Diskuze k článku


  • zajoch • 28. ledna 2015

    Citace z článku: „A snažně prosím: Dejme si velký pozor na argumenty typu „vždyť ten model funguje“, nebo „jinde to dělají také tak“, anebo dokonce .. „zavázali jsme se, že to či ono také tak budeme dělat“. ….. „Hloupě a hazardérsky smluvně kdekomu podepisovat jakékoliv smlouvy (včetně těch smluv mezinárodních) a hloupě se jen opičit po někom proto, že to právě vypadá dobře, tak to ještě vůbec neznamená, činit dobře sami sobě a státu, za nějž máme zodpovědnost.“

    A právě to se u nás děje už více než 20 let. Námi snad zvolení (nejsem si tím tak jistá, že jsou skutečně námi zvolení) mají na jakékoliv námitky občanů (pokud se vůbec naši občané na nějaké racionální veřejně pronesené námitky zmůžou) obvyklou odpověď: Brusel to tak chce, jsme v EU – musíme se podřídit. V poslední době jsme se takto podřídili vyhlášení protiruských sankcí a náš drahý levicový poslanec za Ostravu a šéf důležitého ministerstva se může přetrhnout jak je obhajuje. Je on jen veš v kožichu soc. dem., nebo je to skutečný reprezentant této prý levicové strany? A pokud ta strana není tak zrádcovská jako on, proč jej nevykopne? Vždyť jaký je rozdíl mezi ním a jeho ospalým předchůdcem? Snad jen ten, že tento zatím není senilní, ale krysa je to stejná. Kdyby mi to tak někdo znalý věci vysvětlil.

  • J. Hruška • 28. ledna 2015

    “ jelikož nesmí existovat žádné pravomoci bez adekvátních zodpovědností. “ Hahaha. Jak se říká, nesmí, ale může. A nejen to, pravomoc bez odpovědnosti je základem dnešního režimu. Za komunistů mě štvalo, že někteří lidé fakticky rozhodují bez odpovědnosti. Těšil jsem se, že to po převratu přestane. Jenže dneska je to desetkrát horší. Všimněte si: Nezávislí soudci, nezávislá centrální banka, nezávislá média. Ti všichni nenesou ani stín odpovědnosti za důsledky svých rozhodnutí. A to je jen vrchol ledovce.

  • Nerevar • 28. ledna 2015

    Nechci trolit, ale tak mne napadlo: chemtrails – je to pavěda nebo už pověra?

  • Petrpavel • 28. ledna 2015

    Je to jednoduché až to bolí. Jedna vedoucí strana nesla jednu velkou odpovědnost. A bylo to vidět. Soudruhu, lidé jsou naštvaní, dej si na to pozor! A soudruh, chtěl-li se udržet, si pozor dal.
    Dnešní bratr nebo přítel nebo hnuťák nenese žádnou odpovědnost. Ani žádná strana. Máme málo hlasů, až je budeme mít, když je máme -musí to být komplexní návrh, je to retroaktivní, smlouvy jsou tajné … proč se rozepisovat? Bankrot? – nevadí, špatný podnikatelský záměr. Krach banky nebo pojišťovny? Stát zaplatí, přece v tom podpůrce vládnutí nenecháme. Je to tak nastaveno – úmyslně. Rozmělněná zodpovědnost = žádná zodpovědnost. Jen požitky.
    A podle výsledků voleb tenhle systém 85 % volyčů a nevoličů chce. Těch 15 % nemá šanci. Spokojeni?

  • PPK • 28. ledna 2015

    J. Hruška napsal

    “ jelikož nesmí existovat žádné pravomoci bez adekvátních zodpovědností. “ Hahaha. Jak se říká, nesmí, ale může. A nejen to, pravomoc bez odpovědnosti je základem dnešního režimu. Za komunistů mě štvalo, že někteří lidé fakticky rozhodují bez odpovědnosti. Těšil jsem se, že to po převratu přestane. Jenže dneska je to desetkrát horší. Všimněte si: Nezávislí soudci, nezávislá centrální banka, nezávislá média. Ti všichni nenesou ani stín odpovědnosti za důsledky svých rozhodnutí. A to je jen vrchol ledovce.

    Vážený pane Hruško, nezavěšujte se, prosím! Závislá nezávislost různých politicky funkčně nezávislých závisláků a jejich institucí je na tapetě OM v pořadí!

    Ad Nerevar – možná časem někoho napadne, vzít něco, co lítá a nabrat tam nahoře vzorky té „mlhy“ k chemickému rozboru. Vždyť létat je dnes tak snadné, obvlášť nad Ukrajinou. Tam lítají i rakety a bomby. Jenže, to by potom bylo hned jasno, že …

  • mirror • 28. ledna 2015

    V technických a přírodních vědách nemá pavěda téměř žádnou šanci. Rozhodují lidé s kvalitním vzděláním, které dostali oni sami nebo jejich učitelé ještě za komunistů. Nejnebezpečnější pavěda je spojena s ekonomií, ideologií a způsobem správy věcí veřejných. Hazardéři, zloději a hlupáci dostali příležitost dělat s námi experimenty, které z Česka udělaly kolonii. Žvásty o životaschopnosti kapitalismu nebo o nějaké pavědecké rakouské cestě nas dovedly k více než půl milionu nezaměstnaných, jeden a půl milionu chudých, milionu pronásledovaných exekutory a osamělé matky na severu Čech, které nemají pro své děti na školní obědy. Já žasnu, že ty hovadiny ještě někoho oslovijí nebo o nich žvaní.

