Occupy Money: Cirkulační poplatek

 

Další ukázka z knihy Margrit Kennedyové

Pojem cirkulační poplatek je vyjádřením nákladů, které vzniknou v případě, že náklad železničního vagónu nebyl vyložen. Cílem tohoto poplatku je vyložit vagón, aby mohl být využit k další nakládce pro dalšího uživatele. Obdobné je to se zajištěním funkce peněz v oběhu prostřednictvím cirkulačního poplatku, v odborné terminologii nazývané také „demurrage“. Když budeme držet hotovost ve svých peněženkách, nebo jako žiro peníze na účtu, zaplatíme malý poplatek, protože blokujeme naším jednáním jiné účastníky hospodářského procesu. Tento nedostaneme nazpět přímo, nýbrž nepřímo tím, že budeme platit minimální bankovní poplatky, protože banka bude tyto poplatky shromažďovat nebo dostaneme tento poplatek nazpět v podobě klesajících daní, které budou přitékat do státního rozpočtu.

Tento poplatek však působí stejně jako penále za nevyložení vagónu. Budeme muset tedy opravdu přemýšlet, zda peníze skutečně potřebujeme na krytí svých výdajů, nebo můžeme tyto peníze dát k dispozici bance, aby poskytla jiným subjektům krátkodobé nebo dlouhodobé půjčky. Jakmile banka naše peníze dostane, dostane se rovněž pod „tlak“, aby je poslala dál, aby ani ona nemusela platit cirkulační poplatek za jejich zadržování. Tímto způsobem vzniká obdobná motivace posílat peníze dál, alokovat je stejně, jako se děje i dnes díky úroku. Zde ovšem bez nucení k exponenciálnímu růstu a bez efektu masívního přerozdělování. Pokud se banka dostane do situace, že bude mít víc peněz, než bude vyžadovat poptávka po úvěrech, bude je moci bez ztráty „zaparkovat“ u centrální banky. A centrální banka bude moci objem peněz řídit snadněji, než je tomu dnes. Ten, kdo podporuje tuto myšlenku peněžního systému bez poruch, se bude muset rozloučit s iluzí, že zbohatne prostřednictvím úroku, či složeného úroku. Mnoha lidem se tento fakt bude jevit na
počátku jako ztráta. Pro velkou většinu lidí, kterým se kvůli úrokům obsaženým ve většině cen a inflaci neustále hodnota jejich majetku a jejich zajištění snižuje, to určitě žádná ztráta nebude. Současně se tak otevře cesta pro všechny – včetně těch dnešních 10 % – k opravdu plnohodnotným penězům, které nebudou v čase ztrácet svoji hodnotu.

Pátrala jsem 30 let po jiných cestách. Toto není jedna jediná cesta, jak jsem již ukázala na příkladu členské banky JAK, ale je to podle mne nejjednodušší a nejspravedlivější. Graf 9 ukazuje příkladně, co by se zavedením cirkulačního poplatku změnilo. Dnes nedostáváme z hotovostních peněz a vkladů na viděnou zpravidla žádné úroky. Úrok u krátkodobých termínovaných vkladů se pohybuje mezi 1-3 %, u dlouhodobých mezi 3–6 %. Se zavedením cirkulačního poplatku by činil poplatek ročně u hotovosti 3 -6 %, u krátkodobých vkladů by činil poplatek 1–3 % a ten, kdo by peníze uložil na dlouhodobý termínovaný účet, nemusel by platit žádný cirkulační poplatek. Ten zaplatí někdo jiný, protože banka se bude snažit, aby likvidní prostředky poslala dál. Když je nebude mít kam umístit, převede je centrální bance.

Možná se mě nyní zeptáte, zda není cirkulační poplatek totéž, co máme dnes v podobě inflace. Rozdíl ve skutečnosti není tak snadné hned pochopit, protože dnes jsou úroky sladkým cukrátkem a inflace slouží jako bič, který nahání peníze do oběhu. Účinek cirkulačního poplatku se ale diametrálně liší od toho, co způsobuje inflace. Jeden výpočet to ukazuje přesvědčivě: V průměru drží domácnost v Německu 5000 eur v hotovosti a na běžném účtu a vlastní finanční majetek v hodnotě 100 000 eur. Cirkulační poplatek ve výši 6 % ročně vztažený k 5.000 eur ročně by znamenal zatížení domácnosti 300 eury. Inflace ve výši 6 % znamená celkovou ztrátu domácnosti ve výši 6.000 eur, protože inflace znehodnocuje veškerý majetek. K zatížení domácnosti ve výši 300 eur na základě cirkulačního poplatku dojde ovšem „v krajním případě“ tehdy, když část peněz, které nepotřebujete, nebudete převádět po celý rok na svůj spořící účet, který vám nepřinese sice žádný úrok, ale vy nebudete postiženi ani ztrátou hodnoty svého majetku, ani poklesem své kupní síly.

