Okna do české divočiny nabídne veletrh Regiontour

Tisková zpráva Hnutí DUHA

OD 14. DO 17. LEDNA MOHOU LIDÉ ZAŽÍT DIVOČINU PÁR ZASTÁVEK OD CENTRA BRNA

čtvrtek 14. ledna 2016

Exotiku za humny našich měst, jedno z největších lákadel domácího cestovního ruchu, prezentuje na letošním veletrhu Regiontour stánek Česká divočina [1]. Kromě devíti konkrétních tipů, kde mohou výletníci hledat nespoutanou přírodu u nás doma, bude Hnutí DUHA nabízet také informace o sedmi statečných druzích naší přírody (příloha). Podle výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity chce divočinu chránit 71 % obyvatel ČR [2].

Nejen u nás, ale v celé západní Evropě sílí poptávka po větším území pro divokou přírodu. U nás zaujímá jen 0,3 % rozlohy státu, zatímco zastavěná plocha zaujímá téměř 11 %. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divočinu výhledově zdesetinásobilo. Spolu s odborníky vybírá podle řady kritérií nejvhodnější místa, která by se mohla stát útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízela turistům unikátní zážitky a podpořila tak místní ekonomiku [3].

Nevládní organizace bude nabízet návštěvníkům veletrhu například výlet do Bílých Karpat, kde žijí silně ohrožení černožlutí mloci skvrnití a na česko-slovenském pomezí se vyskytují i tajemné kočky divoké [4]. V Moravském krasu zase mohou narazit na místa obývaná “batmanem naší přírody” netopýrem velkým. Pravou divočinu s nespoutanými přírodními procesy mohou zažít návštěvníci Jizerskohorských bučin. Najdou tam horské pralesní porosty, divoké skály s jedinečnými vyhlídkami i nespoutané bystřiny s vodopády. Za nejpověstnějším moravským pralesem se staletými buky a jedlemi mohou vyrazit do beskydského Mionší.

V Beskydech se také uskuteční od 6. do 13. srpna jeden z tradičních a populárních Týdnů pro divočinu [5]. Dobrovolníci budou v okolí Smrku pomáhat vzácné horské přírodě proti nepůvodní borovici kleči. Její rozrůstání likviduje drobné keříčky borůvek a ohrožuje tak vzácné druhy ptáků, například jeřábka lesního, kterému se pak nedostává potravy. Ještě dříve, konkrétně od 23. do 30. července, budou dobrovolníci na Králickém Sněžníku natírat semenáčky některých druhů stromů ochrannou látkou, která nechutná lesní zvěři. Nová generace horského lesa tak bude lépe růst.

Divočina je navíc obrovskou příležitostí pro místní ekonomiku. Například v Národním parku Šumava, kde by mohla být divočina už dnes vyhlášena na 50 % jeho území, je podstatně nižší nezaměstnanost, než je český průměr. Šumavské obce mají většinou dvojnásobné příjmy na obyvatele než je běžné v Jihočeském a Plzeňském kraji a také jejich vylidňování je jen mýtem. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a úřadů práce. Zatímco v Západočeském kraji je průměrný příjem na hlavu 20 tisíc a v Jihočeském 22 tisíc korun, šumavské obce získávají na každého obyvatele 42 tisíc [6].

Expozice ekologické organizace evokuje divoká území, a proto je postavena mimo jiné z mechu, hlíny a mrtvého dřeva. Kromě netradiční podoby stánek návštěvníkům nabídne i vzrušující zážitky, jako je hledání stop velkých šelem, průhledy do nespoutané přírody nebo pozorování živočichů, kteří ji potřebují. Hnutí DUHA tak chce zdůraznit, že divočina má nejen ekologickou hodnotu, ale přináší návštěvníkům silný zážitek a blahodárně působí na duševní pohodu a zdraví.