  • idiotronic • 28. ledna 2015

    mirror napsal
    Nejnebezpečnější pavěda je spojena s ekonomií, ideologií a způsobem správy věcí veřejných.

    Vždyť také Metropolitní univerzitu Praha můžete studovat v Praze, Plzni, Liberci,popřípadě v Hradci Králové. (v Plzni uvedené prostory původně užívala průmyslovka)

  • mirror • 29. ledna 2015

    idiotronic napsal
    Vždyť také Metropolitní univerzitu Praha můžete studovat v Praze, Plzni, Liberci,popřípadě v Hradci Králové. (v Plzni uvedené prostory původně užívala průmyslovka)

    Já věřím na university s minulostí. Metropolitní univerzita je mi podezřelá stejně jako její pedagogové, které zvou opakovaně do televize, aby lidem zvěstovali pravicová moudra.

  • idiotronic • 29. ledna 2015

    Souhlas, bohužel podobné projekty nejsou ojedinělé. Příklad :
    Vzdělávací centrum Nový Jičín.

    Balakářské progamy: 1.-Hospodářská a podnikatelská etika
    2.-Sociální služby a poradenství

    Magisterské programy:1.-Etika vztahů s veřejností a obchodní protokol
    2.-Sociální služby a poradenství
    Uplatnění absolventů si představuji,že je založeno především na osobních kontaktech, nabytých během studia, než na v životě upotřebitelných znalostech.
    Možná, že slovo ,,matematika“ je tam považováno za vulgarismus, ale nechci jim křivdit.

  • mirror • 29. ledna 2015

    idiotronic napsal
    Hospodářská a podnikatelská etika

    Co je to za nesmysl? S etikou podnikat nelze! Bez okrádání zákazníka bohatnout je nemyslitelné. Možná, že vzdělávací centrum se zaměří na to, jak odhalit v dorůstající mládeži zlo.

    Zrovna dnes bylo v rádiu, jak chce vláda postihnout exekutory. Prý nesmějí zabavovat věci pod tisíc korun. O nemravných ziscích exekutorů nepadlo ani jediné slovo. Pravicové vládnoucí strany jsou svou přirozenosti lidský zvrhlé. Kde se zlo bere v sociálních demokratech? Slibovali, že budeme hrát v Evropě první ligu. Při úpravě exekutorského zákona se jim to podařilo.

  • peter. • 29. ledna 2015

    Aby sme si udržali čistú hlavu.Aby sme nepodľahli propagande.Aby sme si uchovali schopnosť vytvárať si vlastný názor.Preto musíme vedieť toto:
    http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/2176-10-nejdulezitejsich-zpusobu-manipulace-verejnosti.aspx

  • B. Tichánek • 29. ledna 2015

    Pavědecké teorie – jenže co když nás podkládá věda, která si zakládá na bezvýsledných výpočtech?
    http://tichanek.cz/clanky/ne-euklides.html

  • humbru • 29. ledna 2015

    Pro Mirror: na vlastních exekucích mi nepřipadne až tak nic moc nemravného, dlužíš, plať. Odporné jsou ale vysoce přeplacené všechny „právní úkony“ s tím spojené. Největšími škůdci lidstva jsou právníci(Lenin).

  • fajt • 29. ledna 2015

    v podstate vsechny vedni obory ( dobrovolne ci pohnutek ciste materialnich ) vstoupily do sluzeb zla.

    kdyz si sve pohledavky neplati a neplni stat ( uskupeni mafianskych bossu), je velmi nemravne pozadovat jakekoliv plneni po obcanech. ..

  • humbru • 29. ledna 2015

    Právo nemá s vědou nic společného, jen se z něho dělá věda, to ano. Velké škody taky napáchala teologie, taky „věda“? Přírodní vědy přináší užitek i zmar, ty výše zmíněné pavědy jen škody.

  • aram • 29. ledna 2015

    humbru napsal

    Pro Mirror: na vlastních exekucích mi nepřipadne až tak nic moc nemravného, dlužíš, plať. Odporné jsou ale vysoce přeplacené všechny „právní úkony“ s tím spojené. Největšími škůdci lidstva jsou právníci(Lenin).

    Dovolím si takovou perličku k odporným přeplaceným „právním úkonům“. Nejen pane kolego, nejen. Odporného je toho tam pravděpodobně povícero. Jde o to, že koho z nás exekutoři zatím nenavštívili, tak ten to logicky ani neví. Dnes ráno ve zprávách – prý se chystá úprava, že exekuci nebudou podléhat věci do 1000 Kč, jako hračky nebo peřiny!!! Může mi někdo vysvětlit, jak exekutorská mafie tyto věci zpeněžuje, případně za kolik, že jí stojí za to těm nešťastníkům tyto věci zabavovat?

  • fajt • 29. ledna 2015

    docela hezky bezi kseft s drobnymi pujckama, kdy inkaska si pojistuje drobneho veritele milionovym zivotkem, kde obmyslenou osobou se ustanovi lichvarske eserocko – a pac dneska cajti i felcari ( ti hlavne na to nemj cas) nerozeznaj nehodu, uraz s nasledkem smrti ( ci sebevrazdu ) od vrazdy ( no a dosud tady plati klausobaciho koncept jednoho milionu vyvolenych tedy je stale nutne a potrebne v davu ovci ubirat ) jsou to docela dobre investovane male penize s obrovskym profitem … no a jak by rekl czechische fotr Klaus, vice takovych lichvaru a co nevidet dozeneme i takove Svycarsko. ..)

