Nedávné přechodné rozšíření kůrovce ani uschnutí lesa v bezzásahových oblastech neovlivnilo k horšímu vodní bilanci šumavských povodí. Akumulace vody i její odtok v napadeném a zdravém lese jsou totiž prakticky stejné. To je závěr nové studie, kterou na vědecké konferenci v bavorském Ludwigsthalu [1] představil docent Jakub Hruška z České geologické služby a Centra pro výzkum globální změny Akademie věd ČR se svými spolupracovníky.
Ovšem ne všichni sdílejí věcný a odborný názor na vodní režim v NP Šumava. Skupina senátorů a poslanců v čele s T. Jirsou a J. Velebou svolala na sobotu do Kvildy shromáždění občanů a pochod k pramenům Vltavy na protest proti bezzásahovému režimu v jeho okolí (příloha) a nedávnému „vyschnutí“ pramene. Akce však postrádá důvod. Vltavskou vodu nejlépe ochrání ponechání lesa jeho přirozenému vývoji. A pramen Vltavy nezmizel v srpnu dočasně kvůli uschlému lesu, jak argumentují senátoři, ale jen proto, že trubka přivádějící vodu z prameniště do pramene se ucpala [2].
Studie zkoumala, zda plochy lesů s uschlými dospělými stromy a mladým přirozeným zmlazením ovlivní vodní bilanci krajiny na příkladu povodí Modravského potoka. Právě to bylo kůrovcem ovlivněno nejvíc. Třetinu jeho území tvoří lesy ponechané přírodě s uschlými stromy, třetinu vykácené holiny a třetinu lesy nenapadené kůrovcem. Srovnání průměrných ročních, maximálních i minimálních denních odtoků za posledních šedesát pět let ukázalo, že usychání starých stromů při proměnách lesů v bezzásahovém území žádný z uvedených parametrů v posledních letech na takto velkém území neovlivnilo. Nejnižší denní průtoky na Modravském potoce byly naměřeny v první polovině šedesátých a začátkem sedmdesátých minulého století.
Výsledky jiných výzkumů prokázaly, že na holinách dochází zejména v období bezprostředně po těžbě k narušení a erozi půdy a zvýšeným odtokům vody [3, 4].
Dřívější výzkum na Šumavě se zabýval také vlivem změn lesů na vysychání půdy. Docenti Martin Hais a Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské university měřili teploty půdy v kůrovcem napadených lesích ponechaných přírodě, na holinách i v nenarušených lesích v okolí Březníku. Teploty půdy v nenarušených lesích a lesích s uschlými dospělými stromy kolísaly během dne v rozmezí 5-10 stupňů Celsia. Oproti tomu na holinách kolísaly během dne o 30 stupňů i více. Přes den stoupala teplota na holinách až k 40 stupňům, zatímco půda v lesích s uschlými stromy se zahřívala jen na 20 stupňů a v nenarušených lesích na pouhých 15 stupňů [5, 6]. Velké rozdíly teplot na holinách jsou přitom ničivé pro půdní život.
Největší narušení vodního režimu představují asfaltové a jiné zpevněné cesty v lesích, kde voda nemůže zasakovat a jež fungují doslova jako drenáž [3, 4, 7].
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Vodní režim lesů nejvíce narušují cesty a také těžba a vytváření holin. Nové výsledky výzkumu ukázaly, že ponechání lesů přírodním procesům ani po napadení kůrovcem odtokové poměry vůbec nezměnilo. K udržení vody v šumavských lesích by nejvíce přispělo zrušení nepotřebných cest v území ponechaném přírodě. Ani návštěvníci tam nechtějí chodit ve vzácné šumavské přírodě po asfaltkách, ale po lesních pěšinách.“
„O vodu na Šumavě a vysychání tamějších pramenů mají velkou starost i modravský starosta Antonín Schubert či senátoři Tomáš Jirsa a Jan Veleba. Zítra kvůli tomu organizují demonstraci na Kvildě a pochod k prameni Vltavy. Ačkoli je akce ve skutečnosti zbytečná, přejeme jim hezké počasí na výlet. Pramen Vltavy je stále krásné místo.”
