Diskuze k článku


  • iri • 5. srpna 2015

    No jo, vodárny v Praze byly postoupeny jakýmisi našimi experty jakýmsi zahraničním…expertům…, a to již hned v devadesátých letech….
    Po roce dva tisíce jsem sháněla práci a finančnictví mě přišlo jako dobrá práce.
    Na prvním školení jsem se dověděla, že jedna poradenská firma je zde zřízena západními bankami, aby si banky ošetřili v Česku své peníze. Nic proti, každý má přece právo hájit své zájmy. Až po několikátém školení mě došlo, že ty peníze západních bank mají jít z kapes našich lidí, kteří berou, pokud možno, co nejnižší
    platy u zde existujících zahraničních firem.
    Po té jsem raději vzala práci uklízečky, abych zůstala s čistým svědomím.

  • Sasin • 5. srpna 2015

    Vidím v krámech kretény, co táhnou dvě či více balení balené vody. Jsou i taci experti, co vezou dva vozíky balené vody a vyklopí to do „svého“ auta na dluh a tváří se smrtelě vážně. Asi se těší na koupel. To jsou trautembergové s polámanou myšlenkovou kolejnicí. Až budou vzduchové bombičky budou kupovat taky po krabicách. A gde na to berou? No přece z exekucí, z výrábění zkurvených záKONů, prodeje podílů normálních lidí, z dotací a z dirigování placeného řízení obyvatelstva. Největší pitomci a degeni mají prapodivné názory o základních potřebách každého normálního člověka a tak je to se vším. To nezměníte, pokud tady vůbec něgdo chce něco měnit, žádným tlacháním a stříkáním si do trika a do trének. Sračky odchází trativodem a nigdo už si pak ani nevzpomene. Psát vo tom tímto způsobem je kontraproduktivní. Co leží v této zemi „patří“ všem a komu by se zachtělo na tom vydělávat by se měly zpřerážet všechny hnáty nebo ja naložit pro výstrahu ostatním haragondechajcům do láku. Jenže hajzlů, co na všech svinstvách tady žijou je už tolik, že to spláchne snad jen velká čůmnámí. Muheeeeee

  • Sasin • 5. srpna 2015

    iri • 5. Srpen 2015

    Tak ještě tu to nepříjemnost. Každý nemá mít právo hajit své zájmy, a to jmenovitě zlo ději, eugenetici, banksteři, praštění větci, papaláši, harpagondechajci a háje zla a magoři, kteří okupují podíly ostatních lidí!!! Tak se omlouvám, že jsem si toho nevšiml.

  • iri • 6. srpna 2015

    Vidím, že to humanistické zobecňování má své meze. Ti vyjmenovaní existují a vytvářejí druhým problémy. A ti „slušní“ zalezou a bojí se, byť jen vyjádřit svůj názor. Řeknou: Takhle to je a co s tím chceš udělat? A jsme tam , kde jsme byli..
    Nebo dokonce považují to konání na úkor druhých za své právo, vždyť se to takhle dělá ….. Kdo nám vrátí naši vodu a vše ostatní?

  • Gatta • 6. srpna 2015

    Nikdo nám nic nevrátí !! – Pokud k tomu nebude mít důvod.

  • Petr777 • 6. srpna 2015

    Lam 5:2: Naše dědictví připadlo cizím, naše domy patří cizákům!
    Lam 5:3: Jsme sirotci, přišli jsme o otce, z našich matek jsou teď vdovy.
    Lam 5:4: Vlastní vodu pijeme za peníze, za své dříví musíme platit.
    Lam 5:5: S pronásledovateli v zádech dřeme, zbaveni odpočinku.

  • fajt • 6. srpna 2015

    a vody nět, zima podivná ( a bez peřiny), jaro skoro žádný a léto jak na Sahaře – očekávám, překupníci s touto komoditou budou šponovat ceny, žabožrouti posazeni na zdejším prameni zvažují skokovou terapii. ..)

  • Béda • 6. srpna 2015

    fajt napsal

    a vody nět, zima podivná ( a bez peřiny), jaro skoro žádný a léto jak na Sahaře – očekávám, překupníci s touto komoditou budou šponovat ceny, žabožrouti posazeni na zdejším prameni zvažují skokovou terapii. ..)

    Svobodný trh to přece všechno nejlíp vyřeší. Nakonec si říkám, že heslo: poručíme větru dešti nevymysleli komunisté ale kapouni.

  • fajt • 6. srpna 2015

    Béda napsal
    Svobodný trh to přece všechno nejlíp vyřeší. Nakonec si říkám, že heslo: poručíme větru dešti nevymysleli komunisté ale kapouni.

    jj, prófa Klaus to jednu dobu vtloukal svým ovcím každý den – jo a oteplování nebude, to byla jeho povinná hláška na konci každého motivačního proslovu vůdce k nehodným – von je teďka za vodou a s největší kasou z celých čech, ovečka ať se usmaží na mrazu – navždy váš milovaný debil z modré planety. ..)

    http://www.novinky.cz/domaci/376939-sucho-decimuje-ceskou-republiku-potrva-dalsi-dva-tydny.html – čtyřicet ve stínu, co to je, hlavně když má ovečka špatně placenou práci na zdravém letním sluníčku. ..)

