O co jde s vodou?

Jde o to, zda voda zůstane naše nebo bude kšeftem vyvolených

Všichni známe pohádku „Jak Trautenberk prodával vodu?“.  „Pán“ vymyslel, jak na úkor lidí zbohatne na vodě. Bylo to tak absurdní, že jeho sloužící Kuba, Anče i hajný, odmítli jeho příkazy plnit a celé mu to zatrhli. Byli jsme děti, ale chápali jsme, že jde o lumpárnu.

Jak to vlastně funguje dnes?

Otočíme kohoutkem a voda teče. Pustíme pračku, myčku, zalijeme, umyjeme se. Stejně tak je normální, že špinavá voda odteče a někde se vyčistí. Jen hodně matně tušíme, jak to celé

Přijde složenka za vodu a zaplatíme. Jak automaticky voda teče, tak za ni automaticky platíme. Co přesně, komu, co to je to vodné a stočné, kolik z toho je zisk? Nevíme, ale platíme.

Dělali to tak naši rodiče a děláme to my.

Vždyť je to přece normální

Nepřemýšlíme. Platíme. Nevíme za co, kolik, ani o tom, kde peníze, které za vodu platíme končí. Zajímavé. Vodě, ani platbám za ni, nevěnujeme pozornost!

Jste si jisti, že toho někdo nezneužívá?

Znáte? Jak Trauntenberk prodával vodu?

Stáhněte si ZDARMA E-book…

9x proč platíme za vodu stále více a přitom nemusíme?

Novodobí Traunteberkové to zkusili znovu

Využili, že kolem vody vše funguje automaticky a lidé platí bez přemýšlení. Jsou rafinovaní. Nejprve si koupili Kuba, Anče i hajného (politiky a vodaře) a přes ně si udělali z vody kšeft. My se nedíváme a tak vlastně nevidíme, že jde o lumpárnu.

O to více platíme.

Je čas se rozhlédnout, věci vidět a systém Traunteberklia zatrhnou. Českou vodu si umíme prodávat sami a zahraniční překupníky k tomu nepotřebujeme.

Co se říká a co je skutečnost?

Možná jste slyšeli, že do ČR přichází zahraniční odborníci, kteří umí lépe prodávat vodu a do vodáren vstupují strategičtí investoři, kteří přináší pomoc městům, zahraniční know-how, snadné čerpání dotací a další a další růžové zítřky.

Tak na to zapomeňte!

Jaká je skutečnost?

Ti co do ČR přišli, přišli na vodě vydělat. Přišli si pro naše peníze.


  • „Děkuji Vám za Vaši odvahu i Váš čas a chuť upozorňovat na věci, na které my ostatní vůbec ten nápad ani sílu ani nikde nehledali. Jen tupě nechápavě přikyvujeme…“ V.Pilsová

  • „Děkuji za Vaši snahu o řešení  problému, jehož závažnost si naši občané ve většině  neuvědomují nebo uvědomí příliš pozdě – v krizové situaci.“ Ladislav Hinner

O co jde koncernům?

Jde jim o naše peníze

O to, kolik našich peněz skončí na jejich účtech

Hodně jich bude tehdy, když ovládnou peněžní toky z prodeje vody

Voda je strategická surovina a ten, kdo drží v rukou obchod s vodou a ovládá peněžní toky, rozhodnuje o tom, zda peníze z vodného a stočného reinvestuje zpět do obnovy a rozvoje vodárenského odvětví nebo je vyinkasuje a pošle na soukromé účty do zahraničí.

Jak Trauntenberk prodával vodu ve Francii?