Hnutí DUHA na Regiontouru, mezinárodním veletrhu turistických možností v regionech, vystavuje poprvé. Zájemci najdou jeho expozici na brněnském výstavišti v pavilonu P. Více informací o divočině a její ochraně najdete zde: www.ceskadivocina.cz a v publikaci Okna do divočiny v české krajině: http://www.hnutiduha.cz/publikace/okna-do-divociny-v-ceske-krajine

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, zve návštěvníky do expozice Česká divočina:
„Jak vypadá nespoutaná příroda a jak si ji představujete vy? Projděte se rysími stopami, zažijte dotek mechu, posaďte se na strom podléhající přírodnímu rozkladu a poznejte sedm statečných, kteří v ostrůvcích naší divočiny přežívají. Zařídíme vám i nevšední zážitek se zvuky velkých šelem. Jakmile do hájemství přírody, jejích obyvatel a nerušených procesů vstoupíte, vaše srdce už pro divočinu bít nepřestane.“

Jiří Beneš, odborník na velké šelmy Hnutí DUHA Olomouc, říká:

„Rys, vlk i medvěd se začínají vracet do české krajiny, ze které byli v minulosti člověkem vytlačeni. Šumava a Beskydy jsou domovem rysů už několik let. Nejnovější zprávy o osídlování dalších částí naší země šelmami nás naplňují radostí. Kokořínská vlčí smečka se úspěšně rozrůstá, vlci začínají znovu objevovat původní domoviny svých předků ­ Broumovsko či Beskydy. Medvědi pošilhávají po návratu do Beskyd, rysi se při svých toulkách objevují v dalších pohraničních pohořích. Naše velké šelmy ale stále nemají vyhráno. Číhají na ně nástrahy pytláků i migrační bariéry velkých silnic a dálnic.“


Jan Skalík z Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU říká:

„Reprezentativní šetření ukázalo, že více než sedmdesát procent české veřejnosti podporuje ochranu divoké přírody v České republice. Lidé výrazně podporují návrat rysů, divokých koní a zubrů do naší přírody. Za ochranu divoké přírody jsou podle veřejnosti nejvíce odpovědní vládní politici a ministerstvo životního prostředí.“

Petr Horák z Lipky, školského zařízení pro environmentální vzdělávání Brno, říká:

„Vytvořili jsme program pro středoškoláky, díky němuž může učitel napomoci studentům poznat místní přírodu zážitkovou formou. Největší zájem bývá o víkendové kurzy, kdy studenti středních i vysokých škol zážitkové metody intenzivně využívají. Společně s Hnutím DUHA se studenti učí také monitorovat velké šelmy.“

Poznámky:
[1] Expozici pro návštěvníky veletrhu Regiontour vytvořila Zuzana Strakošová za přispění partnerských organizací: Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity, ekologické vzdělávací centrum Lipka, Hnutí DUHA Olomouc a Norská společnost pro ochranu přírody.

[2] Podrobnosti jsou na http://hnutiduha.cz/aktualne/71-cechu-chce-chranit-divocinu

[3] Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Například na Šumavě je díky divoké přírodě nižší nezaměstnanost než je český průměr, obce jsou podstatně bohatší a nevylidňují se jako jinde na venkově.
Proto především v západní Evropě sílí hlasy po větším území pro divokou přírodu. Například v Německu to požadují podle průzkumů dvě třetiny obyvatel. Její rozšiřování podpořil i Evropský parlament a řada evropských nevládních organizací.

[4] Více o tipu na výlet do Bílých Karpat je na http://ceskadivocina.cz/tip-na-vylet-bile-karpaty-velka-javorina/

[5] Přihlášky a podrobnosti o Týdnech pro divočinu jsou na http://ceskadivocina.cz/tydny-pro-divocinu/

[6] O ekonomice obcí v NP Šumava je více informací na http://www.hnutiduha.cz/aktualne/sumavske-obce-jsou-dvakrat-bohatsi-maji-vyssi-zamestnanost-rika-statistika-diky-narodnimu
0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
7 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
zamp1
zamp1
14. 1. 2016 20:49

Ať žijí potěmkinovi vesnice. Na Šumavě žiji, a že by tady někdo vydělával 40 měsíčně je holá blbost. Tedy když pominu ředitele Parku, lyžařských areálů, velkých hotelů, zkrátka těch 2 až 5-ti %. Polovina normálních lidí jezdí makat do „západního“ Německa, proto ta hustší obydlenost na západě. Článek připomíná jásající Rudé Právo v roce 1975. Kam až jsme to dotáhli soudruzi za těch 25 let. Jo, jo, je třeba podporovat ekonomiku služeb, když už ty elektrárny, cukrovary, lokomotivy, tramvaje, spec. oceli, atd. dělat neumíme. Snad ti němečtí turisti budou jezdit do pralesa k nám, místo do Brazílie. Nakonec to mají… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
15. 1. 2016 15:21