“Třeba senátoři místo nepotřebných demonstrací raději příště navrhnou ministru Brabcovi, aby zrušil nepotřebné cesty a omezil tak ztráty šumavské vody. Návrh novely zákona o ochraně přírody z dílny ministerstva životního prostředí chce totiž zbytečné silnice v divočině dále nákladně udržovat.“
Doc. RNDr. Jakub Hruška CSc., expert České geologické služby a Centra výzkumu globální změny AV ČR, řekl:
„Situace na Šumavě není nijak odlišná od zbytku České republiky. Pokud hodně prší, jsou povodně, pokud málo, je sucho. A jak ukazuje analýza dlouhodobých dat z povodí Modravského potoka ponechání části lesů samovolnému vývoji, ale ani pečlivé lesnické hospodaření na to nemají žádný vliv.“
Poznámky:
[1] Vědecká konference Aktuality šumavského výzkumu proběhla 9. – 10. září 2015 v Ludwigsthalu. Pořádaly ji Správa NP Šumava a Správa NP Bavorský les, vědci na ní představili nejnovější výsledky výzkumů na Šumavě. [2] http://www.npsumava.cz/
Expert na jaderné elektrárny je 4násobný neúspěšný věčný student, expert na ochranu lesů zvěrolékař. Mají vědeckou studii, že pro stav vody je jedno, jestli je území pokryto lesem či ne (ale určitě to platí jen a právě pro Šumavu, aby ty lesy mohli jinde chránit:).
Normálně bych takové pitomině docela upřímně zasmál, kdy škody způsobené těmito ignoranty nebyly v miliardách a nešly z mé kapsy daňového poplatníka.
Prof. P.Staněk https://www.youtube.com/watch?t=536&v=62i2-uE__7M
Kvilda je pro mne daleko, ale je příznačné, že zpráva hnutí ,,Duha“ je zveřejněna tak, aby nikoho nemohla inspirovat k návštěvě. Teploty, dosahované v maximech činily letos přes 60°C ,což je neslučitelné se zelenými rostlinami. Ale to bylo v odkazu, jenž jsem tu zveřejnil před týdnem, takže stop.
Poněkud hysterický stařík. Nicméně plete páté přes deváté. Hodně pravd ale i hodně zaujatých věcí.
Podle toho, co jsem viděl, jsem toho názoru, že by se měl kůrovec šetrně vytěžit a oblasti znovu zalesnit původními dřevinami.
Stávající způsob řešení je zvěrsvo.
Admirál napsal Podle toho, co jsem viděl, jsem toho názoru, že by se měl kůrovec šetrně vytěžit a oblasti znovu zalesnit původními dřevinami. Stávající způsob řešení je zvěrsvo. Zasahovat proti lýkožroutům má smysl v počáteční fázi. Pokud už „kalamita jede“, jen odeklidíte hmotu, nezastavíte ji. Zůstane jen step /to i ty souše výrazně lépe simulují zbytkové klima lesa/. V evýškách nad 1000 m se často smrk úspěšně obnovuje jen ze semenáčků vyrostlých n padlých kmenech. Změť kmenů by jistě neměla být všude, ale v určitých rozptýlených skupinách by napomohlo obnově přirozenějších lesů -épe než holina po odvozu všeho, vč. klestu… Číst vice »
Opravdu nejsem kvalifikovný posoudit kvalifikace Mr. Bláhy, nicméně jeho kvalifikace veterináře u mne důvěru nevzbuzuje. Kdysi dávno jsem se krátce motal okolo pedologie a zemědělství alespoň tak, že a vím, že to není jednoduché ani při pěstování kulturních plodin. Musel by toho dostudovat poměrně hodně, což by u člověka, jehož MatFyz základ blízký nule, byl docela výkon. Ale vzhledem k tomu, že všechny lesy v tomto státě už byli v historii několikrát vytěženy a zase obnoveny, typoval bych, že existuje docela jasné zkušenosti, jak se to dělá. Velmi pochybuji, že tou metodou je nechat les kůrovci. Jestli si někdo myslí,… Číst vice »
Napište dopis Bavorům, že jsou pitomci, když na své straně Šumavy proti kůrovci nezasahují. Ale nejdřív se tam jeďte podívat.
Dříve bych asi byl proti ponechání kůrovce. Ale na druhé straně, proč ne? Jistě se na místě prales obnoví a k něčemu to nakonec opravdu bude. Jen to neplánujme na 1 – 2 generace. Trochu jako prales to může být za sto let. A skutečný prales s velikány řekněme 300 – 500 let. Přiznám se, asi to bude k smíchu, ale pochopil jsem, že lidé by měli plánovat i v takových termínech. Ano, nebude z toho kusu země užitek. Tedy ne teď. Ale jednou ano a velký. Co může nahradit stoletý, třísetletý nebo 500 letý les? Pokud se kůrovec tak… Číst vice »
A Vy jste tam byl? Já přiznám se ne.