Více k tématu najdete na webu Pravda o vodě
0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
60 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
iri
iri
5. 8. 2015 17:00

No jo, vodárny v Praze byly postoupeny jakýmisi našimi experty jakýmsi zahraničním…expertům…, a to již hned v devadesátých letech…. Po roce dva tisíce jsem sháněla práci a finančnictví mě přišlo jako dobrá práce. Na prvním školení jsem se dověděla, že jedna poradenská firma je zde zřízena západními bankami, aby si banky ošetřili v Česku své peníze. Nic proti, každý má přece právo hájit své zájmy. Až po několikátém školení mě došlo, že ty peníze západních bank mají jít z kapes našich lidí, kteří berou, pokud možno, co nejnižší platy u zde existujících zahraničních firem. Po té jsem raději vzala práci… Číst vice »

Sasin
Sasin
5. 8. 2015 20:13

Vidím v krámech kretény, co táhnou dvě či více balení balené vody. Jsou i taci experti, co vezou dva vozíky balené vody a vyklopí to do „svého“ auta na dluh a tváří se smrtelě vážně. Asi se těší na koupel. To jsou trautembergové s polámanou myšlenkovou kolejnicí. Až budou vzduchové bombičky budou kupovat taky po krabicách. A gde na to berou? No přece z exekucí, z výrábění zkurvených záKONů, prodeje podílů normálních lidí, z dotací a z dirigování placeného řízení obyvatelstva. Největší pitomci a degeni mají prapodivné názory o základních potřebách každého normálního člověka a tak je to se vším.… Číst vice »

Sasin
Sasin
5. 8. 2015 21:00

iri • 5. Srpen 2015

Tak ještě tu to nepříjemnost. Každý nemá mít právo hajit své zájmy, a to jmenovitě zlo ději, eugenetici, banksteři, praštění větci, papaláši, harpagondechajci a háje zla a magoři, kteří okupují podíly ostatních lidí!!! Tak se omlouvám, že jsem si toho nevšiml.

iri
iri
6. 8. 2015 5:13

Vidím, že to humanistické zobecňování má své meze. Ti vyjmenovaní existují a vytvářejí druhým problémy. A ti „slušní“ zalezou a bojí se, byť jen vyjádřit svůj názor. Řeknou: Takhle to je a co s tím chceš udělat? A jsme tam , kde jsme byli..
Nebo dokonce považují to konání na úkor druhých za své právo, vždyť se to takhle dělá ….. Kdo nám vrátí naši vodu a vše ostatní?

Gatta
Gatta
6. 8. 2015 5:32

Nikdo nám nic nevrátí !! – Pokud k tomu nebude mít důvod.

Petr777
Petr777
6. 8. 2015 6:49

Lam 5:2: Naše dědictví připadlo cizím, naše domy patří cizákům!
Lam 5:3: Jsme sirotci, přišli jsme o otce, z našich matek jsou teď vdovy.
Lam 5:4: Vlastní vodu pijeme za peníze, za své dříví musíme platit.
Lam 5:5: S pronásledovateli v zádech dřeme, zbaveni odpočinku.

fajt
6. 8. 2015 7:02

a vody nět, zima podivná ( a bez peřiny), jaro skoro žádný a léto jak na Sahaře – očekávám, překupníci s touto komoditou budou šponovat ceny, žabožrouti posazeni na zdejším prameni zvažují skokovou terapii. ..)

Béda
6. 8. 2015 7:07

fajt napsal

a vody nět, zima podivná ( a bez peřiny), jaro skoro žádný a léto jak na Sahaře – očekávám, překupníci s touto komoditou budou šponovat ceny, žabožrouti posazeni na zdejším prameni zvažují skokovou terapii. ..)

Svobodný trh to přece všechno nejlíp vyřeší. Nakonec si říkám, že heslo: poručíme větru dešti nevymysleli komunisté ale kapouni.

fajt
6. 8. 2015 7:15

Béda napsal
Svobodný trh to přece všechno nejlíp vyřeší. Nakonec si říkám, že heslo: poručíme větru dešti nevymysleli komunisté ale kapouni.

jj, prófa Klaus to jednu dobu vtloukal svým ovcím každý den – jo a oteplování nebude, to byla jeho povinná hláška na konci každého motivačního proslovu vůdce k nehodným – von je teďka za vodou a s největší kasou z celých čech, ovečka ať se usmaží na mrazu – navždy váš milovaný debil z modré planety. ..)

http://www.novinky.cz/domaci/376939-sucho-decimuje-ceskou-republiku-potrva-dalsi-dva-tydny.html – čtyřicet ve stínu, co to je, hlavně když má ovečka špatně placenou práci na zdravém letním sluníčku. ..)