  • Martin (už bez taky m) • 6. srpna 2015

    Pana R. Novotného je třeba ocenit, že se problému dlouhodobě věnuje.
    fajte- nejen pro Vás:
    http://www.waterparadigm.org/download/Voda_pre_ozdravenie_klimy_Nova_vodna_paradigma.pdf
    Je to vážné, vysychají prameniště ve všech těžbami či lesní cestní sítí postižených lokalitách, a lesní provoz na to zatím reaguje dost nevhodným způsobem. Nemůžu najít pobytové znaky vyder na řadě známých míst – nemají tam co žrát… Prudce se zhoršuje kyslíkový režim i na drobných tocích, velice záleží na členité břehové čáře – tzv. omočeném obvodu koryta.
    Při minimálních průtocích se silně zmenšuje (resp. zkracuje) a tím prudce klesá okysličování vody a zároveň stoupá její teplota, což vede k eutrofizaci a nakonec dalšímu drastickému poklesu obsahu kyslíku. Voda se tak z nositelky života stává smrtící kapalinou…
    Výrazné snížení průtoků souvisí nejen s absencí srážek, ale právě s prudkým úbytkem sněhové pokrývky, jejíž pomalé odtávání má vedle delších, mírných dešťů největší podíl na dotaci spodních vod.
    Pokud dojde k „odtržení“ svrchních vrstev zasahující srážkové vody od vody podzemní, hrozí i skokové „propadání“ vody v korytech menších řek do štěrků dna. V Jeseníkách je typickým příkladem řeka Desná. Všichni provozovatelé MVE by měli výrazně omezit svou činnost, na podhorských řekách pak nejen v době sucha prakticky zastavit provoz. Obnova populací vodních živočichů je na tocích dlouhodobou záležitostí. Tím komplikovanější, pokud jsou na toku nepřekonatelné bariéry a populace tak jsou rozbité, fragmentované.
    Ve tříštění (fragmentaci) krajiny rychle doháníme „Západ“, a s kouskováním krajiny prudce klesá její stabilita (až k zhroucení krajinných vazeb a funkcí).
    Řeky a potoky se svým okolím jsou nejen významné zásobárny vod, ale toky informací a energií v krajině, v tomto nenahraditelné.

  • Alena • 6. srpna 2015

    je zajímavé, že zdravá krajina je i krásná

  • fajt • 6. srpna 2015

    Martin (už bez taky m) napsal
    Martin (už bez taky m)

    životní prostředí kapitalisty nikdy nezajímalo – tedy pokud ho nemohli znásilnit a vycucat na kost ( pak měli hubu plnou projektů a různých akcí, které končily tragicky, propůjčené bědátory v akci lze jenom politovat), MVE bez vody, to je zupa podnikatelský záměr, a protože v tom jedou figury, které nikdy neponesou následky svých špatným rozhodnutí, tak doufám, že i jejich podnikání lehce zacálují zdejší daňoví poplatníci – protože koncepce udržitelného rozvoje v kapounském světě se mění rychleji, než to stačí všechen hmyz pobrat ( i hbytý ledňáček, borok, je proti těmto úderům v zájmu kapitálu velmi pomalý), tak výsledek se dá lehce předvídat, na to člověk nemusí mít ani školy, ani granty, které maj ostatní opít rohlíkem. ..)

  • Martin (už bez taky m) • 6. srpna 2015

    S kultivací potočních niv i u menších toků došlo podle údajů ČSAV k poklesu hladin spodních vod až o 6 m! Šlo a jde o obrovské objemy spodních vod…
    Přitom jsme „střecha střední Evropy“…
    Zeptejte se v okolí, zda znáte někoho komu v posledních letech stoupla hladina vody ve studních… výjimečně k tomu mohlo dojít v okolí nových či novějších vodních děl či ve spodních partiích svahů – vždy ovšem na úkor podzemních vod i jinde…
    Lidé běžně nevědí, že např. sotva 10 m široká podhorská říčka (např. Bělá v okrese Jeseník) může pod viditelným dnem toku (koryta) mít ještě i hloubku 33 metrů zvodnělých štěrků, často sice kolísající mocnosti – ovšem v šířce i celého údolí (což zejména v glaciály velmi ovlivněných polohách můžou být i stovky metrů)… Jakýkoliv meandr, zákrut či náplav v korytě toku má pro zásak vody velký význam. Je tedy velice snadné kritizovat ochranáře za požadavek ponechání určitého objemu štěrků v korytě, ale oni myslí nejen na úkryty a potravu živočichů, teplotu a kvalitu vody, ale i na to, zda v budoucnu bude co pít… Řešením nejen bezpečnosti by měla být dostatečná šíře koryt, v nichž by si i podhorské řeky měly mít možnost koryto překládat a vytvářet sekundární nivu či alespoň tzv. první nivní stupeň…
    Z hlediska zabezpečení vodních zdrojů není zásadní stavba nových přehrad, nýbrž promyšlená síť opatření v krajině zadržování vody podporující. Srážka totiž v rozkolísaném klimatu může snadno spadnout i POD přehradním profilem…
    Ke kritice vlivu prudce mechanizovaného lesního provozu je třeba přičíst významný nárůst snah i podhorských obcí vrat nové zdroje stále výše v horách. Jako velice nešťastný příklad mohu uvést Malínský potok a Malínskou rokli nad stejnojmennou obcí JV od města Šumperk, Jestřábí potok nad Václavovem a mnohé další…

  • Martin (už bez taky m) • 6. srpna 2015

    fajte již jsem tady dával odkazy na pana Š. Vala a jeho veb povodne.sk…
    Také na onen film „Klimatické zariadenie má poruchu“…
    Energetika krajiny kterou velmi výrazně ovlivňujeme vegetaci a tím i toky obrovských kvant energie v krajině (a stavíme tak přírodu a jeji fungování proti sobě, přičemž jsme my tím „mravencem“). Všimněte si, že momentálně údajně nejteplejší místo na palnetě Zemi (poušť Lút v Íránu) leží v naprosto bezvodé krajině…
    Ve městech a okolí funguje tzv. efekt tepelných ostrovů, u megapolis typu Soulu či LA nebo NY již má vliv bezmála kontinentálního významu…
    MY SI TU ZMĚNU KLIMATU SAMI VYRÁBÍME, ZPŮSOBUJEME právě nevhodným využíváním povrchů a likvidací kvalitní stromové vegetace. Každý vzrostlý strom s mohutnou korunou má ve městech obrovský, nenahraditelný význam…
    Teď přišla sousedka, že došla voda i v našem zdroji v obci s názvem „Střecha Moravy“… ze své studny teď budu zásobovat i bez ohledu na horší zabezpečení sám…

  • orinoko • 6. srpna 2015

    I poust je krasna. K videni tam muze byt nevidana fata morgana. Uplny raj.Potucek zurci, palmy seveli, blankytne nebe se shlizi na hladine tunky . . . tava prave ulehla do prijemneho stinu … a z dalky se line prave saharske blues …
    Nesmi ovsem chybet tekutina. Hej , vrchni, jednu riznou Plzen! Anebo radeji dve!