Nicméně některé indicie naznačují, že by se o pitomce mohlo jednat:)
http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekologie-souziti-np-sumava-a-np-bavorsky-les-f31-/p_spolecnost.aspx?c=A100502_203502_p_spolecnost_wag
http://sumava-corpus.narra.eu/Ekologie:_Bavorsko_%E2%80%93_n%C3%A1%C5%A1_vzor%3F
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1191561-az-60-procent-bavorske-bezzasahove-zony-je-mrtvy-les
Pět let starý Brezina jako důkaz? To je i na les dost času, aby se ukázalo, kdo má pravdu:
http://www.npsumava.cz/cz/5692/9663/clanek/prirozene-zmlazeni-lesu-po-kurovcove-kalamite-je-vetsi-nez-v-pripade-umele-vysadby-a-obnovujici-se-les-nema-negativni-vliv-na-vodni-pomery/
http://www.rozhlas.cz/plzen/zpravodajstvi/_zprava/sumava-si-s-kurovcem-poradi-tvrdi-vedci–1537312
http://www.sumavskenoviny.cz/788/strucny-prehled-zonaci-narodniho-parku-sumava/
Sio napsal Dříve bych asi byl proti ponechání kůrovce. Ale na druhé straně, proč ne? Jistě se na místě prales obnoví a k něčemu to nakonec opravdu bude. Jen to neplánujme na 1 – 2 generace. Trochu jako prales to může být za sto let. A skutečný prales s velikány řekněme 300 – 500 let. Přiznám se, asi to bude k smíchu, ale pochopil jsem, že lidé by měli plánovat i v takových termínech. Ano, nebude z toho kusu země užitek. Tedy ne teď. Ale jednou ano a velký. Co může nahradit stoletý, třísetletý nebo 500 letý les? Pokud se… Číst vice »
Ponechávání tzv. semenných stromů a výstavků (skupin starších plodících stromů) je proto důležité jak pro obnovu lesů, tak pro jejich správnou funkci a zdraví. Velkoplošné stejnověké monokultury jednoho druhu (u nás nejčastěji smrku či borovice) jsou tím nejhorším, řadu funkcí postrádají, některé nezískají vůbec, jejich výchova je nákladná, i cílový porost většinou není stabilní a snadno podléhají kalamitám. Jak vítr, tak hmyz registruje, že na xy km čtverečních má stejné podmínky a dovede toho využít… Lesníci se sice zasloužili o obnovu porostů v našich horách vyrubaných často na holo po těžbách pro sklářský a hutní průmysl v minulosti, ovšem na… Číst vice »
Stan napsal Pět let starý Brezina jako důkaz? To je i na les dost času, aby se ukázalo, kdo má pravdu: Hm, takže nebyl:) Na pouhém popření tvrzení, že umělé vysazovaní a následná péče o rostliny je méně produktivní než přírodní výsev je založeno zemědělství. K tomuto objevu došlo někdy před cca 10 000 léty. Takže uměle vypěstovat les, i smíšený, by neměl být problém a mělo by to jít rychleji. BTW, manželka již pár lesíčků v přírodních zahradách včetně vlastní založila a ujišťuji Vás, že to roste významně rychleji a lépe, než kdyby jste tam oklepal šišky:) Ale pokud… Číst vice »
Nevěříte „eko-stachanovcům“, Váš problém. Jste tím ale odsouzen k tomu věřit média-stachanovci Brezinovi, který píše čisté PR pro lanovkářskou a dřevařskou lobby. Přečtěte si alespoň toho Martina výše, který se tím celý život profesionálně zabývá.
