P. C. Roberts: Putinův projev o stavu Ruské federace

Reklama


Dvouhodinový páteční projev prezidenta Putina, do něhož byla zapojena i videoprojekce nových druhů ruských nukleárních zbraní, prokázal, že v této oblasti získalo Rusko náskok jak před USA, tak i před jeho vazalskými státy v NATO. A to náskok natolik pozoruhodný, že v jeho světle přestává být samozřejmé hovořit o USA i nadále jako o supervelmoci. Přičemž nelze současně pochybovat o tom, že kdyby takový náskok měli šílení neokonzervativci ve Washingtonu, nebyla by už dnes nukleární světová válka pouhou možností.

Putin však prohlásil, že Rusko nemá žádné územní ambice, nemá žádné ambice hegemonistické a nemá též zájem napadnout kteroukoli jinou zemi. Nové zbraně charakterizoval jako vynucenou reakci na vytrvalé odmítání Západu přijmout mír a spolupráci s Ruskem, namísto toho, aby jeho území obkličoval dalšími a dalšími vojenskými základnami či systémy protiraketové obrany NATO.

Putin řekl:

Máme zájem o normální konstruktivní spolupráci se Spojenými státy i Evropskou unií a očekáváme, že zdravý rozum nakonec převáží a že naši partneři z možných řešení vyberou to, které bude založeno na zásadě jednání rovného s rovnými… Naše politika nebude nikdy založena na aspiracích po výjimečnosti. Hájíme vlastní zájmy a respektujeme zájmy zemí jiných.

Putin vzkázal Washingtonu, že jeho snaha s dopomocí sankcí i propagandy izolovat Rusko a stále rostoucím vojenským obkličováním Ruska eliminovat jeho schopnost se bránit, neuspěla. Nové ruské zbraně učinily dosavadní přístup USA a NATO k Rusku „z vojenského hlediska neefektivnim.“ A sankce, zaměřené na omezení ruského rozvoje, včetně sféry vojenské, „nezafungovaly“.

Nedokázali prostě potlačit Rusko a bylo by zapotřebí, aby si tohle uvědomili. „Přestaňte s rozkymácením člunu, ve kterém všichni sedíme.“ A přijde Západ kdy k rozumu? Anebo bude i nadále zabředávat do svých dluhů a přetěžován naddimenzovaným a neefektivním vojenským průmyslem bude stále víc zintenzivňovat studenou válku, již Washington znovu vzkřísil k životu?

Tolik tedy Putin, k čemuž bych rád přičinil těchto pár vlastních poznámek:

Nemám za to, že Západ kdy dojde dojde k rozumu, či že si kdy pravý stav věcí uvědomí. Washington je totiž „americkou výjimečností“ zcela pohlcen a extrémní arogance „nepostradatelné země“ ovlivňuje všechno. Nu a Evropané ? Ti byli Washingtonem koupeni a jsou jím nyní placeni.

Věřím tomu, že Putin vzdor tomu bude dál doufat, že evropští vůdci snad nakonec přece jen pochopí marnost snah zastrašit Rusko a přestanou washingtonskou rusofobii, vedoucí k válce, podporovat. A dovedu si též představit, jak hluboce musel být ruský prezident zklamán, když britský ministr zahraničí Williamson v odpověď na jeho výzvu ke spolupráci obvinil Rusko z toho, že „si vybralo cestu eskalací a provokace“.

Dovolil bych si odhadnout, že neokonzervativci budou nyní hrát na to, aby v očích veřejnosti Putinem oznámenou ruskou brannou schopnost spíš podcenili, protože nebudou ochotni přijmout byť i jen pomyšlení na to, že by jakékoli omezení americké nadvlády nad světem mohlo vůbec existovat. Avšak na straně druhé bude vojenskobezpečnostní komplex ruskou převahu ještě nafukovat, aby tak mohl nafouknout i své požadavky na zvýšení už stávajícího obřího vojenského rozpočtu.

Ruská vláda po svých smutných zkušenostech s washingtonským odmítáním brát zájmy Ruska v potaz nejspíš usoudila, že důvodem tohoto postoje může být americká víra, že dalším tlakem bude možno Rusko k přijetí americké vedoucí role přece jen přimět. Nu a aby tuto washingtonskou iluzi rozbili, rozhodli se Rusové o své obranné schopnosti otevřeně promluvit.

Putin totiž ve svém projevu řekl: „Nikdo s námi nechtěl mluvit. Nikdo nám nechtěl naslouchat. Takže nás poslouchejte nyní.“

Putin ovšem zdůraznil, že nukleární zbraně Ruska jsou omezeny jen na obranu a nejsou tedy určeny pro útok, ovšem s tím, že jakýkoli útok na Rusko či jeho spojence se dočká odpovědi „se všemi doprovodnými následky“. A když vyjasnil, že západní politická hegemonie a zastrašování je slepou uličkou, pozvedl znovu olivovou ratolest: „Pracujme na vyřešení světových problémů společně!“

Možná se ve svém dalším projevu obrátí prezident Putin přímo k Evropanům a zeptá se jich, jak moc jim nepřátelský postoj Washingtonu vůči Rusku prospívá. Jestliže totiž požár války skutečně vzplane, jak mohou země hostící americké antitibalistické rakety, americké nukleární zbraně a americké vojenské základny očekávat, že zkáze uniknou?

Bez NATO a tudíž i bez svých předsunutých základen v Evropě i jinde ve světě nemá Washington šanci vehnat svět do války. Neoodiskutovatelným faktem tedy je, že překážkou na cestě k míru je NATO.

Zdroj: Paul Craig Roberts

Vybral a přeložil Lubomír Man

Přejít do diskuze k článku 2 komentáře