  • fajt • 6. srpna 2015

    Martin (už bez taky m) napsal
    Martin (už bez taky m)

    njn, člověk je nepoučitelný, tak prostě bude trpět, nejhorší na je tom, že s ním i němé tváře, které v tom jedou nevině – když už se bavíme o stromové vegetaci v v hustých aglomeracích, před nedávnem švagr vyprávěl, jak jejich sousedka, která má větší zahradu, měla problém se svým vzrostlým smrkem, který přerostl jak její gorodok tak i okolí a při větším větru začal ohrožovat okolní budovy ( pokud žil její muž, tak si vegetaci hlídal) – obrátila se na obec ( jako starší paní, která má příbuzné po světě, není schopna řešit problém svými silami) a požádala o pomoc, ti ji převexlovali na místní TS a tam ji řekli, že ji se stromem helfnou, za 20 tisíc korun ho setnou, přitom ji rozbijí plot, zdevastují technikou zahradu a odvezou si pouze kulatinu, větve nechají na místě ( nemaj pro ně žádnou tržní cenu) – paní hotová ( obec ji nakonec dala povinnost a termín strom povalit – samozřejmě s přátelenou TS, cena se po prvním odmítnutí navýšila ) – nakonec ji švagr pomohl, za veliké nelibosti OÚ, který to ventiloval pokutou – že na obci maj problém s černýma skládkama, že tam jsou černé stavby a že v zátopové oblasti si místní zbohatlíci udělali vejvar s pojišťovnou, to toho jeblého starostu se všema tajtrlíkama z OZ nezajímá – vot, když to funguje takhle mizerně na základních jednotkách kapitalismu, tak jak to asi musí šlapat tam nahoře, že. ..)

  • Aleš • 6. srpna 2015

    Pro mě je pan Novotný opravdovým vlastencem. (Narozdíl od hulvátů, ostře se vymezujícím proti imigrantům). Je naděje, že i díky jeho snaze tu nebudeme mít druhou válku o „Golanské výšiny Evropy“. Sucho je enormní natolik, že od dubna mi napršeli jen tři sudy vody (navíc pokaždé jako přívalové srážky, kdy voda z nich nezůstává v krajině, ale odteče do oceánu). A jestli se chce někomu počítat plochu střechy dvou objektů, ze kterých máme odvedenou vodu rýnami do sudů, zjistí mm srážek ve vegetační sezóně odhadem odpovídající spíš polopuštím než savanám nebo subtropům a už vůbec ne mírnému pásmu. Některým zabedněncům ani tohle nestačí. Příští rok bude ještě hůř. A to ještě naštěstí pár osvícených poslanců zdržuje přijetí zákona, který by umožnil kácení dřevin bez vyjádření veřejnosti, závisící na libovůli „investora“. Dřevinný a bylinný vegetační kryt jsou důležitým faktorem vodního režimu krajiny. Bez něj (nebo za jeho špatného stavu) se tu vytvoří polopouštní klima, ikdyby se celkový úhrn srážek mírně zvýšil, přičemž při současném trendu je takové zvýšení utopie. Tak dlouho se realita bude skrývat pod nálepkami ekologismu a ekoterorismu, až bude pozdě.
    Provoz lesní i vodohospodářský na to vše reaguje zcela zvráceně. Opatření jež jsou faktorem zhoršující povodňové situace nazývají protipovodňovými. A nenechte se zmýlit. Povodně nejsou nějakým znakem nadbytku srážek. Ale znakem krajiny (někdy přirozeným, někdy příznakem nastávajícího vysušování krajiny). A díky lidské činnosti více kulminující povodňové vlny ve výsledku způsobují vysoušení krajiny. Přirozený rozliv umožnil vodě zůstávat v krajině. Dnes sledujeme opak.
    Díky politice nadnárodních koncernů a na ně napojených tajných služeb některých států i my jednou budeme uprchlíky, pokud vůbec ještě budeme.

  • Aleš • 6. srpna 2015

    fajte: Na komisi životního prostředí (jako řadový člen) u nás na obci jsem již natolik zhnusen, jak dotační politika a připojení struktur na cecíky od daňových poplatníků ovládají téměř veškerý náš život. Samozřejmě téměř vše na úkor smysluplnosti daných investicí.

  • zajoch • 6. srpna 2015

    To co zde píše Aleš se mi potvrzuje v oblasti, v níž žiji. Když jsem sem přišla, nebyla tu nouze o srážky, dešťové i sněhové. Časem jich ubývalo a nyní je to místo suché (letos jako Sahara), často v zimě zcela bez sněhu. Známý šéf blízkého VaKu mi vysvětlil, že lesy ztratily retenční schopnost, voda se v nich neudrží a krajina se vysušuje jako celek. Starousedlíci, kteří tu žijí ode dávna tvrdí, že dříve se tu neustále točily mraky a deště neměly konce.
    Pozoruji, že sami lidé nedokáží pochopit co znamená odlesňování, ale i mýcení jednotlivých stromů. Bez zábran kácejí krásné vzrostlé stromy, kolem sebe to vidím neustále. Češi zřejmě nemají stromy rádi. Všechny jim stíní. K námitce, že to je škodlivé, mají pohotovou odpověď: je jich ještě dost. Ve městech se odstraňují mohutné stromy, nikoliv poškozené a nahrazují se zakrslými dřevinami. Zaplať pámbu, že se alespoň něčím nahrazují, ale ty majestátní lípy a buky byly přece jen něco jiného. Malé parčíky mizí jako mávnutím proutku, často bez povolení, přes noc a na jejich místě jsou kšefty, benzinové pumpy a podobné nástroje byznysu.

  • Martin (už bez taky m) • 6. srpna 2015

    dám to tu zpětně pro odkazy uvedené ještě v diskusi
    http://outsidermedia.cz/odvodnovanie-pevnin-klimaticka-zmena/
    Jinak stromy s minimálními korunami nefungují jako účinný protiprachový filtr ani tlumič klimatických výkyvů a „osvěžovač“… prakticky nikdy. Je velmi důležité vyžadovat při všech změnách územních plánů měst a obcí, aby se i přímo v zástavbě nacházelo dostatečné množství ploch s možností dlouhodobé existence vzrostlých stromů s plnohodnotnými, velkoobjemovými korunami. Zatímco vzrostlá lípa zachytí stovky kilo prachu a její alej až tuny (1 ha bukového lesa ročně „chytne“ a přemění na půdu 50 tun prachu), tak „ministromky“ s vyšlechtěnými korunami zachytí jen pouhé kilogramy – pokud pod nimi ovšem zůstal trávník…
    Nejmarkantnější „pece“ jsou nyní často „historizujícím způsobem“ obnovená náměstí (zejména pokud chybí vodní prvky), parkoviště. To odrazivší se teplo co se nemůže vyvázat do odparu, zcela zásadním (určujícím) způsobem devastuje městské mikroklima. Takže chybění stromu není jen absence funkcí, ale doslova „faktoriál“ zhoršujících dlouhodobě se násobících změn…
    Zastánci opevňování řek v celé délce i staveb přehrad operují zavádějícím tvrzením, „že to co spadne musí někudy bezpečně odtéci“. TO NENÍ PRAVDA! Až 40 % srážky (ve zdravé krajině i opakovaně) zasákne či se může ODPAŘIT! Odpar prudce snižuje teplotu, skrze vlhkost i jinak harmonizuje prostředí – viz jinak děsivé výkyvy na prostorech bez vegetace. Ale hlavně: ODPAR REGENERUJE tzv. MALÝ/ KRÁTKÝ VODNÍ CYKLUS V KRAJINĚ. To jsou právě ty deště z nedaleko vypařivší se vody… Pokud tento krátký cyklus VÝMĚNY VOD MEZI ATMOSFÉROU A PEVNINAMI zrušíme, destabilizujeme až ke zničení lesy a tím zničíme svou civilizaci mj. skrze zničení úrodnosti půdy. Možnost odparu z vodou dobře zásobené krajiny

  • Martin (už bez taky m) • 6. srpna 2015

    je tedy nezbytný předpoklad udržení či obnovy toho pro naše přežití důležitého KRÁTKÉHO VODNÍHO CYKLU.
    Jinak hrozí vysušování pevnin, lokálně to postihlo a způsobilo se zasolením půd zánik většiny předchozích civilizací.
    Jelikož v přírodě a jejím fungování nejsou „prázdná místa“, tak malý/krátký vodní cyklus pak nahrazuje VELKÝ VODNÍ CYKLUS VÝMĚNY MEZI PEVNINOU A OCEÁNY, který způsobuje většinu katastrof typu povodeň… ta tlaková níže z léta 1997 pocházela ze STŘEDOMOŘÍ, to nebyly deště z vody pevnin…
    Degradace vodního cyklu vede k narušení živinového koloběhu, vyplavování zásad z půdy. V lesích většiny ČR je velmi špatná situace se zásobením zejména hořčíkem, v Jeseníkách je to na hraně katastrofy. Kvůli tomu a suchu asi smrk postupně i ve středních horských polohách skončí… Pokud ale neudržíme lesní mikroklima, může se v mezidobí než by jinak normálně narostl smíšený či listnatý les vyčerpat půda do té míry, že přijdeme o její oživení houbami a půdními organismy…ty jsou pro les a jeho existenci NAPROSTO ZÁSADNÍ. Pak hrozí, že nám už nový les nevyroste…
    Mám za to, že ne přímo nedostatek surovin, ale energetické změny v krajině a degradace půd a vodních zdrojů tuto civilizaci zničí pokud se nevzpamatuje. V tomto prostoru je práce pro velké množství lidí při nápravě našich chyb v krajině…
    1 cm půdy se vytváří i až 700 – 1000 let…
    Zadržitelnost vody v dobře obhospodařovaných zemědělských půdách výrazně převyšuje množství vody zadržitelných v jakýchkoliv přehradách, v nichž navíc s pokračujícím suchem kvalita vody klesá…
    I z důvodu zabezpečení společnosti nemá obnova vodní retence krajiny žádnou alternativu, neb skrze dron či raketu z drogerie za pár kaček může dnes jakýkoliv terorista ohrozit libovolnou zásobu vody v libovolné přehradě či nádrži…

  • Alena • 6. srpna 2015

    a když k tomu přidáme neustálé zhutňování půdy zemědělskou technikou, je vymalováno.
    Bydlím pod kopcem, každé ráno v rámci venčení pejska jdu na kopec a koukám se na oblohu. Vím, že mnozí se mnou nebudou souhlasit, ale ty výkyvy počasí podle mne způsobuje i chemitrails a radary

  • orinoko • 6. srpna 2015

    Pokrokove btw. Neni to o vode … sic , ale o tekutinu jde.
    Az bude Slovenskem projizdet emericky armadni dobytek, tak Slovaci chteji tento dobytci konvoj zdravit hromadnou masturbaci.
    To muze ovsem zpusobit necekane problemy. S ohledem NATO, ze emericka army je samy bukanyr, tak tito muzou vyskakat ze svych pojiznych kadibudek a Slovakum oplatit stejnou minci.
    To bude strelba. Zenske by to mohly komentovat.

  • Martin (už bez taky m) • 6. srpna 2015

    Paní Aleno to už není jen utužování půd na polích… po utužené svážnici v lese odteče nesrovnatelně více vody, ta přímo PROTEČE OKOLNÍMI POROSTY KTERÉ VŮBEC NEDOSTANOU ŠANCI JI ZACHYTIT…
    Na lesních svážnicích je schopnost zásaku vody minimální, OD 60 LET (!!!) se ví že je 700X (!) NIŽŠÍ NEŽ V OKOLNÍM LESE… Navíc v honbě za prachama a dotacema se dnes MECHANIZOVANĚ sbírají kolovými traktory i větve a tím se dále utužuje lesní půda i mimo svážnice PLOŠNĚ. Z lesa se navíc ODVÁŽÍ PRAKTICKY VEŠKERÁ RYCHLE VYUŽITELNÁ HMOTA, ta chybí v půdě, jako humus i prostředí živočichů… pod jehličnatými monokulturami žížaly nenajdete – přitom jen jejich pohyb v půde I V DOBĚ DLOUHODOBÉ SRÁŽKY ZVYŠUJE VODODRŽNOST PŮDY O DALŠÍCH AŽ 15%!!! Navíc při sběru klestu technikou traktoru s mechanizovanou rukou dochází K DLOUHODOBÉMU NARUŠENÍ MIKRORELIÉFU KTERÝ JE V LESÍCH PRO RETENCI ZCELA ZÁSADNÍ… Mám fotografie hromad větví o délce desítek metrů a výšce až 8 m…
    Zde v rabování vyniká zejména jedna soukromá společnost, vše se děje v V CHKOJ a zároveň v – prý – CHRÁNĚNÉ OBLASTI PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD…

