Obyčejné příběhy N°2

Reklama


smiling-face-with-heart-eyes

Vítejte zpět u Obyčejných příběhů, série, která je inspirovaná obyčejnými událostmi obyčejných životů. Začtěte se do příběhu plného normálnosti a odpočiňte si od všeho šíleného, co se děje ve fiktivních světech knih, filmů i seriálů, i toho, co se třeba děje kolem vás.

Láska, sociální sítě, dospívání. Připravte se na to, že nebudete ohromeni. Nic nového, nic šokujícího, jen obyčejné vyprávění o dočista obyčejném mladém muži:

Obyčejné příběhy
2

Jonáš byl obyčejný teenager. Chodil do školy, ale nerad, protože nadchnout teenagery pro vzdělání není jen tak. Nebyl manuálně zručný a neuklízel si v pokoji. Neuměl vařit, ale to nevadilo, protože matka mu nosila svačinky až pod nos k počítači. A taky mu uklízela v tom pokoji. I když vždycky říkala, že je to naposledy, a že se o sebe musí začít starat.

Nikdy to nebylo naposledy a Jonáš se o sebe postarat neuměl.

Jonáš trávil volný čas u počítače a na Instagramu.

A také masturbací. Spoustou masturbace, protože holku neměl a vysokým sebevědomím také zrovna netrpěl, takže najít si ji byl celkem problém.

V patnácti letech se k jeho koníčkům přidala posilovna, protože chtěl vypadat jako ti svalovci z Instagramu. A taky už chtěl vážně zasunout, protože neměl na kamarády čím machrovat, když posedávali na lavičce, kouřili a pouštěli si nahlas český rap. Jonáš si totiž správně myslel, že six-pack je klíčem k srdci (a do klína) každé mladé dívky.

Na Facebooku viděl Marii. Marie bydlela ve stejném městě, a tak měli společné přátele, kteří jí lajkovali fotku, kterou Jonáš viděl a okamžitě se do Marie zamiloval.

Mohl za ní sice jít a oslovit ji nebo poprosit někoho ze společného okruhu známých, aby ho seznámil. Ale Jonáš byl moderní chlapec. Jonáš si ji přidal do přátel, a když žádost přijala, poslal jí fotku z posilovny, kde byl do půl těla a zatínal biceps.

Marie byla zase moderní dívka, a proto odpověděla selfíčkem s efektem pejska.

Byla to jedna z těch romancí, které se stanou jednou za tisíciletí. Romeo s Julií by jim mohli závidět!

A tak si psali a posílali selfíčka (dokonce došlo i na smajlíky se srdíčky místo očí), dokud si Jonáš neřekl, že by ji měl pozvat ven (a s trochou štěstí zasunout – ale až na druhé, nebo třetí schůzce, byl to gentleman).

Ale neměl na to koule a ven ji nepozval. Takže jí jen poslal další fotku z posilovny a ona jemu selfíčko s filtrem králíčka.

A jestli neumřeli, tak si ty debilní fotky posílají dodnes.

Konec.

P. S.: Všechny milostné příběhy zkrátka nemůžou mít happy end. Jackovi a Rose to taky nevyšlo.

Další obyčejné i neobyčejné příběhy najdete na blogu autorky.

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře