Diskuze k článku


  • zamp1 • 14. ledna 2016

    Ať žijí potěmkinovi vesnice. Na Šumavě žiji, a že by tady někdo vydělával 40 měsíčně je holá blbost. Tedy když pominu ředitele Parku, lyžařských areálů, velkých hotelů, zkrátka těch 2 až 5-ti %. Polovina normálních lidí jezdí makat do „západního“ Německa, proto ta hustší obydlenost na západě. Článek připomíná jásající Rudé Právo v roce 1975. Kam až jsme to dotáhli soudruzi za těch 25 let.
    Jo, jo, je třeba podporovat ekonomiku služeb, když už ty elektrárny, cukrovary, lokomotivy, tramvaje, spec. oceli, atd. dělat neumíme. Snad ti němečtí turisti budou jezdit do pralesa k nám, místo do Brazílie. Nakonec to mají přeci jenom blíž, a na tom by se dalo stavět! :-)

  • Martin (už bez taky m) • 15. ledna 2016

    zamp1 napsal

    Ať žijí potěmkinovi vesnice. Na Šumavě žiji, a že by tady někdo vydělával 40 měsíčně je holá blbost. Tedy když pominu ředitele Parku, lyžařských areálů, velkých hotelů, zkrátka těch 2 až 5-ti %. Polovina normálních lidí jezdí makat do „západního“ Německa, proto ta hustší obydlenost na západě. Článek připomíná jásající Rudé Právo v roce 1975. Kam až jsme to dotáhli soudruzi za těch 25 let.
    Jo, jo, je třeba podporovat ekonomiku služeb, když už ty elektrárny, cukrovary,lokomotivy, tramvaje, spec. oceli, atd. dělat neumíme. Snad ti němečtí turisti budou jezdit do pralesa k nám, místo do Brazílie. Nakonec to mají přeci jenom blíž, a na tom by se dalo stavět!

    Nevěřím, že by Hnutí DUHA mohlo za to co popisujete.
    Před časopisem „Sedmá generace“ vydávali časopis „Poslední generace“. V tom byly bezmála dvě desetiletí dopředu popsána rizika bezuzdné liberální globalizace včetně mnoha „mezinárodních dohod“, ať už se to týkalo obchodu, cel, „volného trhu“…
    Hodně lidí se jim tehdy smálo, naprostá většina budovala kariéry, jezdila po cizině…užívala konzumerismu.
    Netvrdím že všichni, ale většina…
    Dnes se všichni diví jak „volnému trhu“, tak zničené a vykradené ekonomice…
    Ale i sama výroba se mění, automatizaci a robotizaci nezastavíte…
    Nezbývá nám, nežli zaměstnat nemalou část lidí ve správě krajiny a přírody.
    A i na tu divočejší tam bude místo.
    Nemusíme již tak intenzivně ždímat krajinu, naše poznatky o potřebě zajištění její funkce a určité dynamické stability také vzrostly a prohloubily se…
    Nespílejme si a nehádejme se, snažme se sobě (lidem) i přírodě pomoci.
    Jde to, protivenství a protisíly tu přece budou vždy- to přece není důvod rezignovat na život…
    A to je vývoj, ne „podle pravítka“, mnohé předpoklady lidstvu nevyšly, a dnes se ukazuje že lidstvo ani náhodou nikdy nekontrolovalo to co si myslelo že ano…
    Klima jsme rozhoupali tak, že je tady riziko takové destabilizce, že to naše civilizace jak ji známe nemusí ustát…
    To vše jsou výzvy k aktivitě, ke snaze i jen střípkem vlastního příspěvku pomoci ke zlepšení a ne neustále truchlit nad zhoršováním.
    Zvířata jako bobry, vlky, rysy potřebujeme pro stabilizaci naší krajiny, obnovu vodního režimu…
    Tak jako sítě dopravní, musí existovat i ty „ekologické“ … desetiletí mají např. mnohé obce tzv. územní systém ekologické stability ve svých ÚPD – a „skutek utek“ co se týče doplnění chybějících remízů, mezí, mokřadů, rybníků…
    Je zde prostor pro zaměstnanost…

  • Martin (už bez taky m) • 15. ledna 2016

    Můžete v lesích budovat kolik drahých oplocenek chcete, aby jste ochránili mnohé dřeviny musí se vynakládat obří finance na individuální ochranu stromků, atd… Přitom i 7 m vysoké a 20 let staré jedličky vám jelen zničí za jedinou noc… všechny jilmy, třešně, lípy chodí vypásat i na kilometrové vzdálenosti do ještě zachovalejších lesů, bohužel často do rezervací, EVL, CHKO… Není kdo by je vyrušoval, honil i lovil, lovci a myslivci jsou ve střetu zájmu co se množství zvěře v lesích týče… jedině vlk či v menší míře i rys může tyto škody omezit, nejde o to že by vše „sežral“ či vychytal – ne oni mění chování té zvěře a to mnohdy stačí, znemožňují ji vylahávat dny a týdny v izolovaných kulturách…
    Navíc oplocenky nám ne vždy v lese pomáhají: například dochází k tomu, že dále rozdělují krajinu i narušují biotopy v lese. Často pletivo zůstává dlouho i po ukončení funkčnosti bariérou, a zvýhodňuje drobné šelmy (lišky, kuny) které pak mnohé druhy doslova likvidují…typickým příkladem jsou lesní kuři (tetřev, jeřábek, tetřívek). Lišky je často „zaženou na trosky oplocenky, doslova je nechají zvyknout si na určité lokality a pak je „vysbírají“… zahuštěné spodní části pletiva oplocenek ještě zhoršují šance mladých ptáků, kteří dosud neumí či nemohou létat, atd.
    Doby kdy jsme do krajiny vraceli jeden druh jsou minulostí, musíme je vracet „spojitě“ (respektive vytvářet jim podmínky najednou). Jinak vznikají problémy. Typickým příkladem je bobr bez návratu vlka který jej loví, nebo snaha o návrat tetřevů bez návratu rysa který loví lišky i kuny… Příroda funguje jen spojitě a ve vazbách…
    Doby kdy jsme naše lesy přeměnili na smrkové či borové plantáže jsou pryč, musí být…počkejte na letošní léto a pochopíte, že smrk už v ČR může být jen na horách…

