O kůrovcích a lidech

V č. 49/2018 Kulturních novin vyšel článek Jiřího Plocka Lesy v ohrožení: ziskuchtivost je smrtící pro nás všechny, potřebujeme změnit kulturu hospodaření. Ten přehledným způsobem analyzuje krizi statní organizace Lesy ČR a zároveň kůrovcovou kalamitu. Ta, jak je patrné i z uvedeného článku, není příčinou této krize, ale jen ji učinila viditelnou.

Současná kůrovcová kalamita v Česku je způsobena v rozhodující míře gradací lýkožrouta smrkového (Ips typographus), řečeného kůrovec. Je nesporné, že současnou dynamiku jeho přemnožení primárně způsobuje globální změna klimatu. Míra zavinění ze strany lidí, míra selhání systému lesního hospodářství je ale obrovská. Pokud nebude zjednána náprava pomocí tradičních a osvědčených způsobů tlumení kůrovce, tj. včasná těžba a účinná asanace napadených stromů, je výhled do budoucích let velmi smutný.

To, že jde o lidské selhání (zejména u státem vlastněných lesů), můžeme vidět tam, kde se setkávají lesní celky různých majitelů. Mám osobní zkušenosti z Lesů města Brna, kde jsem donedávna působil jako předseda představenstva, tedy jako statutární zástupce této organizace. A tak jsem si nemohl nevšimnout, jak v okolí Černé Hory u Brna zcela selhaly veškeré mechanizmy Lesů České republiky, které měly zabránit šíření kůrovců. Tam, kde v lesích patřících městu Brnu zajistil lesní personál odstranění napadených stromu často do jednoho týdne, u porostů Lesů ČR se do jednoho týdne (možná) podařilo vypsat tendr na vytěžení kůrovcového dříví, protože příslušný lesní správce nedisponoval podnikovou kapacitou. A vlastně mu v současnosti nastavený způsob prodávaní dřeva na pařezu (nastojato) ani neumožňuje něco jiného. Když se po odvoláních neúspěšných uchazečů v tendru konečně podařilo vybrat firmu, která napadené stromy vytěžila, bylo pozdě. Kůrovec se namnožil a v další generaci napadl okolní stromy. Tím se rozběhl nekončící kolotoč. Na městském majetku v tu chvíli bylo dřevo už na pile, protože Lesy města Brna disponují vlastními zaměstnanci v těžbě a v dopravě, nebo si najímají živnostníky. Navíc mají dvě vlastní pily, a tak dřevo mohou asi z jedné třetiny zhodnotit a prodávat už jako řezivo či naštípané palivo.

Výše uvedené srovnání dobře ilustruje skutečnost, že přerůstání kůrovcové gradace do katastrofických rozměrů do velké míry způsobuje nefunkční obchodní politika a vnitřní organizace Lesů ČR. Příčiny jsou systémové a zaměstnanci na nejnižších stupních za to opravdu nemohou, protože na to opakovaně upozorňovali, ale nebylo jim dopřáno sluchu. Proč taky, když na „kůrovcovém dřevě“ vydělávají privátní subjekty a ztráty nese stát. Jedna z největších firem pak je řízena svěřenským fondem českého předsedy vlády. Už tím je současná vláda podvázaná a neschopná cokoliv změnit.

V současnosti je jediným pohořím v Česku, kde monitorované počty kůrovce klesají, Šumava. Jedním z důvodů je pochopitelně to, že zde letos spadlo (spolu s Beskydy) nejvíc srážek, a tak jsou zde smrkové porosty v relativně dobré kondici. Dalším důvodem je i to, že v centrální části Šumavy je smrk doma a rostou zde tedy původní smrkové horské lesy, na rozdíl od většiny Česka, kde je smrk výhradně vysazen člověkem. Často se ovšem uvádí, že dalším důvodem je také to, že všechny smrky na Šumavě už sežral kůrovec, a tak už se nemá kam šířit. Tento doslova blábol, šířený například novinářem MFD Ivanem Brezinou, je bez důkazů papouškován. A je mu dopřáváno sluchu, protože jinak by ti, kteří v minulosti prosazovali, že v bezzásahových porostech Národního parku Šumava je třeba provádět „ozdravné kácení“, byli za úplné idioty. Skutečnost je ovšem značně jiná…

Celý článek najdete v Kulturních novinách

Přejít do diskuze k článku 10 komentářů