VAZEB ENERGIE V KRAJINĚ A PLOŠNOU ACIDIFIKACÍ pevnin i oceánů v důsledku devastace harmonizujících funkcí přírodních povrchů, vegetace, vodních toků a masivní a stále sílící FRAGMENTACÍ KRAJINY KTERÁ PŘÍMO LIKVIDUJE JEJÍ HARMONICKOU PODSTATU…
    OBNOVA ŘÁDU A FUNKCÍ KRAJINY JE ÚKOLEM celé ŘADY PŘÍŠTÍCH GENERACÍ!
    Tam má být směřována PRÁCE CELÝCH PŘÍŠTÍCH GENERACÍ – a nemysleme si proboha- nudit se a lenošit – rozhodně nebudeme!
    PRACOVNÍK ČI ZAMĚSTNANEC „SPRÁVY A ÚDRŽBY“ DLOUHODOBĚ VYUŽITELNÉ KRAJINY – to je „funkce“ budoucnosti…
    Sám podobné myšlenky razím v praktické ochraně přírody min. od r. 1998, nejen mi ale tehdejší povodně a práce RNDr. Pokorného a Ing. Eiseltové „otevřely oči“ definitivně…
    Takže řečeno s V.V. Pjakinem: ČTĚTE prosím, a berte MOC do svých rukou!!!
    http://envimod.fzp.ujep.cz/sites/default/files/skripta/29e_final_tisk.pdf

  • jaa • 19. září 2015

    Dík autorovi … pamatuji, jak v 67 nebo 68 navrhovali strýcovi vrátit pola a majetek do družstva vložený… Odpověď byla .. nejsem blázen, za to to nestojí… nikdy v zemedělaství nebylo líp. Do kravínů se chodí na směny.., nikdy předtím nebylo možné aby v létě jezdili rolníci na dovolenou a k moři už vůbec ne. Družstvo dělá zajezdy po republice .. všichni se vystřídají… jednou ti podruhý ti… byli jsme v Bulharsku, Ma%darsku – chystáme se do Německa… nee
    přestavěli jasne barám, hnojiště uprostřed a záchod poblíž zmitzelo, místo kravína a pod mám krásnou dílničku a ne tu venku nezateplenou. Ve studní/vlastní/ co byla vedla hnoja je darlink… dvůr vyčištěný a zatravněný- víte co to dalo práce ten beton vykopat? tož tak…

  • hojka • 19. září 2015

    Děkuju za krásný článek! Cítím z něj emoce a moudrost. Jedním slovem krása …

  • Dolmen • 20. září 2015

    Nejsem již nejmladší, ale předválečnou dobu jsem nezažil. Pamatuji si však vyprávění rodičů, kteří byli ryzími venkovany…., jakoby pan Kadubec to jejich vyprávění sepsal. Díky za krásný článek.

  • Irena • 21. září 2015

    Také děkuji. Pěkný článek.

  • Alena • 21. září 2015

    díky vědeckému pokroku- v případě zemědělství těžkým strojům a chemii ničíme ornici, ničíme cennou půdu , která dává obživu. Vyčerpáváme živiny z ní, a proto ani naše strava nestojí za nic. Dříve byl život těžký, ale otec mohl předat synovi neporušenou a kvalitní půdu, která mu umožnovala zachovat život.
    Ne jako tady byl příspěvek o dnešním Rusku, kde Číňani zaberou kus pozemku u transsibiřské magistrály, vytěží les, vydrancují totálně půdu, a jdou o kus dál. To je opravdu špatně, a naši předci dovedli hospodařit tak, že půdu neničili.
    Co se týče povinností, které měli děti, včetně práce na poli- mnozí mladí dnes by toto potřebovali, z mladé generace se stávají flákači, což dříve nebylo. Práce a povinnosti od útlého věku je ta nejlepší výchova , hlavně k zodpovědnosti za své činy. Co je na tom špatného, nechápu.

  • J. W. • 21. září 2015

    „Kapitalismus byl na Západě minimálně jedno století zdrojem neslýchaného pokroku pro většinu společnosti – ekonomického, vzdělanostního, kulturního i morálního.“ To je naprostá pravda! Pro většinu společnosti, mezi kterou se nepočítali námezdně pracující otroci.

  • zart • 21. září 2015

    Na dobu před rokem 1989 musí občané povinně vzpomínat jen ve zlém, zvláště ti, kteří ji nazažili, a především kolaboranti a oportunisté, kteří se tenkrát díky své kariérní loajalitě měli výrazněji lépe než obyčejní pracující lid. Nutili nás k oddanosti církvi svaté, kapitalismu, fašismu, socialismu a nyní k demokracii. Pořád ti samí a stejní.

  • Sio • 21. září 2015

    Trochu to vyznívá jako rurální idylka. Moje máma mi vykládala, jak i největší sedlák v naší vesnici si pochvaloval, že ho družsvo zbavilo každoroční dřiny. Prý prohlásil, že by to zpátky nechtěl. No, jeho potomci restituovali a rýžují, taková je doba.
    Pravdou je, že už bez vymožeností nepřežijeme. Svět se pohnul dál a musíme se naučit žít s nimi. A že by se toho spoustu dalo dělat mnohem líp.

  • Sasin • 21. září 2015

    Tvoje rurální idylka už umřela a ty pudeš za ní. Už jsi viděl něgde Sio, že by starší generace předala něco potomkům? Třeba že by svolala potomky a řekla, tady jsme vytvořili tuto fabriku, pola, zemi, tenhle zkurvjenej systém, takhle se to obsluhuje, tady obdělává, tady brzdí a tady přidává plyn, a tady nám to podepiště, že to přebíráte do užívání? Tebe se to samozřejmě netýká, ty můžeš předat jen cizí nuly a své jedničky. Muheeeeeee