Obecná poznámka (nejen) ke smlouvě TTIP

Reklama


Úvodem je třeba si uvědomit tyto základní politické souvislosti: Jakákoliv (nad)vláda, jak v měřítku vnitrostátním, tak i mezi celými státy světa, je vždy nějakým projevem realizace donucování těch vojensko politicky a ekonomicky slabších, těmi vojensky politicky a ekonomicky silnějšími.

Nefunguje-li toto donucování nejprve jen pomocí korupce a nákupu elit, přesvědčovací propagandy a nějakých zdánlivě formálních smluvních nástrojů, pak nastupuje sociální a ekonomické vydírání, politické násilí a nakonec hrubá donucovací síla, která může dostat i podobu války. Války těch, kteří si vládu vynucují, proti těm, kteří se aktivitám vládnoucích skupin či států brání a poslušnost jim odmítají.

Pokud hrubé násilí nebo války nejsou z hlediska velmocí nebo vládnoucích sociálních tříd ještě nutné, je ovládaným vnucována moc soustavou smluv, vzniklých buď jen vzájemnou domluvou uvnitř elit těch silných skupin či států a následně vyhlášených jako vnitrostátní či mezinárodní „zákony“, nebo (tzv.) smluv formálních individuálních, sepsaných mezi ovládanými a vládnoucími.

Poslušnost a podřízenost ovládaných je pak zajišťována smluvními sankcemi, smluvními arbitrážemi a smluvními exekutory, čili soukromými donucovacími nástroji, které sice pod tlakem, ale oficiálně formálně a jako by dobrovolně ovládaní, v takových smlouvách musí předem odsouhlasovat.

Strategicky špatně prováděná donucovací propaganda jen chválí filosofii života, názorovou ideologii a činy těch vládnoucích a případný nesouhlas v ideologii ovládaných označuje za nesprávný až zavržení hodný. Taková propaganda však nikdy neumí přesvědčivě zdůvodnit provádění násilí těch silných proti slabším. Přesto nutno přiznat, že v jádru taková propaganda může být ještě pravdivá. (Příkladem toho budiž propaganda někdejšího sovětského mezinárodního socialistického tábora).

Naopak – takticky správněji a mnohem účinněji prováděná propaganda, přidává do svého rejstříku zastrašovacích a přesvědčovacích nástrojů ještě další základní páku mocenské politiky, zvanou účelová lež. Ta potom prosté vládní i to smluvní násilí sice formálně přiznává, ale soustavně a opakovaně lživě zdůrazňuje, že to násilí mezinárodních vládnoucích velmocí či vnitrostátních vládnoucích sociálních tříd, je prováděno vůči ovládaným jen v jejich vlastním zájmu a že tudíž elity vlastně své poddané ochraňují před tím zlým, co si oni údajně sami zavinili.

Orwelova vize převrácených etických a morálních lidských hodnot se tak již potom stane naprosto dokonalou skutečností.

A protože nic na světě se neděje bez příčiny a bez důvodů, tak iniciativy pro jakékoliv tzv. vnitrostátní reformy i pro jakékoliv společenské smlouvy (včetně těch mezinárodních), tak takové iniciativy vždy vychází jen od těch (silnějších), jimž každá taková právní společenská změna či smlouva přináší nějaký hmotný nebo mocenský zisk (nad těmi slabšími).

Současná doba je přitom typická ve všech právních rovinách snahami sociálních elit nahrazovat z podstaty dočasné právo veřejné (tj. zákony o vztazích občana a státu), trvalým právem „soukromým“, (rozuměj někdy i nevypověditelnými smlouvami mezi kýmkoliv, např. i mezi pouze dočasně zvolenými politiky celých národů). Čili smluvním „právem“, konstruovaném tak, aby to vyloučilo možnost ovlivnění či odmítnutí takových smluv například referendem občanů, jichž se to týká.

Takže, ohledně smlouvy TTIP, může být zcela jednoduše, logicky a naprosto už polopatě řečeno: Kdyby taková smlouva pro navrhující velmoc (USA) nebyla ekonomicky a mocensky výhodná, nikdy by Spojené státy a jejich kolaboranti takovou smlouvu před evropskou i americkou veřejností neutajovali, evropským státům ji nenavrhovali a prakticky vlastně ani mocensky nevnucovali.

Ostatě ten, kdo si právě tento základní důvod všech politických změn a tzv. Nových společenských smluv pro korporacemi zamýšlený globální NWO, vinou vlastní lenosti myslet neuvědomuje, ten si pak i ty nejnevýhodnější důsledky takových dějů a souvislostí pro sebe osobně – plně zaslouží.

Řečeno slovy jednoho mého dobrého přítele se smyslem pro břitký humor: „Ti staří, až je to přestane bavit, tak se naštvou a umřou a ti mladí pak v tom budou muset žít. Nu a pokud jim to všechno ještě dnes myšlenkově nedojde, tak to za pár let bude už jen jejich existenční problém.“ A já dodávám: Možná i pár facek pak oni za tu svou dnešní fanatickou duševní idiocii a netečnost, jednoho krásného rána od svých naštvaných bezdomoveckých dětí i klidně dostanou…

Foto: Wikipedia

Přejít do diskuze k článku 12 komentářů