Diskuze k článku


  • jogín • 7. února 2015

    „posláním národních parků je zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů“ Problémem zelených je absence ekologického myšlení. Citovaná věta znamená, že hlavní zásadou přístupu je nezasahování, bez ohledu na ekologické následky. Nezasahovat do umělé monokultury znamená, že vytvoření ekologické rovnováhy bude trvat tisíc let a možná déle. Nové semenáčky na kůrovcových holinách sežere kůrovec znova, když dorostou do mýtného věku. A to se bude opakovat znova a znova, dokud se nepodaří bukům naexpandovat z kilometry vzdálených zbytečků původních bučin do výšky kolem 1100m.

  • Martin (už bez taky m) • 7. února 2015

    Jogíne, pokud vím, Jarda Bláha není a nikdy nebyl v SZ. To jen na okraj.
    Viděl jsem i u nás v Jeseníkách důsledky zásahu proti kůrovci… rozhodně nepřispěly ke stabilizaci lesa, naopak, co nezničil kůrovec, dorazil ledový závěs, přísušky a vítr… zůstala spoušť po traktorech vytahujících kmeny, eroze na staletí a déle.
    Před několika měsíci jsem vyslyšel naléhání kamarádů z Hnutí DUHA a zpracoval jednoduchý, leč dobře v terénu podložený podnět na Českou inspekci ŽP (ČIŽP) týkající se devastačních dopadů lesních cest na vodní režim, erozi. Pět nejkřiklavějších případů bylo z II. zón CHKO Jeseníky, mnohé další z tzv. EVL (Evropsky významných lokalit sítě NATURA 2000).
    Vzdor šíleným případům jasného porušení zákona, ČIŽP shledala za nutné zahájit řízení v jediném z 14 fotografiemi popisovaných případů (na soukromém majetku, mimo II zóny a EVL)! Nabízel jsem účast na terénním šetření, ani mi nedali vědět.
    Zkuste si do vyhledávače na Youtube napsat: „Lesní hospodaření v CHKO Jeseníky“, pod bratrovými JMC video tam je pár případů…
    Nyní se pokouším zachránit unikátní lokalitu vhodnou pro výskyt rysů, dokonce pro možnost rozmnožování, připravuji celou sadu návrhů pro „zpralesnění“ menších lokalit jako jádrové zóny oblastí (zón) klidu, které pro tuto šelmu musíme prosadit, má-li v izolovanějších pohořích vůbec mít šanci přežít.
    V nevelké vzdálenosti od této lokality si LČR prosadily přikrmovací oboru pro vysokou, aby mohli bouchat maso navzdory ničení porostů zvěří -ta ničí celé porosty i na lokalitách, kde by mohl být rys – a trvale není – neb je asi jako konkurent a trofej pytlačen…
    Používají se stamiliony z veřejných prostředků na stavbu nových cest, krytých posedů s fotopastmi… Na druhé straně stojí pár zoufalých občanů, kteří často nemáme ani na chleba.
    Skutečnost.

  • fajt • 7. února 2015

    ja nevim, komu furt ty lesy ( froru faunu) chcete zachranovat – priroda si poradi i bez lidi. ..)

