TOPlist

Novoroční anketa e-republiky (2. díl)

Reklama


Zeptali jsme se několika osobností, co je zaujalo v minulém roce, co očekávají v roce právě nastupujícím a jaké mají plány. Dnes odpovídají spisovatel Petr Koudelka, naše redaktorka Květa Pohlhammer Lauterbachová a bývalý velvyslanec na Ukrajině a v Rusku Jaroslav Bašta.

Petr Koudelka, spisovatel a publicista

1. Co Vás v právě uplynulém roce nejvíce zaujalo a proč?
Kuličky . Nazval bych tak krátké video, které jsem zhlédl na YouTube. Bylo výmluvnější, než všechny politické dokumenty o stavu našeho světa a pravdivější než projevy předních politiků jako je Obama nebo Merkelová. Zábavným způsobem se v něm ukazovala holá skutečnost. Jen pouhým přesypáváním kuliček a naplňováním nádob dokázali autoři přesvědčit o tom, o čem se nejsou schopné dohodnout vůdčí elity Evropské unie: Nelze pomoci všem potřebným lidem, protože by se naše civilizace zhroutila. A nejen to. Z prostých faktů, odvoditelných zdravým rozumem, vyplývá, že podstatou všech problémů je špatné sociální uspořádání společnosti a nenasytnost globálního kapitalismu. Protože je tato překážka prozatím neodstranitelná, znamená to, že nám není pomoci. Video s kuličkami názorně předvedlo, že to je i důvod, proč se ve světě válčí. A proto mě nejvíce zaujalo.

2. Co s radostí očekáváte a čeho se naopak obáváte v roce 2016?
Mám-li očekávat něco bez ohledu na možnost či nemožnost uskutečnění, pak si musím přát, aby se stalo jediné: zázrak. Kdyby se podařilo dopřát lidem, aby se stal zázrak, aby se jim zjevil „nějaký nový Bůh“, aby všichni prohlédli a stali se aspoň o něco moudřejšími, pak by to byla opravdu radost. Nejvíc se v roce 2016 obávám toho, že se to asi nestane. Říkám „asi“, protože člověk nikdy neví.

3. Co sám osobně plánujete v roce 2016?
V roce 2016 plánuji vydat knížku Dýdžej Don Juan a ti druzí, román – pasticcio, neboli všehochuť, a dopsat příběh Půjčovna loutek, který by měl být o důležitém poznání, že je jedno, jestli je člověk živý nebo mrtvý. To vše a mnoho dalšího jen v případě, že seženu peníze na psaní a na život. A také – budu-li mít v roce 2016 dobrou náladu a zdraví, což přeji i Vám všem, kteří toto čtete.

***

Květa Pohlhammer Lauterbachová, redaktorka a občanská aktivistka

1. Co Vás v právě uplynulém roce nejvíce zaujalo a proč?
Především, že přes veškerou propagandu, řinoucí se z mainstreamových médií a rok plný lží ze všech stran, se podařilo udržet v české společnosti určitou úroveň zdravého rozumu a skeptického, kritického myšlení. Jako velký počin spatřuji v nově vydané publikaci docentky Ilony Švihlíkové „Jak jsme se stali kolonií“, poněvadž akademická obec v hodnocení vývoje po roce 1989 selhává. Ilona Švihlíková navazuje na práci svého předchůdce, vynikajícího národohospodáře Miloše Picka, autora doposud nepřekonané analýzy vývoje v Česku po roce 1989 Stát blahobytu, nebo kapitalismus? Kvalitu práce Ilony Švihlíkové oceňuje v dnešním, silvestrovském vydání Práva, i profesor Václav Bělohradský. Zaujal mne však ale rovněž i soubor vynikajících 19 přednášek a diskusí dle mého názoru největšího světového ekonoma 20. století J. Maynarda Keynese pro BBC, vysílaný v průběhu dvou desítek let, a to od roku 1927 do roku 1944. Tento velmi poučný soubor přednášek a kontroverzním tématům se nevyhýbajícím diskusí byl vydán německým nakladatelstvím Murmann pod názvem ON AIR (Po drátě). Kniha ukazuje, že Keynes byl, na rozdíl od dnešních, v médiích upřednostňovaných expertů, kteří jenom lžou a mlží, vynikajícím komunikátorem. Že uměl zprostředkovat své názory a ideje tak, aby tomu rozuměli i normální lidé, a že z jeho myšlenek lze čerpat i dnes. Velmi poučnou paralelu k dnešnímu vývoji lze vysledovat v přednášce pro BBC z 27. září 1929 nazvané První roky světové hospodářské krize. Zejména úvodní kapitola s názvem Důsledky zvýšení diskontní úrokové sazby by měla být pro studenty alfou a omegou při studiu chápání vlivu centrálních bankéřů na národní hospodářství a jejich úloze při vyrábění krizí. O to víc jsou Keynesovy přednášky aktuální dnes, kdy právě v těchto dnech přistoupil americký Fed po dlouhých letech ke zvýšení základní sazby v USA a tím nastartoval proces, který bude destruktivní nejenom pro USA, ale především pro Evropu a rozvojový svět.