  • Kvalitni idiotronic • 29. ledna 2015

    Exekuce nedávno postihla jednoho juniora , když dosáhl 18 let a opustil státní dětský domov . Důvodem byl dluh za odvoz odpadků(dluh jeho pokrevního rodiče).Sebrali mu jeho úspory.(ten měl asi nahrabáno!)
    O výchovném účinku takového opatření nepíšu, je jasné, že v mladíkovi podpoří úctu k zákonům a ke společnosti, která mu připravila tak milý a nadějný start do života. Je zřejmé, že sociopatické mohou být i zákony a není to novinka.
    Jakkoli se šmokové snaží vypátrat aktivitu KGB, která vedla k Únoru (marně), mlčí se o nejistotě, kterou do předúnorové společnosti vnášeli domácí páni, chybějící všeobecné nemocenské pojištění,nezaměstnanost a již zmínění exekutoři.
    Ti umožnili samoukovi Gottwaldovi, který správně pochopil klíčové problémy tehdejší společnosti postavit nosný program a vyhrát volby.
    Proto děkuji autorovi za zmínku o Gustávu Husákovi, kterého jsem neměl rád, ale časem
    jsem musel ze svých výhrad slevit pod tlakem toho, co vidím (viz Peterův odkaz).
    Ostatně, podobně je to se Štrougalem.

  • J. W. • 29. ledna 2015

    Věda je přece také pavěda. To by snad mělo být jasné. Věda je ohlupováním. Že její aplikace fungují, není vůbec žádným argumentem, ale jen dalším nášupem ohlupování. No považte, co by to bylo za lež, podvod, klam a hloupost, kdyby nefungovaly? Nikdo by jim nevěřil. Naopak jediné co nefunguje je pravda. Věda je víra jako každá jiná. Čím více budete tuto tézi vyvracet, tím více jí potvrdíte. Studujte, prosím, už konečně Vědecký negativizmus. Jinak jsme úplně v háji, nebo přesněji řečeno jinde, jako že tam už dávno jsme….

  • zedd • 29. ledna 2015

    Pane B. Tichánku, udělejte prosím něco s grafikou svých stránek. Je to nečitelné a bolí z toho hlava. Rád bych si prostudoval Vaši argumentaci, ale v předkládaném formátu je to pro mne nemožné.

    Obecně: Není věda jako věda, každá oblast a každý obor má svou specifickou platnost. Pythágorova věta platí, ale jen v euklidovském prostoru. Bez newtonovské fyziky si lze dnes ztěží představit nějakou složitější konstrukci a přesto se stavěly katedrály dávno před Newtonem. Bez relativistické fyziky by těžko šlo poslat sondu k Marsu, nebo provozovat tak přízemní věc, jako je GPS.
    Spousta „tvrdých“ oborů naráží na limitu komplexnosti vykládaného jevu – například nabubřelá klimatologie a vedle ní docela pokorná meteorologie.
    Pak je tu „humanitno“ např. sociologie: Opět ji je možno provozovat na sto způsobů od podvržených dotazníkových průzkumů, až po syntetiky typu Masaryka a Baumana. „Průzkumníci“ si přitom nárokují „exaktní“ platnost. Psychologie a zvlášť psychiatrie sice nejsou úplně vycucané z prstu, ale jejich současní proponenti se nám snaží dokázat opak. Freud i Jung je při tom zajímavé čtení. Freud zvlášť pro to, že si nárokuje až absolutní platnost – pěkný příklad, jak se věda nemá dělat.
    Věda je úžasná právě tím, že se neustále vyvíjí. Co platilo včera, je dnes pro smích (nebo platí v těch a těch limitech).
    Dívejme se na vědou postulované „přírodní zákony“ právě tak, jak se díváme na ty lidské: Teď je vhodné je uznat, zítra bude třeba je zrušit a nahradit novými.

  • zedd • 29. ledna 2015

    Jinak řečeno: Ani fyzika není nijak „pevná“ a přesto nám ekonomové cpou do hlav „zákony trhu“. Hahahaha … jdu blejt.

  • J. W. • 29. ledna 2015

    Padne člověk na hlavu a je po vědě. Jestli už nebyl padlý na hlavu předtím. Mají snad psi a kočky nějakou vědu? Nemají, přesto dokáží to, co žádná věda a žádný vědec nikdy nedokáže. Věda je mrtvola pro mrtvé (vědce).

  • Sio • 29. ledna 2015

    J. W. napsal

    Věda je přece také pavěda. To by snad mělo být jasné. Věda je ohlupováním. Že její aplikace fungují, není vůbec žádným argumentem, ale jen dalším nášupem ohlupování. No považte, co by to bylo za lež, podvod, klam a hloupost, kdyby nefungovaly? Nikdo by jim nevěřil. Naopak jediné co nefunguje je pravda. Věda je víra jako každá jiná. Čím více budete tuto tézi vyvracet, tím více jí potvrdíte. Studujte, prosím, už konečně Vědecký negativizmus. Jinak jsme úplně v háji, nebo přesněji řečeno jinde, jako že tam už dávno jsme….

    Tož ten Vědecký negativismus jistě také není věda tudíž je to takové oblbování non+ultra. Já halt raději vědu, jejíž aplikace fungují než tu, jejíž aplikace nefungují. Nicméně u vás přepokládám to též co u Cimrmana – objevy a pravdy ve smyslu – tudy cesta nevede, pánové. Což je vlastně úplně v pořádku, s tím se polemizovat nedá. A k polemic je potřebná logika, což je také věda a to je blbé.

