Diskuze k článku


  • jogín • 13. prosince 2015

    Vážná chyba v úvahách- inflace neznehodnocuje veškerý majetek, znehodnocuje jen hotovost a peněžní úložky. Půda, nemovitosti a výroba nejsou inflací postiženy. Cirkulační poplatek jen nažene veškeré peníze do bank a přitom současná ekonomika trpí nadměrnými zisky finančního sektoru a nadměrným ziskem z kapitálu. Zisk z úroku u částek dostupných obyvatelstvu je záporný, takže spořilové jsou trestáni zcela neúměrně. Kvůli tomu je třeba spoření na penzi nesmyslné a pořízení investice např. ve formě rodinného domku je velice obtížné a spojené s finančními ztrátami, nemluvě o riziku z půjček. Obyvatelé jsou odrbáváni a cirkulační poplatek to jen zvýší.

  • LF • 13. prosince 2015

    Ano. je to přesně obráceně. Peněz, se kterými se dá podnikat (spekulovat, čachrovat, …) je nadbytečně mnoho, ne zbytečně málo.
    Cirkulační poplatek je pochopitelně hloupost.

    Správným směrem by mělo být zabránit bankám (ale i státu) vynakládat peníze, které nemají. Tudíž aby banka mohla pro úvěry použít maximálně tu samou sumu peněz, které jí přinesou střadatelé + získá za jiné bankovní služby. Ne víc.

  • Sasin • 13. prosince 2015

    Něgde jsem slyšel otázku, „Jak může být tento systém cirkulace peněz „“demogratický?“““.

    Příroda to slepici vyřešila předem, byla stykem obdarována vejcem. Psychopati z teho nadělali poplatky.
    Poplatky jsou v kelu a marná sláva zaklínat lidi co ne!chtějí zametat po „“úspěšných““ za cirkulační poplatek, ze kterého je právoplatným podílníkům na neprodejné , ale „šmejdským právem ukradené a zašmelené“, půdě a rozpočtu o jehož podobě si mohou nechat jen zdát na blití.
    Jéžišmarjá, gdyby se ty bábovičky neoplácelo rozkopávat, každý debil už by jich měl … A jak by pak ovládali lidi s bábovičkama nevědí. To jsou ale otázky, že?

    Co s vejcem, které spadne této hospodyni přes plot, že?

  • cnemo • 13. prosince 2015

    Naprostá pitomost. Zdanění vlastnictví peněz, to je ten správný výraz. Vedlo by to ke snaze vyměnit všechny peníze za hmotné statky. Nemovitosti připadají v úvahu jen částečně, takže např. zlato, šperky, cizí měny… U chudších naprostá demotivace k vytváření rezerv, nesmyslné utrácení…

    Po zavedení by okamžitě vznikla dvojciferná inflace a skutečné hmotné hodnoty by vystřelily do nebes a byly by přístupné jen vyšší střední třídě, možná.

    Bože ochraňuj nás před experimentátory s dobrými úmysly…

  • Vlastimil • 13. prosince 2015

    V prostředí s omezenými a konečnými zdroji, jen blázen nebo ekonom, mohou věřit blábolu o nekonečném růstu. A to platí v plné míře pro sekundární produkty a těmi jsou například peníze. Primární zdroje jsou něco jiného a těch se nějaká inflace vůbec nedotýká. Už jste někdo viděl práci, která trpí inflací? Já ne, inflační jsou pouze platy za práci vyplácené.

  • Sio • 13. prosince 2015

    Obávám se, že to není řešení. A napadají mě podobné námitky jako jogína a cnema. Faktem je, že by to postihlo hlavně střední třídy. Elity by peníze uklidily jinam nebo uschovaly do hmotných statků. Chudí na účtech nic nemají. Dvojciferná inflace by asi proběhla na začátku, jak by se lidi snažili rychle zbavit našetřených peněz.