Martin (už bez taky m)
6. 8. 2015 7:22

Pana R. Novotného je třeba ocenit, že se problému dlouhodobě věnuje. fajte- nejen pro Vás: http://www.waterparadigm.org/download/Voda_pre_ozdravenie_klimy_Nova_vodna_paradigma.pdf Je to vážné, vysychají prameniště ve všech těžbami či lesní cestní sítí postižených lokalitách, a lesní provoz na to zatím reaguje dost nevhodným způsobem. Nemůžu najít pobytové znaky vyder na řadě známých míst – nemají tam co žrát… Prudce se zhoršuje kyslíkový režim i na drobných tocích, velice záleží na členité břehové čáře – tzv. omočeném obvodu koryta. Při minimálních průtocích se silně zmenšuje (resp. zkracuje) a tím prudce klesá okysličování vody a zároveň stoupá její teplota, což vede k eutrofizaci a nakonec dalšímu… Číst vice »

Alena
Alena
6. 8. 2015 7:25

je zajímavé, že zdravá krajina je i krásná

fajt
6. 8. 2015 7:35

Martin (už bez taky m) napsal Martin (už bez taky m) životní prostředí kapitalisty nikdy nezajímalo – tedy pokud ho nemohli znásilnit a vycucat na kost ( pak měli hubu plnou projektů a různých akcí, které končily tragicky, propůjčené bědátory v akci lze jenom politovat), MVE bez vody, to je zupa podnikatelský záměr, a protože v tom jedou figury, které nikdy neponesou následky svých špatným rozhodnutí, tak doufám, že i jejich podnikání lehce zacálují zdejší daňoví poplatníci – protože koncepce udržitelného rozvoje v kapounském světě se mění rychleji, než to stačí všechen hmyz pobrat ( i hbytý ledňáček, borok, je… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
6. 8. 2015 7:37

S kultivací potočních niv i u menších toků došlo podle údajů ČSAV k poklesu hladin spodních vod až o 6 m! Šlo a jde o obrovské objemy spodních vod… Přitom jsme „střecha střední Evropy“… Zeptejte se v okolí, zda znáte někoho komu v posledních letech stoupla hladina vody ve studních… výjimečně k tomu mohlo dojít v okolí nových či novějších vodních děl či ve spodních partiích svahů – vždy ovšem na úkor podzemních vod i jinde… Lidé běžně nevědí, že např. sotva 10 m široká podhorská říčka (např. Bělá v okrese Jeseník) může pod viditelným dnem toku (koryta) mít ještě… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
6. 8. 2015 7:47

fajte již jsem tady dával odkazy na pana Š. Vala a jeho veb povodne.sk… Také na onen film „Klimatické zariadenie má poruchu“… Energetika krajiny kterou velmi výrazně ovlivňujeme vegetaci a tím i toky obrovských kvant energie v krajině (a stavíme tak přírodu a jeji fungování proti sobě, přičemž jsme my tím „mravencem“). Všimněte si, že momentálně údajně nejteplejší místo na palnetě Zemi (poušť Lút v Íránu) leží v naprosto bezvodé krajině… Ve městech a okolí funguje tzv. efekt tepelných ostrovů, u megapolis typu Soulu či LA nebo NY již má vliv bezmála kontinentálního významu… MY SI TU ZMĚNU KLIMATU SAMI… Číst vice »

orinoko
6. 8. 2015 7:48

I poust je krasna. K videni tam muze byt nevidana fata morgana. Uplny raj.Potucek zurci, palmy seveli, blankytne nebe se shlizi na hladine tunky . . . tava prave ulehla do prijemneho stinu … a z dalky se line prave saharske blues …
Nesmi ovsem chybet tekutina. Hej , vrchni, jednu riznou Plzen! Anebo radeji dve!