  • zedd • 30. ledna 2015

    Ono s tou logikou je to trochu složitější. Každá smysluplná věta je implikuje logiku. Je to logický výrok obalený masem slov. Teď je ještě třeba určit, co rozumíme onou smysluplností a to nepůjde bez toho, abychom se alespoň letmo nepodívaly na to, co je to význam, kde se bere to znamenání a proč je někdy význam výroku jednoznačný a jindy výceznačný. Tu však musíme začít u jednotlivých slov:
    Tak třeba klasický příklad s kohoutkem: Kohoutek zakokrhal. Otevři ten kohoutek! Stisknul kohoutek, avšak rána nevyšla.
    Slovo zde zjevně nabývá význam z kontextu výroku a podobně se to má s větou v rámci odstavce, odstavce v rámci kapitoly, kapitoly v rámci knihy a knihy v rámci nějakého širšího kulturního kontextu, např. vědeckého. I ten vědecký obor nakonec dává smysl jen v kontextu kultury nějakého civilizačního okruhu.
    Tohle všechno by ale nebylo možné, pokud by A nebylo A a bylo B. Tenhle základ je všude, i když často skryt gramatikou nebo libůstkami typu dvojitý zápor. Logiku používají všichni, kdo smysluplně mluví. Přitom se jí nemuseli učit tak jako například počty. No a protože jsme v Evropě, tak jsme si o téhle podivuhodné samozřejmosti hned udělali vědu. A je to jedna z těch zajímavějších, protože je rozvíjena sama sebou a dle mého názoru tedy podléhá širšímu pojetí teorému nekompletnosti. To jen tak mimochodem.
    Pořád je to věda a platí pro ni to samé, co pro ostatní vědy: Dnes to vidím tak a zítra možná trochu (nebo úplně) jinak.
    Takže Sio, k dobré polemice je krom jiného třeba logika ve smyslu lidská mohutnost, nikoliv logika ve smyslu věda.

  • B. Tichánek • 30. ledna 2015

    zedd napsal
    Pane B. Tichánku, udělejte prosím něco s grafikou svých stránek. Je to nečitelné a bolí z toho hlava. Rád bych si prostudoval Vaši argumentaci, ale v předkládaném formátu je to pro mne nemožné.

    Grafika mých stránek – zřejmě komentujete tmavý podklad a světlé písmo. Před několika lety jsem používal světlý podklad, pak jsem dal obě verze a nyní jen tmavý podklad stránek.
    Mám za to, že dokud sledujeme aktivně svítící monitor, unavuje to oči přemírou bílého světla. Někteří lidé už si dopřávají přepych pozorovat stránky jen v pasivním, v odraženém světle. Čtou stránky z plátna nebo ze stěny, ovšem dosud je při tom ruší hluk chlazení promítače. Tam je tmavý podklad nevhodný, chápu.
    – Snad by Vám bylo vhodné užít: Styl – bez stylu.
    – Moje práce spočívá v mechanických modelech – grafech. Pokud jsou statické, pak stránky nabízím i v PDF, s bílým podkladem.
    – Případně prosím upřesněte, co jiného nevyhovuje.
    *
    Píšete:
    Dívejme se na vědou postulované „přírodní zákony“ právě tak, jak se díváme na ty lidské: Teď je vhodné je uznat, zítra bude třeba je zrušit a nahradit novými.
    – Něco takového zkouším, nabízím. Důležitost perspektivní geometrie.
    – Pythagorovu větu lze přijímat s ohledem na 16. století, kdy nejsoucí výsledky výpočtu (např. Pythagorovou větou) se staly iracionálními čísly.
    Rád odpovím na Vaše názory i emailem.
    http://www.tichanek.cz

  • PPK • 30. ledna 2015

    zedd napsal
    Dívejme se na vědou postulované „přírodní zákony“ právě tak, jak se díváme na ty lidské

    Poznávání našeho okolí se vyvíjí úměrně poznatkům a dostupným experimentálním technologiím. Proto to musí skutečná věda zohledňovat. Ale: Typickým znakem jednoznačných pavěd je, že vždy jde buď o lidský výmysl, nebo o nesprávné vyhodnocení nějakého přírodního zákona. Přitom typické pavědecké výmysly mají vždy v pozadí nějaký společensko mocenský podtext. Proč? Protože za mocenským podtextem je vždy ekonomická motivace. Cíl pavěd: Především vyvolání dezorganizace stávajících politických systémů tam, kde jsou pro velmoci zajímavé zdroje. Každá dezorganizace stávajících systémů nejen že naruší jejich chod, ale odvede pozornost od velmoci – původce výmyslu konkrétní pavědy. Tvorba pavěd je vždy paralelní kolejí linie destruktivní propagandy.

    Některé příklady:

    1/ Inkluze ve vzdělávání. Odpor proti ní má jediný důvod v mentálních vadách normálně nevzdělatelných jedinců. Přesto se to zamlčuje a lživě nahrazuje neexistujícím odporem učitelů proti ikluzivnímu vzdělávání jedinců jen tělesně invalidních, ale mentálně zdravých. Cíl? Rozložit systém školství.

    2/ Násilné začleňování neslučitelných národních kultur na cizí území pod záminkou multikulturalismu. Odpor je zdůvodňován náboženským terorem, rasismem tuzemců a jejich xenofobií. Cíl? Rozložit mírové soužití obyvatel území, zvýšit nezaměstnanost a využít levnou dovezenou pracovní sílu.