Podstatným smyslem cirkulačního poplatku je zabránit, aby bylo možné dosahovat bezpracných příjmů pouze na základě finančního majetku (prémie za poskytnutí likvidity). Cirkulační poplatek ovlivňuje to, aby ten, kdo zajišťuje udržení hodnoty mých peněz v budoucnosti a něco pro to dělá, měl by být za to také odměněn, nebyl postižen, že mu peníze ve formě poplatku ještě strhnou. Tento cirkulační poplatek brání exponenciálnímu růstu, taženého úrokem a složeným úrokem, stejně jako zabrání stávajícímu přerozdělování peněz od velké většiny obyvatelstva směrem k menšině.

Předmluvu napsala Doc. Ing. Ilona Švihlíková, PhD.

Přeložila: Květa Pohlhammer Lauterbachová, práva a vydání pro Českou republiku P. R. A. A., s.r.o., Dolní Dvořiště, ISBN 978-80-260-8182-1

Objednávkou OCCUPY MONEY podpoříte provoz stránek Outsidermedia!

Objednávky mailem na st.blaha@gmail.com

Zásilka přijde poštou obyčejně za cenu 175,- Kč plus poštovné a balné 28,- Kč při bezhotovostní platbě předem, dobírka 80,- Kč.

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
12 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
jogín
jogín
13. 12. 2015 9:58

Vážná chyba v úvahách- inflace neznehodnocuje veškerý majetek, znehodnocuje jen hotovost a peněžní úložky. Půda, nemovitosti a výroba nejsou inflací postiženy. Cirkulační poplatek jen nažene veškeré peníze do bank a přitom současná ekonomika trpí nadměrnými zisky finančního sektoru a nadměrným ziskem z kapitálu. Zisk z úroku u částek dostupných obyvatelstvu je záporný, takže spořilové jsou trestáni zcela neúměrně. Kvůli tomu je třeba spoření na penzi nesmyslné a pořízení investice např. ve formě rodinného domku je velice obtížné a spojené s finančními ztrátami, nemluvě o riziku z půjček. Obyvatelé jsou odrbáváni a cirkulační poplatek to jen zvýší.

LF
LF
13. 12. 2015 10:33

Ano. je to přesně obráceně. Peněz, se kterými se dá podnikat (spekulovat, čachrovat, …) je nadbytečně mnoho, ne zbytečně málo.
Cirkulační poplatek je pochopitelně hloupost.

Správným směrem by mělo být zabránit bankám (ale i státu) vynakládat peníze, které nemají. Tudíž aby banka mohla pro úvěry použít maximálně tu samou sumu peněz, které jí přinesou střadatelé + získá za jiné bankovní služby. Ne víc.

Sasin
Sasin
13. 12. 2015 11:12

Něgde jsem slyšel otázku, „Jak může být tento systém cirkulace peněz „“demogratický?“““. Příroda to slepici vyřešila předem, byla stykem obdarována vejcem. Psychopati z teho nadělali poplatky. Poplatky jsou v kelu a marná sláva zaklínat lidi co ne!chtějí zametat po „“úspěšných““ za cirkulační poplatek, ze kterého je právoplatným podílníkům na neprodejné , ale „šmejdským právem ukradené a zašmelené“, půdě a rozpočtu o jehož podobě si mohou nechat jen zdát na blití. Jéžišmarjá, gdyby se ty bábovičky neoplácelo rozkopávat, každý debil už by jich měl … A jak by pak ovládali lidi s bábovičkama nevědí. To jsou ale otázky, že? Co s… Číst vice »

cnemo
13. 12. 2015 11:44

Naprostá pitomost. Zdanění vlastnictví peněz, to je ten správný výraz. Vedlo by to ke snaze vyměnit všechny peníze za hmotné statky. Nemovitosti připadají v úvahu jen částečně, takže např. zlato, šperky, cizí měny… U chudších naprostá demotivace k vytváření rezerv, nesmyslné utrácení…

Po zavedení by okamžitě vznikla dvojciferná inflace a skutečné hmotné hodnoty by vystřelily do nebes a byly by přístupné jen vyšší střední třídě, možná.