  • orinoko • 6. srpna 2015

    A uz se zase syckuje. Pamatuji 2 leta, ktera byla co do sucha tvrdsi nez to letosni. V jednom pripade se obili sklizelo v dobe, kdy se jeste chodilo do skoly … tedy v cervnu, a ve druhem jsem se jeste v zari v aute potil, jak tzv. potak na zesilovaci. Jeste v pulce zari jsme se koupali.
    Ja mam dva sudy pod okapy a oba jsou skoro plne. Kytek je ted daleko mene nez drive. – Na zalevani.
    Nekde je voda na koupani tristni, ale nekde porad skvela. – Suchdolske piskarny.
    Trictvrte roku cekame, jestli bude hezky, a kdyz je, tak je to zase spatne. Cech horsi Zida.

  • Alena • 6. srpna 2015

    pane orinoko, rozdíl mezi náma je v tom, že vy skláníte hlavu dolů, ke korbeli, a já sem tam zas nahoru

  • orinoko • 6. srpna 2015

    Njn, v pivu se evidentne nevyznate a ve zpusobu, jakym se tato tekutina konzumuje, uz vubec ne. Jen tak mimochodem – pivo je dulezitym zdrojem vody. A je to s nim jako s vinem. Nejdrive ho zvednete proti svetlu a zkontrolujete zlatavou barvu ci miru rezanosti az karamelove cernoty.
    Pak pochvalite nase predky nekde v urodnem pulmesici, kteri v suchu a vedrech vypiplali to, cim dnesni Cesi prospivaji statu. Totiz danove vyteznosti.
    Pote zaborite nos do echtovniho ceskeho sametu a do hrdla spise zakloneneho nechate sklouznout tekuty um ceskych lidi.
    S vinem je to podobne.
    Tady u nas ted nove cepuji Konrada z Liberce a Hruby Rohozec. To vite, je horko a zizen prevelika. Musime si pomahat.

  • vittta • 6. srpna 2015

    Ty budeš někde „odsud“, Orinoko.
    Ten Konrad je šit, Rohozec mi nevadí, když si ho dáš v pivovaru, tak je fakt dobrej,na Svijany se nemůžu ani podívat.
    Leč, doby, kdy jsem chlastal jako svině jsou pryč, ale tak mě napadlo….že jsem nikde nebyl už zbytečně dlouho a nic se nemá přehánět!
    Ale když jdu na pivo, piju Pilsner, za jedno je to klasika, co nezklame, a HLAVNĚ, ta rána, v tom je zásadní rozdíl.

  • vittta • 6. srpna 2015

    Ale něco se děje divného.
    Jak píše Orinoko, nějaké extra sucho není, bylo hůř.
    ALE-houby nerostou a já, co by letitý člen ČMS dobře vím, že houby rostou leckdy i ve značném suchu.
    Jenže teď není nic.
    Může to mít souvislost s mírnou zimou, ale za také nebyla zase tak úplně mírná, z hlediska srážek, a to zase vím, protože se tím někdy živím.

  • orinoko • 6. srpna 2015

    Je doba, kdy fajnsmekri v hospodach vedi, ze chlazeni piva nemusi stihat a tak vkladaji pullitry do mrazaku. Poprve jsem se s tim setkal ve Vidni , kdyz byla vedra. Chlapa jsem chvalil a bylo videt , jak mu to dela dobre. Skvele pivo, myslim Goesser. A pak jinde tocily devenky, a byl to teply samoser.
    Kazda prace vyzaduje fortel.

  • zajoch • 6. srpna 2015

    Z toho co tu čtu dostávám záchvat zlosti. Jo, bylo jistě i hůř, ale ono to platí jak kde. Tady je půda vyschlá jak na poušti Takla Makan. V bečkách už nemám ani litr vody a musela jsem napojit hadici na zalévání na vodovod, ovšem odmítá zalévat, protože je nízký tlak vody a nenapne se. Tráva je úplně zežloutlá a stromům žloutne listí a opadávají jako by byl listopad. Ovoce je zakrnělé a padá na zem. Déšť tu nebyl od konče června a před tím jen ubohé krátké přeháňky.
    Takže pro mne je sýčkování zcela na místě a mám dojem, že i letos se ještě v září budeme koupat. Vy, kteří máte plné bečky dešťovky si můžete lebedit, ale nás, kteří tu co nevidět zdechnem od sucha, nechte sýčkovat.
    Je dost omezené soudit jen podle svého nejbližšího okolí.

  • vittta • 6. srpna 2015

    Mohu soudit jinak, Zajochu?
    Co vidím, to vidím….ale samozřejmě, někde to je určitě horší, nebo i lepší.

  • Bety • 6. srpna 2015

    Zdá se, že i voda nám ( a poměrně hlasitě ) říká, že sňatek demokracie s kapitalismem je hotová katastrofa.
    Jak to s vodou chodí nám už poměrně dávno objasnil F.Ringo Čech, i když nedobrovolně, protože netušil, že ho natáčejí. „Kradou, hrozně kradou a nedá se s tím nic dělat, protože nás vždycky přehlasujou!“
    To hlasování , o kterém každý ví, že zůstane pro hlasujícího naprosto bez následků, bez toho, že by za něj měl nést odpovědnost, provázené tím, že správné rozhodnutí je to, které mu něco vynese.
    Jedině když se změní celý systém, když o odborných věcech bude rozhodovat skupina odborníků, která bude volána k odpovědnosti, pokud jejich rozhodnutí způsobí škodu , tak se lidé dočkají změny. Jinak těžko.