cnemo: „Na pouhém popření tvrzení, že umělé vysazovaní a následná péče o rostliny je méně produktivní než přírodní výsev je založeno zemědělství. K tomuto objevu došlo někdy před cca 10 000 léty. Takže uměle vypěstovat les, i smíšený, by neměl být problém a mělo by to jít rychleji.“ Lesnictví nerovná se zemědělství. Užívání „zemědělsko-plantážnických přístupů“ v lesnictví je jednou ze základem dnešní katastrofy v lesích i klimatu… Rychleji vyhnané stromky neznamená odolné a stabilní, zdravé stromky… Lesní ekosystém má x vrstev, každá se v čase chová a vyvíjí jinak. Mrtvé dřevo kůr.souší obsahuje (je schopno zadržet) naprosto nejvíce vody, mrtvé… Číst vice »
Kapitán má všechny, co se tím zabývají, za idioty, přitom je schopen používat argumenty z okrasné zahrady nebo pole na les. Podstatou té studie je přece porovnání toho, kolik vody udrží uměle založený a kolik přirozeně obnovený les. A tam bych i jako laik a houbař vsadil na to, že více vody např. po polomu zůstane tam, kde se tomu nechá přirozený průběh, než tam, odkud se nejdříve vytěží a odveze všechna biomasa, včetně klestí na štěpku, a pak se tam uměle zasadí nové stromky. Navíc se nebavíme o hospodářském lese, ale o národním parku, kde by se z definice… Číst vice »
Vyžírání dřevin lesní spárkatou zvěří je mnohde obrovský problém. Například vysoká zvěř v Jeseníkách na mnoha místech limituje možnost obnovy smíšených porostů, jedli jsou schopni i z drátěné ochrany vytáhnout a sežrat. Javor horský neboli klen zcela chybí i v suťových lesích v mladších věk. třídách… je spásán „jako salát“ jako úplně první… Taktéž jeřáb… I jedovaté a nesmírně vzácné tisy červené v sutích jeleni vypásají, okusují tak že odumírají… Divočáci zase jsou schopni otěrem sedřít kůru i dřevo desítky cm hluboko do kmene, mladé stromky jednoduše vyviklají že uschnou díky potrhaným kořenům… Do rozvoje myslivosti JAKO POLOŠLECHTICKÉHO BYZNYSU jdou… Číst vice »
Jak jsem uvedl výše, ne všechny, většinou to označení padne na ty největší mediální „hvězdy“:)
Stane, nechce se mi hádat o Šumavu. Neviděl jsem to a ani nijak výrazně nestudoval a necítím se v tom příliš pevný v kramflecí, i když si o tom myslím svoje. Budu se raději věnovat jasnějším eko-zločinům:)
Tetřeva a tetřívka v našich horských lesích vyhubili svým přístupem k lesu právě ti, kdo se o něj mají starat… V Beskydech prý budou vracet tetřevy…ale nikdo z lesníků nechce rušit lesní cesty, po nichž si chodí lišky a kuny jako po promenádě mezi regály supermarketu a sbírají mladé nezkušené ptáky jako maliny… Přitom tito ptáci potřebují členitou porostní strukturu (které nejlépe vyhovuje malosečné či podrostní hospodaření), potřebují břízy, jívy, mraveniště, stromy na noční hřadování, napajedla i popeliště… A to vše co nejméně přístupné malým šelmám – a ne protkané sítí stezek, značek a chodníků. Projděte se v zimě po… Číst vice »
Martine a Stane: žel bohu spíš dochází až ke zbytečnému zahušťování lesní dopravní sítě včetně její intenzifikace jako úprava povrchu, rozšiřování, budování výhyben a točen včetně velkých náspů či zahlubování a hlavně další kilometry odvodňovacích příkopů podél. Letos jsem trávil hodně času v Beskydech a na Vysočině a týká se to nejen Jeseníků ale i těchto oblastí. Na tyto velice drahé špásy ničící naši krajinu a působící jako erozivní, odvodňovací, povodňotvorný a klimatický faktor a v lese mající další účinky při otvírání porostních stěn bořivému větru, námraze, vysoušení, hnilobám i kůrovci vlastníci lesa dostávají velice štědré dotace. To ovšem Jeho… Číst vice »
Aleš napsal To ovšem Jeho ignoranstvo kapitán samozvaný expert OM na ekologii, ochranu životního prostředí, klima, energetiku i lesnictví nechce vidět a slyšet. Což značí buď o jeho fanatismu, hlouposti nebo o tom, že je PLACEN za psaní těch jeho žvástů na om. Jsem znechucen. Vzhledem ke struktuře čtenářstva a přispěvatelstva OM je to asi horší zbraň hromadného ničení než HASBARA s primitivnímni trolly dohromady. :)) Aleši, mockrát děkuji. Po Vašem fundovaném výkladu stran mé „ignorance“ budou mé příspěvky brány s větší vážností:) Vaše uznání stran mé tzv. propagandy mne také těší i když jste se to pokusil zmírnit sdělení,… Číst vice »