  • Martin (už bez taky m) • 7. února 2015

    Tak ty lidi z té přírody vyžeňte fajte, pak se Vám to splní.
    Jelikož já sám osobně nechci nikoho odnikud vyhánět, a dobře vím že to nemá smysl, tak se prostě snažím s hrstkou kamarádů o opak. Tedy: snažíme se vykompenzovat ten lidský tlak na přírodu jako na ZDROJ zisků (v různé podobě) tak, aby existovala místa, kde si příroda „poradí i bez lidí“. Proto nejen pokus i fyzická existence určitého rozdělení chráněných území, proto snaha o to hledat a nalézat funkční nástroje k tomu, abychom „přírodu ponechali na určitém území přírodě“. Samozřejmě že existují globálně působící vlivy člověka, či silně působící přesah z v těsné blízkosti „přírodních“ ploch se vyskytující tvrdé exploatace území. Takový příklad představuje i myslivost. Když například umístíte kryté zateplené posedy na lokality, které by rys jinak mohl částečně využívat i ve dne, nebo k rozmnožování, tak i jen tím že tam sedíte s flintou tak jej odrazujete. Jen svou dlouhodobější přítomností (k posedu dojedou autem, posedí tam i půlden). Tak tu vhodnou lokalitu doslova „zabijete“.
    Něco podobného představuje tzv. „přezimovací obora“, která je pokrytecky vydávána za nástroj, jak do ní v zimě soustředit jelení zvěř z širšího okolí, aby méně spásala stromky… jenomže: znamená to, že do původně klidového místa postavíte krmelce, kde se jako krávy v kravíně vedle sebe krmí desítky kusů. Musíte jim náklaďáky vozit krmení, medikovat je neb jsou v trvalém stresu když je jich více na menší ploše. Tu plochu samu vám pak zdevastují… Někdy tam i lákají lidi „na zvířátka“ jako do ZOO (pokud vím, třeba právě na Šumavě). Navíc ta zvířata nevlezou do obory najednou, týdny chodí okolo a žerou, totéž po vypuštění než se „rozptýlí“. Soustředěný vysoký počet jelení zvěře vytláčí a hodně mění chování dalších zvířat. pokračování…

  • Martin (už bez taky m) • 7. února 2015

    Například srnčí, která je jinak základem potravy rysa ostrovida je vytlačovná nadnormálními počty zvěře jelení. To vše snižuje v kombinaci možnost usídlení rysů mnohem více nežli je pouhý součet těch jednotlivých narušení.
    No a pak si představte: základní podmínkou výskytu šelem jako rys je velká členitost terénu, jeho přehlednost jen z určitým míst, dostatečná hustota kořisti a velký počet menších stromů a keřů s houštinami a balvany, odkud se ke kořisti může přiblížit či na ni počkat (on to kombinuje). Řekněme, že takové místo s plochou dejme tomu 5 – 100 ha najdete. Vidíte přitom, že ani ta část, která je v silněji formálně chráněném území (II. zóně CHKO, či v EVL) není dostatečně chráněna: lezou tam horolezci i po nebezpečné skále, dělají trvalé cesty pár set metrů od dravčích hnízd… (nejde jen o rysa), sviští tam desítky cyklistů a hrozí že by jich byly stovky… kácí se nešetrně a ničí i polomy, vývraty, pahýly… zkrátka to co do přírodního, skutečného lesa patří… no a v III. zóně řekněme na 5ha najdete místa vhodná i k rozmnožování… což je základ trvalé populace v širším území. Lokalita zatím není moc rušena lidmi, paradoxně méně než ta II. zóna. Jenomže: III. zóna je slovy lesníků „hospodářský les“, a chtějí tam „normálně těžit a pěstovat smrky… co na tom že to spouští v tomto terénu šílenou erozi a ničí původní dřeviny i vodní režim? Ochrana přírody je tam slabá – státní. Občanská – ta je na tom jinak. Ta je slabá vždy a tak musí hledat cesty. Někteří je mylně hledali v komunikaci a spolupráci s politiky. Já ne, s politiky komunikovat musím, ale jen pro vyjasnění názoru a zároveň jim připomínám nemilé věci o tom, že mají sloužit veřejnému zájmu – lidem i ochraně přírody. Někteří ze SZ mi to pak spočítali… jako antifašisty v Německu před IIWW.
    Pokrač.

