P. C. Roberts: Je Trump už vyřízen?

Reklama


Dojít k poznání, že od prezidenta Obamy se žádná změna čekat nedá, dlouho netrvalo. Ale přinemenším bezprecedentní počet Američanů šel do jeho inaugurace s heslem podpory pro prezidenta ZMĚNY. Důvěra v ní přetékala přes okraj.

Ale s Trumpem jakákoli víra mizí. Ne sice ještě v něj samotného, ale v jeho výběr lidí, kteří budou tvořit příští vládu. A to ještě před inaugurací.

Trumpův výběr ministra zahraničí v nás evokuje nejen pokřik neokonzervativců o Rusku jako hrozbě, ale i opakovaná prohlášení Hillary Clintonové o tom, že Jihočínské moře je a musí zůstat oblastí dominance Spojených států. Člověk by předpokládal, že předseda Exxonu a budoucí ministr zahraničí Tillerson není idiot, ale teď už si s tím nejsem tak zcela jist. Ve svém tzv. potvrzovacím slyšení před Kongresem totiž tento člověk řekl, že přístup Číny k jeho vlastnímu Jihočínskému moři nebude v budoucnu povolen.

Zde je jeho prohlášení: „Chystáme se poslat Číně jasný signál, že se za prvé budování umělých ostrovů v tomto moři musí zastavit. A za druhé, že přístup Číny k těmto již zbudovaným ostrovům nebude povolen.“

Tillerson by neměl podlehnout bludu, že se Peking jeho hrozby lekne. Avšak jestliže Trumpův diplomatický tým staví budoucí čínsko-americké vztahy takovýmto způsobem, měly by obě nukleární mocnosti raději přestat mluvit a horempádem se připravovat na nukleární střet. A Tillerson by měl, jestliže chce přimět velkou nukleární mocnost k stažení ze svých vlastních území, urychleně studovat nukleární strategii.

Takže: Trump ještě není ani inaugurován a jeho idiotský nominant na úřad ministra zahraničí už stačil vytvořit animozitu mezi USA a dvěma nukleárními mocnostmi, schopnými vymazat Ameriku z povrchu zemského.

Ovšem senát Tillersonův postoj uspokojil.

Jedním z důvodů, pro který Rusko vytáhlo Sýrii z americké náruče, je skutečnost, že příštím cílem amerických nájezdníků bude Írán. A že z okupovaného a zničeného Íránu se bude teorizmus stěhovat do Ruské federace. Existuje totiž osa zemí, ohrožených Amerikou podporovaným terorismem. Jde o Sýrii, Írán, Rusko a Čínu.

Trump říká, že chce normalizovat vztahy s Ruskem a pro Ameriku otevřít hospodářské možnosti v oblastech dosavadních konfliktů. Jenže pro normalizací vztahů s Ruskem je třeba normalizovat i vztahy s Íánem a Čínou.

Soudě podle veřejných vyjádření jejích členů, cílí Trumpova vláda k destabilizaci Iránu. Trumpovi nominanti, včetně budoucího ministra zahraničí a budoucího ředitele CIA, považují totiž (samozřejmě chybně), Írán za teroristický stát, který musí zmizet.

Avšak Rusko nemůže dovolit Washingtonu svrhnout stabilní vládu v Íránu a také to nedovolí. Čínské investice do íránského ropného průmyslu naznačují, že to nepřipustí ani Čína, která už dost utrpěla ztrátou svých investic v Libyi, když sem vtrhla americká vojska za režimu Obamova.

Takže realisticky viděno je Trumpovo prezidenství už dnes poraženo jeho vlastními nominanty.

A tak zbývá už jen jediná naděje. Totiž ta, že shora uvedené výroky Trumpových nominantů byly před Kongresem vyřčeny jen proto, aby byli Senátem pro své budoucí funkce potvzeni.

Avšak – jestliže se mocný předseda Exxonu a generálporučík nedokáží postavit imbecilnímu Kongresu, pak nejsou pro své úřady dost zralí. Že tak neučinili, naznačuje nedostatek síly, kterou Trump bude potřebovat, hodlá-li přivodit změnu od základů až po samý vršek.

Ajestliže to nedokáže – a hlavně – nedokáže-li změnit zahraniční politiku USA, jsou nukleární válka a zničení Země neodvratné.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man

Přejít do diskuze k článku