zamp1 napsal Ať žijí potěmkinovi vesnice. Na Šumavě žiji, a že by tady někdo vydělával 40 měsíčně je holá blbost. Tedy když pominu ředitele Parku, lyžařských areálů, velkých hotelů, zkrátka těch 2 až 5-ti %. Polovina normálních lidí jezdí makat do „západního“ Německa, proto ta hustší obydlenost na západě. Článek připomíná jásající Rudé Právo v roce 1975. Kam až jsme to dotáhli soudruzi za těch 25 let. Jo, jo, je třeba podporovat ekonomiku služeb, když už ty elektrárny, cukrovary,lokomotivy, tramvaje, spec. oceli, atd. dělat neumíme. Snad ti němečtí turisti budou jezdit do pralesa k nám, místo do Brazílie. Nakonec to… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
15. 1. 2016 15:35

Můžete v lesích budovat kolik drahých oplocenek chcete, aby jste ochránili mnohé dřeviny musí se vynakládat obří finance na individuální ochranu stromků, atd… Přitom i 7 m vysoké a 20 let staré jedličky vám jelen zničí za jedinou noc… všechny jilmy, třešně, lípy chodí vypásat i na kilometrové vzdálenosti do ještě zachovalejších lesů, bohužel často do rezervací, EVL, CHKO… Není kdo by je vyrušoval, honil i lovil, lovci a myslivci jsou ve střetu zájmu co se množství zvěře v lesích týče… jedině vlk či v menší míře i rys může tyto škody omezit, nejde o to že by vše „sežral“… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
15. 1. 2016 15:47

Pestrost krajiny našich zemí nám dává nejen lepší šance na návrat mnoha druhů, ale i na jejich udržení. Tady jsou naše pohraniční hory de facto pospojované v jeden celek velkou výhodou oproti jednotvárným a rozsáhlým nížinám… jak pro migraci tak pro nalézání úkrytů či kořisti. Ale obrovským problémem začíná být vedle přímé likvidace dosavadních možných klidových biotopů (např. snahami o „obnovu“ některých horských chat) i fragmentace (tříštění) krajiny, blokování prastarých migračních stezek. Tak například migrační trasa rysů ze Šumavy je blokována dálnicí D1 a od Beskyd zase D47, mnohé NADCHODY ČI PODCHODY SE STAVÍ NA NEVHODNÝCH MÍSTECH… to je třeba… Číst vice »

Aleš
Aleš
15. 1. 2016 21:14

Problém je, že kozlové se stali zahradníky. Řízení EIA i posuzování koncepcí dle SEA rozhodují lidé, kteří asi dostali tučně zaplaceno za prosazení projektů či aspoň nedělání problémů. Přečti si stanoviska stovek řízení a ve všech se opakují stejné fráze, obtížně prosaditelné. Nejoblíbenější je mantra nevýznamného negativního vlivu, nápadně připomínající havárie v Černobylu a Fukušimě. Státní správu lesů, ochrany přírody i myslivosti obsadila banda poserů, ze které vyčnívají jen zkorumpovaní grázlové. Ústavní soud potvrdil, že soudy ostatních instancí nejen že nerohodují správně, ale dokonce porušují zákon. Hudryper dnes citoval aeronet, že ve spiknutí vedoucí k dnešní krizi jedou i zastupitelstva.… Číst vice »

Aleš
Aleš
18. 1. 2016 8:18

Švejkové si raději libují v džungli všedních dnů a děsí se divočiny přirozené. Martine, nezbývá nám nic jiného, než myslet jako hora a být těmi pevnými skalami.

Martin (už bez taky m)
19. 1. 2016 10:12

Aleš napsal Švejkové si raději libují v džungli všedních dnů a děsí se divočiny přirozené. Martine, nezbývá nám nic jiného, než myslet jako hora a být těmi pevnými skalami. Jdu zase stopovat (ne auta) a dokumentovat… Každý den zjišťuji a poznávám nové věci. Kéž bych to dokázal odpovídajícím způsobem zpracovat… No co ruce i nohy dovolí… Na běžky to ještě tady není, ale na stopování dost… Ano, na pořádném PC a sdostatkem dřeva by se mi dělalo lépe… Nu což, „jako ta hora či skála…“, alespoň že v mrazech promokavé boty neobtěžují, sešlapané podrážky už víc… :-) 2/3 dodělané střechy… Číst vice »