fajt
6. 8. 2015 8:09

Martin (už bez taky m) napsal Martin (už bez taky m) njn, člověk je nepoučitelný, tak prostě bude trpět, nejhorší na je tom, že s ním i němé tváře, které v tom jedou nevině – když už se bavíme o stromové vegetaci v v hustých aglomeracích, před nedávnem švagr vyprávěl, jak jejich sousedka, která má větší zahradu, měla problém se svým vzrostlým smrkem, který přerostl jak její gorodok tak i okolí a při větším větru začal ohrožovat okolní budovy ( pokud žil její muž, tak si vegetaci hlídal) – obrátila se na obec ( jako starší paní, která má příbuzné… Číst vice »

Aleš
Aleš
6. 8. 2015 8:09

Pro mě je pan Novotný opravdovým vlastencem. (Narozdíl od hulvátů, ostře se vymezujícím proti imigrantům). Je naděje, že i díky jeho snaze tu nebudeme mít druhou válku o „Golanské výšiny Evropy“. Sucho je enormní natolik, že od dubna mi napršeli jen tři sudy vody (navíc pokaždé jako přívalové srážky, kdy voda z nich nezůstává v krajině, ale odteče do oceánu). A jestli se chce někomu počítat plochu střechy dvou objektů, ze kterých máme odvedenou vodu rýnami do sudů, zjistí mm srážek ve vegetační sezóně odhadem odpovídající spíš polopuštím než savanám nebo subtropům a už vůbec ne mírnému pásmu. Některým zabedněncům… Číst vice »

Aleš
Aleš
6. 8. 2015 8:20

fajte: Na komisi životního prostředí (jako řadový člen) u nás na obci jsem již natolik zhnusen, jak dotační politika a připojení struktur na cecíky od daňových poplatníků ovládají téměř veškerý náš život. Samozřejmě téměř vše na úkor smysluplnosti daných investicí.

zajoch
6. 8. 2015 8:56

To co zde píše Aleš se mi potvrzuje v oblasti, v níž žiji. Když jsem sem přišla, nebyla tu nouze o srážky, dešťové i sněhové. Časem jich ubývalo a nyní je to místo suché (letos jako Sahara), často v zimě zcela bez sněhu. Známý šéf blízkého VaKu mi vysvětlil, že lesy ztratily retenční schopnost, voda se v nich neudrží a krajina se vysušuje jako celek. Starousedlíci, kteří tu žijí ode dávna tvrdí, že dříve se tu neustále točily mraky a deště neměly konce. Pozoruji, že sami lidé nedokáží pochopit co znamená odlesňování, ale i mýcení jednotlivých stromů. Bez zábran kácejí… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
6. 8. 2015 9:45

dám to tu zpětně pro odkazy uvedené ještě v diskusi http://outsidermedia.cz/odvodnovanie-pevnin-klimaticka-zmena/ Jinak stromy s minimálními korunami nefungují jako účinný protiprachový filtr ani tlumič klimatických výkyvů a „osvěžovač“… prakticky nikdy. Je velmi důležité vyžadovat při všech změnách územních plánů měst a obcí, aby se i přímo v zástavbě nacházelo dostatečné množství ploch s možností dlouhodobé existence vzrostlých stromů s plnohodnotnými, velkoobjemovými korunami. Zatímco vzrostlá lípa zachytí stovky kilo prachu a její alej až tuny (1 ha bukového lesa ročně „chytne“ a přemění na půdu 50 tun prachu), tak „ministromky“ s vyšlechtěnými korunami zachytí jen pouhé kilogramy – pokud pod nimi ovšem… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
6. 8. 2015 9:57

