Occupy Money: Cirkulační poplatek

Další ukázka z knihy Margrit Kennedyové

Pojem cirkulační poplatek je vyjádřením nákladů, které vzniknou v případě, že náklad železničního vagónu nebyl vyložen. Cílem tohoto poplatku je vyložit vagón, aby mohl být využit k další nakládce pro dalšího uživatele. Obdobné je to se zajištěním funkce peněz v oběhu prostřednictvím cirkulačního poplatku, v odborné terminologii nazývané také „demurrage“. Když budeme držet hotovost ve svých peněženkách, nebo jako žiro peníze na účtu, zaplatíme malý poplatek, protože blokujeme naším jednáním jiné účastníky hospodářského procesu. Tento nedostaneme nazpět přímo, nýbrž nepřímo tím, že budeme platit minimální bankovní poplatky, protože banka bude tyto poplatky shromažďovat nebo dostaneme tento poplatek nazpět v podobě klesajících daní, které budou přitékat do státního rozpočtu.

Tento poplatek však působí stejně jako penále za nevyložení vagónu. Budeme muset tedy opravdu přemýšlet, zda peníze skutečně potřebujeme na krytí svých výdajů, nebo můžeme tyto peníze dát k dispozici bance, aby poskytla jiným subjektům krátkodobé nebo dlouhodobé půjčky. Jakmile banka naše peníze dostane, dostane se rovněž pod „tlak“, aby je poslala dál, aby ani ona nemusela platit cirkulační poplatek za jejich zadržování. Tímto způsobem vzniká obdobná motivace posílat peníze dál, alokovat je stejně, jako se děje i dnes díky úroku. Zde ovšem bez nucení k exponenciálnímu růstu a bez efektu masívního přerozdělování. Pokud se banka dostane do situace, že bude mít víc peněz, než bude vyžadovat poptávka po úvěrech, bude je moci bez ztráty „zaparkovat“ u centrální banky. A centrální banka bude moci objem peněz řídit snadněji, než je tomu dnes. Ten, kdo podporuje tuto myšlenku peněžního systému bez poruch, se bude muset rozloučit s iluzí, že zbohatne prostřednictvím úroku, či složeného úroku. Mnoha lidem se tento fakt bude jevit na
počátku jako ztráta. Pro velkou většinu lidí, kterým se kvůli úrokům obsaženým ve většině cen a inflaci neustále hodnota jejich majetku a jejich zajištění snižuje, to určitě žádná ztráta nebude. Současně se tak otevře cesta pro všechny – včetně těch dnešních 10 % – k opravdu plnohodnotným penězům, které nebudou v čase ztrácet svoji hodnotu.

Pátrala jsem 30 let po jiných cestách. Toto není jedna jediná cesta, jak jsem již ukázala na příkladu členské banky JAK, ale je to podle mne nejjednodušší a nejspravedlivější. Graf 9 ukazuje příkladně, co by se zavedením cirkulačního poplatku změnilo. Dnes nedostáváme z hotovostních peněz a vkladů na viděnou zpravidla žádné úroky. Úrok u krátkodobých termínovaných vkladů se pohybuje mezi 1-3 %, u dlouhodobých mezi 3–6 %. Se zavedením cirkulačního poplatku by činil poplatek ročně u hotovosti 3 -6 %, u krátkodobých vkladů by činil poplatek 1–3 % a ten, kdo by peníze uložil na dlouhodobý termínovaný účet, nemusel by platit žádný cirkulační poplatek. Ten zaplatí někdo jiný, protože banka se bude snažit, aby likvidní prostředky poslala dál. Když je nebude mít kam umístit, převede je centrální bance.

Možná se mě nyní zeptáte, zda není cirkulační poplatek totéž, co máme dnes v podobě inflace. Rozdíl ve skutečnosti není tak snadné hned pochopit, protože dnes jsou úroky sladkým cukrátkem a inflace slouží jako bič, který nahání peníze do oběhu. Účinek cirkulačního poplatku se ale diametrálně liší od toho, co způsobuje inflace. Jeden výpočet to ukazuje přesvědčivě: V průměru drží domácnost v Německu 5000 eur v hotovosti a na běžném účtu a vlastní finanční majetek v hodnotě 100 000 eur. Cirkulační poplatek ve výši 6 % ročně vztažený k 5.000 eur ročně by znamenal zatížení domácnosti 300 eury. Inflace ve výši 6 % znamená celkovou ztrátu domácnosti ve výši 6.000 eur, protože inflace znehodnocuje veškerý majetek. K zatížení domácnosti ve výši 300 eur na základě cirkulačního poplatku dojde ovšem „v krajním případě“ tehdy, když část peněz, které nepotřebujete, nebudete převádět po celý rok na svůj spořící účet, který vám nepřinese sice žádný úrok, ale vy nebudete postiženi ani ztrátou hodnoty svého majetku, ani poklesem své kupní síly.

Podstatným smyslem cirkulačního poplatku je zabránit, aby bylo možné dosahovat bezpracných příjmů pouze na základě finančního majetku (prémie za poskytnutí likvidity). Cirkulační poplatek ovlivňuje to, aby ten, kdo zajišťuje udržení hodnoty mých peněz v budoucnosti a něco pro to dělá, měl by být za to také odměněn, nebyl postižen, že mu peníze ve formě poplatku ještě strhnou. Tento cirkulační poplatek brání exponenciálnímu růstu, taženého úrokem a složeným úrokem, stejně jako zabrání stávajícímu přerozdělování peněz od velké většiny obyvatelstva směrem k menšině.

—

Předmluvu napsala Doc. Ing. Ilona Švihlíková, PhD.

Přeložila: Květa Pohlhammer Lauterbachová, práva a vydání pro Českou republiku P. R. A. A., s.r.o., Dolní Dvořiště, ISBN 978-80-260-8182-1

Objednávkou OCCUPY MONEY podpoříte provoz stránek Outsidermedia!

Objednávky mailem na st.blaha@gmail.com

Zásilka přijde poštou obyčejně za cenu 175,- Kč plus poštovné a balné 28,- Kč při bezhotovostní platbě předem, dobírka 80,- Kč.