Nové tarify za elektřinu: Zásadně přepracovat. Nezavádět nové sociální dávky, spolkl by je ČEZ

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a Komory OZE

pondělí 8. února 2016

Nové tarify nesmějí zvyšovat domácnostem účty za elektřinu a bránit jim v šetření i vlastní výrobě elektřiny. Dál musí platit, že šetřit elektřinou je finančně výhodné. Proto podíl paušálních plateb na ceně za její distribuci by neměl překročit 30 % – zhruba dvojnásobek současného stavu [1]. Tento limit navrhují experti Hnutí DUHA a Komory OZE. Zároveň odmítají návrh na zavedení nové „kompenzační“ sociální dávky: miliardu či víc ze státní pokladny by totiž každoročně získal ČEZ a další energetické firmy.

Experti Hnutí DUHA i Komory obnovitelných zdrojů uvítali vstup premiéra Sobotky do debaty o nových tarifech elektřiny, když slíbil, že nebudou mít negativní dopad na domácnosti. Zavedení nových sociálních dávek je však scestné. Řešením je zcela přepracovat návrh ERÚ tak, aby i dál platilo, že šetřit elektřinou znamená současně snižovat výdaje.

Zavedení nových sociálních dávek není řešením z těchto důvodů:
●    Činily by nejméně 900 miliónů ročně, patrně ale násobně víc [2]. Tuto sumu by stát vyplácel domácnostem, kterým nové tarify zdraží elektřinu proto, že si nemohou snížit jističe.
●    Nové dávky by nevyřešily to, co je podle energetických společností a ERÚ problém a proč nové tarify navrhují (příliš veliké jističe).
●    Stamilióny až miliardy korun ročně by vyinkasoval ČEZ a další energetické společnosti.
●    Navržené dávky by řešily jen následek (zdražení elektřiny pro statisíce domácností), nikoliv příčinu problému: špatně konstruovaný princip nových tarifů. Od zveřejnění návrhu elektrikáři a další experti opakovaně upozorňují, že problém zbytečně velikých jističů je v případě domácností – na rozdíl od průmyslových firem – chiméra. Týká se totiž jen velmi malé části domácností a jen u zlomku této menšiny lze jističe snížit, aniž by došlo k porušení závazné technické normy či k ohrožení domácnosti požárem nebo snížení jejich životního standardu.

Zástupci Hnutí DUHA s Komory OZE společně navrhli, aby podíl paušálních plateb na ceně za distribuci (tzv. regulovaná složka) v žádném z tarifů při průměrné spotřebě nepřekročil 30 %. V rámci tohoto limitu lze ještě motivovat spotřebitele k efektivnímu nakládání s elektřinou a změna tarifů bude sociálně spravedlivá. Podobnou výši paušálních poplatků platí například spotřebitelé v Německu a Rakousku.

Experti z Hnutí DUHA a Komory OZE dále upozorňují, že navržené tarify mají další vady: například penalizační platbu za to, že si spotřebitel vyrábí elektřinu sám. Výrobou elektřiny z malých obnovitelných zdrojů, dnes typicky fotovoltaických panelů na střeše, ale i malých vodních elektráren či malých kogenerací totiž šetří “špinavou” elektřinu ze sítě podobně jako úsporné spotřebiče.

Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Nové tarify pro domácnosti jsou paskvil založený na mylné představě, že si lidé mohou snižovat jističe, jak je napadne. Řešit to zavedením nové sociální dávky na jističe zásadně odmítáme, protože to nevyřeší hlavní příčinu problému – od základu špatně postavený návrh. Odmítáme akceptovat, aby výsledkem celé operace “nové tarify” bylo, že státem vyplacené miliardy coby kompenzace za zdražení elektřiny skončí na účtu ČEZu a dalších distributorů.“

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, řekl:
„Je načase, aby ERÚ návrh stáhl a přípravu začal znovu a zcela jinak: s ohledem na dopady na všechny odběratele, v otevřené široké debatě a s úplnými údaji o skutečných nákladech na provoz sítě od distributorů.“

Jakub Halamíček, expert Komory OZE a CAFT, řekl:
„Zavádět penalizační platbu za to, že budu šetřit elektřinu ze sítě tím, že si ji vyrábím sám levněji a čistě – je podobné, jako by se stát rozhodl zavést pokuty za nákup úsporných žárovek a moderních spotřebičů s nízkou spotřebou. V obou případech přece snižuji spotřebu elektřiny.“

Poznámky:

[1] Současná výše podílu paušálních nákladů představuje u průměrné domácnosti a dvou nejrozšířenějších tarifů (D02d a D25d) 15-20 % regulovaných plateb (tzv. ceny za distribuci).

[2] Přesné podklady o počtu a rozsahu případně zasažených domácností k dispozici – logicky – nemáme. Premiér Sobotka to dal za úkol připravit ministru Mládkovi na základě dat ERÚ a distribučních společností. Nicméně pro hrubý výpočet lze odhadovat podle reakcí veřejnosti takto::
•    zdražení elektřiny se bude týkat 10-30 % zákazníků na nízkém napětí (10 % dle ERÚ, Hnutí DUHA ale odhaduje podstatně víc – podprůměrnou spotřebu, která by znamenala zdražení, má asi třetina domácností),
•    jako modelové zdražení si vybíráme částku 1 500 a víc korun za rok,
•    jde tedy o 580 tisíc až 1,75 milionu domácností (10-30 % z celkových 5,8 mil. domácností), které by platily (a měly od státu dostat na dávkách) nejméně 1 500 korun. Tedy 900 milionů až 2,6 miliardy korun ročně.