  • orinoko • 6. srpna 2015

    Ale i tady na jihu je sucho. Jsou dva extremy. Extremni sucho nemame, a extremni mokro zname. Rikame mu povodne. Nekdy dokonce pry stolete. Muzu potvrdit. Jablka padaji, coz jsem uz dlouho nezazil. Ale pred tim zadna nerostla. To kdyz jsem byl jeste zenat. Jsem neprakticky. Spousta rybizu, ale co s nim, kdyz buchty netento a tedy takto.
    Jenom trochu prisla bida na ceske kozaky … a na tragu je zadelano.
    Jen tak na okraj. Nastupuji do nove prace. Prepiskl jsem kolokilometraz a mnozstvi piv ruzne provenience. A druhy den jsem se byl predstavit. Udelalo se mi soufl … kde mate zachody? … Kdyz jsem se vratil byl, byl jsem prijat. Uz ted v pondeli jsem mohl nastoupit, ale povidam hezke personalistce – je hezky a budu mit navstevy. Dobre, kdy tedy? Nekdy kolem 20teho budu zarezavat. Dotovane obedy za 13 konu, jak za sociku. Napr…. A tim se obloukem vracim. Uz za sociku byvala vedra a sucho. A nadavalo se uplne stejne. V tomto ohledu se zmena politickeho rezimu u nas ceskych oblude vubec nedotkla.
    Aby mi bylo dobre rozumneno. Nezlehcuji Martina, ani Alese, ani zajocha …
    Jeden rok jsme meli uplne vyprahlou zahradu. Kdyz ditka nebyla doma, tak jsme tam chodili nazi. Na zalevani jsme rezignovali. Loni jsem vozil houby jen tak, ze jsem je sbiral s kola. A vsude jsem slysel, kdyz rostou houby, bude valka. V te zastupne uz samozrejme figurujeme … a tu horkou zatim Rus, Cinan, Iranec a dalsi zatim nedopustili.
    Letos houby nerostou. Ja neverim v Pana Boha, ale myslim si, ze matka priroda si poradi.
    Chybi vam voda? Tak se podivejte NATO , jak voda radi v Indii a Cine.
    A my to tu zname. V Cechach, na Morave, i ve Slezsku.

  • peter. • 6. srpna 2015

    zajoch napsal

    Z toho co tu čtu dostávám záchvat zlosti. Jo, bylo jistě i hůř, ale ono to platí jak kde. Tady je půda vyschlá jak na poušti Takla Makan. V bečkách už nemám ani litr vody a musela jsem napojit hadici na zalévání na vodovod, ovšem odmítá zalévat, protože je nízký tlak vody a nenapne se. Tráva je úplně zežloutlá a stromům žloutne listí a opadávají jako by byl listopad. Ovoce je zakrnělé a padá na zem. Déšť tu nebyl od konče června a před tím jen ubohé krátké přeháňky.
    Takže pro mne je sýčkování zcela na místě a mám dojem, že i letos se ještě v září budeme koupat. Vy, kteří máte plné bečky dešťovky si můžete lebedit, ale nás, kteří tu co nevidět zdechnem od sucha, nechte sýčkovat.
    Je dost omezené soudit jen podle svého nejbližšího okolí.

    Máte pravdu!
    Toho roku som v lese ešte o žiadnu hubu nezakopol.Ani o divú.Zopár kuriatok (lišky), nejaké plávky(holubinky),nič čo by stálo za reč.
    Všetci ktorí hovoria o príčinách,hovoria väčšinou dobre a uvádzajú správne argumenty.No pravdou je aj to,že sa zmenili klimatické podmienky.Na južnom Slovensku zaznamenali výskyt šakala zlatého a jeho uhynutú samicu našli aj v Poloninách.Údajne žije už aj na Južnej Morave.Objavili sa zmeny v druhovom zložení vtákov,veď už ani tých vrabcov niet toľko,ako voľakedy.A našli sa na našom území aj jedovaté pavúky a nové druhy hmyzu.Prechádzame zmenou ktorú si buď neuvedomujeme,alebo si ju jednoducho nepripúšťame(skôr si ju pripustiť ani nechceme).

  • orinoko • 6. srpna 2015

    Jen tak na okraj … suchem a vedry trpi i tezce zkousena Syrie. Ale v Iraku boje prakticky stagnuji. Tam se to splha az na 50 celsia. A lidi nadavaji govermentu, ze s tim nic nedela. Kupodivu prave ted je 50 celsia sere vice nez Daes.
    Co dodat?

  • Martin (už bez taky m) • 6. srpna 2015

    Asi se zopakuji:
    základem vododržnosti krajiny jsou lesy, a v těch se v posledních třech letech jen v Jeseníkách „zmodernizovalo“ několik set- spíše tisíc km lesních cest. Hory jsou rozřezané…v několika úrovních, porosty na svazích rozřezaných hor VYSÝCHAJÍ ZCELA JINAK nežli za socíku orinoko, těch cest a svážnic je také více…
    Naprosto surově se drenážují i prameniště, tím že v lesích mizí padlé kmeny, klest i větve mizí i možnost zadržení vlhka, zpomalení v přívalech spadlých srážek…
    https://www.youtube.com/watch?v=lH5-6djQBec
    https://www.youtube.com/watch?v=UMeoqj4oSsY
    zde jsem se to pokusil i namluvit co se děje
    https://www.youtube.com/watch?v=-ULt4oJB31Q
    tady neudělali více, než několik shybů kterým zajistili svážnici, ale prameniště samotná ZA DVA ROKY VYSCHLA…
    https://www.youtube.com/watch?v=dcvK2_vdxHk
    toto zůstalo prakticky v stavu kdy jsme to zjistili, prameniště už je téměř vyschlé…ani podnět na ČIŽP nepomohl, je to dnes soukromý les v CHKO:
    https://www.youtube.com/watch?v=mNyJSYXy6ZQ
    a toto je prý v pořádku:
    https://www.youtube.com/watch?v=De6jpwwqBDo
    tahají dále…
    Jsem v podstatě jediný kdo do toho tady šije…a mají mne za to opravdu „rádi“…
    Ano, je sucho, ale mi každý příval promáčí už 7 let nedodělanou střechu… krytinu mám, na pokrývače klempíře či lešení ne… a neuvázaný do 7 m s napůl necitlivými rukami nemohu…
    A proč? Inu zavázím…nevydělám, resp. co umím nikdo neplatí…
    Nový ředitel státních lesů snad bude přístupnější, ale z každé návštěvy lesa jsem schopen dát 3- 5 podnětů, ČIŽP je naprosto alibistický orgán k ničemu… Tak spíše bych šel přímo za lesníky…
    Řešení jsou, ale není tlak na změnu – až skončím už ani nebude, každý má svých starostí dost…takže až voda dojde…
    PROSTĚ UŽ NEBUDE…
    Ať Vám nezteplá pivo, vážení.