je tedy nezbytný předpoklad udržení či obnovy toho pro naše přežití důležitého KRÁTKÉHO VODNÍHO CYKLU. Jinak hrozí vysušování pevnin, lokálně to postihlo a způsobilo se zasolením půd zánik většiny předchozích civilizací. Jelikož v přírodě a jejím fungování nejsou „prázdná místa“, tak malý/krátký vodní cyklus pak nahrazuje VELKÝ VODNÍ CYKLUS VÝMĚNY MEZI PEVNINOU A OCEÁNY, který způsobuje většinu katastrof typu povodeň… ta tlaková níže z léta 1997 pocházela ze STŘEDOMOŘÍ, to nebyly deště z vody pevnin… Degradace vodního cyklu vede k narušení živinového koloběhu, vyplavování zásad z půdy. V lesích většiny ČR je velmi špatná situace se zásobením zejména hořčíkem, v… Číst vice »

Alena
Alena
6. 8. 2015 9:57

a když k tomu přidáme neustálé zhutňování půdy zemědělskou technikou, je vymalováno.
Bydlím pod kopcem, každé ráno v rámci venčení pejska jdu na kopec a koukám se na oblohu. Vím, že mnozí se mnou nebudou souhlasit, ale ty výkyvy počasí podle mne způsobuje i chemitrails a radary

orinoko
6. 8. 2015 10:02

Pokrokove btw. Neni to o vode … sic , ale o tekutinu jde.
Az bude Slovenskem projizdet emericky armadni dobytek, tak Slovaci chteji tento dobytci konvoj zdravit hromadnou masturbaci.
To muze ovsem zpusobit necekane problemy. S ohledem NATO, ze emericka army je samy bukanyr, tak tito muzou vyskakat ze svych pojiznych kadibudek a Slovakum oplatit stejnou minci.
To bude strelba. Zenske by to mohly komentovat.

Martin (už bez taky m)
6. 8. 2015 10:07

Paní Aleno to už není jen utužování půd na polích… po utužené svážnici v lese odteče nesrovnatelně více vody, ta přímo PROTEČE OKOLNÍMI POROSTY KTERÉ VŮBEC NEDOSTANOU ŠANCI JI ZACHYTIT… Na lesních svážnicích je schopnost zásaku vody minimální, OD 60 LET (!!!) se ví že je 700X (!) NIŽŠÍ NEŽ V OKOLNÍM LESE… Navíc v honbě za prachama a dotacema se dnes MECHANIZOVANĚ sbírají kolovými traktory i větve a tím se dále utužuje lesní půda i mimo svážnice PLOŠNĚ. Z lesa se navíc ODVÁŽÍ PRAKTICKY VEŠKERÁ RYCHLE VYUŽITELNÁ HMOTA, ta chybí v půdě, jako humus i prostředí živočichů… pod jehličnatými… Číst vice »

orinoko
6. 8. 2015 10:11

A uz se zase syckuje. Pamatuji 2 leta, ktera byla co do sucha tvrdsi nez to letosni. V jednom pripade se obili sklizelo v dobe, kdy se jeste chodilo do skoly … tedy v cervnu, a ve druhem jsem se jeste v zari v aute potil, jak tzv. potak na zesilovaci. Jeste v pulce zari jsme se koupali. Ja mam dva sudy pod okapy a oba jsou skoro plne. Kytek je ted daleko mene nez drive. – Na zalevani. Nekde je voda na koupani tristni, ale nekde porad skvela. – Suchdolske piskarny. Trictvrte roku cekame, jestli bude hezky, a kdyz… Číst vice »

Alena
Alena
6. 8. 2015 10:17

pane orinoko, rozdíl mezi náma je v tom, že vy skláníte hlavu dolů, ke korbeli, a já sem tam zas nahoru

orinoko
6. 8. 2015 10:41

Njn, v pivu se evidentne nevyznate a ve zpusobu, jakym se tato tekutina konzumuje, uz vubec ne. Jen tak mimochodem – pivo je dulezitym zdrojem vody. A je to s nim jako s vinem. Nejdrive ho zvednete proti svetlu a zkontrolujete zlatavou barvu ci miru rezanosti az karamelove cernoty. Pak pochvalite nase predky nekde v urodnem pulmesici, kteri v suchu a vedrech vypiplali to, cim dnesni Cesi prospivaji statu. Totiz danove vyteznosti. Pote zaborite nos do echtovniho ceskeho sametu a do hrdla spise zakloneneho nechate sklouznout tekuty um ceskych lidi. S vinem je to podobne. Tady u nas ted nove… Číst vice »