    3/ Rozeštvávání soužití pod záminkami „reforem“ veřejných služeb a zavádění zákonů, záměrně potlačujících veřejné právo a nahrazujících ho právem smluvním soukromým, které generuje korupci a politickou závislost na velmocích. Cíl? Rozložit ekonomiku malých států, jejich administrativy a právní systém. Perspektivně anektovat takové státy.

    4/ Nábožensví, globální oteplování, klima a magnetismus Země, OZE …
    atd. apod.

  • peter. • 30. ledna 2015

    Sú študijné odbory,ktoré sa celkom zjavne zaoberajú pavedou,napr.teológia alebo astrológia.No vedecká obec sa dodnes sporí o humanitných vedách.Veľká časť vedcov najmä prírodných vied,hodnotí humanitné vedy ako pseudovedy.Ja osobne sa necítim byť v tomto nejakým arbitrom a preto sa vyjadrím len k „histórii“,ktorú ja(Bože môj kde sa len vo mne berie tá opovážlivosť) považujem za pseudovedu z týchto dôvodov.Výroky historikov majú vo veľkej miere platnosť len do vtedy,kým sa nezmení režim v ktorom žijú alebo žili.Potom nastúpia iní historici,ktorí výroky svojich predchodcov vyvrátia alebo ich urobia nedôveryhodnými.Pri tom historici vychádzajú z prác historiografov,ktorí zapisovali udalosti a ich priebeh tiež tendenčne (známy výrok o víťazoch ktorí píšu históriu).Výroky historikov podliehajú dobe a podkladajú sa tomu,kto v danej dobe vládne.V niektorých prípadoch dokonca možno prirovnať historikov a ich prácu k prostitúcii.Pochybnosti mám aj napr.o sociológii,psychológii a meteorológii.Tento spor nechám ale radšej na múdrejších odo mňa.
    Iba pripomeniem výrok G.B.Shawa ktorý napísal : “ S nevzdelaným človekom sa dá ľahko dohodnúť,so vzdelaným ešte ľahšie.Ale toho,komu sa zakrútila hlava zo štipky vedomostí,toho nepresvedčí ani Brahma – Bhartrihari(indický básnik).Mozog blbca pretrávi filozofiu na slabomyseľnosť,vedu na poveru a umenie na puntičkárstvo.Za tým účelom existuje univerzitné vzdelávanie.kon.citátu.
    Tento výrok mám na pamäti vždy,keď mám nutkanie vyjadriť sa k tak zložitej otázke ako je tá o ktorej píše autor článku.

  • B. Tichánek • 31. ledna 2015

    zedd napsal
    Pythágorova věta platí, ale jen v euklidovském prostoru.

    Pythagorovu větu lze promýšlet.
    Lze namítnout, že platí jen pro některá čísla, např. 3, 4 a do výsledku 5. Pro mnoho jiných čísel je výpočet bezvýsledný. Nýbrž perspektivní zrakové zobrazení dovolí Pythagorovu větu linearizovat, pak v odlišné geometrii se iracionality nevyskytnou. Atd.
    Sleduji, zda věda doceňuje možnost Vesmíru jako virtuální reality.
    xxx
    Je-li svět skrytě organizovaný v podobnosti s výpočetní technikou, pak konstrukce takové virtuální reality světa si vyžádala nesrovnatelně víc rozumu, než používáme my lidé. – See more at: http://www.blisty.cz/art/42487.html
    Ukončování normalizace české fyziky – See more at: http://www.blisty.cz/art/39032.html

  • zedd • 31. ledna 2015

    Šoupu sem část toho, co jsem p. Tichánkovi poslal mailem:

    K té Pythágorově větě.
    Její definice dle CZ Wikipedie zní:
    Obsah čtverce sestrojeného nad přeponou (nejdelší stranou) pravoúhlého rovinného trojúhelníku je roven součtu obsahů čtverců nad jeho odvěsnami (dvěma kratšími stranami).
    Algebraicky formalizováno pak:
    c^2 = a^2 + b^2
    Jenže tohle je částečně špatně už ve slovní definici, natož v její algebraizované formě.
    Průšvih spočívá v našem (zde) pokřiveném pojetí sčítání, které v nás automaticky vzbuzuje potřebu numerického vyjádření. Ta algebraická podoba většinu lidí přímo nutí dosadit čísla. Krom pár speciálních případů nám pak přepona vychází jako nepěkný zlomek. Nicméně původní důkaz Pythágorovy věty je čistě geometrický:
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pythagorean_proof.png
    Žádná čísla nepotřebujeme a pokud je tam necpeme, vše zůstává elegantní.
    Ve svém předchozím mailu jsem toto nezmínil, nicméně Husserl věnuje zavedení čísel a následné algebraizaci geometrie značnou část eseje. Považuje tento posun za v praktickém ohledu sice užitečný, nicméně v obecnější rovině matoucí a v důsledku nebezpečný.

  • Sio • 31. ledna 2015

    @Zedd: Jistěže Pythagorova věta platí v euklidovské geometrii, taky si na nic jiného nehraje, pokud vím. Jistěže se dá dokázat jak algebraicky tak geometricky. Učí se to běžně na gymplech, nebo už ne? :-) Oba způsoby jsou plnohodnotné nezávisle na tom, jestli se vám líbí zlomky nebo ne. :-) Proč považuje Husserl algebraizaci geometrie za matoucí a nebezpečnou, to je mi záhadou. Nemám z toho pocit ohrožení a tím méně zmatenosti. Ani z analytické geometrie. Ovšem do esejí se toho vejde … třeba si jen tak hrál se slovy.

