P. C. Roberts: Putin se obrací k Washingtonu

Reklama


S takovýmto stavem věcí ve světě se už nemůžeme dále smiřovat“. Prezident Vladimir Putin.

Minulou středu, to je 28. září, bylo světu umožněno, aby spatřil rozdíl mezi Ruskem a Wahingtonem. Putinův postoj stál na pravdě, Obamův na planých vychloubáních a lžích.

Řečeno popravdě, v době všeobecného současného klamu provedl Putin cosi revolučního. S poukazem na násilí, destrukci a chaos, kterými Washington zaplavil Střední východ, severní Afriku a Ukrajinu, a dále též připomenutím extrémistických sil džihádu, jež vypustil z láhve, položil Washingtonu tuto otázku: „Uvědomujete si vůbec, co jste to provedli?“

Tato Putinova otázka mi připomněla otázku senátora Josepha Welshe, se kterou se obrátil na senátora Josepha McCarthyho, hlavní postavu amerického lovu na čarodějnice z poloviny minulého století. Ona Welshova otázka zněla: „Máte aspoň kousíček smyslu pro slušnost?“

Byla to otázka, kterou započal pád McCarthyho kariéry.

Možná i Putinova otázka půjde stejným směrem a způsobí pád „americké výjimečnosti“. Kdyby k tomu skutečně došlo, zažehl by Putin revoluci, jež by osvobodila Svět z jeho současné servility a poklonkování vůči Washingtonu.

Putin zdůraznil legalitu ruské intervence v Sýrii, která se uskutečňuje na žádost syrské vlády, a dal ji do kontrastu s činy Washingtonu a Francie, které nevyžádanými a nelegálními vojenskými akcemi porušují syrskou suverenitu. Svět tak vidí, že je to Washington a jeho vazalové, kdo „znásilňuje mezinárodní normy“, nikoliv Rusko.

Washington spoléhá na svůj arzenál lží. Problém však občas nastane, když ten vyrazí na trať příliš brzy. Jak se např. stalo v roce 2001, když televizní reportérka BBC oznamovala pád budovy WTC7 v New Yorku v době, kdy tato budova stála ještě pevně na svých základech. Anebo, jak prezident Putin poznamenal, když washingtonská služebna lží přispěchala s oznámením o prvních civilních obětech ruského leteckého útoku v Sýrii ještě „předtím, než se naše letadla dostala vůbec do vzduchu.“

V důsledku své servility vůči Washingtonu se dnes loutkové státy Evropy ocitají pod přívalem uprchlíků, vyhnaných ze svých domovů washingtonskými válkami, ke kterým ovšem tyto státy daly svůj souhlas. Za to ovšem zaplatí svou daň. A jako první ji zaplatí evropské politické strany. Nové vládní koalice a nové strany totiž s velkou pravděpodobností zvolí samostatnější cestu, aby tak své země uchránily od následků enormních chyb a omylů, které pro ně z arogance a nestoudností Washingtonu vyplynuly.

Konec impéria je už na obzoru.

Převzato z webových stránek autora

Překlad: Lubomír Man

Přejít do diskuze k článku 1 komentář