vittta
vittta
6. 8. 2015 11:05

Ty budeš někde „odsud“, Orinoko.
Ten Konrad je šit, Rohozec mi nevadí, když si ho dáš v pivovaru, tak je fakt dobrej,na Svijany se nemůžu ani podívat.
Leč, doby, kdy jsem chlastal jako svině jsou pryč, ale tak mě napadlo….že jsem nikde nebyl už zbytečně dlouho a nic se nemá přehánět!
Ale když jdu na pivo, piju Pilsner, za jedno je to klasika, co nezklame, a HLAVNĚ, ta rána, v tom je zásadní rozdíl.

vittta
vittta
6. 8. 2015 11:08

Ale něco se děje divného.
Jak píše Orinoko, nějaké extra sucho není, bylo hůř.
ALE-houby nerostou a já, co by letitý člen ČMS dobře vím, že houby rostou leckdy i ve značném suchu.
Jenže teď není nic.
Může to mít souvislost s mírnou zimou, ale za také nebyla zase tak úplně mírná, z hlediska srážek, a to zase vím, protože se tím někdy živím.

orinoko
6. 8. 2015 11:25

Je doba, kdy fajnsmekri v hospodach vedi, ze chlazeni piva nemusi stihat a tak vkladaji pullitry do mrazaku. Poprve jsem se s tim setkal ve Vidni , kdyz byla vedra. Chlapa jsem chvalil a bylo videt , jak mu to dela dobre. Skvele pivo, myslim Goesser. A pak jinde tocily devenky, a byl to teply samoser.
Kazda prace vyzaduje fortel.

zajoch
6. 8. 2015 11:47

Z toho co tu čtu dostávám záchvat zlosti. Jo, bylo jistě i hůř, ale ono to platí jak kde. Tady je půda vyschlá jak na poušti Takla Makan. V bečkách už nemám ani litr vody a musela jsem napojit hadici na zalévání na vodovod, ovšem odmítá zalévat, protože je nízký tlak vody a nenapne se. Tráva je úplně zežloutlá a stromům žloutne listí a opadávají jako by byl listopad. Ovoce je zakrnělé a padá na zem. Déšť tu nebyl od konče června a před tím jen ubohé krátké přeháňky. Takže pro mne je sýčkování zcela na místě a mám dojem,… Číst vice »

vittta
vittta
6. 8. 2015 11:50

Mohu soudit jinak, Zajochu?
Co vidím, to vidím….ale samozřejmě, někde to je určitě horší, nebo i lepší.

Bety
Bety
6. 8. 2015 12:03

Zdá se, že i voda nám ( a poměrně hlasitě ) říká, že sňatek demokracie s kapitalismem je hotová katastrofa. Jak to s vodou chodí nám už poměrně dávno objasnil F.Ringo Čech, i když nedobrovolně, protože netušil, že ho natáčejí. „Kradou, hrozně kradou a nedá se s tím nic dělat, protože nás vždycky přehlasujou!“ To hlasování , o kterém každý ví, že zůstane pro hlasujícího naprosto bez následků, bez toho, že by za něj měl nést odpovědnost, provázené tím, že správné rozhodnutí je to, které mu něco vynese. Jedině když se změní celý systém, když o odborných věcech bude rozhodovat… Číst vice »