  • Sio • 31. ledna 2015

    @B. Tichánek: Vaše články Čulíkovým BL ze srdce přeji. Moje intelektuální kapacita na ně nestačí a ještě to drze přiznávám. IMHO buď nejsou nosné ty myšlenky anebo váš výklad.

  • zedd • 31. ledna 2015

    Drahý PKK. Nelze, než s Vámi souhlasit, nicméně se poněkud míjíme v předmětu diskuse. Právem poukazujete na časté zneužívání vědy v mocenském (prachy hýbou světem) kontextu a ze stejného kontextu vyrůstající pavědy. Ostatně tohle je známo staletí a proto (dnes spíše jen deklarativní) autonomie universit a obecně požadavek na svobodu bádání.
    Pokud navážu na Peterův příspěvek, pak vyvstává otázka, zda má smysl z veřejných peněz platit fakultu teologie – v jistém ohledu jde vskutku o pavědu. Jenže teologie jako studijní obor je dnes především studiem logiky (a jejích dějin) a jejím uplatněním na „zjevené“ texty. A také dějinami teologie. Pokud nic jiného, pak se studenti naučí logicky myslet (kolik andělů se vejde na špičku jehly bylo logické cvičení) a jako bonus nám mohou pomoci porozumět tomu, o co šlo husitům. Redukovat tu středověkou revoluci na sociální hnutí, je přece blbost. Ostatně i tu astrologii lze studovat navýsost seriózně: Vždyť hýbala světem (Valdštejnovi dělal horoskop Kepler)!
    Jde především o vědeckou metodu (jak ji definovat?), a v neposlední řadě o osobní poctivost.
    A ještě jednou se pokusím oponovat „tvrdovědcům“: Ještě 100 let po uznání heliocentrického principu komunitou teoretiků, se používaly navigační tabulky postavené na geocentrickém modelu: Byly přesnější. Jinak řečeno to, že nám dnes něco vychází, ještě neznamená, že zítra tomu nebudeme rozumět úplně jinak.

  • Irena • 31. ledna 2015

    No a to víte, že Mendělejovova tabulka prvků původně vypadala jinak? Já o tom poslala článek Stanovi, ale asi se mu nelíbil, možná se mu zdál příliš konspirační a nebo je tu druhá varianta, že to všichni už víte a překvapení to bylo jenom pro mě.

  • zedd • 31. ledna 2015

    Sio, Husserl algebraizaci geometrie považoval za matoucí a nebezpečnou pro to, že zakrývá její původ a tím i platnost. Resp. nekritizuje algebraizaci samotnou, ale nereflektované podložení teorií empirických věd (fyzika, chemie, … ) vědami exaktními (logika, matematika, geometrie). Z jeho pohledu nás nic neopravňuje k tomu, abychom čistou idealitu považovali za základ nějakého jevu. Matematická funkce je z jeho pohledu šikovným nástrojem popisu, ale považovat ji za něco, co je v jevu samotném, je blbost – resp. nemáme pro to důkaz. Možná Vám to zní triviálně, ale on svou kritiku psal v době bujícího vědeckého positivismu, kdy toto pojetí bylo normou. V té době byl positivistický přístup běžný i v sociálních vědách a k čemu tohle vede, Vám snad nemusím vysvětlovat.
    Jak jsem uvedl, jde o výňatek delšího mailu pro p. Tichánka a jeho kontext zjevně chybí. Pošlu tedy i úvod.

  • zedd • 31. ledna 2015

    A neb co jsem si vzal z:
    „O původu geometrie“ – E. Husserl: „Krize evropských věd“, Academia – Praha 1972. Psal to koncem třicátých let.

    To, co dnes můžeme nazvat klasickou geometrií euklidovského prostoru, vzniklo (podobně jako počtářství a následně matematika) z praktických potřeb rozvinutých zemědělských kultur. Bylo zapotřebí vyměřovat a dělit pozemky, promítnout výměru původního pozemku na jiné místo např. pokud šlo o náhradu za pozemek zatopený umělou vodní nádrží atp.. Za těmito účely vzniklo pár jednoduchých zeměměřičských technik, načež se udál malý zázrak abstrakce a vzniká kvalitativně zcela nová entita: Ideální prostor. Něco, co mohou všichni sdílet a při tom to nemá „normální“ způsob bytí kamene nebo jezevčíka. Jde o vynález vskutku převratný a navýsost fascinující: Pole nekonečných možností, kde si lze svobodně hrát, rozvíjet všeljaké konstrukce, objevovat vztahy a při tom to vše sdílet bez ztráty informace s ostatními, kteří „nahlédli“. Nově objevené vztahy v tak a tak definovaném ideálním prostoru jsou posléze promítány zpět do zeměměřičské praxe, čímž se ona původní abstrakce potvrzuje jako užitečná, nikoliv jako výplod poněkud chorých myslí pár podivínů, co si kreslí obrázky do písku.