Bože ochraňuj nás před experimentátory s dobrými úmysly…

Vlastimil
Vlastimil
13. 12. 2015 20:59

V prostředí s omezenými a konečnými zdroji, jen blázen nebo ekonom, mohou věřit blábolu o nekonečném růstu. A to platí v plné míře pro sekundární produkty a těmi jsou například peníze. Primární zdroje jsou něco jiného a těch se nějaká inflace vůbec nedotýká. Už jste někdo viděl práci, která trpí inflací? Já ne, inflační jsou pouze platy za práci vyplácené.

Sio
Sio
13. 12. 2015 21:38

Obávám se, že to není řešení. A napadají mě podobné námitky jako jogína a cnema. Faktem je, že by to postihlo hlavně střední třídy. Elity by peníze uklidily jinam nebo uschovaly do hmotných statků. Chudí na účtech nic nemají. Dvojciferná inflace by asi proběhla na začátku, jak by se lidi snažili rychle zbavit našetřených peněz.

Dana
Dana
14. 12. 2015 0:58

To to mate v Cesku nejak jine. Banky v Emerice se snazi pri pujckach o minimalni poplatek, protoze to navysuje jejich konkurencni schopnost, v pripade hypotheky jsou poplatky vyssi u fixovane pujcky, nizsi u pujcky flexibilni. . Mnoho nemovitosti ma pujcky fixovanych splatek a jeste nabizeji moznost splatit hypotheku drive. Coz znamena, ze zakaznikovi je dovoleno splacet pujcky v sumach 2x, 3x vyssi nez je mesicni splatka hypoteky, cimz se zkrati doba pujcky i o nekolik let. Banka ma vypocitany zisk dle regulernich splatek v urcitem case a kdyz nekdo splati hypoteku drive, zisk banky se zmensuje. Z me zkusenosti… Číst vice »

Bety
Bety
14. 12. 2015 7:38

Možná jsem naivní, ale peníze přece existují proto, aby byla usnadněna směna zboží . Je to svým způsobem virtuální prostředek, určitá společenská smlouva. Tedy smlouva by to byla, pokud se bankám nedá taková moc, že si tu virtualitu přizpůsobí jaksi jednostranně. Měly by poskytovat služby a ony místo toho vládnou. Jejich ekonomičtí guru stanoví, jakou cenu má na světovém trhu měna toho kterého státu na základě jakýchsi ratingů, které mohou být kompletně vycucány z prstu a často také jsou, operují s peněžními objemy které nemají žádné zakotvení v reálné ekonomice, zato nařizují státům, co mají s výsledky reálné ekonomiky dělat… Číst vice »

Gatta
Gatta
14. 12. 2015 8:15

Souhlas – jogín, LF a cnemo. U jeho příspěvku bych zpochybnil ty předpokládané „dobré úmysly“. Na jedné straně – v oběhu je „peněz“, že nikdo, opravdu nikdo, není schopen odhadnout jejich objem, ani kolikatinásobek to je světového ročního produktu. Myslím tím všechny finanční prostředky, od hotovosti až po zapákované deriváty spekulující na nějaký pokles a „bankovní produkty“ přesahující i naši představivost. Na druhé straně – na nic „nejsou peníze“ – a bez dluhu nic nejde, bez dluhů nelze prosperovat. Snahou je jen stáhnout všechnu hotovost do područí bankovního dluhového mechanismu. Už nestačí o kolik se zvýšila hotovost bank relativně masovým… Číst vice »

Bety
Bety
14. 12. 2015 8:28

Ještě dodatek: jelikož státní moc je jediná, která by případně mohla banky „srovnat“, vysvětluje to také to neustálé přesvědčování nás blbečků, že stát je špatný hospodář a jeho moc by se tudíž měla co nejvíce omezit. Úplně zrušit ne, stále přece vybírá pro banky daně.

Gatta
Gatta
14. 12. 2015 9:20

Re Bety – Je kouzelné, když státní úředník, třeba ministr financí, vás usilovně přesvědčuje, že stát je nejhorší hospodář.
To je přeci na okamžité odvolání a zahájení trestního stíhání.

Bety
Bety
14. 12. 2015 9:52

Re Gatta – jelikož banky drží státní moc pod krkem a soudy jsou součástí státní moci, můžete si nechat o takovém odvolání a trestním stíhání nechat jenom zdát.
Hezké sny přeje Bety.