orinoko
6. 8. 2015 12:28

Ale i tady na jihu je sucho. Jsou dva extremy. Extremni sucho nemame, a extremni mokro zname. Rikame mu povodne. Nekdy dokonce pry stolete. Muzu potvrdit. Jablka padaji, coz jsem uz dlouho nezazil. Ale pred tim zadna nerostla. To kdyz jsem byl jeste zenat. Jsem neprakticky. Spousta rybizu, ale co s nim, kdyz buchty netento a tedy takto. Jenom trochu prisla bida na ceske kozaky … a na tragu je zadelano. Jen tak na okraj. Nastupuji do nove prace. Prepiskl jsem kolokilometraz a mnozstvi piv ruzne provenience. A druhy den jsem se byl predstavit. Udelalo se mi soufl … kde… Číst vice »

peter.
6. 8. 2015 12:29

zajoch napsal Z toho co tu čtu dostávám záchvat zlosti. Jo, bylo jistě i hůř, ale ono to platí jak kde. Tady je půda vyschlá jak na poušti Takla Makan. V bečkách už nemám ani litr vody a musela jsem napojit hadici na zalévání na vodovod, ovšem odmítá zalévat, protože je nízký tlak vody a nenapne se. Tráva je úplně zežloutlá a stromům žloutne listí a opadávají jako by byl listopad. Ovoce je zakrnělé a padá na zem. Déšť tu nebyl od konče června a před tím jen ubohé krátké přeháňky. Takže pro mne je sýčkování zcela na místě a… Číst vice »

orinoko
6. 8. 2015 13:54

Jen tak na okraj … suchem a vedry trpi i tezce zkousena Syrie. Ale v Iraku boje prakticky stagnuji. Tam se to splha az na 50 celsia. A lidi nadavaji govermentu, ze s tim nic nedela. Kupodivu prave ted je 50 celsia sere vice nez Daes.
Co dodat?

Martin (už bez taky m)
6. 8. 2015 14:05

Asi se zopakuji: základem vododržnosti krajiny jsou lesy, a v těch se v posledních třech letech jen v Jeseníkách „zmodernizovalo“ několik set- spíše tisíc km lesních cest. Hory jsou rozřezané…v několika úrovních, porosty na svazích rozřezaných hor VYSÝCHAJÍ ZCELA JINAK nežli za socíku orinoko, těch cest a svážnic je také více… Naprosto surově se drenážují i prameniště, tím že v lesích mizí padlé kmeny, klest i větve mizí i možnost zadržení vlhka, zpomalení v přívalech spadlých srážek… https://www.youtube.com/watch?v=lH5-6djQBec https://www.youtube.com/watch?v=UMeoqj4oSsY zde jsem se to pokusil i namluvit co se děje https://www.youtube.com/watch?v=-ULt4oJB31Q tady neudělali více, než několik shybů kterým zajistili svážnici, ale… Číst vice »

orinoko
6. 8. 2015 14:40

Martine, poprve za 20 let budu mit narok na dovolenou. A na tom zbytku uz se domluvime.

fajt
6. 8. 2015 16:03

http://www.ulozto.cz/xUuUFA3/egon-and-donci-2008-dvdrip-avi – vřelé doporučuji, jak pro malé , tak i velké, tenhle animák má vskutku emoční environmentální poslání, hungáři tomu dali drajv i srdéčko. ..)

peter.
6. 8. 2015 16:56

Martin (už bez taky m) napsal
základem vododržnosti krajiny jsou lesy, a v těch se v posledních třech letech jen v Jeseníkách „zmodernizovalo“ několik set- spíše tisíc km lesních cest. Hory jsou

Tejto problematike sa u nás venuje Ing.Kravčík.On navrhol budovanie hrádzok na lesných cestách,čím si proti sebe postavil uznávaných vodohospodárov.Viem,že jeho projekt sa začal realizovať,no nesledoval som to ďalej.
http://kravcik.blog.sme.sk/c/306050/Zosmiesnovane-hradzky-setria-statu-miliony.html
http://kravcik.blog.sme.sk/c/357266/kravcikove-hradzky-pomahaju.html