  • zedd • 31. ledna 2015

    [pokračování]
    Se vznikem novověké vědy (děje se tak ovšem již v renesanci) se tato abstrahovaná idealita stává základem popisu jevů, které daleko přesahují to, od čeho bylo původně abstrahováno. Geometrie (a matematika) byla doslova podezděna pod racionální výklad nejrůznějších jevů. Odsud už je jen malý krůček k tomu, aby byla idealita geometrie ztotožněna se základem jevů samotných. To jde ruku v ruce s instrumentalizací samotné práce geometra. Ze svobodné hry a osobního prožitku se stává soubor pouček, jak z toho a toho získat ono nebo ono. Z klasického „mějme trojúhelník“ se stává čmáranice na tabuli. Tato instrumentalizovaná forma geometrie se nicméně ukazuje jako dostačující pro rozvíjející se experimentální vědy. Práce na geometrii sice pokračuje, ale je výsadou zlomku vědců. Jsou vynalezeny neuklidovské prostory a ukazuje se, že jsou velmi vhodné k popisu fenoménů, které v euklidovském prostoru šlo podchytit jen velmi krkolomně. Atd..
    Troufám si tvrdit, že již v této fázi většina praktiků experimentální vědy nijak nezvažovala, co používá – podstatné bylo a je, že to vychází.
    Vrchol téhle doslova vražedné (protože promítnuté i např. do věd společenských) deformace nastává v období vědeckého positivismu, které snad už definitivně doznívá.

  • zedd • 31. ledna 2015

    Ireno, že Mendělejevova tabulka vypadal jinak než ta současná, není žádný velký div. Jednak neznal zdaleka všechny prvky, ale hlavně neměl moc ponětí, jak to uvnitř funguje. Současnou podobu mohla získat až s rozvojem kvantové mechaniky o pár desítek let později. Přesto šlo na svou dobu o vynikající dílo.
    Nebo jste měla na mysli něco jiného?

  • Irena • 31. ledna 2015

    Ano měla jsem na mysli něco jiného. Např jeho umístění inertních plynů a hlavně dva prvky, které v nové tabulce zmizeli a to bylo Newtonium a Coronium umístěné v „nulové“!!! skupině a Newtonium v nulové řádce, Coronium vedle vodíku v nulové skupině. Newtonium bral Mendělejev téměř jako základ, výchozí bod své tabulky, byl to éter.

  • Sio • 31. ledna 2015

    zedd napsal

    Sio, Husserl algebraizaci geometrie považoval za matoucí a nebezpečnou pro to, že zakrývá její původ a tím i platnost. Resp. nekritizuje algebraizaci samotnou, ale nereflektované podložení teorií empirických věd (fyzika, chemie, … ) vědami exaktními (logika, matematika, geometrie). Z jeho pohledu nás nic neopravňuje k tomu, abychom čistou idealitu považovali za základ nějakého jevu. Matematická funkce je z jeho pohledu šikovným nástrojem popisu, ale považovat ji za něco, co je v jevu samotném, je blbost – resp. nemáme pro to důkaz. Možná Vám to zní triviálně, ale on svou kritiku psal v době bujícího vědeckého positivismu, kdy toto pojetí bylo normou. V té době byl positivistický přístup běžný i v sociálních vědách a k čemu tohle vede, Vám snad nemusím vysvětlovat.
    Jak jsem uvedl, jde o výňatek delšího mailu pro p. Tichánka a jeho kontext zjevně chybí. Pošlu tedy i úvod.

    Aha, tak to jo.

  • Sio • 31. ledna 2015

    @zedd: No ano, pokud jsem to pochopil správně, pak nástroj poznání reality se stává tvůrcem reality. Což je samozřejmě nepřípustné nebo lépe řečeno nevědecké, obrací to kauzalitu vzhůru nohama.

  • mirror • 31. ledna 2015

    zedd napsal
    Žádná čísla nepotřebujeme a pokud je tam necpeme, vše zůstává elegantní.

    Čísla samozřejmě potřebujete, protože musíte definovat plochu. Bez plochy s důkazem nehnete.

  • PPK • 1. února 2015

    Zkušenost praví, že lidé rádi věří tomu, co si přejí, aby bylo pravda. Z toho plyne, že ten, kdo v něco věří, aniž by mohl předložit důkaz, ten je tím i zcela logicky indisponován pro přijatelnou věrohodnost toho svého suverénního tvrzení víry. Tvrzení, že to, v co věří, skutečně existuje. Proč? Protože mu chybí POKORA přiznat, že pro určité jevy či domněnky, zatím žádné vysvětlení nemá – a tak si zkrátka – to vysvětlení vymyslel.

    Proto do doby, kdy jeho tvrzení ještě není podloženo úspěšným experimentem, lze to tvrzení brát různě: Například jako domněnku či spekulaci, jako hypotézu nebo teorii, nebo také jen jako blud, vycházející z emocí či dokonce sníženého duševního zdraví autora. Anebo také, např. jen z jeho pýchy, dát ostatním najevo, že on ví, ačkoliv krom slov předložit nic jiného nemůže a ani neumí.

    Pochopitelně, pálit knihy metafyziků a mystiků je hloupost. Akceptovat však autoritativní či dokonce mocenské vnucování jakýchkoliv neprokázaných a neověřených přesvědčení ostatním, natož ještě bez ohledu na jiné a bez jejich souhlasu, investovat SPOLEČENSKÉ prostředky do REALIZACE jejich myšlenek, to je rovněž pitomost a hloupý hazard.

    Jinými slovy, osobně považuji za naprosto demokratické, nebránit v jakékoliv víře těm, kteří v cokoliv věří. Ale: Je naším právem i povinností, abychom jim proto ponechali možnost, aby funkční důkazy svých přesvědčení vybádali a předkládali jen za své soukromé a poctivě nabyté peníze či za soukromé a poctivě nabyté peníze svých eventuálních příznivců.