  • LF • 7. února 2015

    „Nezasahovat do umělé monokultury znamená, že vytvoření ekologické rovnováhy bude trvat tisíc let a možná déle. Nové semenáčky na kůrovcových holinách sežere kůrovec znova, když dorostou do mýtného věku. A to se bude opakovat znova a znova, dokud se nepodaří bukům naexpandovat z kilometry vzdálených zbytečků původních bučin do výšky kolem 1100m“

    Řekl bych spíš několik (málo) stovek let, ale to je vcelku jedno. Alespoň lidská zpupnost vidí, že měnit přirozený chod přírody se vymstí (nepřirozená monokultura je neudržitelná) a nadělat z rybí polévky zpátky rybu trvá poněkud déle, než trvalo uvařit rybí polévku.
    Podobně je to i s uspořádáním lidské společnosti. Neblahé trendy odstartované před 100 lety (odklon od víry a pokory, od přirozeného pyramidálního uspořádání světa, od lidské slušnosti, příklon k představě, že každý může všechno a že z obecného hlasování prostého lidu povstane dobro, že celek je víc, než součet jeho částí, …) se budou spravovat také stovky let. A bude to bolet. Řešení se však nenachází na pravici; sice správně nechává samovývoji, ale moc krade a neděli nesvětí a už vůbec ne na levici.

  • fajt • 7. února 2015

    Martine, vy se berete moc „vedecky“ ( mysleno ve vsi pocestnosti ) – jako vlastnik nekolika hektaru a i clen nejake te hontby to vidim trochu jinak … a nebojte, clovek prirodu nerozklicoval ( neumi byt s ni v souladu ) a ona si bez nej taky v klidku poradi. ..)

  • Martin (už bez taky m) • 7. února 2015

    Měli jsme – resp. musíme být zrušeni či zlikvidováni jako první.
    Takže: nechal by jste fajte ty zvířata a tu přírodu napospas „lidem“ uznávajícím jen a jen svůj soukromý ZISK!
    Před více než 20 lety jsem s hrstkou pomocníků dokázal věc, které nikdo nevěřil.
    Odměna? Smrtelné onemocnění, každodenní bída, poničená rodina a žádná vlastní… Takže fajte: dělám to pro tu přírodu a ty z lidí, kteří ji respektují. Ne „jen a automaticky pro lidi“.
    Proto se chystám na složité jednání s nejistým výsledkem. Víte, ono to má cosi do sebe: i když dle nás (dle alibistické ČIŽP ne) x – krát porušili zákon u těch dříve zmíněných devastačních svážnic, a přesto je nazvali „historickými“, jen s omezenou erozí, a jen lokálními vlivy na vodní režim (při rozloze a hustotě v území naprostá lež a fraška), tak DO BUDOUCNA SI DAJÍ POZOR. Oni vědí, že jistý Martin dokud bude dýchat tak bude dále shromažďovat dokumentaci stavu a hlídat ty hory… a co příště? Co když onen Martin příště natočí horší, surovější videa? Co když návštěvníkům nějaké konference o „trvalé udržitelnosti hospodaření v našich lesích“ naopak předloží do očí bijící důkazy ničení s tím, že stát (prostřednictvím neschopné ČIŽP) nemá žádný nástroj ani vůli vyžadovat nápravu stavu je-li technicky, technologicky, biotechnicky či organizačně možná i žádoucí?!
    Jen musím mít střechu nad hlavou, čím to natáčet a fotit, mít co si obout, mít na jídlo i čokoládu, tatranky neb s těžkou a kolísavou cukrovkou ve sněhem zasypaných skalách hor jde denodenně o holý život… Jistě i mnoho dalšího. Nyní mnohé základní postrádám, kamarád říká, že bydlím jak ve IIWW a další že jak na „jugovostoke“.
    Ano, od února mi zase bude ta „mzrzská“ DUHA platit maličký úvazek, z nějž snad přežiju (ale nic neopravím, a nebude ani na boty) . Nikdo jiný tu není.