Martin (už bez taky m)
6. 8. 2015 19:13

peter. napsal Tejto problematike sa u nás venuje Ing.Kravčík.On navrhol budovanie hrádzok na lesných cestách,čím si proti sebe postavil uznávaných vodohospodárov.Viem,že jeho projekt sa začal realizovať,no nesledoval som to ďalej. http://kravcik.blog.sme.sk/c/306050/Zosmiesnovane-hradzky-setria-statu-miliony.html http://kravcik.blog.sme.sk/c/357266/kravcikove-hradzky-pomahaju.html Ano, vím, už v prvním komentu jsem dal odkaz na pdf jeho (je spoluautor, ale řek bych že s Ing. Pokorným hlavní autor) velice cenné a obsažné knížky… Na Slovensku je v mnoha pohořích s ohledem na vyšší sklony svahů i větší délky asi situace mnohde ještě horší, viz smutek kolem např. těžeb které vzpomíná často Juraj Lukáč z VLKu na FB… Však tam díky němu a jeho… Číst vice »

orinoko
6. 8. 2015 19:57

Njn,
nepomůžu si, mám rád léto … i život …
https://www.youtube.com/watch?v=Kwx_npcYG4Q

peter.
6. 8. 2015 20:00

Martin (už bez taky m) napsal
Juraj Lukáč z VLKu

Poznám!Chalupu má v dedinke Osadné asi 15 km vzdušnou čiarou od mojej chalupy.Je tam vraj častejšie ako v Prešove.
http://www.wolf.sk/sk/vlcie-hory-ing-juraj-lukac-presov-29-2-2012

vittta
vittta
6. 8. 2015 20:07

fajt napsal

http://zena.centrum.cz/zdravi/novinky/clanek.phtml?id=809169#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-5

Ten článek nemá valnou odbornou kvalitu, ale něco se psát musí…
Jde mi o to, že tady to vím protože se vyznám, v jiných věcech se nevyznám, ale dá se v tomto kontextu předpokládat, že budou stejně „kvalitní“.

peter.
6. 8. 2015 20:42

fajt napsal

http://zena.centrum.cz/zdravi/novinky/clanek.phtml?id=809169#utm_source=centrumHP&utm_medium=dynamicleadbox&utm_term=position-5

U nás to voláme -suchohríb žltomäsový a skoro nikto to nezbiera.Názory slovenských mykológov na problematiku tej plesne(nedohub)sa rôznia,Zhodujú sa však v tom,že ak ju ľudia nekonzumujú často a vo väčšom množstve,tak zdravie to neohrozuje.

peter.
6. 8. 2015 20:46

peter. napsal
že ak ju ľudia nekonzumujú často a vo väčšom množstve,tak zdravie to neohrozuje.

Hubu samozrejme,nie pleseň

fajt
6. 8. 2015 21:23

peter. napsal
U nás to voláme -suchohríb žltomäsový a skoro nikto to nezbiera.Názory slovenských mykológov na problematiku tej plesne(nedohub)sa rôznia,Zhodujú sa však v tom,že ak ju ľudia nekonzumujú často a vo väčšom množstve,tak zdravie to neohrozuje.

většinou jsou babky velmi rychle viditelně plesnivé, takže je raději vůbec nesbírám, krom toho na místa kde chodím, rostou daleko zajímavější houby.comment image

vittta
vittta
6. 8. 2015 21:34

peter. napsal U nás to voláme -suchohríb žltomäsový a skoro nikto to nezbiera.Názory slovenských mykológov na problematiku tej plesne(nedohub)sa rôznia,Zhodujú sa však v tom,že ak ju ľudia nekonzumujú často a vo väčšom množstve,tak zdravie to neohrozuje. Ta „babka“ jsou dva druhy, Hřib žlutomasý a Hřib uťatovýtrusý, pokud mají na sobě tu plíseň, moc jí ani sbírat nejde, starší plodnice jsou bez vyjimky červivé. Mladé plodnice jsou chutné, musí se ale okamžitě zpracovat, rychle se kazí. Na tom obrázku s nevětší pravděpodobností ani Hřib žlutomasý není, je to Hřib sametový. Čechratka podvinutá je velice hojná houba, v Čechách s minimální tradicí… Číst vice »