  • Martin (už bez taky m) • 15. ledna 2016

    Pestrost krajiny našich zemí nám dává nejen lepší šance na návrat mnoha druhů, ale i na jejich udržení. Tady jsou naše pohraniční hory de facto pospojované v jeden celek velkou výhodou oproti jednotvárným a rozsáhlým nížinám… jak pro migraci tak pro nalézání úkrytů či kořisti.
    Ale obrovským problémem začíná být vedle přímé likvidace dosavadních možných klidových biotopů (např. snahami o „obnovu“ některých horských chat) i fragmentace (tříštění) krajiny, blokování prastarých migračních stezek.
    Tak například migrační trasa rysů ze Šumavy je blokována dálnicí D1 a od Beskyd zase D47, mnohé NADCHODY ČI PODCHODY SE STAVÍ NA NEVHODNÝCH MÍSTECH… to je třeba změnit, jinak kde jak o vyhazování peněz, tak o zavlékání (lákání) zvířat do rizikových míst. Přechody musí řešit všechny bariéry a ne část (jako je např. nevh. navržený přechod ve Slovenském Svrčinovci)… Dnes již máme možnosti jak v krajině pomocí vícevrstvých analýz na principu GIS systémů odhalit nutné migrační koridory pro divoká zvířata, je třeba je chránit před zástavbou – i takovými zařízeními, jako jsou například velkokapacitní ovčíny lze koridor zablokovat… Navíc již díky pokroku techniky možné doložit kudy zvířata chodí a kudy ne (např. fotopastmi)… Nemusíme již jen odhadovat…
    Pokrok techniky i počítačové technologie umožňují nejen data získávat, ale i odpovídajícím způsobem je při užití správné metodiky vyhodnocovat…
    Na tomto všem Hnutí DUHA aktivně spolupracuje jak se státní ochranou přírody, tak s akademickou sférou.
    Potřebuje ale zájem a podporu veřejnosti, té veřejnosti která koneckonců v té krajině vedle mnoha zvířat žije…

  • Aleš • 15. ledna 2016

    Problém je, že kozlové se stali zahradníky. Řízení EIA i posuzování koncepcí dle SEA rozhodují lidé, kteří asi dostali tučně zaplaceno za prosazení projektů či aspoň nedělání problémů. Přečti si stanoviska stovek řízení a ve všech se opakují stejné fráze, obtížně prosaditelné. Nejoblíbenější je mantra nevýznamného negativního vlivu, nápadně připomínající havárie v Černobylu a Fukušimě. Státní správu lesů, ochrany přírody i myslivosti obsadila banda poserů, ze které vyčnívají jen zkorumpovaní grázlové. Ústavní soud potvrdil, že soudy ostatních instancí nejen že nerohodují správně, ale dokonce porušují zákon. Hudryper dnes citoval aeronet, že ve spiknutí vedoucí k dnešní krizi jedou i zastupitelstva. Moje zkušenosti to jen potvrzují. Dnes jsem do SWOT analýzy opatření v OPRL vpravoval klady návratu šelem, přírodě blízkého hospodaření, změny druhové skladby, dokonce se mi podařilo, aby to přijali i velcí kritici ochrany přírody technicistnějšího smýšlení. Pak však přišli jistí poserové a smazali to. Raději opíší stejné neaktuální fráze z 20 let starého dokumentu. A ještě horší je, že na rozhodujících místech náměstků a vedoucích útvarů, kteří rozhodují o konečné podobě dokumentů sedí neschopní blbové či všehoschopní grázlové, kteří pak na zbytky snah zapůsobí jako zbraň hromadného ničení.

  • Aleš • 18. ledna 2016

    Švejkové si raději libují v džungli všedních dnů a děsí se divočiny přirozené. Martine, nezbývá nám nic jiného, než myslet jako hora a být těmi pevnými skalami.

  • Martin (už bez taky m) • 19. ledna 2016

    Aleš napsal

    Švejkové si raději libují v džungli všedních dnů a děsí se divočiny přirozené. Martine, nezbývá nám nic jiného, než myslet jako hora a být těmi pevnými skalami.

    Jdu zase stopovat (ne auta) a dokumentovat…
    Každý den zjišťuji a poznávám nové věci.
    Kéž bych to dokázal odpovídajícím způsobem zpracovat…
    No co ruce i nohy dovolí…
    Na běžky to ještě tady není, ale na stopování dost…
    Ano, na pořádném PC a sdostatkem dřeva by se mi dělalo lépe…
    Nu což, „jako ta hora či skála…“, alespoň že v mrazech promokavé boty neobtěžují, sešlapané podrážky už víc… :-)
    2/3 dodělané střechy zatím drží, zbytek na jaře.
    A BUDE KRÁSNÉ!