  • Dana • 14. prosince 2015

    To to mate v Cesku nejak jine.
    Banky v Emerice se snazi pri pujckach o minimalni poplatek, protoze to navysuje jejich konkurencni schopnost, v pripade hypotheky jsou poplatky vyssi u fixovane pujcky, nizsi u pujcky flexibilni. . Mnoho nemovitosti ma pujcky fixovanych splatek a jeste nabizeji moznost splatit hypotheku drive. Coz znamena, ze zakaznikovi je dovoleno splacet pujcky v sumach 2x, 3x vyssi nez je mesicni splatka hypoteky, cimz se zkrati doba pujcky i o nekolik let. Banka ma vypocitany zisk dle regulernich splatek v urcitem case a kdyz nekdo splati hypoteku drive, zisk banky se zmensuje.
    Z me zkusenosti v inflacni dobe reality -domy inflaci nepodlehaji, jejich hodnota se casto jeste zvysuje. Podle meho nazoru je to krise, ve ktere jde cena nemovistosti dolu, protoze lide potrebuji financni hotovost a prodavaji sve assets-nepenezni reservy za ziskani financi…
    Taky nerozumim, proc se porad strasite tim, ze rust je nekonecny.
    Rust ekonomiky prece funguje ve spirale. Po kazdem rustu prijde zakonite krise, utlumeni svetoveho trhu, vycerpani reserv a skluz na nizsi plateau. .. Pote, co se situace vykrystalisuje, zacne se znova od zacatku a nastane novy prihodny cas k rustu .

  • Bety • 14. prosince 2015

    Možná jsem naivní, ale peníze přece existují proto, aby byla usnadněna směna zboží . Je to svým způsobem virtuální prostředek, určitá společenská smlouva. Tedy smlouva by to byla, pokud se bankám nedá taková moc, že si tu virtualitu přizpůsobí jaksi jednostranně. Měly by poskytovat služby a ony místo toho vládnou. Jejich ekonomičtí guru stanoví, jakou cenu má na světovém trhu měna toho kterého státu na základě jakýchsi ratingů, které mohou být kompletně vycucány z prstu a často také jsou, operují s peněžními objemy které nemají žádné zakotvení v reálné ekonomice, zato nařizují státům, co mají s výsledky reálné ekonomiky dělat (nastrkat je bankám).
    A tady se řeší jakési cirkulační poplatky.
    Směna je potřebná, případné investice do rozvoje také. Ale stát by měl banky držet pod krkem, ne naopak. A dokud se tohle nezmění, tak všechno ostatní – podle mého názoru – budou jen kosmetické úpravy, které nevyřeší NIC.

  • Gatta • 14. prosince 2015

    Souhlas – jogín, LF a cnemo. U jeho příspěvku bych zpochybnil ty předpokládané „dobré úmysly“.

    Na jedné straně – v oběhu je „peněz“, že nikdo, opravdu nikdo, není schopen odhadnout jejich objem, ani kolikatinásobek to je světového ročního produktu.
    Myslím tím všechny finanční prostředky, od hotovosti až po zapákované deriváty spekulující na nějaký pokles a „bankovní produkty“ přesahující i naši představivost.
    Na druhé straně – na nic „nejsou peníze“ – a bez dluhu nic nejde, bez dluhů nelze prosperovat.

    Snahou je jen stáhnout všechnu hotovost do područí bankovního dluhového mechanismu. Už nestačí o kolik se zvýšila hotovost bank relativně masovým zavedením platebních kart a vyplácením výplat přímo na účet.
    A pokud si vezmete, že dnes je povinná rezerva v bance jen 2% bankou poskytnutách úvěrů … tedy po násobném půjčování – každou vloženou korunou do banky umožníte systému následné vytvoření až 50 korun úvěrů – dluhů.

  • Bety • 14. prosince 2015

    Ještě dodatek: jelikož státní moc je jediná, která by případně mohla banky „srovnat“, vysvětluje to také to neustálé přesvědčování nás blbečků, že stát je špatný hospodář a jeho moc by se tudíž měla co nejvíce omezit. Úplně zrušit ne, stále přece vybírá pro banky daně.

  • Gatta • 14. prosince 2015

    Re Bety – Je kouzelné, když státní úředník, třeba ministr financí, vás usilovně přesvědčuje, že stát je nejhorší hospodář.
    To je přeci na okamžité odvolání a zahájení trestního stíhání.

  • Bety • 14. prosince 2015

    Re Gatta – jelikož banky drží státní moc pod krkem a soudy jsou součástí státní moci, můžete si nechat o takovém odvolání a trestním stíhání nechat jenom zdát.
    Hezké sny přeje Bety.