2. Co s radostí očekáváte a čeho se naopak obáváte v roce 2016?
Jakmile člověk překročí určitý věk, nemá příliš očekávání. Obávám se ale, že zlo se až příliš hluboce podařilo zahnízdit do oné slupky, vnějšího obalu společnosti, která vypadá pro nezasvěcené jako krásné nablýskané, ale zevnitř hnijící jablko. Že zdánlivě jako blahobytná, na materiálních hodnotách založená společnost, ztratila nadobro svou hodnotovou orientaci, která dělá z člověka víc než jenom konzumenta levných kšuntů z dovozu. Přesně tak, jak o tom hovoří slovenský farář ve videu v jednom z posledních článků E- republiky. Budu mít radost, když nás v příštím roce nepostihne v rodině žádná katastrofa, jako tomu bylo v letošním roce, kdy moje devítiletá vnučka onemocněla rakovinou a prožili jsme rok strachu a obav o její život. Tady tedy vyjadřuji díky lékařům a zdravotnickému personálu na dětské onkologii nemocnice v Motole, kteří dennodenně bojují o život našich dětí. A podmínky pro jejich práci jsou nesrovnatelně horší než v jiných zemích v Evropě. Obávám se, že člověk v České republice není tím, co leží našim politikům na srdci na prvním místě, nýbrž že jsou to pouze zájmy kapitálu.

3. Co sama osobně plánujete v roce 2016?
To se čtenáři včas dozví. Určitě nebudu pasívní a budu hledat dále spojence při hledání pravdy. Zejména v řadách žen.

***

Jaroslav Bašta, spokojený důchodce, politický komentátor a autor historických románů

1. Co Vás v právě uplynulém roce nejvíce zaujalo a proč?
Kromě zástupných válek mezi Západem a Ruskou federací na Ukrajině a pak v Sýrii to byla zvedající se migrační vlna po neuváženém prohlášení Angely Merkelové. Připomnělo mi to jednu tragikomickou historku z Jekatěrinburgu. Tam se před 12 lety jeden místní podnikatel rozhodl, že otevře restauraci na lodi zakotvené u navigace v místní přehradní nádrži. V průběhu oslav Dne města, kdy byly v ulicích desetitisíce lidí, začal nabízet zdarma dortíky každému, kdo si pro ně přijde. Zájem byl tak obrovský, že se tam nahrnulo tolik zájemců, že se loď naklonila na levobok. Lidé zpanikařili a běželi na druhou stranu, takže se parník naklonil na pravobok a rozhoupal se tak, že se nakonec potopil. Podnikatelský záměr ztroskotal (doslova), protože reklamní akce byla příliš úspěšná.

2. Co s radostí očekáváte a čeho se naopak obáváte v roce 2016?
Obávám se, že stejně dopadne EU. Davy zájemců o dortík zdarma ji rozkolísají natolik, že začne nabírat vodu a půjde ke dnu. A nějak si nejsem jist, zda to nemám s radostí očekávat.

3. Co sám osobně plánujete v roce 2016?
Rád bych na jaře vydal svou třetí knihu a nejméně jednu další dopsal.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde , nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!

Přejít do diskuze k článku 8 komentářů