  • orinoko • 6. srpna 2015

    Martine, poprve za 20 let budu mit narok na dovolenou. A na tom zbytku uz se domluvime.

  • fajt • 6. srpna 2015

    http://www.ulozto.cz/xUuUFA3/egon-and-donci-2008-dvdrip-avi – vřelé doporučuji, jak pro malé , tak i velké, tenhle animák má vskutku emoční environmentální poslání, hungáři tomu dali drajv i srdéčko. ..)

  • peter. • 6. srpna 2015

    Martin (už bez taky m) napsal
    základem vododržnosti krajiny jsou lesy, a v těch se v posledních třech letech jen v Jeseníkách „zmodernizovalo“ několik set- spíše tisíc km lesních cest. Hory jsou

    Tejto problematike sa u nás venuje Ing.Kravčík.On navrhol budovanie hrádzok na lesných cestách,čím si proti sebe postavil uznávaných vodohospodárov.Viem,že jeho projekt sa začal realizovať,no nesledoval som to ďalej.
    http://kravcik.blog.sme.sk/c/306050/Zosmiesnovane-hradzky-setria-statu-miliony.html
    http://kravcik.blog.sme.sk/c/357266/kravcikove-hradzky-pomahaju.html

  • Martin (už bez taky m) • 6. srpna 2015

    peter. napsal
    Tejto problematike sa u nás venuje Ing.Kravčík.On navrhol budovanie hrádzok na lesných cestách,čím si proti sebe postavil uznávaných vodohospodárov.Viem,že jeho projekt sa začal realizovať,no nesledoval som to ďalej.
    http://kravcik.blog.sme.sk/c/306050/Zosmiesnovane-hradzky-setria-statu-miliony.html
    http://kravcik.blog.sme.sk/c/357266/kravcikove-hradzky-pomahaju.html

    Ano, vím, už v prvním komentu jsem dal odkaz na pdf jeho (je spoluautor, ale řek bych že s Ing. Pokorným hlavní autor) velice cenné a obsažné knížky…
    Na Slovensku je v mnoha pohořích s ohledem na vyšší sklony svahů i větší délky asi situace mnohde ještě horší, viz smutek kolem např. těžeb které vzpomíná často Juraj Lukáč z VLKu na FB…
    Však tam díky němu a jeho přátelům máte peter i dvě soukromé rezervace – „Vlčia“ a „Rysia“… Kéž by vyšly ty „Vlčie hory“ a alespoň na Východe se uchoval kus opravdové divočiny, ten film je krásný…

  • orinoko • 6. srpna 2015

    Njn,
    nepomůžu si, mám rád léto … i život …
    https://www.youtube.com/watch?v=Kwx_npcYG4Q

  • peter. • 6. srpna 2015

    Martin (už bez taky m) napsal
    Juraj Lukáč z VLKu

    Poznám!Chalupu má v dedinke Osadné asi 15 km vzdušnou čiarou od mojej chalupy.Je tam vraj častejšie ako v Prešove.
    http://www.wolf.sk/sk/vlcie-hory-ing-juraj-lukac-presov-29-2-2012

  • vittta • 6. srpna 2015

    fajt napsal

    http://zena.centrum.cz/zdravi/novinky/clanek.phtml?id=809169#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-5

    Ten článek nemá valnou odbornou kvalitu, ale něco se psát musí…
    Jde mi o to, že tady to vím protože se vyznám, v jiných věcech se nevyznám, ale dá se v tomto kontextu předpokládat, že budou stejně „kvalitní“.

  • peter. • 6. srpna 2015

    fajt napsal

    http://zena.centrum.cz/zdravi/novinky/clanek.phtml?id=809169#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-5

    U nás to voláme -suchohríb žltomäsový a skoro nikto to nezbiera.Názory slovenských mykológov na problematiku tej plesne(nedohub)sa rôznia,Zhodujú sa však v tom,že ak ju ľudia nekonzumujú často a vo väčšom množstve,tak zdravie to neohrozuje.

  • peter. • 6. srpna 2015

    peter. napsal
    že ak ju ľudia nekonzumujú často a vo väčšom množstve,tak zdravie to neohrozuje.

    Hubu samozrejme,nie pleseň

  • fajt • 6. srpna 2015

    peter. napsal
    U nás to voláme -suchohríb žltomäsový a skoro nikto to nezbiera.Názory slovenských mykológov na problematiku tej plesne(nedohub)sa rôznia,Zhodujú sa však v tom,že ak ju ľudia nekonzumujú často a vo väčšom množstve,tak zdravie to neohrozuje.

    většinou jsou babky velmi rychle viditelně plesnivé, takže je raději vůbec nesbírám, krom toho na místa kde chodím, rostou daleko zajímavější houby. http://www.ohoubach.cz/obrazky/galerie/1165_1.JPG

  • vittta • 6. srpna 2015

    peter. napsal
    U nás to voláme -suchohríb žltomäsový a skoro nikto to nezbiera.Názory slovenských mykológov na problematiku tej plesne(nedohub)sa rôznia,Zhodujú sa však v tom,že ak ju ľudia nekonzumujú často a vo väčšom množstve,tak zdravie to neohrozuje.

    Ta „babka“ jsou dva druhy, Hřib žlutomasý a Hřib uťatovýtrusý, pokud mají na sobě tu plíseň, moc jí ani sbírat nejde, starší plodnice jsou bez vyjimky červivé.
    Mladé plodnice jsou chutné, musí se ale okamžitě zpracovat, rychle se kazí.
    Na tom obrázku s nevětší pravděpodobností ani Hřib žlutomasý není, je to Hřib sametový.
    Čechratka podvinutá je velice hojná houba, v Čechách s minimální tradicí sběru, údajně se dříve sbírala v Německu.
    Alergická reakce vzniká až po několika desetiletí pravidelné konzumace.
    Tam uvedená Kožnatka plyšová je Pavučinec plyšový, který tady roste jen vyjímečně, je prakticky nemožné ho sebrat, i když…
    99,9% houbařů tu houbu nepozná, kromě toho je takto jedovatých pavučinců více druhů,snad desítky, ani ty ale nejsou pro laika poznatelné a ani přitažlivé.
    Uvedené vlastnosti ale mají, není však pravda, že všichni zemřou, na dialýze ale všichni minimálně skončí.
    Smrtelná dávka se uvádí 30 g čerstvé plodnice, což jsou v běžné velikosti Pavučince plyšového asi 2-3 ks.
    Bedla tam uvedená je Bedla zahradní nebo Bedla česká, údajně samostatný druh, škodlivý buď jen pro někoho, nebo jen někdy.(neví se)
    V takových článcích se ještě straší Čirůvkou zelánkou, o které nikdo neví, co si má myslet a Ucháči obecném, který se latinsky příznačně jmenuje esculenta, co znamený jedlý.
    Způsobuje smrtelné otravy, a to i z páry vody, ve které se vařil, jed (gyromitrin) uniká teplem a sušením, z těla se neodbourává, takže otrava může tvat roky.
    V každém případě z toho vyplývá, že sbírat k jídlu zbytečně mnohu druhů je ošemetné, a to i těch, které jsou (byly) bezpečně považovány za jedlé.