  • LF • 7. února 2015

    Martine s M nebo bez M,
    stará moudrost praví, že by se měl člověk postarat nejprve o sebe, pak o vlastní rodinu a teprve tehdy, má-li pevný základ, na němž může stavět (mimo jiné i proto, aby dokázal sobě i druhým, že tento bazál zvládl), měl by se snažit ovlivňovat dění okolo sebe.
    Je na tom hodně pravdy.
    I přesto, že je Vaše činnost zřejmě záslužná a držím Vám vlastně palce.

  • fajt • 7. února 2015

    Martine, lide jsou ve sve podstate neskutecni sobci ( se vsim spatnym, co k tomu patri), to proste zaridila taky priroda – ja vas ani nekritizuji ani nesoudim ( dokonce je mi to i sympaticke) a pokud jste se svoji cinnosti spokojen a naplnen, tak vam to z celeho srdce preji … ale ja si zustanu svuj. ..)

  • peter. • 7. února 2015

    Toto dávam sem len preto,že ten problém je vypuklý aj u nás.S organizovanými gangami pytliakov(mäsiarov),ktorí strieľajú z aut za pomoci reflektorov polícia bojuje so striedavými úspechami,no horšie je,keď šelmy strieľajú samotní poľovníci aby ochránili vysokú zver len preto,aby papalášstvo ktoré pozývajú na honosné poľovačky mali na čo strieľať.Inak je naozaj pravdou,že aj na východe sú lovné revíry,v ktorých to vyzerá(čo sa vysokej zvery týka) skôr ako vykrmovanie hospodárskych zvierat,než ako starostlivosť o divú zver.
    http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pytlaci-v-cr-ohrozuji-populace-chranenych-druhu-zivocichu-zabiji-hlavne-selmy-a-dravce

  • jogín • 7. února 2015

    Martine, nemíním snižovat zásluhy spousty obětavých lidí o zachování přírody. Zaplať pámbů za ně. Jenže obecná politika zelených je šílená (od fotovoltaiky po GMO) a psali jsme o tom s PPK už dřív. Nejde o lokální akce typu hotely a sjezdovky, ty je třeba blokovat. Ale dušení Plzeňáků nebo blokády dálnic spojené s ohromnými ztrátami i zmíněné nesmysly vzbuzují dojem, že jde o cílevědomou likvidaci evropského konkurenta. A pokud jde o čas do vzniku klimaxu, zkuste mě vysvětlit, jak buky zexpandují když je nejbliží bučina 30 km daleko, protože na takový krpál nikdo nevylezl. A nebylo by daleko výhodnější nepůvodní smrčiny postupně nahrazovat výsadbou podobnou původnímu porostů? V době dřevotřísek tolik rovného dřeva nepotřebujeme a produkce dřeva se nemusí rovnou nechat shnít.

  • Starý doktor • 8. února 2015

    Dech beroucí čísla ukazují, že celkové náklady na infrastruktury obnovitelných energií v Evropě do konce roku 2012 dospěly na 600 miliard €, i když se nepočítají dodatečné poplatky za připojení k síti a za modernizace.

    A tahle obrovitá suma je jeden a půl násobkem nákladů na dvojí vykoupení z dluhů pro řeckou ekonomiku, která přišla na 320 miliard € a irskou ekonomiku se 70 miliard € vysokými půjčkami, jak vypočetl irský Energy Blog.

    ‚Podobná analýza špiček spotřeby nám poskytuje indikace, které země vyžadují exporty, aby mohly zvládat nepřizpůsobitelnou výrobu energie. Opravdu k tomu patří i analýzy jejich schopnosti exportovat energii do sousedních regionů, které nejsou v podobné situaci. Argumentace této analýzy se týká faktu, že četní přenosoví operátoři se vyjadřují o rostoucích provozních problémech tohoto systému hlavně kvůli nárůstu svéhlavě proměnlivých dodávek od větru a slunce v tomto systému, kdy je nedostatek přizpůsobivějších prostředků výroby energie.‘
    Více: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/5493-infrastruktura-obnovitelnych-energii-stoji-vice-nez-vykup-recka-a-irska-z-dluhu-dohromady