    Ti všichni by však měli mít na paměti onu úsměvnou zkušenost, že jen pouhá snaha o to, mít „patent na rozum“, tak že taková snaha není ještě koksovatelná, jak tu již správně připomněl pan Sio.

  • Sio • 1. února 2015

    @PPK: S dovolením bych váš komentář doplnil ještě o pohled z jiné stránky. Tak jak jste to napsal je to platné a v pořádku, pokud se bavíme o té skupině lidí, kteří opravdu (alespoň v nějaké míře) v něco věří, snad by se dalo jen podotknout, že i věda má své věřící. Spoustě lidí ne
    Ale je tu ještě jiná skupina. Ti, ať už v něco věří nebo ne, využívají víru lidí k jejich snadnějšímu ovládání. Ovládnout světový názor člověka je totéž, co z něj udělat otroka. Myslím, že to je aspekt, na který bychom neměli zapomínat. Je to totiž jeden z důvodů, proč mocní drží církve nad vodou, finančně i společensky. Ona jim totiž za odměnu pomáhá upevňovat moc, což se počítá.

  • PPK • 1. února 2015

    Ano, Sio, naprosto souhlasím. Spojení vlivů a mocí trůnů a oltářů, to byly vždy koalice mocensky nejúčinnější.

  • Honza999 • 1. února 2015

    aram napsal
    Dovolím si takovou perličku k odporným přeplaceným „právním úkonům“. Nejen pane kolego, nejen. Odporného je toho tam pravděpodobně povícero. Jde o to, že koho z nás exekutoři zatím nenavštívili, tak ten to logicky ani neví. Dnes ráno vezprávách – prý se chystá úprava, že exekuci nebudou podléhat věci do 1000 Kč, jako hračky nebo peřiny!!! Může mi někdo vysvětlit, jak exekutorská mafie tyto věci zpeněžuje, případně za kolik, že jí stojí za to těm nešťastníkům tyto věci zabavovat?

    aram

    Oni ty věci nezpeněžují, oni je nakonec vyhazují a likvidují…

    Nejde o to je zpeněžit, jde o to nadělat dlužníkovi nepříjemnosti, jde o vychutnávání si moci nad někým. Někdy si říkám, zda nejde o VĚDECKÝ experiment, co vše se dá s člověkem udělat než se vzbouří a jakým způsobem svou vzpouru realizuje – kolik lidí spáchá sebevraždu, kolik se dopustí násilí na exekutorovi (resp. na jeho pohůncích, protože exekutoři jako takoví již dávno nevylézají z teplých kanceláří a posílají dráby) či zda zvolí jinou formu a jakou…

  • B. Tichánek • 1. února 2015

    Sio napsal
    Vaše články Čulíkovým BL ze srdce přeji. Moje intelektuální kapacita na ně nestačí a ještě to drze přiznávám. IMHO buď nejsou nosné ty myšlenky anebo váš výklad.

    Díky za mírné reakce na mé názory.
    I.
    Příčinou smyslových vjemů – zrakových, je svět.
    V něm se nachází hmota rozložená v lineárním prostoru – Euklidově.
    Případně v zakřivených geometrických prostorech.
    Jejich výpočetní zpracování nedosáhne přesnosti.
    Věda zdůrazňuje zaokrouhlené výsledky.
    II.
    Příčinou smyslových vjemů – zrakových, není svět.
    Nadřazená Informatika předkládá zraku a sluchu zážitky perspektivního prostoru,
    jehož geometrie používá kvadratické cejchování os.
    Kvadratické rovnice jsou nahrazeny lineárními.
    Obývaný svět popisují přesné výsledky.

    http://www.tichanek.cz/obsah.html

  • zedd • 4. února 2015

    @Sio&PPK: Zjevně se nakonec shodujem. Berme to jako příklad nutnosti vyjasnění pojmů pro plodnou diskusi.

    @mirror: V geometrii čísla nejsou zapotřebí. Naopak můj argument spočívá v tom, že dosazování čísel do geometrických vztahů, zastírá podstatu geometrie. Zde si vystačíme s axiomy (které ovšem „zevnitř“ nelze dokázat) a mentálním pravítkem/kružítkem. ÚhloMĚR nepotřebujem. Nepracujeme s tak a tak kvantifikovanou úsečkou A, ale s jejím poměrem k úsečce B. Samozřejmě pokud z toho chcete dostat něco ve fyzickém světě použitelného, pak je třeba dosadit tak a tak definovanou jednotku (loket, uzel, metr, …). A právě tohle dosazování považuje Husserl za problém. Nikoliv v tom smyslu, že by to bylo neplatné, že by to bylo neužitečné (právě naopak!), ale právě pro to, že někdo řekne, že je geometrie nemožná bez parametrizace.
    A tady se dostáváme zpět k p. Tichánkovi: Pythágorova věta mu nevoní, protože při dosazení těch a těch hodnot vychází číslo celé, jinak „nepěkný“ číselný zlomek (pokud to chápu správně). Geometrie ale tuhle diskrepanci neřeší, není to jejím předmětem.

    @Irena: Aha, to jsem přehlédnul. Vyvozujete z toho něco? Jinak bych to viděl jako – pro empirickou vědu zcela normální – porodní bolesti. Ještě jednou zdůrazňuji, že to tvořil v době, kdy nemohl mít představu atomu tak, jak ji máme dnes.