  • vittta • 6. srpna 2015

    fajt napsal
    většinou jsou babky velmi rychle viditelně plesnivé, takže je raději vůbec nesbírám, krom toho na místa kde chodím, rostou daleko zajímavější houby. http://www.ohoubach.cz/obrazky/galerie/1165_1.JPG

    Zde se jedná o Hřib královský, jeho sběr je u nás zákonem zakázán.

  • fajt • 6. srpna 2015

    vittta napsal
    Zde se jedná o Hřib královský, jeho sběr je u nás zákonem zakázán.

    až ho najdete, tak mi dejte vědět. ..)

  • vittta • 6. srpna 2015

    fajt napsal
    až ho najdete, tak mi dejte vědět. ..)

    No….tady je zima, ale našel jsem kdysi…tak v r,1979 dva kousky v nejlepší velikosti.
    Byl to impozantní pohled, protože fotka je fotka, ale živý obraz je živý obraz.
    Myslím, že se ještě dočkám…
    Tentokrát je už nesežeru, ale vidět bych je chtěl.
    Klidně dám vědět…jen nevím, kdy.

  • vittta • 6. srpna 2015

    K žrádlu jsou konec-konců vhodnější jiné druhy.
    Kdo někdy ochutnal řízky z Hnojníků obecných, už nikdy nebude chtít jiné.
    Snad jen ještě uzavřené klobouky Muchomůrek růžovek, Holubinek mandlových, nazelenalých či namodralých se mohou tomu rovnat.
    A pod maso, Fajte, pod maso Opěnky měnlivé a do omáček smetanových Penizovky sametonohé, co voní po sněhu……

  • Martin (už bez taky m) • 7. srpna 2015

    peter. napsal
    Poznám!Chalupu má v dedinke Osadné asi 15 km vzdušnou čiarou od mojej chalupy.Je tam vraj častejšie ako v Prešove.
    http://www.wolf.sk/sk/vlcie-hory-ing-juraj-lukac-presov-29-2-2012

    Vídávali jsme se u Lea Košťála v Muchovicích pod Lysou horou kolem poloviny 90-tých let… Vzpomínám si i na Jurajova psa Skúkama…
    Mívali jsme tam setkání Lesoochranářských sdružení, takže se tam vždy potkávali lidi z Beskydčanu, Hnutí DUHA, VLKu a naší Přátelé Jeseníků – SOJKA, občas se tam objevoval také Jan Keller (asi tak od 1994 r. tuším), různí lesničtí odborníci, ochránci přírody (většinou stará škola, např. E. Průša, Ludvík Kunc, aj.), ale také geobotanici (R. Višňák), atd…
    Leoš vlastně založil Vlčí hlídky, někdy kolem r. 1995-6 při první „invazi“ vlků do Beskyd (byli nelegálně vystříleni)… následovalo vyvraždění rysů v Jeseníkách…
    Leo je už skoro 5 let ve „věčném hvozdu“, byl to výborný znalec lesa a hodný člověk, zážitky z jeho velmi tvrdého života by vydaly na celý román…
    SOJKA už také od r. 2006 v podstatě není, vedl jsem ji 10 let…
    V Jesenických Brontosaurech jsem pak poznal ony skutečné „sluníčkáře“, a těžce na to doplatil…
    Sem tam něco napíšu k fotkám Juraje na FB, ale já tam skoro nechodím, nemám ten formát (takové neustálé sebeprezentace jakou FB představuje a vyžaduje) rád.
    Dokud mohu, raději něco konkrétně dělám, než bych o tom každý den chrlil fotky a „zprávy“…
    Prakticky každý z vedoucích organizací kteří jezdili na Lesoochranářské srazy v Beskydech patřil mezi výjimečné lidi, kteří sami „vydali za celou jednotku“…a nešlo nás nahradit… což bohužel platí dodnes – i když alespoň v „šelmácích“ v Hnutí DUHA je dost dobrých pokračovatelů Ludvíka Kunce, vč. žen. Dnes jsou to odborníci na svém místě, ovšem záběr je dost zúžen na šelmy…
    Politicky jde o „pole neorané“, a nás „starou gardu“ už v tomto smyslu skoro nevnímají. V tomto (věkem snad ještě ne) patřím „do starého železa“, dosud ale – dle „investorů“ – stále ne dost „našrot“…

  • peter. • 7. srpna 2015

    Martin (už bez taky m) napsal
    Lesoochranářských sdružení,

    http://www.wolf.sk/sk/kto-sme/co-sme-dosiahli/prirodne-rezervacie

  • peter. • 7. srpna 2015

    peter. napsal
    http://www.wolf.sk/sk/kto-sme/co-sme-dosiahli/prirodne-rezervacie

    odporúčam otvoriť si fotogalérie

  • Martin (už bez taky m) • 7. srpna 2015

    peter. napsal
    odporúčam otvoriť si fotogalérie

    Moc pěkné.

  • PetrB • 9. srpna 2015

    Béda napsal
    Svobodný trh to přece všechno nejlíp vyřeší. Nakonec si říkám, že heslo: poručíme větru dešti nevymysleli komunisté ale kapouni.

    On by to svobodný trh efektivně, levně a ku prospěchu většiny vyřešil. Ale to by tu musel být, víme? Ne ta socialistická parodie, kterou kolem sebe vidím.