  • Svoboda • 8. února 2015

    Nejen pro Martina ( o zkušenosti se státní správou v ochraně přírody ) :

    Před dvěmi lety jsem poslal rozsáhle zdokumentovaný nález o čerstvě proběhlé černé těžbě asi 30 ks olší a několika dalších stromů v jedné z rezervací CHKO Poodří. Spousta fotek čerstvých pařezů ( některé z nich trapně „zamaskované“ troškou hlíny shora ), jeden z kmenů dokonce ještě neodvezený, stopy po pneumatikách, atd. K tomu i sken mapy na které bylo naprosto přesně označeno, kde k tomu došlo. Mail i s přílohami dostala Policie, správa CHKO a Lesy ČR. Policie nereagovala vůbec, oficiální mail Lesů nefungoval a z CHKO mi přišla asi po dvou týdnech odpověď, že můj podnět prošetřili a že na tom místě našli pouze jeden pařez po jasanu a že výše škody je tedy nízká…

    Vysvětlení mám pouze dvojí : buď tam sedí obludně, giganticky nekompetentní lidé – nebo lžou vědomě a jsou do té špíny nějak namočeni.

  • Aleš • 9. února 2015

    LF napsal

    Martine s M nebo bez M,
    stará moudrost praví, že by se měl člověk postarat nejprve o sebe, pak o vlastní rodinu a teprve tehdy, má-li pevný základ, na němž může stavět (mimo jiné i proto, aby dokázal sobě i druhým, že tento bazál zvládl), měl by se snažit ovlivňovat dění okolo sebe.
    Je na tom hodně pravdy.
    I přesto, že je Vaše činnost zřejmě záslužná a držím Vám vlastně palce.

    S tím staráním se sám o sebe jste úplně mimo mísu. Euroatlantická civilizace je v prdeli právě proto, že této sprosté lži uvěřila. To starání se nejprve sám o sebe vedlo ke kolonializmu, světovým válkám, normalizaci, Jelcinovskému a Klausovsko-Havlovskému rozkladu Ruska a Československa a teď vede k útoku USA na země, které jim nechtějí sloužit a jejichž zdroje ve stylu staráme se sami o sebe v první řadě, chtějí exploatovat. A stejný tlak, který nadnárodní kapitál vytváří na občany Ruské federace v čele s jejich prezidentem, vytváří na naše prostředí, lesy a celou přírodu. Politické strany ve vleku nadnárodního kapitálu samozřejmě včetně strany Zelených tuto exploataci nezastavují, ba naopak.
    Jogín: Asi si neuvědomujete, že teď pěstujeme lesy, které budou těžit naši vnuci a pravnuci. Je úchylné jakkoliv uvažovat o potřebách dnešního dřevozpracujícího průmyslu a jeho pokřivené ekonomické stránky v ekonomicky zcela pokřivené dnešní době. U zásahů do umělých monokultur i dalších lesnických opatření nelze paušalizovat. Jde o to, že i ten přirozený nálet, z něhož ve smrkových monokulturách z větší části je zase smrková monokultura (přibyde však pionýrských dřevin bříz, vrb, osik, či dřevin, jejichž semena přepravuje vítr či živočichové na větší vzdálenosti) je pro přírodu i půdní prostředí a vodní režim vhodnější než klasické holosečné hospodaření s rozčleňováním porostů na pracovní pole. Nejen sadbou, podporou přirozené obnovy, ale i výchovou lesních porostů jde měnit druhová skladba. Ano statistiky jako např. v Zelené zprávě, jež vypracovává náš ústav, je to i vyčísleno, kolika desítek procent lesů se to týká. Dnes spíš v tom negativním slova smyslu. Vlastník kasíruje miliony za obnovu tzv. melioračními a zpevňujícími dřevinami a po té je ve výchově nesmyslně odstraní.